Diskuse:Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku

Fakta k ověření

Není dobré, aby v takovýchto článcích byli fakta k verifikaci. Zkusím to najít. --JeremySil (diskuse) 22. 3. 2021, 16:14 (CET)

- Slovo nacionalisté nahrazeno neutrálnějším aktivisté, aby ryze technický článek nebyl zavlečen na ideologické kolbiště. Slovo nacionalisté má bez pochyb výrazně negativní akcent a tudíž svádí tím pádem text na ideologické pole. To nechť se odehrává jinde. Touto drobnou editací jsem se snažil popis děje vrátit na místo, jak ji pojímá ČSÚ i moderní statistika--Jan Sapák (diskuse) 24. 3. 2021, 13:23 (CET)

Slovo nacionalista = národovec samo o sobě je vhodné a popisné. Národovectví si dokonce dávají politické strany běžně do svého názvu (a nejen u nás, stačí projít Kategorie:Nacionalistické strany). Pokud je podstatou nějakého aktivismu propagace a prosazování nějaké národnostní záležitosti, pak se samozřejmě o nacionalismus jedná. Není důvod to slovo cenzurovat. V některých kontextech může být diskutabilní, zda je někdo nacionalista, nebo třeba jen prosazuje důraznější samosprávu nějakého správního celku, ale v situaci, kdy někdo horuje pro to, aby se někdo přihlásil k nějakému národu, se jedná o nacionalismus v jeho nejčistší podobě. Nejčistší jak tím, že jde nezpochybnitelně o nacionalismus, tak tím, že je to poměrně neškodná podoba nacionalismu, která asi pohorší málokoho.--Tchoř (diskuse) 24. 3. 2021, 13:34 (CET)

Byl bych nerad, pokud by se prostor tohoto článku stal platformou různých výkladů a rozpoutala se o tom ideologická polemika jaká byla kolem censů přinejmenším v letech 1910-1921. Nemůžete upřít, že jsem to nahradil neutrálnějším pojmem, který situaci dostatečně a technicky neutrálně charakterizuje. Ponechme tento článek v technických mezích, které v klidu mohou reprodukovat případně vhodně rozvádět výstupy ČSÚ. proto se zdržím dalších komentářů. Každý má ostatně možnost své názory na tyto věci projevit v jakémkoliv článku nebo textu kdekoliv. Prosím nerevertujte a nevytvořte z toho zbytečné kolbiště.--Jan Sapák (diskuse) 24. 3. 2021, 14:58 (CET)

Souhlasím, diskuse o nacionalismu nechť se vedou jinde, je-li to nutné. Zatímco národovec má nádech spíše pozitivní, nacionalista spíše negativní (proto se taky ty subjekty raději prezentují jako národovecké nežli nacionalistické). Do článku o Sčítání je lepší to kolbiště zbytečně nepřenášet, vůči tématu jde o marginálii, která tu zaslouží zmínku, nikoli obsáhlý rozbor nutný k neutrálnímu vysvětlení celé problematiky. --Bazi (diskuse) 24. 3. 2021, 16:43 (CET)

Wikipedie není návod

Prosím kolegu JeremySil, aby tento encyklopedický článek nepojímal jako náhradu nebo duplicitu k nápovědě, jak se správně sečíst. Zde prosím tvořme článek obsahující relevantní encyklopedické informace, různé FAQ, nápovědy a návody jsou odpovědností ČSÚ a čtenářstvo by je mělo hledat na oficiálním webu, nikoli zde. Je dost dobře možné, že opakovaným přebíráním informací od ČSÚ bez potřebné úpravy dochází i k vytváření dojmu jakéhosi propagačního článku, což je rovněž nežádoucí. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2021, 16:45 (CET)

Já jsem konkrétně o ten postup zažádal emailem, protože to vůbec nikde na webu ani v jiných médiích nikde nezmiňovaly. Takže je to ekxluzivní informace. A všechno jsem přeformuloval tak, aby to nebyl návod. Oni často použivají instrukce a přikazovací způsob. To jsem odfiltroval. Tvoje odmazání by šlo řešit spíše přeformulací než odebráním. WP:ESO. Kromě toho se ohrazuji že je něco propagační. Já jsem velmi ostrý kritik, když je důvod. A nyní je. --JeremySil (diskuse) 27. 3. 2021, 17:02 (CET)

