Empora: Porovnání verzí
→Odkazy: +slovník |
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor: Pražský hrad, Bazilika sv. Jiří, interiér 04.jpg | |
[[Soubor: Pražský hrad, Bazilika sv. Jiří, interiér 04.jpg |náhled|upright=1.2|Empory v basilice sv. Jiří na Pražském hradě]] |
||
[[Soubor:Noyon cathedral gallery.jpg| |
[[Soubor:Noyon cathedral gallery.jpg|náhled|upright=0.8|“Pravá“ empora nad boční lodí katedrály v Noyon (Francie), 13. stol.]] |
||
[[Soubor:Frauenkirche DResden 77.jpg| |
[[Soubor:Frauenkirche DResden 77.jpg|náhled| upright=1.2|Vícenásobné empory v kostele Panny Marie v Drážďanech (''Frauenkirche'')]] |
||
'''Empora''' je nadzemní a přístupná [[galerie (stavba)|galerie]], otevřená do hlavního prostoru [[loď (architektura)|lodi]] [[kostel]]a, [[synagoga|synagogy]] nebo jiného veřejného prostoru. |
'''Empora''' je nadzemní a přístupná [[galerie (stavba)|galerie]], otevřená do hlavního prostoru [[loď (architektura)|lodi]] [[kostel]]a, [[synagoga|synagogy]] nebo jiného veřejného prostoru. |
||
== Popis == |
== Popis == |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
Ve středověkých kostelech ženských [[mnišský řád|mnišských řádů]] sloužila empora pro [[Řeholnice|jeptišky]], které tak byly odděleny od ostatních věřících. Tak tomu bylo například v [[Bazilika svatého Jiří|bazilice sv. Jiří]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Na oddělený prostor pro ženy, jak je to obvyklé v synagogách a [[mešita|mešitách]], poukazuje i latinské, anglické a francouzské oznančení ''matroneum''. V [[gotika|gotických]] [[bazilika|bazilikách]] vznikala empora celkem přirozeně nad klenbou boční lodi jako klenuté patro, když se hlavní loď stavěla stále vyšší a plochy stěn bylo třeba více členit (viz katedrála v [[Noyon]]u). Stavěly se také nepravé empory, arkády v nadzemním patře, které neměly vlastní strop a byly otevřené do krovu. |
Ve středověkých kostelech ženských [[mnišský řád|mnišských řádů]] sloužila empora pro [[Řeholnice|jeptišky]], které tak byly odděleny od ostatních věřících. Tak tomu bylo například v [[Bazilika svatého Jiří|bazilice sv. Jiří]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Na oddělený prostor pro ženy, jak je to obvyklé v synagogách a [[mešita|mešitách]], poukazuje i latinské, anglické a francouzské oznančení ''matroneum''. V [[gotika|gotických]] [[bazilika|bazilikách]] vznikala empora celkem přirozeně nad klenbou boční lodi jako klenuté patro, když se hlavní loď stavěla stále vyšší a plochy stěn bylo třeba více členit (viz katedrála v [[Noyon]]u). Stavěly se také nepravé empory, arkády v nadzemním patře, které neměly vlastní strop a byly otevřené do krovu. |
||
V městských halových kostelech [[15. století|15.]] a [[16. století]] sloužila podklenutá nebo i dřevěná empora, často po celém obvodu kostela, bohatším měšťanům, případně šlechtě jako privilegované místo a zároveň rozšiřovala počet míst. Empory byly pravidlem zejména v [[protestantismus|protestantských]] kostelích. Otevřené a oddělené empory se stavěly také pro patrony a majitele kostelů, pro panovníky a šlechtu. Menší uzavřená a v [[baroko|baroku]] často zasklená empora se v češtině označuje také jako [[Oratoř (architektura)|oratoř]]. |
V městských halových kostelech [[15. století|15.]] a [[16. století]] sloužila podklenutá nebo i dřevěná empora, často po celém obvodu kostela, bohatším měšťanům, případně šlechtě jako privilegované místo a zároveň rozšiřovala počet míst. Empory byly pravidlem zejména v [[protestantismus|protestantských]] kostelích. Otevřené a oddělené empory se stavěly také pro patrony a majitele kostelů, pro panovníky a šlechtu. Menší uzavřená a v [[baroko|baroku]] často zasklená empora se v češtině označuje také jako [[Oratoř (architektura)|oratoř]]. |
||
Z empor vznikly původně dřevěné, později zděné divadelní balkony i v několika patrech nad sebou, podobně jako v sálech knihoven, v koncertních síních a podobně. |
Z empor vznikly původně dřevěné, později zděné divadelní balkony i v několika patrech nad sebou, podobně jako v sálech knihoven, v koncertních síních a podobně. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Empora. Sv. 8, str. 592. |
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Empora. Sv. 8, str. 592. |
||
| Řádek 27: | Řádek 28: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat}} |
|||
* {{Wikislovník|heslo=empora}} |
* {{Wikislovník|heslo=empora}} |
||
Verze z 31. 5. 2021, 11:28
Empora je nadzemní a přístupná galerie, otevřená do hlavního prostoru lodi kostela, synagogy nebo jiného veřejného prostoru.
Popis
Empory slouží jako částečně oddělené a vyvýšené shromažďovací prostory různého provedení:
- podélný prostor nad klenbou boční lodi u středověkých kostelů, otevřený do lodi oblouky nebo okny;
- podélný balkon, vetknutý do stěny, u starších dřevěných i zděných a u moderních betonových staveb;
- otevřená empora na západní stěně kostela, která slouží pro hudebníky a varhany, se nazývá kůr či kruchta.
Empory mohou být přístupné po schodišti z hlavního prostoru, nebo mohou mít vlastní vchody. Od barokní doby se vyskytují i dvojí nebo víceré empory nad sebou, z nichž se vyvinuly divadelní balkony a galerie.
Historie a účel
Ve středověkých kostelech ženských mnišských řádů sloužila empora pro jeptišky, které tak byly odděleny od ostatních věřících. Tak tomu bylo například v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. Na oddělený prostor pro ženy, jak je to obvyklé v synagogách a mešitách, poukazuje i latinské, anglické a francouzské oznančení matroneum. V gotických bazilikách vznikala empora celkem přirozeně nad klenbou boční lodi jako klenuté patro, když se hlavní loď stavěla stále vyšší a plochy stěn bylo třeba více členit (viz katedrála v Noyonu). Stavěly se také nepravé empory, arkády v nadzemním patře, které neměly vlastní strop a byly otevřené do krovu.
V městských halových kostelech 15. a 16. století sloužila podklenutá nebo i dřevěná empora, často po celém obvodu kostela, bohatším měšťanům, případně šlechtě jako privilegované místo a zároveň rozšiřovala počet míst. Empory byly pravidlem zejména v protestantských kostelích. Otevřené a oddělené empory se stavěly také pro patrony a majitele kostelů, pro panovníky a šlechtu. Menší uzavřená a v baroku často zasklená empora se v češtině označuje také jako oratoř.
Z empor vznikly původně dřevěné, později zděné divadelní balkony i v několika patrech nad sebou, podobně jako v sálech knihoven, v koncertních síních a podobně.
Odkazy
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Empora. Sv. 8, str. 592.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Empora na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo empora ve Wikislovníku
