Kardinál-biskup: Porovnání verzí
m wikilink |
Narovnání přesměrování Papež František |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
V roce 1965 papež Pavel VI. v [[motu proprio]] ''Ad purpuratorum Patrum Collegium'' <ref>[[Pavel VI.]], motu proprio [http://www.vatican.va/content/paul-vi/it/motu_proprio/documents/hf_p-vi_motu-proprio_19650211_ad-purpuratorum.html ''Ad purpuratorum Patrum Collegium''], Řím [[11. únor]]a [[1965]].</ref> do třídy kardinálů-biskupů zařadil také [[Východní katolické církve|východní katolické patriarchy]], kteří byli jmenováni kardinály; není jim přidělována titulární diecéze, protože mají svůj patriarchální titul. Tento princip přešel i do [[Kodex kanonického práva|Kodexu kanonického práva z roku 1983]] (CIC, can. 350). [[Papež František]] [[28. červen|28. června]] [[2018]] <ref>Šlo o reskript z audience substitutovi sv. sekretariátu: [http://press.vatican.va/content/salastampa/it/bollettino/pubblico/2018/06/26/0487/01059.html ''Rescritto del Santo Padre Francesco con cui ha deciso di cooptare nell’Ordine dei Vescovi, equiparandoli in tutto ai Cardinali insigniti del titolo di una Chiesa suburbicaria, i Cardinali Parolin, Sandri, Ouellet e Filoni''], 26.06.2018</ref> začal jmenovat další kardinály-kněze a jáhny do třídy kardinálů-biskupů, přičemž si ponechávají své tituly nebo diakonie, a jsou ve všem postaveni naroveň kardinálům titulářům suburbikálních diecézí. |
V roce 1965 papež Pavel VI. v [[motu proprio]] ''Ad purpuratorum Patrum Collegium'' <ref>[[Pavel VI.]], motu proprio [http://www.vatican.va/content/paul-vi/it/motu_proprio/documents/hf_p-vi_motu-proprio_19650211_ad-purpuratorum.html ''Ad purpuratorum Patrum Collegium''], Řím [[11. únor]]a [[1965]].</ref> do třídy kardinálů-biskupů zařadil také [[Východní katolické církve|východní katolické patriarchy]], kteří byli jmenováni kardinály; není jim přidělována titulární diecéze, protože mají svůj patriarchální titul. Tento princip přešel i do [[Kodex kanonického práva|Kodexu kanonického práva z roku 1983]] (CIC, can. 350). [[František (papež)|Papež František]] [[28. červen|28. června]] [[2018]] <ref>Šlo o reskript z audience substitutovi sv. sekretariátu: [http://press.vatican.va/content/salastampa/it/bollettino/pubblico/2018/06/26/0487/01059.html ''Rescritto del Santo Padre Francesco con cui ha deciso di cooptare nell’Ordine dei Vescovi, equiparandoli in tutto ai Cardinali insigniti del titolo di una Chiesa suburbicaria, i Cardinali Parolin, Sandri, Ouellet e Filoni''], 26.06.2018</ref> začal jmenovat další kardinály-kněze a jáhny do třídy kardinálů-biskupů, přičemž si ponechávají své tituly nebo diakonie, a jsou ve všem postaveni naroveň kardinálům titulářům suburbikálních diecézí. |
||
== Současní kardinálové-biskupové == |
== Současní kardinálové-biskupové == |
||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
== Kardinál - děkan == |
== Kardinál - děkan == |
||
V čele celého kardinálského kolegia stojí ''děkan'', volený z řad kardinálů-biskupů; zastupuje jej ''viceděkan''. Volí jej ostatní kardinálové-biskupové, volba je potvrzována papežem. Jeho funkce je čestná (je ''[[primus inter pares]]''), vede kardinálský sbor během konzistoří, organizuje papežský pohřeb a předsedá konkláve, pokud zvolený papež není biskupem, udílí mu v konkláve biskupské svěcení, při inauguraci nově zvoleného papeže mu předává rybářský prsten. Původně byl volen na doživotí, ale v roce 2019 papež František rozhodl, že <ref> [[Papež František]], motu proprio [https://press.vatican.va/content/salastampa/it/bollettino/pubblico/2019/12/21/1025/02090.html ''Nel corso dei secoli''], Řím 21. 12. 2019</ref> děkan bude volen na pět let (s možností být jednou zvolen znovu), a pak se stane emeritním děkanem kardinálského kolegia. |
