Perlinková vazba: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 2 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1
úprava odkazů
Řádek 6: Řádek 6:
Na horním výkresu vpravo je schematicky znázorněna nejjednodušší perlinková vazba ({{Vjazyce2|en|''leno weave''}}, {{Vjazyce2|de|''Dreherbindung''}}). Pod (modře zbarvenou) tzv. [[stojitá nit|stojitou osnovní nití]] se podvléká červená nit obtáčecí (vedená speciální nitěnkou), překříží ji a stabilizuje její polohu tak, že se nemůže posouvat do strany ani u velmi řídkých tkanin.
Na horním výkresu vpravo je schematicky znázorněna nejjednodušší perlinková vazba ({{Vjazyce2|en|''leno weave''}}, {{Vjazyce2|de|''Dreherbindung''}}). Pod (modře zbarvenou) tzv. [[stojitá nit|stojitou osnovní nití]] se podvléká červená nit obtáčecí (vedená speciální nitěnkou), překříží ji a stabilizuje její polohu tak, že se nemůže posouvat do strany ani u velmi řídkých tkanin.
Shora popsané formě se říká také ''poloviční perlinka''. Naproti tomu se u tzv. úplné perlinkové vazby obě osnovní niti mezi každými dvěma útky spolu ještě jednou zakrucují.
Shora popsané formě se říká také ''poloviční perlinka''. Naproti tomu se u tzv. úplné perlinkové vazby obě osnovní niti mezi každými dvěma útky spolu ještě jednou zakrucují.<ref name = "Per">{{Citace elektronické monografie
| titul = Perlinková vazba
| url = https://Perlinková vazba - TEXSITE.info
|datum vydání = 2006-2008
| datum přístupu = 2021-07-16
| vydavatel = Textilní zkušební ústav
| jazyhk = česky
}}</ref>


Tkací stroje na výrobu perlinek jsou opatřeny třemi [[paprsek (tkalcovství)|paprsky]] (povolovací, základní a obtáčecí). Obtáčecí nit prochází třemi různými nitěnkami a sbíhá se se stojitou nití do společného zubu paprsku. <ref>Stroj na tkaní s perlinkovou vazbou (německy): http://www.lindauerdornier.com/webmaschine/EasyLeno/DORNIER-EasyLeno-D.pdf{{Nedostupný zdroj}}</ref>
Tkací stroje na výrobu perlinek jsou opatřeny třemi [[paprsek (tkalcovství)|paprsky]] (povolovací, základní a obtáčecí). Obtáčecí nit prochází třemi různými nitěnkami a sbíhá se se stojitou nití do společného zubu paprsku.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Die Dornier Easy Leno
| url = https://lindauerdornier.com/de/webmaschinen/easyleno/
|datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2021-07-16
| vydavatel = Dornier
| jazyhk = německy
}}</ref>


Stroje na výrobu tkanin s perlinkovou vazbou ze začátku 21. století se staví jak s jehlovým tak i s pneumatickým [[útek|prohozem]] pro šířku zboží až 540 cm a s otáčkami do 720/min. Dají se použít pro tkaní velmi řídkých [[záclonovina|záclonovin]], např. [[voál]]ů, nábytkových potahů, koberců i technických tkanin z velmi těžkých [[roving]]ů. <ref>Příklad stroje na výrobu perlinkové tkaniny (německy) http://www.lindauerdornier.com/webmaschine/EasyLeno/DORNIER-EasyLeno{{Nedostupný zdroj}} -D.pdf</ref>
Stroje na výrobu tkanin s perlinkovou vazbou ze začátku 21. století se staví jak s jehlovým tak i s pneumatickým [[útek|prohozem]] pro šířku zboží až 540 cm a s otáčkami do 720/min. Dají se použít pro tkaní velmi řídkých [[záclonovina|záclonovin]], např. [[voál]]ů, nábytkových potahů, koberců i technických tkanin z velmi těžkých [[roving]]ů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Die Dornier Easy Leno
| url = https://lindauerdornier.com/de/webmaschinen/easyleno/
|datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2021-07-16
| vydavatel = Dornier
| jazyhk = německy
}}</ref>


Kraje tkanin z bezčlunkových stavů (to jsou dnes prakticky všechny) se musí zpevňovat, aby se nepáraly. Protkání kraje perlinkovou vazbou se k tomu účelu používá nejčastěji, zařízení k tvorbě perlinky na krajích tkaniny patří proto ke standardnímu vybavení tkacích strojů. <ref>Příklad tkacího stroje se zařízením na perlinkové kraje tkaniny (německy):
Kraje tkanin z bezčlunkových stavů (to jsou dnes prakticky všechny) se musí zpevňovat, aby se nepáraly. Protkání kraje perlinkovou vazbou se k tomu účelu používá nejčastěji, zařízení k -tvorbě perlinky na krajích tkaniny patří proto ke standardnímu vybavení tkacích strojů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Dornier Insider
http://www.lindauerdornier.com/webmaschine/greifer-ps/ps-deutsch.pdf {{Wayback|url=http://www.lindauerdornier.com/webmaschine/greifer-ps/ps-deutsch.pdf |date=20120318003049 }}</ref>
| url = https://.lindauerdornier.com/media/filer_public/a1/1c/a11ce344-bc1a-4f52-8c6a-793e705f7498/insider_8_eng.pdf
|datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2021-07-16
| vydavatel = Dornier
| jazyhk = německy
}}</ref>


