Wikipedista:NoJin/Pískoviště: Porovnání verzí

Ladislav Beneš
Ladislav Beneš
Narození	24. 8. 1883, Praha
Úmrtí	6. 10. 1956, Častolovice
Vzdělání	Uměleckoprůmyslová škola v Praze
Povolání	sochař, štukatér
Ocenění	Zlatá medaile za sochu Slavie, Mezinárodní výstava dekorativního umění v Paříži 1925
	Chybí svobodný obrázek.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 1. 4. 2021, 18:26

Ladislav Beneš (* 24. srpna 1883, Praha - 6. října 1956, Častolovice) byl český sochař a štukatér.

Život

Ladislav Beneš pocházel z rodiny malostranského ševce a dětství prožil v Nerudově ulici č. 238. Rodina žila chudě a během dospívání zemřela na tuberkulózu Ladislavova sestra. Jeho bratr později padl během I. světové války. Ve škole si Ladislavova kreslířského a modelářského nadání všiml učitel výtvarné výchovy, který ho nasměroval na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze.

Uměleckoprůmyslovou školu studoval v letech 1897-1904 u profesorů Celdy Kloučka a Stanislava Suchardy. Během studia si přivydělával jako štukatér a podílel se například na figurách budovy pražského Hlaholu, Wilsonova nádraží a Hlávkova mostu. Roku 1911 získal svou první veřejnou zakázku na sochu Jana Husa a ve stejném roce se stal členem Umělecké besedy. Za získané peníze si pronajal ateliér v Čechově ulici v Praze a podnikl první studijní cestu do Drážďan. Přátelil se s V.H. Brunnerem a roku 1912 ho portrétoval. Z Umělecké besedy přestoupil do SVU Mánes, který byl umělecky progresivnější. Jako člen SVU Mánes se účastnil výstav v letech 1911 - 1934.

Po roce 1915 vyčerpal své úspory a hledal únik před realitou a osaměním. Byl vynikajícím tanečníkem a v té době se stal denním hostem pražské kavárny Montmartre a začal žít bohémským životem. Mezi tančícími ženami nacházel náměty pro svá díla. Roku 1916 byl povolán k 8. českému regimentu domobrany v Solnohradě. Zde se seznámil s malířem Antonínem Hudečkem a jeho partnerkou, rakouskou pěvkyní Marianou Vorlovou, do které se již tehdy zamiloval.

Roku 1930, po zklamání z výsledku soutěže na pomník Jana Žižky (socha byla nakonec bez soutěže zadána Bohumilu Kafkovi) odešel Ladislav Beneš do Častolovica usadil se v letním sídle svého přítele Antonína Hudečka. Zde se také ženil s Marií Vorlovou, která vychovávala dva syny, z nichž mladší Jiří byl nemanželským synem Antonína Hudečka. Roku 1931 Ladislav Beneš podnikl svou druhou studijní cestu do Itálie. V letech 1936 a 1937 se zúčastnil výstav Zlínský salon. Za války v letech 1940-1944 vystavoval s Jednotou umělců výtvarných.

Za druhé světové války se Benešova žena Marie stala správkyní sternberského zámku a zúčastnila se několika oficiálních akcí organizovaných protektorátní správou. Její prvorozený syn Jaroslav bojoval v německé armádě na východní frontě. Ladislav Beneš tvořil během války menší plastiky na téma Válka, Jan Žižka, návrhy na pomníky obětem války, apod. Vytvořil také portrétní bustu prezidenta Emila Háchy, která se po válce stala záminkou k procesu, ve kterém byl Beneš odsouzen jako zrádce k sedmi letům těžkého žaláře ve věznici Mírov. Vrátil se až roku 1952 s podlomeným zdravím a tuberkulózou. Jeho ateliér byl během té doby několikrát vykraden a zmizely z něj umělecká díla i veškeré sochařské náčiní. Po zbytek života se živil příležitostnými zakázkami a žil v ústraní v nevytápěném zahradním ateliéru. Zemřel v Častolovicích 6. října 1956 a je pochován na tamním hřbitově.^[1]

Restaurované sochy Ladislava Beneše jsou od roku 2015 vystaveny v expozici Orlické galerie v Rychnově nad Kněžnou.^[2]

Ocenění

1923 Cena vítěze Autoklubu Československé republiky, 1. cena v soutěži
1925 Zlatá medaile za sochu Slavie, Mezinárodní výstava dekorativního umění v Paříži
1928 Jezdecký pomník Jana Žižky pro Vítkov, 2. cena spolu s Karlem Dvořákem, 1. cena nebyla vyhlášena

Dílo

Ladislav Beneš se již během studií jako štukatér podílel na významných pražských stavbách v secesním slohu, jako je budova pěveckého spolku Hlahol a budova Hlavního nádraží v Praze. Spolupracoval také na reliéfech Hlávkova mostu, pravděpodobně se svým spolužákem z Uměleckoprůmyslové školy Bohumilem Kafkou. Také jeho první veřejná zakázka po ukončení studia, pískovcová socha Mistra Jana Husa pro náměstí v Bohušovicích, je ovlivněna secesním slohem.

Roku 1912 byl krátce ovlivněn kubismem a vytvořil několik kubistických plastik (Dívka, 1912, Sv. Antonín, 1912). Vlastním autoportrétem se po roce 1915 vrátil k realistické modelaci.

