Jistebnický kancionál: Porovnání verzí
m →top: typo, odkaz |
m vhodnější nadpisy, řazení ZS, odkazy |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Knihu ve špatném stavu našel roku [[1872]] na půdě fary v [[Jistebnice|Jistebnici]] u Tábora sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře [[Leopold Katz]], pozdější právník, mecenáš výtvarníků a podporovatel [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]]. Katz upozornil na nález svého profesora klasické filologie na gymnáziu a jeho prostřednictvím se pak památka dostala k rukám historika [[František Palacký|Františka Palackého]], který ihned rozpoznal její hodnotu. Jistebnický farář P. Josef Schuller pak rukopis věnoval [[Národní muzeum|Národnímu muzeu v Praze]]<ref>Encyklopedie knihy[https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php?title=Jistebnick%C3%BD_kancion%C3%A1l]</ref>, v [[Knihovna Národního muzea|jehož knihovně]] se dosud nachází pod signaturou II C 7. |
Knihu ve špatném stavu našel roku [[1872]] na půdě fary v [[Jistebnice|Jistebnici]] u Tábora sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře [[Leopold Katz]], pozdější právník, mecenáš výtvarníků a podporovatel [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]]. Katz upozornil na nález svého profesora klasické filologie na gymnáziu a jeho prostřednictvím se pak památka dostala k rukám historika [[František Palacký|Františka Palackého]], který ihned rozpoznal její hodnotu. Jistebnický farář P. Josef Schuller pak rukopis věnoval [[Národní muzeum|Národnímu muzeu v Praze]]<ref>Encyklopedie knihy[https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php?title=Jistebnick%C3%BD_kancion%C3%A1l]</ref>, v [[Knihovna Národního muzea|jehož knihovně]] se dosud nachází pod signaturou II C 7. |
||
== |
== Podoba rukopisu == |
||
Rukopis je psaný na papíře o 132 listech velikosti 31 × 21 cm. Jeho filigrán svědčí pro vznik ve 20. letech 15. století, napsali jej čtyři písaři, další ruce doplnily o málo později několik textů. Kodex je neúplný, chybí tři složky ze začátku, dále jednotlivé listy či části složek a konec poslední složky. Na několika místech jsou iniciály rukopisu zdobeny jednoduchými ornamentálními kresbami, jejichž autorem byl jeden z písařů. Jedinou figurální iniciálou, kterou maloval iluminátor, je úvodní N na foliu 10r s výjevem Seslání nebeské many<ref>Pavel Brodský: ''Katalog iluminovaných rukopisů Knihovny Národního muzea''. NM Praha Praha 2000</ref>. Notace písní je dvojí: chorální česká a černá menzurální. |
Rukopis je psaný na papíře o 132 listech velikosti 31 × 21 cm. Jeho filigrán svědčí pro vznik ve 20. letech 15. století, napsali jej čtyři písaři, další ruce doplnily o málo později několik textů. Kodex je neúplný, chybí tři složky ze začátku, dále jednotlivé listy či části složek a konec poslední složky. Na několika místech jsou iniciály rukopisu zdobeny jednoduchými ornamentálními kresbami, jejichž autorem byl jeden z písařů. Jedinou figurální iniciálou, kterou maloval iluminátor, je úvodní N na foliu 10r s výjevem Seslání nebeské many<ref>Pavel Brodský: ''Katalog iluminovaných rukopisů Knihovny Národního muzea''. NM Praha Praha 2000</ref>. Notace písní je dvojí: chorální česká a černá menzurální. |
||
== Význam == |
|||
== Obsah a význam == |
|||
Rukopis patří k nejvýznamnějším hudebním rukopisům pozdního středověku. Obsahuje české znění liturgických zpěvů, duchovních a dalších písní. Úvodní část tvoří graduál, navazuje sbírka písní, texty |
Rukopis patří k nejvýznamnějším hudebním rukopisům pozdního středověku. Obsahuje české znění liturgických zpěvů, duchovních a dalších písní. Úvodní část tvoří [[graduál]], navazuje sbírka písní, texty [[žalm]]ů a dodatky. Nejrozsáhlejší oddíl tvoří zpěvy a texty [[Denní modlitba církve|oficia hodinek]], po nich následují zpěvy [[misál]]u a v závěru sbírka liturgických i neliturgických textů. |
||