A to je přesně způsob, jak se Wikipedie psát nemá. Žádný vlastní výzkum, žádné originální, „exkluzivní informace“. Tohle si může případný aktivista řešit někde na svém webu, ne na Wikipedii, která je založená na úplně jiných principech. Doporučuji případně k dostudování. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2021, 17:20 (CET)

A propagační vyznění? I po všech předchozích zásazích, které už to omezovaly, tu máme ještě teď např. „Sčítání 2021 využívá nejmodernější technologie a vysoké bezpečnostní standardy při sběru a zpracování údajů.“ nebo „Výstupy budou zveřejněny v uživatelsky přívětivé formě jako součást veřejné databáze ČSÚ.“ Takové klasické PR formulace, hodnotící tvrzení nebo sliby do budoucnosti, a přitom bez jakýchkoli referencí. Tohle jsou věci, které můžeme čekat právě na vlastní webové prezentaci ČSÚ, který se potřebuje vychválit, ale jsou daleko od toho, jak by měla vypadat encyklopedie: faktická, neutrální, ověřitelná. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2021, 17:30 (CET)

Ale nic z toho jsem já nevložil. To už tam bylo asi dávno. --JeremySil (diskuse) 27. 3. 2021, 18:10 (CET)

Aha, pravda, v tom případě se omlouvám za mylné přisouzení textu, jehož autorství patří někomu jinému. Při tom množství editací mě nenapadlo pátrat po jiném původci. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2021, 18:18 (CET)

Evropská národnost

Komentář k této editaci: Co je to evropská národnost, kterou mají lidé uvádět ve formuláři? Uvedeno jako občanství Evropské unie, občanství je však IMHO něco jiného než národnost. Státní občanství České republiky nerovná se česká národnost, Češi mohou žít například taky v Americe a mít americké občanství, nebo naopak české občanství si mohli zařídit třeba Francouzi, pokud tu pracovně často pobývají. Rovněž si nejsem jistý, zda název odkazuje na Evropskou unii nebo Evropu, např. Ukrajinci jsou taky Evropani. V uvedeném zdroji Facebook „Pulse of Europe - Czech Republic“ se nic o Evropské unii nepíše, je zde uvedeno, že respondent má vyplnit „Evropan“ nebo „Evropanka“, Evropané je ovšem něco jiného než občanství Evropské unie, jenže evropanství vlastně ani není národnost, neboť jde o obyvatele světadílu, kde je mnoho národů. Nevím, co s tím – samostatný článek Evropská národnost (pokud se na to najdou zdroje)? --Marek Genius (diskuse) 28. 3. 2021, 00:43 (CET)

Podle toho, co se dočítám v článku národnost, platí následující: „Národnost je příslušnost osoby k určitému národu, přičemž národ se chápe jako společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny, společná kultura a společné území a jehož členové mají také povědomí sounáležitosti s tímto společenstvím.“ Vzhledem k tomu, že Evropa prožívala společné dějiny, má do značné míry společnou kulturu a panuje i jakési povědomí sounáležitosti, klidně je možné, aby se někdo bral za Evropana, a to bez ohledu na přítomnost jiných národů/národností v Evropě. Podobně jako se Moravan může identifikovat jako Moravan, aniž by mu v tom bránila přítomnost Čechů na Moravě, nemluvě třeba o Romech, kteří ke svému romství nepotřebují být občany romského státu. Takže na občanství EU asi evropská národnost taky nebude závislá. Dále v článku čteme: „Obecně je možno říct, že význam pojmu národnost je pro tento sociální konstrukt složité definovat. Měnil se v průběhu dějin a je různý i zeměpisně.“ Více k evropské národnosti např. v diplomové práci Lenky Kinzelové. --Bazi (diskuse) 28. 3. 2021, 11:14 (CEST)

Děkuji za odkaz na diplomovou práci. Tak je možné, že někdo tu národnost ztotožňuje i s Evropskou unií, ty národnosti jsou vážně kopmlikovaná oblast, vzhledem k tomu, že se ze značné míry vychází z osobních pocitů a názorů jednotlivce (k jakému národu se cítí patřit), tak je to složité. Nejlepší by asi byl ten samostatný článek Evropská národnost, kde by se daly vysvětlit různé pohledy na to, co to vlastně je. Nebo jenom přesměrování na Evropané, a vysvětlit to zde? --Marek Genius (diskuse) 29. 3. 2021, 01:10 (CEST)