Známá díla

pomník Mistra Jana Husa v Bohušovicích nad Ohří (1911)^[3]
Cena vítěze Autoklubu Československé republiky (1923)
Socha Slavie pro Banku Slavie v Praze (1925)
Ležící ženský akt (1925)^[4]
Čtyři alegorické sochy (Práce, Starobní pojištění, Mateřství a Pojištění ) (1924-1926), Sociální ústav pro okresní nemocenskou pokladnu (Úrazová pojišťovna), Lannova 2, Praha, Nové Město
Liktor a Justice-Spravedlnost (1928-1929), budova Krajského soudu, Moravská Ostrava^[5]
busta Antonína Hudečka
pamětní deska humanistického badatele Antonína Truhláře, Lično

Účast v soutěžích (nerealizovaná díla)

Jezdecký pomník Jana Žižky pro Vítkov, 1928
pomník Josefa Mánesa
Československý dukát (čestné uznání)
pomník Boženy Němcové v Ratibořicích
pomník Bedřicha Smetany v Pardubicích (1936) v soutěži uspěl, ale pomník se do války nepodařilo realizovat

Reference

Literatura

J. Baleka, Zapomínané sochařské dílo, in: Umění 15, 1967, s. 610

Externí odkazy

Informační systém abART: Ladislav Beneš
Hana Karkanová: BENEŠ Ladislav 24.8.1884-6.10.1956, Biografický slovník, HU AV ČR
Jiří Václavík: Beneš Ladislav, Spolek přátel Častolovic, 12.8.2010
Jiří Václavík: Ladislav Beneš toužil být úspěšný jako Michelangelo, řízením osudu zemřel nedoceněn a odvržen, Spolek přátel Častolovic, 9.6.2016
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je NoJin/Pískoviště

[1] Jiří Václavík, 2010

[2] Výroční zpráva Orlické galerie, 2015

[3] Památkový katalog: Pomník Mistra Jana Husa, Bohušovice nad Ohří

[4] 1. Art Consulting

[5] Ladislav Beneš: Liktor a Justice-Spravedlnost, Ostravské sochy

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 * 1928 Jezdecký pomník Jana Žižky pro Vítkov, 2. cena spolu s [[Karel Dvořák (sochař)|Karlem Dvořákem]], 1. cena nebyla vyhlášena
 == Dílo ==
-Ladislav Beneš se již během studií jako štukatér podílel na významných pražských stavbách v secesním slohu, jako je budova pěveckého spolku Hlahol a budova Wilsonova nádraží. Spolupracoval také na reliéfech Hlávkova mostu, pravděpodobně se svým spolužákem z Uměleckoprůmyslové školy [[Bohumil Kafka|Bohumilem Kafkou]]. Také jeho první veřejná zakázka po ukončení studia, pískovcová socha Mistra Jana Husa pro náměstí v Bohušovicích, je ovlivněna secesním slohem.
+Ladislav Beneš se již během studií jako štukatér podílel na významných pražských stavbách v secesním slohu, jako je [[Spolkový dům Hlahol|budova pěveckého spolku Hlahol]] a [[Fantova budova Hlavního nádraží|budova Hlavního nádraží]] v Praze. Spolupracoval také na reliéfech [[Hlávkův most|Hlávkova mostu]], pravděpodobně se svým spolužákem z Uměleckoprůmyslové školy [[Bohumil Kafka|Bohumilem Kafkou]]. Také jeho první veřejná zakázka po ukončení studia, pískovcová socha [[Jan Hus|Mistra Jana Husa]] pro náměstí v Bohušovicích, je ovlivněna secesním slohem.
-Roku 1912 byl krátce pod vlivem kubismu a vytvořil několik kubistických plastik (Dívka, 1912, Sv. Antonín, 1912). Roku 1915 se vlastním autoportrétem vrátil k realistické modelaci.
+Roku 1912 byl krátce ovlivněn kubismem a vytvořil několik kubistických plastik (''Dívka'', 1912, ''Sv. Antonín'', 1912). Vlastním ''autoportrétem'' se po roce 1915 vrátil k realistické modelaci.
 === Známá díla ===
 * ''pomník Mistra Jana Husa'' v Bohušovicích nad Ohří (1911)<ref>[https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-mistra-jana-husa-14938293 Památkový katalog: Pomník Mistra Jana Husa, Bohušovice nad Ohří]</ref>
@@ Řádek 41: / Řádek 41: @@
 * ''Čtyři alegorické sochy (Práce, Starobní pojištění, Mateřství a Pojištění )'' (1924-1926), Sociální ústav pro okresní nemocenskou pokladnu (Úrazová pojišťovna), Lannova 2, Praha, Nové Město
 * ''Liktor a Justice-Spravedlnost'' (1928-1929), budova Krajského soudu, Moravská Ostrava<ref>[http://ostravskesochy.cz/dilo/356-Liktor-a-Justice-Spravedlnost Ladislav Beneš: Liktor a Justice-Spravedlnost, Ostravské sochy]</ref>
+* busta Antonína Hudečka
+* pamětní deska humanistického badatele Antonína Truhláře, Lično
 [[File:Pomník Mistra Jana Husa (Bohušovice nad Ohří).jpg|thumb|Pomník Mistra Jana Husa (Bohušovice nad Ohří)]]
+[[File:Častolovice - hřbitov - náhrobek malířů Antonína a Jiřího Hudečkových.jpg|thumb|Častolovice - hřbitov - náhrobek malířů Antonína a Jiřího Hudečkových]]
 ==== Účast v soutěžích (nerealizovaná díla) ====
 * Jezdecký pomník Jana Žižky pro Vítkov, 1928
@@ Řádek 48: / Řádek 51: @@
 * pomník Boženy Němcové v Ratibořicích
 * pomník Bedřicha Smetany v Pardubicích (1936) v soutěži uspěl, ale pomník se do války nepodařilo realizovat
 == Reference ==
 <references />