Politická strana: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 113 bajtů ,  před 4 měsíci
→‎Teorie cleavages: zpřesnění, doplnění OSVČ
m (prohození šablon; kosmetické úpravy)
(→‎Teorie cleavages: zpřesnění, doplnění OSVČ)
 
=== Teorie cleavages ===
Protože pravolevé rozdělení nemusí vždy vystihnout politickou koncepci všech významných stran, byla vytvořena '''teorie tzv. [[cleavages]]''' (angl. rozpor, štěpení, rýha), která se zabývá tím, podle jakých kritérií se voliči rozdělují do skupin, jaká kritéria jsou pro voliče při hlasování významná. S teorií cleavages poprvé vystoupili norský [[politolog]] [[Stein Rokkan]] ([[1921]]-[[1979]]) a americký politolog [[Seymour Martin Lipset]] ([[1922]]-[[2006]]) v r. [[1967]]. V současnosti lze hlavní kritéria štěpení vymezit takto:<ref>Podle M. Strmiska. Politické strany moderní Evropy, s. 25.</ref>
 
* Dimenze socioekonomická. Tato dimenze se nejlépe kryje s dimenzí pravice - levice tak, jak je obecně vnímána - pravicové strany podporují volnou tržní ekonomiku, levicové usilují o sociální stát. Odráží rozpor mezi třídami (vrstvami, stavy) podle zdrojů živobytí:
S teorií cleavages poprvé vystoupili norský [[politolog]] [[Stein Rokkan]] ([[1921]]-[[1979]]) a americký politolog [[Seymour Martin Lipset]] ([[1922]]-[[2006]]) v r. [[1967]]. V současnosti lze hlavní kritéria štěpení vymezit takto:<ref>Podle M. Strmiska. Politické strany moderní Evropy, s. 25.</ref>
** vlastníků a organizátorů (podnikatelů),
* Dimenze socioekonomická. Tato dimenze se nejlépe kryje s dimenzí pravice - levice tak, jak je obecně vnímána - pravicové strany podporují volnou tržní ekonomiku s malým státem, levicové usilují o sociální stát. Odráží rozpor mezi třídami (vrstvami, stavy) podle zdrojů živobytí resp. ekonomické aktivity:
** nevlastníků (zaměstnanců, nepřesně označovaných za "pracující", tj. lidí s vlastními příjmy),
** vlastníků a organizátorů (- podnikatelů),
** nezaměstnaných (bez vlastních příjmů a bez nároku na podporu z jiných důvodů) a
** nevlastníků kapitálu, ekonomicky samostatných s vlastními příjmy,
** důchodců (hlavním příjmem je podpora, zejména z důvodů věkových nebo zdravotních, bez vztahu k zásluhám, tedy nikoliv odměna; zdrojem podpory je především rodina, obec a stát).
** nevlastníkůekonomicky závislých (zaměstnanců, často nepřesně označovaných za "pracující", tj. lidí s vlastními příjmy),
** nezaměstnaných (bez vlastních příjmů a bez nároku na podporu z jiných důvodů) a,
** důchodců (- hlavním příjmem je podpora, zejména z důvodů věkových nebo zdravotních, bez vztahu k aktuálním zásluhám, tedy nikoliv odměna; zdrojem podpory je především rodina, obec a stát).
* Dimenze náboženská, vztah mezi státem a náboženstvím, mezi náboženstvími (vč. ateismu) navzájem.
* Dimenze regionální a kulturně-etnická. Tato dimenze nám zachycuje vztah (soulad a rozpor) mezi dominantním centrem a periferií, která se (domněle nebo skutečně) cítí být krácena na svých právech. Kromě periferie (kterou chápeme víceméně geograficky) se může jednat také o skupinu etnickou, národnostní nebo jinou menšinu, které usilují o emancipaci. Z těchto skupin nabývá v současnosti značného významu hnutí za rovná práva žen a ženy se vyhraňují jako specifická skupina voličů. Významný je i rozporvztah město - venkov, který nabývá významu v zemích, kde je mezi městem a venkovem významný rozdíl v zájmech, a v zemích s prudkým rozvojem měst.
* Dimenze postmateriální. Tuto dimenzi vymezují především strany, bojující za ochranu životního prostředí, tedy strany tzv. zelených.
* Dimenze netolerance: [[antisystémová strana|antisystémové strany]] - extrémní pravice, extrémnía levice.
* Dimenze zahraniční politiky, zejména postoje vůči sousedním zemím, národům a vůči mocnostem. Např. v současné Evropě vůči [[Evropská unie|Evropské unii]] a ke [[Spojené státy americké|Spojeným státům americkým]] a Číně.
 
== Odkazy ==

Navigační menu