Sedm dcer Eviných: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 29. 11. 2007, 22:41

Sedm dcer Eviných (2004, ISBN 80-7185-619-3) je kniha Bryana Sykese, která popularizuje teorii lidské mitochondriální genetiky. Sykes popisuje principy genetiky a lidské evoluce, specifika mitochondriální genetiky a analyzuje pravěkou DNA ve snaze najít pojítko mezi moderním člověkem a jeho dávnými předky.

S využitím poznatků mitochondriální genetiky Sykes zpětně sleduje lidské migrace, diskutuje teorii opuštění Afriky a vyvrací Heyerdalovu teorii peruánského původu Polynésanů. Zde předpokládá, že pocházejí z Indonésie. Dále popisuje využití mitochondriální DNA při identifikaci ostatků cara Mikuláše II. Alexandroviče nebo pro hodnocení genetické výbavy současných Evropanů.

Název knihy vychází z jednoho z výsledků mitochondriální genetiky, jímž je roztřídění veškerých současných Evropanů do 7 skupin, tzv. mitochondriálních haploskupin. Každá haploskupina je definována sadou charakteristických mutací mitochondriální DNA a lze ji stopovat po mateřské linii zpětně až ke specifické pravěké ženě. Sykes hovoří o takových ženách jako o „matkách klanu“. Tyto ženy nežily současně a některé z nich jsou pravděpodobně potomky jiných, avšak nikoliv v mateřské linii. Všechny tyto ženy však sdílely v mateřské linii společného předka, tzv. mitochondriální Evu.

Závěr knihy obsahuje sérii fiktivních příběhů, vycházejících z autorovy představy o životě každé z těchto sedmi matek klanu. Tato část se nesetkala s příliš pozitivní kritikou.

Haploskupiny sedmi dcer Eviných

Sedmi "matkám klanu" zmiňovaných Sykesem odpovídají následující haploskupiny:

Uršula: odpovídá haploskupině U (bez podskupiny K)
Xénie: odpovídá haploskupině X
Helena: odpovídá haploskupině H
Velda: odpovídá haploskupině V
Tara: odpovídá haploskupině T
Kateřina: odpovídá haploskupině K
Jasmína: odpovídá haploskupině J

Fylogenetický strom haploskupin lidské mitochondriální DNA (mtDNA)

Poslední společný předek (mtDNA) (L)

L0

L1–6

L1

L2

L3

L4

L5

L6

M

N

CZ

D

E

G

Q

O

A

S

R

I

W

X

Y

C

Z

B

F

R0

pre-JT

P

U

HV

JT

K

H

V

J

T

Další dcery

Sykes předpokládá u současné evropské populace 7 hlavních mitochondriálních linií. Jiní autoři se pohybují v rozmezí 10-12. Tyto dodatečné "dcery" zahrnují haploskupiny I, M a W.

Sykes zároveň pojmenoval dalších 29 matek klanů celého světa, z nichž každá odpovídá jiné haploskupině: Fufei, Ina, Aiyana/Ai, Yumi, Nene, Naomi, Una, Uta, Ulrike, Uma, Ulla, Ulaana, Lara, Lamia, Lalamika, Latasha, Malaxshmi, Emiko, Gaia, Chochmingwu/Chie, Djigonasee/Sachi, Makeda, Lingaire, Lubaya, Limber, Lila, Lungile, Latifa and Layla.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''''Sedm dcer Eviných''''' (2004, ISBN 80-7185-619-3) je kniha Bryana Sykese, která popularizuje teorii lidské mitochondriální genetiky. Sykes popisuje principy [[Genetika|genetiky]] a lidské evoluce, specifika mitochondriální genetiky a analyzuje pravěkou [[DNA]] ve snaze najít pojítko mezi moderním člověkem a jeho dávnými předky.
-S využitím poznatků mitochondriální genetiky Sykes zpětně sleduje lidské migrace, diskutuje teorii opuštění Afriky a vyvrací [[Thor Heyerdahl|Heyerdalovu]] teorii [[Peru|peruánského]] původu [[Polynésie|Polynésanů]]. Zde předpokládá, že pocházejí z [[Indonésie]]. Dále popisuje využití mitochondriální DNA při identifikaci ostatků car [[Mikuláš II. Alexandrovič]] nebo pro hodnocení genetické výbavy současných Evropanů.
+S využitím poznatků mitochondriální genetiky Sykes zpětně sleduje lidské migrace, diskutuje teorii opuštění Afriky a vyvrací [[Thor Heyerdahl|Heyerdalovu]] teorii [[Peru|peruánského]] původu [[Polynésie|Polynésanů]]. Zde předpokládá, že pocházejí z [[Indonésie]]. Dále popisuje využití mitochondriální DNA při identifikaci ostatků cara [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II. Alexandroviče]] nebo pro hodnocení genetické výbavy současných Evropanů.
-Název knihy vychází z jednoho z výsledků mitochondriální genetiky, jímž je roztřídění veškerých současných Evropanů do 7 skupin, tzv. ''[[Haploskupiny lidské mitochondriální DNA|mitochondriálních haploskupin]]''. Každá haploskupina je definována sadou charakteristických mutací mitochondriální DNA a lze ji stopovat po mateřské linii zpětně až ke specifické pravěké ženě. Sykes hovoří o takových ženách jako o "matkách klanu". Tyto ženy nežily současně a některé z nich jsou pravděpodobně potomky jiných, avšak nikoliv v mateřské linii. Všechny tyto ženy však sdílely v mateřské linii společného předka, tzv. [[Poslední společný předek (mtDNA)|mitochondriální Evu]].
+Název knihy vychází z jednoho z výsledků mitochondriální genetiky, jímž je roztřídění veškerých současných Evropanů do 7 skupin, tzv. ''[[Haploskupiny lidské mitochondriální DNA|mitochondriálních haploskupin]]''. Každá haploskupina je definována sadou charakteristických mutací mitochondriální DNA a lze ji stopovat po mateřské linii zpětně až ke specifické pravěké ženě. Sykes hovoří o takových ženách jako o „matkách klanu“. Tyto ženy nežily současně a některé z nich jsou pravděpodobně potomky jiných, avšak nikoliv v mateřské linii. Všechny tyto ženy však sdílely v mateřské linii společného předka, tzv. [[Poslední společný předek (mtDNA)|mitochondriální Evu]].
 Závěr knihy obsahuje sérii fiktivních příběhů, vycházejících z autorovy představy o životě každé z těchto sedmi matek klanu. Tato část se nesetkala s příliš pozitivní kritikou.
@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 [[Kategorie:Genetika|Genetická genealogie]]
+[[Kategorie:Knihy roku 2004]]
+[[Kategorie:Populárně-naučné knihy]]
 [[en:Seven Daughters of Eve]]