Rozumné přesměrování.--Jan Sapák (diskuse) 29. 3. 2021, 07:58 (CEST)

Sčítání 2021

Nesouhlasím s návrhem na přesun. Nemám poznatek, že by Sčítání 2021 bylo oficiálním názvem. Je to spíš jen PR zkratkovité označení. Viz např. ministerstvo zahraničí (též), Praha 1, i ten zákon se jmenuje „o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021“. Jsem ale pro přesměrování ze Sčítání 2021. --Bazi (diskuse) 29. 3. 2021, 09:57 (CEST)

Zrovna jsem psal to stejné (a ještě jsem se divil, že šablona s návrhem na přejmenování se sem odkazuje, ale tu o tom není ani ň). Ale k věci.
Taky mi to přijde jako nesmyslný návrh. Zaprvé tak se to prostě jmenuje a tak se tomu říká. Když si otevřu online formulář hned první řádek pod hlavičkou/navigací webu zní: SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ a BYTŮ. Zadruhé samotný zákon 332/2020 Sb., podle kterého je sčítání konáno, se jmenuje Zákon o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021. A zatřetí jsou takto pojmenované články o předchozích dvou sčítání, takže je i v zájmu konsistence to mít pojmenováno právě tak, jak to je pojmenované teď.
--Niusereset (diskuse) 29. 3. 2021, 10:11 (CEST)

Naprostý souhlas s Vámi. Není důvod pro přesun, "Sčítání 2021" je jenom zjednodušení, aby to šlo rychleji, úderněji z pusy. Stoprocentně jsem pro vytvoření přesměrování, jelikož se zkrácená verze nachází i v logu. Dalším faktorem pro ponechání je již kolegou Niuseresetem zmiňovaná konzistence. --Interhofer (diskuse) 29. 3. 2021, 13:50 (CEST)

Hotovo Hotovo. Souhlas, aplikováno dle této diskuse. Každopádně jestli se v tom někdo vyzná více, chtělo by to primárně vyřešit NPOV. --Patrik L. (diskuse) 29. 3. 2021, 14:08 (CEST)

Takhle někdo levně přišel k 1 založenému článku na svém kontě. Viz. přesměrování Sčítání 2021. --JeremySil (diskuse) 29. 3. 2021, 15:42 (CEST)

Prosím Vás, neobtěžujte s takovými hloupostmi. Měl jste být rychlejší, když Vám na tom tak záleží. Mně je úplně jedno, jestli jsem založil o stránku víc nebo míň. A pozor, není to článek, ale stránka. --Patrik L. (diskuse) 29. 3. 2021, 15:47 (CEST)

Jo, urážení mě a mazání dvou obrázků v článku, to vám jde skvěle. --JeremySil (diskuse) 29. 3. 2021, 15:52 (CEST)

Kdo koho tady uráží? Obrázky musí být pod svobodnou licenci, to není žádný můj výmysl, ale pravidlo Wikimedia Commons. No nic, já končím, nebudu ztrácet čas ohledně takových hloupostí… --Patrik L. (diskuse) 29. 3. 2021, 15:59 (CEST)

Ano, my jsme všichni hlupáci, jen ty seš dokonalej. Skvělý přístup. No nic, já končím, nebudu ztrácet čas ohledně takových hloupostí… --JeremySil (diskuse) 29. 3. 2021, 16:06 (CEST)

Po e. k.: Přesměrování není článek. A jestli někdo závistivě řeší takové statistiky, možná by se mohl zamyslet nad tím, proč vůbec řešit takové malichernosti. Máme se snad i my zamýšlet nad tím, proč JeremySil činil tolik jednotlivých editací v tomto článku a jestli si tím „levně“ nenaháněl editační statistiky? Máme to zapotřebí? --Bazi (diskuse) 29. 3. 2021, 15:49 (CEST)