'''Nepravá perlinková vazba''' ({{Vjazyce2|en|''mock leno weave''}}, {{Vjazyce2|de|''Scheindreherbindung''}}), zvaná také ''aida'' – nebo ''sítová vazba'', vzniká tak, že se k [[plátno (vazba)|plátnové vazbě]] přidává jedna [[osnova (textil)|osnovní nit]] shora a jedna zdola. Příslušné osnovní a [[útek|útkové nitě]] se stahují dohromady a vedle těchto shluků se tvoří otvory (jak znázorňuje dolní nákres vpravo).
'''Nepravá perlinková vazba''' ({{Vjazyce2|en|''mock leno weave''}}, {{Vjazyce2|de|''Scheindreherbindung''}}), zvaná také ''aida'' – nebo ''sítová vazba'', vzniká tak, že se k [[plátno (vazba)|plátnové vazbě]] přidává jedna [[osnova (textil)|osnovní nit]] shora a jedna zdola. Příslušné osnovní a [[útek|útkové nitě]] se stahují dohromady a vedle těchto shluků se tvoří otvory (jak znázorňuje prostřední nákres vpravo).


Nepravá perlinka nezajišťuje niti proti posuvu v té míře jako úplná perlinková vazba. Použití: Tkaniny s obchodním označením ''aida'' nebo ''naté'', ''gáz'', ''sýrové plátno''
Nepravá perlinka nezajišťuje niti proti posuvu v té míře jako úplná perlinková vazba. Použití: Tkaniny s obchodním označením ''aida'' nebo ''naté'', ''gáz'', ''sýrové plátno''<ref name = "Per"/>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 27: Řádek 54:
* Kolektiv autorů: ''Příručka textilního odborníka'' (SNTL Praha 1981) str. 678
* Kolektiv autorů: ''Příručka textilního odborníka'' (SNTL Praha 1981) str. 678
* Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, {{ISBN|3-87150-848-9}} str. Str. 167, 168, 622
* Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, {{ISBN|3-87150-848-9}} str. Str. 167, 168, 622
* Cherif: ''Textile Materials for Lightweight Constructions'', Springer 2016, ISBN 9783662463413, str. 191-192

=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Tkanina]]
* [[Tkanina]]
* [[Vazby tkanin]]
* [[Záclona]]
* [[Záclona]]
* [[Rašlové pleteniny]]


[[Kategorie:Vazby tkanin]]
[[Kategorie:Vazby tkanin]]

Verze z 17. 7. 2021, 12:08

Schéma perlinkové vazby
Schéma nepravé perlinky
Tkací stroj na perlinku z roku 1892

Perlinková vazba je jedna z možných vazeb tkanin, kde se mimo normálního provázání osnovy s útkem vzájemně překřižují dvě sousední osnovní nitě.

Na horním výkresu vpravo je schematicky znázorněna nejjednodušší perlinková vazba (anglicky leno weave, německy Dreherbindung). Pod (modře zbarvenou) tzv. stojitou osnovní nití se podvléká červená nit obtáčecí (vedená speciální nitěnkou), překříží ji a stabilizuje její polohu tak, že se nemůže posouvat do strany ani u velmi řídkých tkanin.

Shora popsané formě se říká také poloviční perlinka. Naproti tomu se u tzv. úplné perlinkové vazby obě osnovní niti mezi každými dvěma útky spolu ještě jednou zakrucují.[1]

Tkací stroje na výrobu perlinek jsou opatřeny třemi paprsky (povolovací, základní a obtáčecí). Obtáčecí nit prochází třemi různými nitěnkami a sbíhá se se stojitou nití do společného zubu paprsku.[2]

Stroje na výrobu tkanin s perlinkovou vazbou ze začátku 21. století se staví jak s jehlovým tak i s pneumatickým prohozem pro šířku zboží až 540 cm a s otáčkami do 720/min. Dají se použít pro tkaní velmi řídkých záclonovin, např. voálů, nábytkových potahů, koberců i technických tkanin z velmi těžkých rovingů.[3]

Kraje tkanin z bezčlunkových stavů (to jsou dnes prakticky všechny) se musí zpevňovat, aby se nepáraly. Protkání kraje perlinkovou vazbou se k tomu účelu používá nejčastěji, zařízení k -tvorbě perlinky na krajích tkaniny patří proto ke standardnímu vybavení tkacích strojů.[4]

Nepravá perlinková vazba (anglicky mock leno weave, německy Scheindreherbindung), zvaná také aida – nebo sítová vazba, vzniká tak, že se k plátnové vazbě přidává jedna osnovní nit shora a jedna zdola. Příslušné osnovní a útkové nitě se stahují dohromady a vedle těchto shluků se tvoří otvory (jak znázorňuje prostřední nákres vpravo).

Nepravá perlinka nezajišťuje niti proti posuvu v té míře jako úplná perlinková vazba. Použití: Tkaniny s obchodním označením aida nebo naté, gáz, sýrové plátno[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Perlinková vazba [online]. Textilní zkušební ústav, 2006-2008 [cit. 2021-07-16]. vazba - TEXSITE.info Dostupné online. 
  2. ↑ Die Dornier Easy Leno [online]. Dornier, 2021 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ Die Dornier Easy Leno [online]. Dornier, 2021 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ Dornier Insider [online]. Dornier, 2021 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 

Literatura

  • Hennig a kol.: Gewebetechnik, VEB Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 465-480
  • Kolektiv autorů: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 678
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9 str. Str. 167, 168, 622
  • Cherif: Textile Materials for Lightweight Constructions, Springer 2016, ISBN 9783662463413, str. 191-192

Související články

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Perlinková_vazba&oldid=20164336“