Philipp Grünne: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 356 bajtů ,  před 2 měsíci
m
úprava ib
m (+ kategorie)
m (úprava ib)
{{infobox - osobapolitik
| jméno = Philipp hrabě Grünne
| obrázek = COA_Grunne_AT_Tyroff.png
| popisek = Erb rodu Grünne
| úřad = [[Seznam zemských velitelů v Čechách 1620–1918|Zemský velitel v Českém království]]
| od = [[1889]]
| do = [[1899]]
| předchůdce = [[Josip Filipović]]
| nástupce = [[Ludwig Fabini]]
}}
'''Philipp (Filip) hrabě Grünne''' (''Philipp Graf Grünne von Pinchard'') ([[4. listopad]]u [[1833]], [[Vídeň]] – [[25. březen|25. března]] [[1902]], [[Dobersberg]]) byl [[Rakousko|rakouský]], respektive [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] [[generál]]. Od šestnácti let sloužil v [[Společná armáda|c.k. armádě]] a dosáhl nejvyšších hodností, kariéru zakončil jako velitel v [[Praha|Praze]] (1889–1899). Byl rytířem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]].
 
== ŽIvotopis ==
Pocházel ze [[Šlechta|šlechtického]] rodu [[Nizozemsko|nizozemského]] původu, který od [[18. století]] působil ve službách [[Habsburkové|Habsburků]]. Narodil se ve Vídni jako nejstarší ze tří synů císařského generálního pobočníka [[Karl Ludwig Grünne|Karla Ludwiga Grünna]] (1808–1884) a jeho manželky Karolíny [[Trauttmansdorffové]] (1808–1886). Studoval na [[Tereziánská vojenská akademie|Tereziánské vojenské akademii]] ve Vídni a do armády vstoupil jako [[kadet]] v roce 1850, již o dva roky později byl [[poručík]]em. V hodnosti [[rytmistr]]a byl v roce 1859 přidělen ke štábu [[Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský|arcivévody Albrechta]] a od roku 1860 byl jeho pobočníkem. Během [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské války]] v roce 1866 bojoval v [[Tyrolsko|Tyrolsku]] a téhož roku dosáhl hodnosti [[podplukovník]]a. Od roku 1870 byl jako [[plukovník]] velitelem pěšího pluku č. 26, později nadále postupoval v hodnostech, stal se [[generálmajor]]em (1877) a [[Polní podmaršálek|polním podmaršálem]] (1882). V roce 1889 dosáhl hodnosti [[Polní zbrojmistr|c. k. polního zbrojmistra]] a v letech 1889–1899 byl velitelem 8. armádního sboru v Praze, respektive vrchním velitelem v celých Čechách. V roce 1899 odešel do výslužby a zbytek života strávil na zámku Dobersberg v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]], který jeho rodu patřil od roku 1802.
 
Mimo jiné byl [[Tajný rada|c.k. tajným radou]] (1889) a [[Císařský komorník|komořím]] (1857). Za zásluhy byl nositelem [[Řád železné koruny|Řádu železné koruny]] a Válečného[[Vojenský záslužný kříž (Rakousko)|Vojenského záslužného kříže]], v roce 1892 se stal rytířem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]].
 
V roce 1878 se v Praze oženil s hraběnkou Klotyldou [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohensteinovou]] (1854–1934)<ref>''Rodokmen klášterecké větve Thun-Hohensteinů [http://genealogy.euweb.cz/thun/thun6.html dostupné online]''</ref>, dcerou [[Josef Osvald I. Thun-Hohenstein|Josefa Osvalda I. Thun-Hohensteina]] z klášterecké rodové větve. V Praze se později narodili i oba jejich synové Filip Osvald (1889) a Rudolf Ferdinand (1891).

Navigační menu