Kloun: Porovnání verzí
úpravy úvodu |
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Trireme 1.jpg| |
[[Soubor:Trireme 1.jpg|vpravo|náhled|Model římské trirémy s výrazným klounem]] |
||
'''Kloun''' je zbraň v podobě mohutného podvodního [[hrot]]u, který byl umisťován na příď [[válečná loď|válečných lodí]] pod [[Čára ponoru|čarou ponoru]]. Obvykle měřil mezi 2 až 3,5 m a jeho úkolem bylo prorazit bok nepřátelské lodi při čelním útoku ([[taran]]u). Z výzbroje moderních lodí vymizel na počátku [[20. století]], kdy rozvoj děl učinil z taranu pouze velmi mimořádné a zoufalé řešení. Poslední velkou bitvou, v níž se kloun uplatnil jako zásadní zbraň, byla [[bitva u Visu]]. |
'''Kloun''' je zbraň v podobě mohutného podvodního [[hrot]]u, který byl umisťován na příď [[válečná loď|válečných lodí]] pod [[Čára ponoru|čarou ponoru]]. Obvykle měřil mezi 2 až 3,5 m a jeho úkolem bylo prorazit bok nepřátelské lodi při čelním útoku ([[taran]]u). Z výzbroje moderních lodí vymizel na počátku [[20. století]], kdy rozvoj děl učinil z taranu pouze velmi mimořádné a zoufalé řešení. Poslední velkou bitvou, v níž se kloun uplatnil jako zásadní zbraň, byla [[bitva u Visu]]. |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Novověk == |
== Novověk == |
||
[[Soubor:USS Katahdin (1893) 2.jpg| |
[[Soubor:USS Katahdin (1893) 2.jpg|náhled|Katahdin, loď pro útok klounem]] |
||
Později význam klounu upadl díky rozvoji [[Střelná zbraň|střelných zbraní]], které umožnily vést operace na tak velkou vzdálenost, že se použití taranu a tím i klounu stalo bezpředmětné. To trvalo do poloviny 19. stoleti, kdy lodě začaly dostávat železné, kompozitní a později ocelové pancéřování a zepředu nabíjená, hladkohlavňová černoprachá děla na ně přestala stačit. Poté, co rakouský admirál Tegetthoff použil taranování jako vítěznou taktiku proti silnějším italským lodím v [[Bitva u Visu|bitvě u Visu]] (Lissy) v roce 1866, byly klouny vybavovány všechny větší lodě až do konce [[19. století]], ba až do konce [[První světová válka|1. světové války]]. Bylo dokonce postaveno několik málo speciálních pancéřovaných plavidel s klounem jako hlavní zbraní. Příkladem může být [[Katahdin]]. |
Později význam klounu upadl díky rozvoji [[Střelná zbraň|střelných zbraní]], které umožnily vést operace na tak velkou vzdálenost, že se použití taranu a tím i klounu stalo bezpředmětné. To trvalo do poloviny 19. stoleti, kdy lodě začaly dostávat železné, kompozitní a později ocelové pancéřování a zepředu nabíjená, hladkohlavňová černoprachá děla na ně přestala stačit. Poté, co rakouský admirál Tegetthoff použil taranování jako vítěznou taktiku proti silnějším italským lodím v [[Bitva u Visu|bitvě u Visu]] (Lissy) v roce 1866, byly klouny vybavovány všechny větší lodě až do konce [[19. století]], ba až do konce [[První světová válka|1. světové války]]. Bylo dokonce postaveno několik málo speciálních pancéřovaných plavidel s klounem jako hlavní zbraní. Příkladem může být [[Katahdin]]. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Taran]] |
* [[Taran]] |
||
* [[Abordáž]] |
* [[Abordáž]] |
||
* [[Havran (zbraň)]] |
* [[Havran (zbraň)]] |
||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
Verze z 1. 6. 2021, 11:44
Kloun je zbraň v podobě mohutného podvodního hrotu, který byl umisťován na příď válečných lodí pod čarou ponoru. Obvykle měřil mezi 2 až 3,5 m a jeho úkolem bylo prorazit bok nepřátelské lodi při čelním útoku (taranu). Z výzbroje moderních lodí vymizel na počátku 20. století, kdy rozvoj děl učinil z taranu pouze velmi mimořádné a zoufalé řešení. Poslední velkou bitvou, v níž se kloun uplatnil jako zásadní zbraň, byla bitva u Visu.
Starověk
Klouny se na válečné lodě osazovaly již od starověku. Většinou byly konstrukční součástí lodní přídě, někdy tvořily její oddělitelné příslušenství. Ve starověku se kloun uplatnil zejména při námořních bitvách, jako byla například bitva u Salamíny, v níž Řekové porazili Peršany, či bitva u Actia, v níž se Marcus Antonius a Octavianus utkali o vládu ve starověkém Římě. V poslední fázi útoku poháněli loď většinou veslaři.
Novověk
Později význam klounu upadl díky rozvoji střelných zbraní, které umožnily vést operace na tak velkou vzdálenost, že se použití taranu a tím i klounu stalo bezpředmětné. To trvalo do poloviny 19. stoleti, kdy lodě začaly dostávat železné, kompozitní a později ocelové pancéřování a zepředu nabíjená, hladkohlavňová černoprachá děla na ně přestala stačit. Poté, co rakouský admirál Tegetthoff použil taranování jako vítěznou taktiku proti silnějším italským lodím v bitvě u Visu (Lissy) v roce 1866, byly klouny vybavovány všechny větší lodě až do konce 19. století, ba až do konce 1. světové války. Bylo dokonce postaveno několik málo speciálních pancéřovaných plavidel s klounem jako hlavní zbraní. Příkladem může být Katahdin.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kloun na Wikimedia Commons