Eduard Hrubeš: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Valach78 (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 160: Řádek 160:


=== Spolupráce s StB ===
=== Spolupráce s StB ===
Podle publicistů Josefa Maracziho a [[Petr Cibulka|Petra Cibulky]], byl Hrubeš veden v seznamech [[Státní bezpečnost|Státní bezpečnosti]] jako [[Důvěrník Státní bezpečnosti|důvěrník]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Podle publicistů Josefa Maracziho a [[Petr Cibulka|Petra Cibulky]] byl Hrubeš veden v seznamech [[Státní bezpečnost|Státní bezpečnosti]] jako [[Důvěrník Státní bezpečnosti|důvěrník]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Důvěrníci a agenti Státní bezpečnosti ve sdělovacích prostředcích nadále ovlivňují české veřejné mínění
| titul = Důvěrníci a agenti Státní bezpečnosti ve sdělovacích prostředcích nadále ovlivňují české veřejné mínění
| periodikum = www.cibulka.com
| periodikum = www.cibulka.com

Verze z 24. 8. 2021, 23:42

Eduard Hrubeš
Narození27. prosince 1936
Brno nebo Praha
Úmrtí22. srpna 2021 (ve věku 84 let)
Terezín
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Povoláníbanjista, režisér, hudebník, scenárista, televizní scenárista, televizní moderátor, trumpetista, zpěvák, konferenciér a televizní režisér
ChoťBlanka Hrubešová
DětiBlanka Jiříková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Hrubeš (27. prosince 1936 Brno22. srpna 2021[1][2][3]) byl český konferenciér, moderátor, hudebník, scenárista a režisér.

Život

Dětství

Narodil v Brně a měl bratra Pavla.[4] Jeho otec, také Eduard, byl 34 let operním barytonistou v Janáčkově opeře v Brně. Ze syna Eduarda chtěl mít diplomata, proto se snažil rozvíjet jeho jazykové vzdělání. Mimo jiné jej dal na francouzské gymnázium.[2]

Od dětství měl rád vlaky a byl sběratelem jejich modelů.[5] V roce 1946 vycestoval s Mezinárodním Červeným křížem na ozdravný pobyt do Švýcarska, kde se naučil německy.[6] Díky americkým filmům se naučil angličtinu, ovládal i latinu, mluvil polsky, slovensky a rusky.[7]

Eduard také soukromě navštěvoval hodiny hry na klavír a trubku, dále pak teorie hudby, harmonie a skladby, sám se naučil na kytaru a banjo.[8]

Vysokoškolská studia

V roce 1955 byl přijat na Vojenskou technickou akademii Antonína Zápotockého v Brně, kterou mu ale lékaři zakázali.[7] Přihlásil se tedy na lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně, kterou po dvou letech opustil a absolvoval základní vojenskou službu. Zde založil hudební skupinu Vojenský polyekran.[9] Posléze se vrátil na lesnickou fakultu, tu ale opět po roce opustil.[7] Do roku 1968 studoval obor filmové a televizní publicistiky na FAMU.[2][9] Na FAMU se při projekci filmu A co dále, Baltazare, dal dohromady se svou budoucí manželkou Blankou.[10]

V Československé televizi

V roce 1967 začal pracovat v Armádní redakci Československé televize a moderoval i v rozhlase.[11] V televizi ve dvojici se Štěpánkou Řehákovou a později se Saskii Burešovou, uváděl čtrnáctideník Poštovní schránka, který byl určen vojákům základní služby.[7][12]

Dne 20. srpna 1968 točil svůj absolventský film na téma nových metod výuky v armádě. Práci na filmu zhatila Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Hrubeš tedy studium na FAMU neuzavřel. Dne 21. srpna 1968 stihl se štábem v ulicích Prahy zdokumentoval situaci krátce po invazi.[9]

Jeho moderátorská kariéra zahrnovala i oblíbený televizní pořad z roku 1969 Pokus pro dva, který spolu s Olgou Čuříkovou konferovali.[13][14] Už v roce 1970 dobrovolně z Československé televize odešel.[15] Ale ještě v roce 1971 s Pavlem Landovským provázeli Silvestrem 71.[10][16]

Konferenciér a Velkopopovická Kozlovka

Našel angažmá jako jeden z průvodců experimentem jménem Kinoautomat, který se po Expu 1967 přestěhoval do pražského kina Světozor.[7]

Tento studovaný kameraman a filmový režisér byl kromě svého dlouholetého televizního moderování také velmi dobře znám jako konferenciér koncertů skupiny Greenhorns, Tanečního orchestru Československé televize, Orchestrů Václava Hybše a Ladislava Štaidla, KTO a Komet.

Od roku 1978 se významně podílel na repertoáru a v letech 1980 až 1995 umělecky vedl netradiční dechovkovou kapelu Velkopopovická Kozlovka. Kromě aranžování písní, hrál v souboru na banjo a trubku.[8] Skupinou, za dobu její existence, prošla řada dnes sólových muzikantů, například saxofonista Viktor Kotrubenko, basový kytarista a zpěvák Josef Dodo Slávik či klarinetista a saxofonista Jan Janda.

