Martin, Jan a Stašek: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velikost nezměněna ,  před 5 měsíci
m
češtin
(Narovnání přesměrování Nuncius)
m (češtin)
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
Dne 9. září 1411 vyhlásil papež [[Jan XXIII. (vzdoropapež)|Jan XXIII.]] (kterého církev později prohlásila za [[Papežské schizma|vzdoropapeže]]) [[Křížové výpravy|křížovou výpravu]] proti neapolskému králi [[Ladislav I. Neapolský|Ladislavovi I.]], jenž ho odmítal uznat za papeže; církev tehdy měla papeže tři a Ladislav byl stoupencem papeže [[Řehoř XII.|Řehoře XII.]] Všem věřícím, kteří se zúčastní křížové výpravy nebo finančně přispějí na tuto výpravu, byly uděleny plnomocné [[Odpustek|odpustky]]. Kramářský prodej odpustků však v některých zemích narazil na odpor světských i církevních činitelů. Proti se postavila např. [[vídeňská univerzita]] a přiměla rakouského vévodu k tomu, že kupčení s odpustky nepřipustil.<ref>[[František Šmahel|ŠMAHEL, František]]. ''Husitská revoluce. 2, Kořeny české reformace.'' Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 364 s. {{ISBN|80-7184-072-6}}. [S. 252.]</ref>
 
[[Apoštolský nuncius|Nuncius]] papeže Jana XXIII. s plnou mocí pro hlasatele odpusků přijel do Prahy dne 1. května 1412. Byl jím [[pasov]]ský [[děkan]] Václav Tiem, rodem Moravan z [[Mikulov]]a, ale národností Němec. Přinesl také [[palium]] pro nového pražského arcibiskupa [[Albík z Uničova|Albíka z Uničova]] a žádal krále i arcibiskua o dovolení, aby směl odpustky hlásat a sbírat peníze na ten účel.<ref>[[Jan Sedlák (kněz)|SEDLÁK, Jan]]. ''M. Jan Hus.'' V Praze: Dědictví sv. Prokopa, 1915. XIII, 378 + 353 s. cnb000344447. S. 231.</ref> Získal si přízeň krále [[Václav IV.|Václava IV.]], protože bylo nepsaným zvykem, že za podporu při hlásání odpustků dostával panovník podíl na výnosu.<ref>[[František Michálek Bartoš|BARTOŠ, František Michálek]]. ''České dějiny. Dílu II. část 6, Čechy v době Husově (1378–1415).'' 1. vyd. Praha: Jan Laichter, 1947. 515 s. cnb000670255. S. 352–353.</ref> Král měl ostatně i politické důvody k tomu, aby se snažil papeži vyhovělvyhovět.<ref>ŠMAHEL, František. ''Husitská revoluce. 2, Kořeny české reformace.'' Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 364 s. {{ISBN|80-7184-072-6}}. [S. 253.]</ref>
 
[[Bula (listina)|Bula]] odpustková byla vyhlášena slavnostně, bubnováním, na veřejných místech a Tiemem ustanovení komisaři i jiní kazatelé povzbuzovali lid, aby se snažil odpustky získat. Věřící odváděli příspěvky buď osobně komisařům, nebo do tří velkých schránek, které byly umístěny v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta]], v [[Bazilika svatého Petra a Pavla|kostele vyšehradském]] a v [[Týnský chrám|Týnském chrámu]]. Místo peněz přijímali komisaři i různé zboží.<ref>SEDLÁK, Jan. ''M. Jan Hus''. V Praze: Dědictví sv. Prokopa, 1915. XIII, 378 + 353 s. cnb000344447. S. 232.</ref>{{#tag:ref|Zachoval se posměšný popěvek o odpustcích tohoto znění:<br />„Bubeník ten je nosí v voze,<br />raduje se každé koze,<br />ktož mu ovci, krávu dá,<br />všecky římské odpustky má,<br />pekla i propasti."<ref>[[Jan Sedlák (kněz)|SEDLÁK, Jan]]. ''M. Jan Hus''. V Praze: Dědictví sv. Prokopa, 1915. XIII, 378 + 353 s. cnb000344447. S. 232.</ref>|group="pozn."}}
672

editací

Navigační menu