Karel Schulz: Porovnání verzí

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typografie
m →‎Mládí a studia: typografie za použití AWB
Řádek 40: Řádek 40:
| počet stran =
| počet stran =
| kapitola = Karel Schulz
| kapitola = Karel Schulz
| strany = 134-137
| strany = 134–137
| isbn = 978-80-200-1572-3
| isbn = 978-80-200-1572-3
| jazyk =
| jazyk =

Verze z 18. 7. 2021, 17:20

Karel Schulz
Karel Schulz
Karel Schulz
Narození6. května 1899
Městec Králové
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. února 1943 (ve věku 43 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
PseudonymJosé Espanillo
Povoláníspisovatel, básník, novinář, autor sci-fi a redaktor
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Témataliterární činnost, žurnalistika a divadelní kritika
Významná dílaKámen a bolest
DětiJiřina Topolová
RodičeIvan Schulz
PříbuzníJáchym Topol (vnuk z dceřiny strany)
Filip Topol (vnuk z dceřiny strany)
Jáchym Topol a Filip Topol (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
dcera Jiřina Topolová
zeť Josef Topol
vnuk Jáchym Topol
vnuk Filip Topol
otec Ivan Schulz
děd Ferdinand Schulz
teta Anežka Schulzová
strýc Otakar Mařák
strýc Jan Mařák
prastrýc Julius Mařák
prastrýc Eduard Grégr
prastrýc Julius Grégr

Karel Schulz (6. května 1899 Městec Králové[1] – 27. února 1943 Praha[2]) byl český romanopisec, divadelní kritik, parlamentní zpravodaj, básník a povídkář, jehož nejznámějším dílem je historický román Kámen a bolest (1942), který ho však proslavil až po jeho smrti.

Životopis

Mládí a studia

Rodný dům Karla Schulze v Městci Králové

Narodil se jako syn překladatele Ivana Schulze[3] a harfistky Jarmily Mařákové, sestry pěvce Otakara Mařáka a hudebníka Jana Mařáka, neteře malíře Julia Mařáka.[4]

Po maturitě roku 1918 studoval práva a po třech letech přestoupil na medicínu. Od roku 1922 počal knižně publikovat a stal se členem Devětsilu. Vladislav Vančura označil Schulzovu povídku Hughesův ústav za plagiát Klubu sebevrahů Roberta Louise Stevensona a byl v důsledku toho z Devětsilu v roce 1924 vyloučen.[zdroj⁠?] Karel Schulz řešil tuto situaci vstupem do brněnského Devětsilu, kde působil v letech 1924–1926.

V roce 1926 přerušil z finančních důvodů studia.

Od ukončení studií do závěru života

V roce 1927 nastoupil v brněnské redakci Lidových novin, kde měl nahradit zesnulého Rudolfa Těsnohlídka. Do Prahy se vrátil v roce 1930.

Byl ženatý s Hanou Janouškovou, narodily se jim tři děti: syn Radim a dcery Ivana a Jiřina.[5] Dcera Jiřina, provdaná Topolová (1931–2016) byla manželkou spisovatele Josefa Topola (1935–2015).[6]

Karel Schulz zemřel v necelých 44 letech v Praze, je pochován na pražských Olšanských hřbitovech.

Dílo

Novinář

Byl soudničkářem, divadelním a filmovým kritikem Lidových novin (v letech 1927–30). Po návratu do Prahy se stal parlamentním zpravodajem Lidových listů (1930–35) a vedoucím redaktorem Národní politiky (1935–42).[7]

Knižní tvorba

Hlavní stálé rysy jeho tvorby spočívají v reakci člověka na dobu a prostředí, časté prolínání skutečnosti se snem a zaujmutí všech smyslů čtenáře – podrobný popis uměleckých děl, vyvolávající jejich představu. Jeho prozaické dílo se vyvíjelo od sociálně-kritického komunistického románu přes poetistické hříčky až k nedokončené monumentální románové trilogii ze života Michelangela Buonarrotiho. Názorově se však přibližoval ke katolicismu, a tak se o něm příliš za doby normalizace nemluvilo. Zprvu také prolínal epiku a lyriku, v posledních knihách však staví na pevných epických základech.

  • Tegtmeierovy železárny (1922) – prvotina, nekvalitní; kolektivizmus, počátek roku 1920 a sociální problémy; podtitul Komunistický román
  • Sever-Jih-Západ-Východ (1923) – soubor básní a povídek (i na motivy sci-fi), začíná poetismus
  • Dáma u vodotrysku (1926) – román
  • Skleněná panna (1928) – libreto k baletu
  • bibliofilské vydání tří náboženských textů (1936 a 1937)
  • Peníz z noclehárny (1940) – sbírka povídek, navazuje na katolicismus, baroko a tvorbu Jaroslava Durycha
  • Princezna z kapradí (1940) – pokus o modernizaci pohádky
  • Prsten královnin (1941) – sbírka povídek
  • Kámen a bolest – historický román, první díl nedokončené trilogie, životopis umělce Michelangela Buonarrotiho
    • V zahradách medicejských (1942)
    • Papežská mše (1943) – nedokončené pokračování (pouze dvě kapitoly)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Index narozených Městec Králové, 1784-1940, snímek 100
  2. ↑ Lidové noviny, 2.3.1943, s.4, Karel Schulz zemřel
  3. ↑ http://www.lidovky.cz/putna-alej-schulzu-a-topolu-dpi-/nazory.aspx?c=A130628_161742_ln_nazory_ml
  4. ↑ MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Karel Schulz, s. 134–137. 
  5. ↑ KOŽÍŠKOVÁ, Nina. Poetismus v prózách Karla Schulz. Brno, 2014. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Luisa Nováková. Dostupné online.
  6. ↑ Lidovky.cz:Zemřela Jiřina Topolová
  7. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Schulz, Karel, s. 197. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Schulz&oldid=20172711“