Kostel svatého Josefa (Senetářov): Porovnání verzí
m odmodření |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
Myšlenka výstavby kostela v Senetářově, kde dříve byla jen kaple (zbudovaná v roce [[1855]] a rozšířená v roce [[1891]]), je spojena s [[přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940 - 1945)|vystěhováním obce]] v roce [[1944]]. Obyvatelé Senetářova si [[19. březen|19. března]] [[1942]] (na svátek [[svatý Josef|sv. Josefa]]) slíbili, že pokud obec nebude kvůli chystanému rozšíření [[vojenský újezd Březina|výcvikového tábora v Dědicích]] vystěhována nebo se z [[exil|vyhnanství]] šťastně vrátí, postaví v Senetářově kostel ke cti sv. Josefa nebo alespoň opraví stávající kapličku. V letech [[1943]] a [[1944]] byl tento slib obnoven. |
Myšlenka výstavby kostela v Senetářově, kde dříve byla jen kaple (zbudovaná v roce [[1855]] a rozšířená v roce [[1891]]), je spojena s [[přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940 - 1945)|vystěhováním obce]] v roce [[1944]]. Obyvatelé Senetářova si [[19. březen|19. března]] [[1942]] (na svátek [[svatý Josef|sv. Josefa]]) slíbili, že pokud obec nebude kvůli chystanému rozšíření [[vojenský újezd Březina|výcvikového tábora v Dědicích]] vystěhována nebo se z [[exil|vyhnanství]] šťastně vrátí, postaví v Senetářově kostel ke cti sv. Josefa nebo alespoň opraví stávající kapličku. V letech [[1943]] a [[1944]] byl tento slib obnoven. |
||
Vybudování kostela inicioval až dlouholetý [[Jedovnice|jedovnický]] [[duchovní správce]] Mons. František Vavříček ([[1913]]–[[1995]]), který využil [[Pražské jaro|politického uvolnění]] a v roce [[1968]] dosáhl povolení stavby kostela s tím, že se jedná o náhradu za stávající kapli, která překážela rozšíření silnice II/379 z [[Blansko|Blanska]] do [[Vyškov]]a. Stavba byla provedena podle návrhu [[Brno|brněnského]] sochaře a malíře [[Ludvík Kolek|Ludvíka Kolka]], který ho zhotovil během necelých 14 dnů. Na jaře [[1969]] byly vyhloubeny základy a v červnu téhož roku byl za přítomnosti mnoha věřících položen základní kámen s nápisem „Ve jménu [[Bůh|Páně]]“. Během dvou let byl kostel postaven, a to ze sbírek a darů věřících a jejich svépomocí. Lidé ze Senetářova, věřící, nevěřící, dokonce i místní členové KSČ, za dva roky odpracovali přes 31 tisíc brigádnických hodin.<ref>[https://www.idnes.cz/brno/zpravy/kostel-v-senetarove-postavili-komunistum-navzdory.A161031_2282851_brno-zpravy_krut Za války si vysnili kostel. Unikátní dílo postavili komunistům pod nosem, iDNES, 3.11.2016]</ref> |
Vybudování kostela inicioval až dlouholetý [[Jedovnice|jedovnický]] [[duchovní správce]] Mons. František Vavříček ([[1913]]–[[1995]]), který využil [[Pražské jaro|politického uvolnění]] a v roce [[1968]] dosáhl povolení stavby kostela s tím, že se jedná o náhradu za stávající kapli, která překážela rozšíření [[silnice II/379]] z [[Blansko|Blanska]] do [[Vyškov]]a. Stavba byla provedena podle návrhu [[Brno|brněnského]] sochaře a malíře [[Ludvík Kolek|Ludvíka Kolka]], který ho zhotovil během necelých 14 dnů. Na jaře [[1969]] byly vyhloubeny základy a v červnu téhož roku byl za přítomnosti mnoha věřících položen základní kámen s nápisem „Ve jménu [[Bůh|Páně]]“. Během dvou let byl kostel postaven, a to ze sbírek a darů věřících a jejich svépomocí. Lidé ze Senetářova, věřící, nevěřící, dokonce i místní členové KSČ, za dva roky odpracovali přes 31 tisíc brigádnických hodin.<ref>[https://www.idnes.cz/brno/zpravy/kostel-v-senetarove-postavili-komunistum-navzdory.A161031_2282851_brno-zpravy_krut Za války si vysnili kostel. Unikátní dílo postavili komunistům pod nosem, iDNES, 3.11.2016]</ref> |
||
Největší zásluhu na stavbě měl [[Tesařství|tesař]] v důchodu Karel Skoták ze [[Suchdol (Vavřinec)|Suchdola]]. V červnu [[1971]] byl kostel dokončen, jeho užívání bylo však povoleno jen pod podmínkou, že nedojde k jeho slavnostnímu [[svěcení|vysvěcení]]. |
Největší zásluhu na stavbě měl [[Tesařství|tesař]] v důchodu Karel Skoták ze [[Suchdol (Vavřinec)|Suchdola]]. V červnu [[1971]] byl kostel dokončen, jeho užívání bylo však povoleno jen pod podmínkou, že nedojde k jeho slavnostnímu [[svěcení|vysvěcení]]. |