Tak Sčítání 2021 je používáno přímo na stránkách ke sčítání, takže v oficiálním zdroji, a je to zde používáno dokonce opakovaně, takže zřejmě jde o oficiální označení. V rozporu s výše uvedeným tvrzením je tento název použit ve všech uvedených zdrojích. Oproti tomu současný název Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku není použit v žádném z těchto tří zdrojů, je zde uvedeno „sčítání lidu, domů a bytů v České republice“, což není totéž, například oficiální název je Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, nikoliv Ministerstvo zahraničních věcí Česka nebo Ministerstvo zahraničních věcí v Česku, dá se tedy říct, že současný název článku oficiální zdroje nepoužívají. Navíc je ve zdrojích uvedeno „sčítání lidu, domů a bytů v České republice“ s malým počátečním písmenem, což naznačuje, že jde o obecné označení jakéhokoliv sčítání lidu, domů a bytů v České republice, oproti tomu „Sčítání 2021“ je psáno vždy s velkým počátečním písmenem, takže zřejmě jde o vlastní jméno. V zákoně je zase uvedeno „sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021“, ani toto označení článek nenese, navíc i v zákoně psáno s malým počátečním písmenem, takže opět zřejmě nejde o oficiální název. --Marek Genius (diskuse) 29. 3. 2021, 16:37 (CEST)

Návrh přejmenovat by se musel vztahovat na všechny sčítání lidu = s malým s. Takže třeba článek Sčítání 1921. A k tomu podpora nebude. Určitě ne ode mně. To by byl velmi vážný zásah do názvu události, a také fakticky chybným. Přesměrování na to též není nutné. Není to často hledaný termín. Očekávaný název je Sčítání lidu .... a zbytek formulace.

-sčítání lidu, domů a bytů v České republice- je vskutku obecný název všech tří nejnovějších sčítání.

Tento článek Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku se jmenuje, dle mého názoru, naprosto správně. Protože Sčítání s velkým S se píše ve větě, aby se odlišilo od matematického sčítání s malým s. Proč poslanci parlamentu neumí česky a napsali malé s, je otázka. Ale zase protiargument je, že Zákon o něčem je správně napsano to něco s malým n. Kdežto samostatný název Sčítání v názvu či ve větě je s velkým s, takže nechávám dveře otevřené i možnosti že to poslanci toto vědí a napsali to vlastně korektně.

Že novináři nepíší celý správný název je normální. Všude se píše neformálně a lidsky. Ale kvůli tomu nelze měnit správný název na zkrácený.

Já ten tvůj návrh chápu a oficio web skutečně používá pouze Sčítání 2021. Nikde jsem neviděl celý dlouhý název. Kromě zmíněk všech předchozích Sčítání. Výsledky | Sčítání 2021 (scitani.cz) A podle mého názoru bychom měli uvažovat nadčasově, neboli jak se bude o tomto sčítání lidu mluvit třeba za padesát let. To jak tomu říkáme dnes je nepodstatné. Ale mohl bys tam, Marku, třeba napsat nějakou zmíňku, že značkové jméno brand name je pro toto sčítání zvoleno "Sčítání 2021" a dát to kurzívou na zvýraznění. Naopak by se měl odstranit wikiodkaz z přesměrování Sčítání 2021, neboť se jedná o cyklický link a chybu, která je v článcích nevhodná. Wikipedie:Přesměrování#Přesměrování_na_sebe_sama Já bych to udělal sám, ale chci ti dát radost z volby. --JeremySil (diskuse) 29. 3. 2021, 17:22 (CEST)

Pokud se to dá opravdu považovat za oficiální název, přesto to tak pojmenovávat nemusíme. Jednak to ani noviny nebudou tak pojmenovávat. Klidně můžeme použít obecný systematický popis / opis. Výhodou je ta konzistence s dalšími sčítáními. U nějakých sportovních stadiónů taky už kašleme na oficiální názvy, jak se přejmenovávají ob rok a často už nicneříkající nezažité. --Chrz (diskuse) 29. 3. 2021, 17:27 (CEST)

Jak jsem již zmiňoval výše, celý dlouhý název je uvedený na úvodní stránce onlinescitani.cz a to v podobě SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ a BYTŮ (včetně takto použitých malých a velkých písmen). Celá sekce tiskových zpráv o sčítání je rovněž nadepsána Sčítání lidu, domů a bytů - Tiskové zprávy. Řada z tiskových zpráv pak rovněž používá v textu plný název:

• Např. tisková zpráva z 15. října 2018 v první větě říká: "Český statistický úřad vypsal soutěž na vytvoření značky, logotypu a jednotného vizuálního stylu Sčítání lidu, domů a bytů 2021."
• Z mladších tiskových zpráv máme jednu z 21. ledna tohoto roku, které hned v první větě říká: "Sčítání lidu, domů a bytů se uskuteční i za současné epidemické situace.".
• Dále tu je první věta tiskové zprávy z 25. března tohoto roku: "O půlnoci z pátku 26. na sobotu 27. března začne Sčítání lidu, domů a bytů 2021."
• Dále mohu citovat první větu tiskové zprávy z 29. března tohoto roku: "Český statistický úřad při přípravě Sčítání lidu, domů a bytů 2021, které začalo o půlnoci z pátku 26. na sobotu 27. března, pamatuje i na osoby se zrakovým, sluchovým a intelektovým postižením."