Kancionál se proslavil písněmi [[Ktož jsú boží bojovníci]] a [[Povstaň, povstaň veliké město pražské]]. Jejich autorem je [[Jan Čapek (táborita)|Jan Čapek z Tábora]]. |
Kancionál se proslavil písněmi ''[[Ktož jsú boží bojovníci]]'' a ''[[Povstaň, povstaň veliké město pražské]]''. Jejich autorem je [[Jan Čapek (táborita)|Jan Čapek z Tábora]]. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
=== Edice === |
=== Edice === |
||
* Anežka Vidmanová, Hana Vlhová-Wörner, David Holeton (eds.), Jistebnický kancionál 1 - Graduale (Monumenta liturgica bohemica 2), Brno, L. Marek 2005, ISBN 80-86263-56-8 |
* Anežka Vidmanová, Hana Vlhová-Wörner, David Holeton (eds.), Jistebnický kancionál 1 - Graduale (Monumenta liturgica bohemica 2), Brno, L. Marek 2005, ISBN 80-86263-56-8 |
||
* Hana Vlhová-Wörner, David Holeton (eds.), Jistebnický kancionál 2 - Cantionale (Monumenta liturgica bohemica 3), Brno, L. Marek 2019, ISBN 978-80-87127-98-8 |
* Hana Vlhová-Wörner, David Holeton (eds.), Jistebnický kancionál 2 - Cantionale (Monumenta liturgica bohemica 3), Brno, L. Marek 2019, ISBN 978-80-87127-98-8 |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
Verze z 16. 5. 2021, 14:18
| Jistebnický kancionál | |
|---|---|
 Jistebnický kancionál ve vitríně | |
| Jazyk | čeština a latina |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jistebnický kancionál je sbírka duchovních písní (v latině a zejména češtině) a českého liturgického chorálu z 20. let 15. století, neznámé provenience; významná památka husitského liturgického zpěvu, která obsahuje mj. píseň Ktož jsú boží bojovníci.
Historie
Knihu ve špatném stavu našel roku 1872 na půdě fary v Jistebnici u Tábora sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře Leopold Katz, pozdější právník, mecenáš výtvarníků a podporovatel České akademie věd a umění. Katz upozornil na nález svého profesora klasické filologie na gymnáziu a jeho prostřednictvím se pak památka dostala k rukám historika Františka Palackého, který ihned rozpoznal její hodnotu. Jistebnický farář P. Josef Schuller pak rukopis věnoval Národnímu muzeu v Praze[1], v jehož knihovně se dosud nachází pod signaturou II C 7.
Podoba rukopisu
Rukopis je psaný na papíře o 132 listech velikosti 31 × 21 cm. Jeho filigrán svědčí pro vznik ve 20. letech 15. století, napsali jej čtyři písaři, další ruce doplnily o málo později několik textů. Kodex je neúplný, chybí tři složky ze začátku, dále jednotlivé listy či části složek a konec poslední složky. Na několika místech jsou iniciály rukopisu zdobeny jednoduchými ornamentálními kresbami, jejichž autorem byl jeden z písařů. Jedinou figurální iniciálou, kterou maloval iluminátor, je úvodní N na foliu 10r s výjevem Seslání nebeské many[2]. Notace písní je dvojí: chorální česká a černá menzurální.
Obsah a význam
Rukopis patří k nejvýznamnějším hudebním rukopisům pozdního středověku. Obsahuje české znění liturgických zpěvů, duchovních a dalších písní. Úvodní část tvoří graduál, navazuje sbírka písní, texty žalmů a dodatky. Nejrozsáhlejší oddíl tvoří zpěvy a texty oficia hodinek, po nich následují zpěvy misálu a v závěru sbírka liturgických i neliturgických textů. Kancionál se proslavil písněmi Ktož jsú boží bojovníci a Povstaň, povstaň veliké město pražské. Jejich autorem je Jan Čapek z Tábora.
Odkazy
Reference
Edice
- Anežka Vidmanová, Hana Vlhová-Wörner, David Holeton (eds.), Jistebnický kancionál 1 - Graduale (Monumenta liturgica bohemica 2), Brno, L. Marek 2005, ISBN 80-86263-56-8
- Hana Vlhová-Wörner, David Holeton (eds.), Jistebnický kancionál 2 - Cantionale (Monumenta liturgica bohemica 3), Brno, L. Marek 2019, ISBN 978-80-87127-98-8
Literatura
- Dějiny české literatury. 1., Starší česká literatura / Redaktor svazku Josef Hrabák. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1959. 531 s. S. 238–251.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H–J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. S. 566–567.