Návrat do televize, práce pro Český rozhlas a cena Senior prix

S Marií Rottrovou spolupracoval jako scenárista na jejich pořadech. V roce 1985 se do televize vrátil a moderoval Kavárničku dříve narozených. V ostravském televizním studiu také v letech 1995 až 2007 moderoval úspěšný televizní pořad České televize Tak neváhej a toč!, kterému vymyslel název.[10][11] V roce 1997 získali tvůrci tohoto zábavného pořadu diváckou cenu TýTý.[10] V roce 2000 v duu s kamarádem Jiřím Melíškem sepsal svou autobiografii Neváhej a žij.[17]

Eduard Hrubeš se uplatnil i jako moderátor pořadů U muziky a Hobby magazín, které vysílal Český rozhlas Region.[18] Moderoval plesy, vzpomínkové rozhlasové pořady a byl dlouholetým průvodcem festivalu Středoevropský jazzový most v Hradci Králové.[19] V roce 2009 získal cenu Senior Prix za celoživotní mistrovství.[18][20]

Spolupráce s StB

Podle publicistů Josefa Maracziho a Petra Cibulky byl Hrubeš veden v seznamech Státní bezpečnosti jako důvěrník.[21] V květnu 2013 na chatu Dobrého rána na otázku diváka VPA: „Pracoval jste kdysi pro STB, jak se kdysi objevilo?“, Eduard Hrubeš odpověděl: „Určitě ne, i když mi kdosi přisoudil historky jiného občana.“[22]

Osobní život

Byl ženatý s kostýmní výtvarnicí Blankou Hrubešovou a narodila se jim dcera Blanka.[10] Manželé Hrubešovi byli prarodiči dvou vnuček a jednoho vnuka,[4] jejich zetěm byl herec Ivan Jiřík.[10][23]

Paní Hrubešová na podzim roku 2012 prodělala mozkovou mrtvici, po roce a půl boje s nemocí zemřela.[24]

Eduard Hrubeš zemřel 22. srpna 2021 – 53 let a 1 den, co na 16mm film zachytil začátek invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Reference

  1. Eduard Hrubeš — Lidé. Česká televize [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  2. a b c Zemřel Eduard Hrubeš, moderátor pořadu Tak neváhej a toč! - ČT24 [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  3. Zemřel moderátor oblíbeného pořadu Tak neváhej a toč Eduard Hrubeš, bylo mu 84 let | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2021-08-22 [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  4. a b Chat: Eduard Hrubeš — Dobré ráno 25. března 2014. Česká televize [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  5. Sbírka Eduarda Hrubeše — Hobby naší doby. Česká televize [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  6. Bohdalka mi dělala naschvály, ale já jsem jí to vracel, směje se Eduard Hrubeš. Olomouc [online]. 2017-07-14 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  7. a b c d e Životní výhybky Eduarda Hrubeše. iDNES.cz [online]. 2001-11-03 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  8. a b Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  9. a b c Z metropole. Česká televize [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  10. a b c d e f 13. komnata. Česká televize [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  11. a b Zemřel brněnský rodák, konferenciér a hudebník Eduard Hrubeš. Brno [online]. 2021-08-22 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  12. Eduard Hrubeš je umělecký všeuměl, který svou práci dělá s láskou. Regiony [online]. 2016-12-25 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  13. Pokus pro dva (1969). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  14. Kavárnička dříve narozených ❖ O. Čuříková, O. Velen a D. Pokorný (1994). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  15. Doma z něj chtěli mít diplomata. Jenže chodit denně do práce od-do, to nebylo nic pro něj. Tajnosti slavných | Krajské listy.cz. www.krajskelisty.cz [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  16. Silvestr 71 ✱ Pořadem provází Pavel Landovský a Eduard Hrubeš (1971). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  17. Neváhej a žij - Eduard Hrubeš | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  18. a b Zemřel Eduard Hrubeš. Moderátor rozhlasových pořadů U muziky a Hobby magazín i televizního Neváhej, a toč. Region [online]. 2021-08-22 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  19. Oslavte první máj s jazzem a swingem. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  20. Předávání ocenění SENIOR PRIX 2009 – NADACE ŽIVOT UMĚLCE [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  21. Důvěrníci a agenti Státní bezpečnosti ve sdělovacích prostředcích nadále ovlivňují české veřejné mínění. www.cibulka.com [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  22. Chat: Eduard Hrubeš — Dobré ráno 27. května 2013. Česká televize [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  23. Ivan Jiřík. csfd.cz [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  24. Eduard Hrubeš trpí: Zemřela mu žena Blanka. Byli spolu 47 let - AHA.cz. Ahaonline.cz [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 222. 

Externí odkazy