Setswanština: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
+ kat. Jazyky Zimbabwe
Řádek 27: Řádek 27:
[[Kategorie:Botswana]]
[[Kategorie:Botswana]]
[[Kategorie:Jihoafrická republika]]
[[Kategorie:Jihoafrická republika]]
[[Kategorie:Jazyky Zimbabwe]]

Verze z 5. 4. 2021, 09:09

Setswana
Počet mluvčích4 500 000
Písmolatinka
Postavení
RegulátorPan South African Language Board
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1tn
ISO 639-2není
ISO 639-3tsn
Ethnologuetsn
Wikipedie
tn.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rozšíření jazyka v Jihoafrické republice

Setswana, také tswanština nebo bečuánština, je bantuský jazyk, kterým hovoří asi pět milionů Tswanů v Botswaně a Jihoafrické republice.

Popis

Podle Guthrieho klasifikace jazyků patří setswana do nejjižnější skupiny S bantuských jazyků (společně s jazyky sesotho a xhosa). Hovoří jím tři a půl až čtyři miliony obyvatel JAR,[1][2] především v bývalém bantustanu Bophuthatswana. Je jedním z jedenácti oficiálních jazyků Jihoafrické republiky. V Botswaně se počet mluvčích odhaduje na něco přes milion, zároveň slouží jako lingua franca, kterou používají k domlouvání i příslušníci dalších etnik.[3] Setswana je spolu s angličtinou úředním jazykem Botswany. Také v Namibii žije tswanská menšina, která čítá okolo šesti tisíc osob.[4]

Historie

Jazyk popsal v roce 1806 německý cestovatel Heinrich Lichtenstein. Robert Moffat přeložil Bibli do tohoto jazyka. Nejvýznamnějším spisovatelem v tswanštině byl národní buditel Solomon Plaatje (1876–1932).[5]

Morphonologie

Jako všechny bantuské jazyky je setswana tónický jazyk, používá i mlaskavky. Podstatná jména jsou rozdělena podle významu do deseti tříd, které určují skloňování. To se děje pomocí předpon - např. název řeči setswana vznikl přidáním předpony se- k názvu národa Tswana.

Reference

  1. http://www.sa-venues.com/language-setswana.htm
  2. http://africanlanguages.com/setswana/
  3. http://www.knowbotswana.com/botswana-language-setswana.html
  4. Archivovaná kopie. www.namibian.org [online]. [cit. 2013-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-29. 
  5. www.ru.ac.za [online]. [cit. 19-11-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 15-11-2013. 

Externí odkazy