V čele celého kardinálského kolegia stojí ''děkan'', volený z řad kardinálů-biskupů; zastupuje jej ''viceděkan''. Volí jej ostatní kardinálové-biskupové, volba je potvrzována papežem. Jeho funkce je čestná (je ''[[primus inter pares]]''), vede kardinálský sbor během konzistoří, organizuje papežský pohřeb a předsedá konkláve, pokud zvolený papež není biskupem, udílí mu v konkláve biskupské svěcení, při inauguraci nově zvoleného papeže mu předává rybářský prsten. Původně byl volen na doživotí, ale v roce 2019 papež František rozhodl, že <ref> [[František (papež)|Papež František]], motu proprio [https://press.vatican.va/content/salastampa/it/bollettino/pubblico/2019/12/21/1025/02090.html ''Nel corso dei secoli''], Řím 21. 12. 2019</ref> děkan bude volen na pět let (s možností být jednou zvolen znovu), a pak se stane emeritním děkanem kardinálského kolegia. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
Verze z 13. 5. 2021, 04:05
Kardinál-biskup je člen nejprestižnější kardinálské třídy (ordo). Původně se jednalo o šest nebo sedm biskupů, kteří se střídali po celý týden ve vedení bohoslužeb v lateránské bazilice, a kteří byli biskupy diecézí bezprostředně sousedících s diecézí Řím (tzv. suburbikální diecéze). Z nich jsou voleni děkan a viceděkan kardinálského kolegia.
Historie
V roce 1965 papež Pavel VI. v motu proprio Ad purpuratorum Patrum Collegium [1] do třídy kardinálů-biskupů zařadil také východní katolické patriarchy, kteří byli jmenováni kardinály; není jim přidělována titulární diecéze, protože mají svůj patriarchální titul. Tento princip přešel i do Kodexu kanonického práva z roku 1983 (CIC, can. 350). Papež František 28. června 2018 [2] začal jmenovat další kardinály-kněze a jáhny do třídy kardinálů-biskupů, přičemž si ponechávají své tituly nebo diakonie, a jsou ve všem postaveni naroveň kardinálům titulářům suburbikálních diecézí.
Současní kardinálové-biskupové
Titulární biskupové suburbikálních diecézí
- Angelo Sodano, emeritní děkan kardinálského kolegia
- Giovanni Battista Re, děkan kardinálského kolegia
- Francis Arinze
- Tarcisio Bertone
- José Saraiva Martins
- Beniamino Stella
Kardinálové-biskupové bez titulárních diecézí
- Pietro Parolin (od 28. června 2018)
- Leonardo Sandri, viceděkan kardinálského kolegia (od 28. června 2018)
- Marc Ouellet (od 28. června 2018)
- Fernando Filoni, velmistr Řádu Božího hrobu (od 28. června 2018)
- Luis Antonio Tagle (od 1. května 2020)
Kardinálové z řad patriarchů východních katolických církví
Kardinál - děkan
V čele celého kardinálského kolegia stojí děkan, volený z řad kardinálů-biskupů; zastupuje jej viceděkan. Volí jej ostatní kardinálové-biskupové, volba je potvrzována papežem. Jeho funkce je čestná (je primus inter pares), vede kardinálský sbor během konzistoří, organizuje papežský pohřeb a předsedá konkláve, pokud zvolený papež není biskupem, udílí mu v konkláve biskupské svěcení, při inauguraci nově zvoleného papeže mu předává rybářský prsten. Původně byl volen na doživotí, ale v roce 2019 papež František rozhodl, že [3] děkan bude volen na pět let (s možností být jednou zvolen znovu), a pak se stane emeritním děkanem kardinálského kolegia.
Odkazy
Reference
- ↑ Pavel VI., motu proprio Ad purpuratorum Patrum Collegium, Řím 11. února 1965.
- ↑ Šlo o reskript z audience substitutovi sv. sekretariátu: Rescritto del Santo Padre Francesco con cui ha deciso di cooptare nell’Ordine dei Vescovi, equiparandoli in tutto ai Cardinali insigniti del titolo di una Chiesa suburbicaria, i Cardinali Parolin, Sandri, Ouellet e Filoni, 26.06.2018
- ↑ Papež František, motu proprio Nel corso dei secoli, Řím 21. 12. 2019
Externí odkazy
- The Cardinals of the Holy Roman Church informace o kardinálech od roku 112 až do současnosti, anglicky)
- The College of Cardinals, oficiální vatikánský seznam kardinálů