Všechny citace jsou dělány metodou CtrlCizí-CtrlVlastní, takže jde o autentická znění, včetně použití malých/velkých písmen.
--Niusereset (diskuse) 30. 3. 2021, 01:28 (CEST)

Dodatek: Plus ta konsistence s názvy minulých sčítání. Je to pak dík tomu na wiki přehlednější. Položky v kategorii jsou automaticky řazeny abecedně, takže s totožným názvem se jednotlivá sčítání v kategorii krásně sama chronologicky seřadí. Co chtít víc. --Niusereset (diskuse) 30. 3. 2021, 02:20 (CEST)

Lze předpokládat, že označení Sčítání 2021 jen využívá principu zástupných názvů pro PR účely. I já bych tedy byl pro pracovat s tím jako se zástupným názvem. --Bazi (diskuse) 30. 3. 2021, 09:53 (CEST)

Podle https://www.czso.cz/documents/10180/20540505/32011840814.pdf se označení "Sčítání lidu, domů a bytů" používá od roku 1961 (v roce 1950 to bylo "Národní sčítání", předtím zřejmě jen "Sčítání lidu", resp. "Volkszählung"). --Harold (diskuse) 30. 3. 2021, 11:12 (CEST)

@JeremySil: Není potřeba přejmenovávat všechny předchozí akce, pokud jen jeden z ročníků má jiný název. Např. tu máme Český slavík Mattoni 2017, ovšem dle navigační šablony Šablona:Český slavík nese červený odkaz pro ročník 1996 název Český slavík 1996, a nikoliv [[Český slavík Mattoni 1996]]. A staré ročníky nesou název ještě např. Zlatý slavík 1962, a nikoliv [[Český slavík 1962]] nebo [[Československý slavík 1962]]. Pokud to za deset let ČSÚ pojmenuje třeba „Národní sčítání obyvatelstva veškerého 2031“, tak ten článek takto pojmenujeme, ale nebudeme přesouvat předchozí ročníky.

@Niusereset: Tyto tiskové zprávy jsou dobrý argument, díky za dohledání. Nebyl by ale v tomto případě lepší název „Sčítání lidu, domů a bytů 2021 (Česko)“, tedy s rozlišovačem? Protože oficiální název dle těchto tiskových zpráv je „Sčítání lidu, domů a bytů 2021“, a nikoliv „Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku“. A možná by se takto daly přesunout i předchozí ročníky (ty ročníky, které tento název měly).

@Bazi: To si nemyslím, že je tento příklad. Zástupný název, jak to uvádí IJP, by v tomto případě byl pouze „Sčítání“, a ne „Sčítání 2021“. --Marek Genius (diskuse) 30. 3. 2021, 23:53 (CEST)

Slavík je zlý případ, to se víc podobá mému příkladu s neustále přejmenovávaným sponzorským názvům stadiónů. Taky by se to mohlo jmenovat Vyhlášení Českého slavíka 2017 a nikdo by neřekl ani popel, ale tam je zkrátka systém takový. Pořád se upínáte k nějakým oficiálním názvům. Říká někdo, že náš název článku je oficiální název? Je to zástupné pojmenování, systematické přebásnění, popisná fráze chcete-li. Možná by se dalo přemítat nad "Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 v Česku", aby se z toho vyhnaly ty dojmy oficiálního názvu ještě víc, ale to už je zřejmě pod rozlišovací schopnost. Myslím, že uvedení "marketingového" názvu v úvodu je maximum, čeho se dá dosáhnout a zcela postačuje. --Chrz (diskuse) 31. 3. 2021, 00:03 (CEST)

