Ústí nad Labem-Střekov (nádraží): Porovnání verzí
m šablona |
m přímý odkaz na Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín po přesunu |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| zeměpisná šířka = 50.65 |
| zeměpisná šířka = 50.65 |
||
| zeměpisná délka = 14.04833 |
| zeměpisná délka = 14.04833 |
||
| trať = [[Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem|072]], [[Železniční trať Ústí nad Labem – Děčín|073]] |
| trať = [[Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem|072]], [[Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín|073]] |
||
| nadmořská výška = 150 |
| nadmořská výška = 150 |
||
| datum uvedení = 1. ledna 1874 |
| datum uvedení = 1. ledna 1874 |
||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
| poznámky = |
| poznámky = |
||
}} |
}} |
||
'''Ústí nad Labem-Střekov''' je [[železniční stanice]] v [[Ústecký kraj|krajském]] městě [[Ústí nad Labem]] na východním břehu [[Labe|Labi]] v městské části [[Ústí nad Labem-Střekov|Střekov]]. Leží na tratích [[Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem|072]] a [[Železniční trať Ústí nad Labem – Děčín|073]]. Stanice je [[Železniční napájecí soustava|elektrizovaná]] (3 [[Volt|kV]] [[Stejnosměrný proud|ss]]). Je jednou ze sedmi železničních stanic a zastávek ve městě. |
'''Ústí nad Labem-Střekov''' je [[železniční stanice]] v [[Ústecký kraj|krajském]] městě [[Ústí nad Labem]] na východním břehu [[Labe|Labi]] v městské části [[Ústí nad Labem-Střekov|Střekov]]. Leží na tratích [[Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem|072]] a [[Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín|073]]. Stanice je [[Železniční napájecí soustava|elektrizovaná]] (3 [[Volt|kV]] [[Stejnosměrný proud|ss]]). Je jednou ze sedmi železničních stanic a zastávek ve městě. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Stanice byla vybudována jakožto součást [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]] (''ÖNWB'') spojující [[Vídeň]] a [[Berlín]], autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt [[Carl Schlimp]]. 1. ledna 1874 byl se střekovským nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z [[Lysá nad Labem (nádraží)|Lysé nad Labem]], v říjnu téhož roku vyjel první vlak ve směru na [[Děčín]] (''Děčín-Prostřední Žleb''), kde se nacházela poslední stanice na území [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Nedalekým [[Železniční most (Ústí nad Labem)|železničním mostem]] přes Labe je spojena s levým břehem řeky a stanicí ''Ústí nad Labem západ''. |
Stanice byla vybudována jakožto součást [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]] (''ÖNWB'') spojující [[Vídeň]] a [[Berlín]], autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt [[Carl Schlimp]]. 1. ledna 1874 byl se střekovským nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z [[Lysá nad Labem (nádraží)|Lysé nad Labem]], v říjnu téhož roku vyjel první vlak ve směru na [[Děčín]] (''Děčín-Prostřední Žleb''), kde se nacházela poslední stanice na území [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Nedalekým [[Železniční most (Ústí nad Labem)|železničním mostem]] přes Labe je spojena s levým břehem řeky a stanicí ''Ústí nad Labem západ''. |
||
Roku 1909 byl [[Dvoukolejná trať|zdvoukolejněn]] úsek Lysá nad Labem-Mělník, kompletní druhá kolej byla mezi [[Kolín]]em a [[Děčín]]em dokončena během [[první světová válka|první světové války]], zejména s pracovním nasazením [[ |
Roku 1909 byl [[Dvoukolejná trať|zdvoukolejněn]] úsek Lysá nad Labem-Mělník, kompletní druhá kolej byla mezi [[Kolín]]em a [[Děčín]]em dokončena během [[první světová válka|první světové války]], zejména s pracovním nasazením [[Rusko|ruských]] [[válečný zajatec|válečných zajatců]]. |
||
[[Železniční napájecí soustava|Elektrický provoz]] byl na trati procházející stanicí zahájen v roce 1958. |
[[Železniční napájecí soustava|Elektrický provoz]] byl na trati procházející stanicí zahájen v roce 1958. |
||
Verze z 14. 5. 2021, 22:00
| Ústí nad Labem-Střekov | |
|---|---|
 Staniční budova s nástupišti | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Město | Ústí nad Labem-Střekov |
| Souřadnice | 50°39′0″ s. š., 14°2′53,99″ v. d. |
  Ústí nad Labem-Střekov | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 532093 |
| Tratě | 072, 073 |
| Nadmořská výška | 150 m n. m. |
| V provozu od | 1. ledna 1874 |
| Zabezpečovací zařízení | elektrodynamické |
| Dopravní koleje | 12 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 5 (5) |
| Prodej jízdenek |  |
| Služby ve stanici |      |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ústí nad Labem-Střekov je železniční stanice v krajském městě Ústí nad Labem na východním břehu Labi v městské části Střekov. Leží na tratích 072 a 073. Stanice je elektrizovaná (3 kV ss). Je jednou ze sedmi železničních stanic a zastávek ve městě.
Historie
Stanice byla vybudována jakožto součást Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) spojující Vídeň a Berlín, autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 1. ledna 1874 byl se střekovským nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Lysé nad Labem, v říjnu téhož roku vyjel první vlak ve směru na Děčín (Děčín-Prostřední Žleb), kde se nacházela poslední stanice na území Rakouska-Uherska. Nedalekým železničním mostem přes Labe je spojena s levým břehem řeky a stanicí Ústí nad Labem západ.
Roku 1909 byl zdvoukolejněn úsek Lysá nad Labem-Mělník, kompletní druhá kolej byla mezi Kolínem a Děčínem dokončena během první světové války, zejména s pracovním nasazením ruských válečných zajatců.
Elektrický provoz byl na trati procházející stanicí zahájen v roce 1958.
Popis
Nachází se zde pět nekrytých jednostranných nástupišť, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje. K překonání kolejiště na opačnou stranu od budovy slouží lávka ústící ve směru na Šafaříkovo náměstí. Z děčínského zhlaví vedou z nádraží vlečky do závodů na zpracování tuků Setuza.