||
[[Soubor:Senetarov 1992.jpg|thumb|left|kostel sv. Josefa v roce 1992]] |
[[Soubor:Senetarov 1992.jpg|thumb|left|kostel sv. Josefa v roce 1992]] |
||
Verze z 29. 5. 2021, 22:35
| Kostel svatého Josefa v Senetářově | |
|---|---|
.jpg) Kostel sv. Josefa | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Blansko |
| Obec | Senetářov |
| Souřadnice | 49°21′12,11″ s. š., 16°48′14,95″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Římskokatolická |
| Diecéze | Brněnská |
| Farnost | Jedovnice |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | svatý Josef |
| Datum posvěcení | 7. července 1991 |
| Světitel | biskup Vojtěch Cikrle |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Ludvík Kolek |
| Výstavba | 1969–1971 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | beton |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel sv. Josefa v Senetářově (někdy uváděný jen jako kaple), vybudovaný v moderním stylu, je jeden z mála kostelů postavených v období komunistické vlády v tehdejším Československu. Leží na území farnosti Jedovnice v blanenském děkanátu brněnské diecéze.
Myšlenka výstavby kostela v Senetářově, kde dříve byla jen kaple (zbudovaná v roce 1855 a rozšířená v roce 1891), je spojena s vystěhováním obce v roce 1944. Obyvatelé Senetářova si 19. března 1942 (na svátek sv. Josefa) slíbili, že pokud obec nebude kvůli chystanému rozšíření výcvikového tábora v Dědicích vystěhována nebo se z vyhnanství šťastně vrátí, postaví v Senetářově kostel ke cti sv. Josefa nebo alespoň opraví stávající kapličku. V letech 1943 a 1944 byl tento slib obnoven.
Vybudování kostela inicioval až dlouholetý jedovnický duchovní správce Mons. František Vavříček (1913–1995), který využil politického uvolnění a v roce 1968 dosáhl povolení stavby kostela s tím, že se jedná o náhradu za stávající kapli, která překážela rozšíření silnice II/379 z Blanska do Vyškova. Stavba byla provedena podle návrhu brněnského sochaře a malíře Ludvíka Kolka, který ho zhotovil během necelých 14 dnů. Na jaře 1969 byly vyhloubeny základy a v červnu téhož roku byl za přítomnosti mnoha věřících položen základní kámen s nápisem „Ve jménu Páně“. Během dvou let byl kostel postaven, a to ze sbírek a darů věřících a jejich svépomocí. Lidé ze Senetářova, věřící, nevěřící, dokonce i místní členové KSČ, za dva roky odpracovali přes 31 tisíc brigádnických hodin.[1] Největší zásluhu na stavbě měl tesař v důchodu Karel Skoták ze Suchdola. V červnu 1971 byl kostel dokončen, jeho užívání bylo však povoleno jen pod podmínkou, že nedojde k jeho slavnostnímu vysvěcení.
První bohoslužba v novém filiálním kostele se uskutečnila 11. července 1971. Koncelebrovalo ji 10 kněží pocházejících ze Senetářova a zúčastnilo se jí asi 15 tisíc věřících z celého tehdejšího Československa, a to přesto, že okolí obce bylo obklíčeno příslušníky Státní bezpečnosti a přístupové silnice uzavřeny, takže účastníci museli přijít pěšky lesem. Kostel z betonu a skla má bílé stěny, vyzdobené 14 abstraktními obrazy křížové cesty od Mikuláše Medka. Autorem kněžiště a tyrkysového triptychu nad oltářem je architekt Ludvík Kolek.[2] Okenní otvory jsou vyplněny vitrážemi. Do kostela byla také přenesena cenná plastika sv. Josefa ze staré kapličky, která byla zbourána 25. a 26. června 1971.
V roce 1979 byla opravena dlažba kolem kostela, v roce 1984 byl do kostela umístěn reliéf sv. Josefa od Ludvíka Kolka a nová socha gotické Madony od malíře Františka Sysla. Vysvěcení kostela se uskutečnilo teprve 7. července 1991 za účasti biskupa Cikrleho při příležitosti posvěcení nových varhan. V roce 2001 byla fasáda kostela nově natřena a o dva roky později provedena oprava části betonové omítky.
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Josefa na Wikimedia Commons - Kostel sv. Josefa
- Kostel, o němž komunisté ve „svém“ Československu nevěděli
- Římskokatolická farnost Jedovnice
- Senetářov – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2017-04-02 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
