Werner z Orselnu: Porovnání verzí

Werner z Orselnu
Werner z Orselnu
	Velmistr Werner z Orselnu na rytině z r.1684
Narození	kolem 1280; Niederursel
Úmrtí	18. listopadu 1330; Marienburg
Příčina úmrtí	zavražděn
Místo pohřbení	katedrála v Kwidzyně
Povolání	rytíř Řádu německých rytířů
Období	1324-1330
Předchůdce	Karel Bessart z Trevíru
Následovník	Lothar Brunšvický
Nábož. vyznání	katolicismus
Funkce	Velmistr Řádu německých rytířů (1324–1330)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 23. 6. 2021, 23:03

Werner z Orselnu, také Werner z Urselu(německy Werner von Orseln, (* kolem roku 1280 Niederursel, 18. listopadu 1330 v Malborku) byl 16. velmistr Řádu německých rytířů v letech 1324 až 1330.

Život

Pravděpodobně pocházel z Niederurselu, později místní části města Frankfurt nad Mohanem. Není známo, kdy vstoupil do Řádu. Byl důvěrníkem a chráněncem velmistra Karla z Trevíru (Karl von Trier). Nejdříve byl fojtem v Hesensku, od roku 1312 do roku 1313 velitelem města Něman (německy Ragnit), kde byl jeden z nejdůležitějších hradů pro boj proti pohanské Litvě.

V letech 1314–1324 zastával funkci velmistra (komtura). 6. července 1324 byl generální kapitulou v Marienburgu zvolen velmistrem Řádu německých rytířů. V letech 1326 až 1330 probíhaly pohraniční války s Polskem. Werner vytvořil protipolskou koalici Mazovska, Slezska a Čech, vedenou panovníky. V roce 1330 se jí zúčastnil král Jan Lucemburský s tehdy čtrnáctiletým synam Karlem. Poláci se marně pokoušeli získat Pomořansko. V roce 1327 se vojsku Wernera z Orselnu podařilo obsadil Kujavsko a učinit je malým kancléřstvím Německého řádu.

Za Wernerova vedení byl hrad Marienburg výrazně rozšířen a zesíleno jeho opevnění. Zahájil výstavbu katedrály v Královci a inicioval vznik komise pro sestavení kroniky Petra z Dusburgu. Podílel se na rozvoji země založením měst Ostróda (Osterode), Działdowo (Soldau) a Kętrzyn (Rastenburg). Werner z Orseln byl vážený a hluboce zbožný rytíř, který svou státnickou moudrostí položil základ pozdějšího míru s Polskem. V roce 1329 vyhlásil takzvané Orselské stanovy, pravidla pro každodenní náboženské obřady bratří (exercicie a kontemplaci), jimiž chtěl pozvednout morálku vojensky orientovaných rytířů.

V listopadu 1330 jej mnich Johann z Endorfemu zavraždil před Zlatou branou hradního kostela v Malborku kvůli napomenutí při opuštění klášterního kostela. V letech úpadku řádu se německý mistr Eberhard ze Saunsheimu odvolával na Orselnovy stanovy, když navrhl autonomní vládu velmistra a zvýšení soudní pravomoci německého velmistra nad velmistrem řádu. Spor se táhl deset let (1439–1449) a ukázalo se, že tyto stanovy jsou padělky.

Pohřeb a hrob

Původně byl Werner pohřben v hradní kapli sv. Anny v Marienburgu. V květnu 2007 však archeologové objevili Orselnovu rakev v kryptě pod presbytářem konkatedrály sv. Jana Evangelisty v Kwidzině, dříve Marienwerderu, v bývalém západním Prusku. Spolu s místem s ní byly nalezeny ostatky dalších dvou velmistrů, Ludolfa Königa von Wattzaua a

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Werner von Orseln na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Werner z Orselnu na Wikimedia Commons

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 [[File:Wg orseln.gif|150px|left|thumb|Znak velmistra Wernera z Orselnu]] V letech 1314–1324 zastával funkci velmistra (komtura). 6. července 1324 byl generální kapitulou v [[Malbork|Marienburgu]] zvolen [[Velmistři Řádu německých rytířů|velmistrem Řádu německých rytířů]]. V letech 1326 až 1330 probíhaly pohraniční války s Polskem. Werner vytvořil protipolskou koalici Mazovska, Slezska a Čech, vedenou panovníky. V roce 1330 se jí zúčastnil král [[Jan Lucemburský]] s tehdy čtrnáctiletým synam Karlem. Poláci se marně pokoušeli získat Pomořansko. V roce 1327 se vojsku Wernera z Orselnu podařilo obsadil [[Kujavsko]] a učinit je malým kancléřstvím Německého řádu.
-Za Wernerova vedení byl hrad Marienburg výrazně rozšířen a zesíleno jeho opevnění. Zahájil výstavbu [[Královecká katedrála|katedrály v Královci]] a inicioval vznik komise pro sestavení kroniky Petra z Dusburgu. Podílel se na rozvoji země se založením Osterode, Soldau a Rastenburgu. Werner z Orseln byl vážený a hluboce zbožný rytíř, který svou státnickou moudrostí položil základ pozdějšího míru s Polskem. V roce 1329 vyhlásil takzvané Orselské stanovy, pravidla pro každodenní náboženské obřady bratří (exercicie a kontemplaci), jimiž chtěl pozvednout morálku vojensky orientovaných rytířů.
+Za Wernerova vedení byl hrad Marienburg výrazně rozšířen a zesíleno jeho opevnění. Zahájil výstavbu [[Královecká katedrála|katedrály v Královci]] a inicioval vznik komise pro sestavení kroniky Petra z Dusburgu. Podílel se na rozvoji země založením měst [[Ostróda]] (Osterode), [[Działdowo]] (Soldau) a [[Kętrzyn]] (Rastenburg). Werner z Orseln byl vážený a hluboce zbožný rytíř, který svou státnickou moudrostí položil základ pozdějšího míru s Polskem. V roce 1329 vyhlásil takzvané Orselské stanovy, pravidla pro každodenní náboženské obřady bratří (exercicie a kontemplaci), jimiž chtěl pozvednout morálku vojensky orientovaných rytířů.
 V listopadu 1330 jej mnich Johann z Endorfemu zavraždil před Zlatou branou hradního kostela v Malborku kvůli napomenutí při opuštění klášterního kostela.