Maršála Tita (ulice v Sarajevu): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8
Narovnání přesměrování Ustaša
Řádek 6: Řádek 6:
Za časů [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] nesla název ''Čemaluša ulica'', a to podle blízké [[mešita|mešity]]. S příchodem rakouské nadvlády nicméně došlo k proměně původně malé a úzké ulice. Byly strženy staré turecké domy a nahrazeny městskými budovami, převážně bankami. Jejich architekti byli nejznámější tvůrci své doby v celém [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]], a nezřídkakdy i [[Češi]] (např. [[Karel Pařík]]).
Za časů [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] nesla název ''Čemaluša ulica'', a to podle blízké [[mešita|mešity]]. S příchodem rakouské nadvlády nicméně došlo k proměně původně malé a úzké ulice. Byly strženy staré turecké domy a nahrazeny městskými budovami, převážně bankami. Jejich architekti byli nejznámější tvůrci své doby v celém [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]], a nezřídkakdy i [[Češi]] (např. [[Karel Pařík]]).


V roce [[1914]] byla na počest [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|zastřeleného]] [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda]] přejmenována podle něj. V období meziválečné [[Království Jugoslávie|Jugoslávie]] nesla název na počest krále [[Petar I. Karađorđević|Petra I. Karađorđeviće]]. Po připojení Bosny k [[Nezávislý stát Chorvatsko|nezávislému státu Chorvatsko]] nesla název podle [[Ustaša|ustašovského]] vůdce [[Ante Pavelić|Ante Paveliće]].
V roce [[1914]] byla na počest [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|zastřeleného]] [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda]] přejmenována podle něj. V období meziválečné [[Království Jugoslávie|Jugoslávie]] nesla název na počest krále [[Petar I. Karađorđević|Petra I. Karađorđeviće]]. Po připojení Bosny k [[Nezávislý stát Chorvatsko|nezávislému státu Chorvatsko]] nesla název podle [[Ustašovci|ustašovského]] vůdce [[Ante Pavelić|Ante Paveliće]].


Ulice byla centrem několika protestů během [[Sociální nepokoje v Bosně a Hercegovině (2014)|sociálních nepokojů v únoru 2014]]. <ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Článek na portálu haber.ba {{bs}} |url=http://www.haber.ba/vijesti/bih/74531-sarajevo-blokirana-titova-ulica-nema-snijega-i-njega-ste-pokrali.html |datum přístupu=2014-04-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140407072208/http://www.haber.ba/vijesti/bih/74531-sarajevo-blokirana-titova-ulica-nema-snijega-i-njega-ste-pokrali.html |datum archivace=2014-04-07 }} Článek na portálu haber.ba {{bs}}]</ref>
Ulice byla centrem několika protestů během [[Sociální nepokoje v Bosně a Hercegovině (2014)|sociálních nepokojů v únoru 2014]]. <ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Článek na portálu haber.ba {{bs}} |url=http://www.haber.ba/vijesti/bih/74531-sarajevo-blokirana-titova-ulica-nema-snijega-i-njega-ste-pokrali.html |datum přístupu=2014-04-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140407072208/http://www.haber.ba/vijesti/bih/74531-sarajevo-blokirana-titova-ulica-nema-snijega-i-njega-ste-pokrali.html |datum archivace=2014-04-07 }} Článek na portálu haber.ba {{bs}}]</ref>

Verze z 14. 5. 2021, 06:21

Maršála Tita
Umístění
StátBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
MěstoCentar
Poloha
Historie
Pojmenováno poJosip Broz Tito
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maršála Tita (bosensky Maršala Tita, srbsky Маршала Тита, obecně známá spíše jako Titova uliceTitova ulica) je jedna z hlavních ulic v centru Sarajeva, hlavního města Bosny a Hercegoviny. Vede od věčného plamene k budově Marijina dvoru, západo-východním směrem. Ulice je dlouhá 1,2 km. Ulicí je vedena tramvajová trať v celé její délce.

Historie

Za časů Osmanské říše a Rakousko-Uherska nesla název Čemaluša ulica, a to podle blízké mešity. S příchodem rakouské nadvlády nicméně došlo k proměně původně malé a úzké ulice. Byly strženy staré turecké domy a nahrazeny městskými budovami, převážně bankami. Jejich architekti byli nejznámější tvůrci své doby v celém Rakousko-Uhersku, a nezřídkakdy i Češi (např. Karel Pařík).

V roce 1914 byla na počest zastřeleného Františka Ferdinanda přejmenována podle něj. V období meziválečné Jugoslávie nesla název na počest krále Petra I. Karađorđeviće. Po připojení Bosny k nezávislému státu Chorvatsko nesla název podle ustašovského vůdce Ante Paveliće.

Ulice byla centrem několika protestů během sociálních nepokojů v únoru 2014. [1]

Objekty

Na této ulici se nacházejí následující významné stavby nebo objekty (od západu na východ):

Odkazy

Reference

  1. [ Článek na portálu haber.ba (bosensky). www.haber.ba [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-07.  Článek na portálu haber.ba (bosensky)]

Externí odkazy