Gija Kančeli: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 11 bajtů ,  před 6 měsíci
m
{{Commonscat}}; kosmetické úpravy
m (přidána Kategorie:Nositelé Řádu cti (Gruzie) za použití HotCat)
m ({{Commonscat}}; kosmetické úpravy)
 
 
== Dílo ==
Končeli napsal přes tři sta skladeb<ref>Soupis díla zde: http://home.wanadoo.nl/ovar/kancheli.htm</ref>. Jádro tvorby leží v jeho zatím sedmi dokončených symfoniích. Na rozdíl od tradičně chápaného makrocelku symfonické řady, kdy mezi sebou jednotlivé symfonie komunikují svou rozdílností, odlišným zaměřením, případně kontrastním obsazením, Kančeliho symfonie jsou neseny v duchu stylové jednoty a redukce kontrastu mezi nimi – při prvním poslechu jsou jedna od druhé takřka k nerozeznání. Kontrast se naopak maximálně projevuje v mikroformě jako hlavní výrazový prvek jeho kompoziční techniky: obrovské masy zvuku jsou bez přechodů střídány maximálně ztišenými, často jednohlasými pasážemi.
 
=== Symfonie ===
Kančeliho hudba je v symfonických dílech většinou modální, z atonálních kompozičních technik si autor bere pouze prostředky pro ozvláštnění výrazu a témbru. Kančeliho symfonie jsou ukázkou duchovně orientované postmoderní tvorby postsovětských autorů, jakými jsou například [[Alfred Schnittke]], [[Sofia Gubajdulina]] anebo [[Valentin Silvestrov]].
* Symfonie č. 1 byla dokončena roku 1967.
* Symfonie č. 2 je z roku 1970. V obou kritika nacházela zejména vliv ruského skladatele [[Igor Fjodorovič Stravinskij|Igora Stravinského]] a tradiční gruzínské duchovní hudby. Především je v nich však možno sledovat vliv [[Dmitrij Šostakovič|Dmitrije Šostakoviče]], případně [[Aram Chačaturjan|Arama Chačaturjana]].
* Symfonii č. 3 dokončil Kancheli v roce 1973, je psána pro dětský hlas a velký orchestr, přičemž zpěvák je po celou dobu symfonie odkázán pouze na jednoduchý pětitónový motivek.
* Za symfonii č. 4, ''In memoria di Michelangelo'', připomínající 400 let od narození Michelangela, získal Kančeli roku 1976 Státní cenu SSSR.
* Symfonie č. 5, dokončená roku 1977 pokračuje ve zvukovém světě Čtvrté symfonie jako její pandán. Kontrastnost jejich ploch a střihová technika připomíná chvílemi filmovou hudbu. Kancheli ostatně napsal hudbu k více než 30 sovětským filmům.
* Symfonie č. 6 z roku 1979 je považována za hudební protest proti útlaku lidského ducha a za hledání vyšší duchovní síly. Je vrcholnou Kančeliho symfonií.
* Symfonii č. 7, nazvanou ''Epilog'', dokončil autor v roce 1986, formálně je pozoruhodná absencí reprízy v tématech – ta se střídají od začátku do konce bez jakéhokoliv náznaku návratu.
 
=== Filmová hudba ===
Kančeli psal hudbu k filmům, a také jeho orchestrální díla jsou využívána ve filmu. Kromě deseti gruzínských filmů se objevuje také ve filmu ''[[Amputace (film)|Amputace]]'' ukrajinských režisérů [[Igor Jakovlevič Pomerancev|Igora Pomeranceva]] a ''[[Charkov (film)|Charkov]]'' [[Lydie Starodubcevová|Lydie Starodubcevové]] ([[2017]]).
 
== Ocenění ==
* 1980 Národní umělec Gruzie
* 1986 Státní cena SSSR
* 1988 Národní umělec SSSR
* 2008 [[Wolfova cena za umění]]
 
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.siue.edu/~aho/musov/kancheli/kancheli1.html Kančeliho webové stránky (en)]
{{Autoritní data}}
1 364 002

editací

Navigační menu