Lodž: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 262 bajtů ,  před 6 měsíci
m
citace doplnění
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
m (citace doplnění)
Město se poprvé písemně připomíná v roce [[1332]] pod názvem ''Łodzia''. Roku [[1423]] udělil polský král [[Vladislav II. Jagello]] Lodži městská práva podle vzoru [[Magdeburské právo|Magdeburského práva]]. V roce 1661 bylo postiženo velkým požárem a následně morem.
 
Při druhém [[dělení Polska]] v roce 1793 se stalo součástí Pruska. Kolem roku 1800 zde žilo pouze 190 lidí. Po uzavření [[Tylžský mír|Tylžského míru]] v červenci 1807 patřilo do [[Varšavské knížectví|Varšavského knížectví]]. Od roku 1815 v rámci [[Kongresové Polsko|Kongresového Polska]] bylo pod nadvládou Ruska. V té době zažilo město největší růst především díky textilnímu průmyslu. S rozvojem textilního průmyslu jsou spjataspjat jména[[Ludwig Geyer|Ludwig Ferdynand Geyer]] a dále tří průmyslníkůprůmyslníci, kteří bývají také označování jako králové bavlny. ByliJsou to Ludwig[[Ludwik FerdynandGrohman]], Geyer[[Karol Scheibler|Karol Wilhelm Scheibler]] a Izrael Poznaňský.[[Izrael Poznański|Poznaňsk]]<nowiki/>ý, jejichž sochy jsou na Piotrkowské ulici. Usazovali se zde přistěhovalci z Německa, Čech i jiných zemí Evropy. V roce 1839 bylo 78 % obyvatel Němci. Postupně se Lodž stala největším textilním centrem Ruska. Od roku 1848 sem začali přicházet ve velké míře Židé, mnoho místních řemeslníků přicházelo ze Slezska. Železniční spojení s Varšavou a Vídní získalo město v roce 1865. Počet obyvatel stoupl na více než 100&nbsp;000. V roce 1882 byla postavena první synagoga a o dva roky později pravoslavná katedrála Alexandra Něvského. Roku 1892 docházelo ke stávkám a k násilným střetům obyvatel s ruskou armádou, při kterých 23. června zemřelo 164 lidí. V stejném roce byl založen největší židovský hřbitov v Evropě. Podle sčítání obyvatel roku 1897 bylo 40 % obyvatel Němců a 31 % Židů. V roce 1904 bylo ve městě 546 továren, ve kterých pracovalo přes 70&nbsp;000 dělníků převážně v textilním průmyslu.
 
Od 11. listopadu do 5. prosince 1914 probíhala u města velká bitva mezi německou a ruskou armádou, ve které zvítězila německá strana pod vedením generála Karla Litzmanna a město se dostalo do německé správy. Po válce se z města velká část Němců musela vystěhovat a počet obyvatel klesl o 40 %. V roce 1922 se Lodž stala hlavním městem Lodžského vojvodství. Hospodářský růst však velmi slábl vzhledem ke ztrátě odbytišť v Rusku po Říjnové revoluci a v Německu při hospodářské krizi ve 30. letech. 13. září 1925 bylo na kraji města otevřeno letiště Liblinek.
 
V lednu 1945 většina německých obyvatel uprchla před blížící se Rudou armádou. Přestože ve městě nebylo mnoho škod po bombardování a osvobozovacích bojích, těžce utrpěla jeho infrastruktura po přepravě strojů a továren do Německa před koncem války. Židovských obyvatel zemřelo kolem 233&nbsp;000, město a okolí ztratilo asi 420&nbsp;000 obyvatel, z toho okolo 120&nbsp;000 Poláků. Rudá armáda město osvobodila 19. ledna 1945. Němci ustoupili velmi rychle, takže město nebylo vážněji poškozeno. Proto až do roku 1948 zde sídlila polská vláda, která se nemohla usadit ve zničené Varšavě. Město mělo asi 300&nbsp;000 obyvatel a brzy sem přicházeli další lidé z Varšavy a území anektovaného Sovětským svazem. Město se postupně stalo opět významným průmyslovým centrem.
[[Soubor:Three factory owners in Lodz 1.JPG|náhled|Ludwik Grohman, Karl Wilhelm Scheibler, Izrael Poznanski na Piotrkowské ulici]]
 
== Kultura ==
1 132

editací

Navigační menu