Jo, já vím, že názvy článků k tomu názvu sčítání přidávají "v česku" nebo u těch starších "v československu". Ale podobné rozlišovače podle státu se tady používá u více událostí, například voleb do parlamentu. Protože to jsou prostě věci, které se dějí opakovaně a ve vícero státech. Je dobré, když se dá poznat, k jakému státu se článek vztahuje už z jeho názvu, bez potřeby ho rozklikávat a vyčíst si to z prvního odstavce. To je asi ta poslední věc, která by mi na názvu článku vadila. Encyklopedická nutnost, když máme vícero článků o sčítání lidu z různých států. Nikdo si nebude po paměti přepočítávat roky (který v názvu jsou), jestli se ten který rok dělalo sčítáni tu či jinde. Prostě oficiální název sčítání plus přídomek "v česku" pro větší přehlednost. --Niusereset (diskuse) 31. 3. 2021, 01:58 (CEST)

Připomínám, že rozlišovač nemusí být nutně jenom v závorce. Naše „v Česku“ je jedna z běžných forem rozlišení názvů. Je to přirozené, obzvlášť u popisných názvů. Viz např. Ekonomická transformace Česka, nikoli Ekonomická transformace (Česko), a z druhé strany i třeba Ekonomická nerovnost, nikoli Nerovnost (ekonomie). Vzhledem k tomu, že se nedomnívám, že by „Sčítání 2021“ bylo nějakým oficiálním názvem, určitě ho nepreferuji, současný název článku je plně vyhovující a přesměrování ze zástupného názvu (nebo popularizační přezdívky) by mělo být dostačující. S pozdravem --Bazi (diskuse) 31. 3. 2021, 11:52 (CEST)

@Bazi: K Vaší editaci: Toto věru není dobrá editace. Za prvé jsem dal na začátek věty slovo „Název“, aby bylo vidět, že „Sčítání lidu, domů a bytů 2021“ je oficiální název konkrétní události (akce), a tedy psané s velkým počátečním písmenem, jako je ve zdrojích. (Podobně Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2019 nebo Česká Miss 2016.) Takto se tam ztratila informace o velkém písmenu. Za druhé tři uvedené zdroje referují pouze název „Sčítání lidu, domů a bytů 2021“, nikoliv „Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku“, takže to v Česku by mělo být až za těmi referencemi, lépe až přímo za názvem, neboť to není součástí oficiálního názvu (dle tří uvedených zdrojů), navíc je v první větě napsáno „v Česku“ a „v České republice“, což je nadbytečné. Za třetí není vhodné ani to spojení „v pořadí třetí“, jednak je tato informace uvedena i v další větě, a jednak z toho vyplývá, že tři populační censy probíhaly v březnu až květnu 2021, což je nepravda, a muselo by se tedy přeformulovat. Jak říkám, ta editace je špatně úplně celá. Zrušíte? --Marek Genius (diskuse) 31. 3. 2021, 16:41 (CEST)

Právě to vnucování představy, že se musí jednat o jakýsi oficiální název, považuji spíše za závadný, situaci nikoli vylepšující, ale zhoršující. Jak vidno třeba z pojmenování zákona, sčítání lidu (domů a bytů) se bere za obecný pojem, asi podobně jako třeba „volby do Poslanecké sněmovny PČR“. Představa, že se musí nutně jednat o vlastní jméno, je IMHO pochybná, neopodstatněná. Proto považuji Vaši předchozí editaci za vadnou. Jediný její užitek spočívá v dodání referencí, byť bych si raději představoval, že při tom množství budou až někde na příslušném místě v textu, ne hned nacpané do úvodu. I vývod, že by předchozí sčítání musely probíhat v březnu-květnu, považuji za neopodstatněný, z formulace to nevyplývá. Nicméně uznávám duplicitu, kterou jsem původně přehlédl, takže je namístě ji napravit. --Bazi (diskuse) 31. 3. 2021, 17:39 (CEST)

Teda já jsem šťoura až perfekcionista-normalizátor, ale tohle je ještě next level :) Teď jsem se možná vžil do duší těch co jsou o level ode mě a tedy o dva od vás :) U voleb nebo těchhle zákonných věcí se do toho tak s tou oficialitou nehraje jako u kulturních akcí nebo názvů filmů a podobně, přece... Místo "zkráceně též" může být "marketingovým názvem", protože to je co to je, ale jinak stačilo. --Chrz (diskuse) 31. 3. 2021, 17:57 (CEST)

@Bazi: Nevím, jak to už jinak vysvětlit. Je obecný název a je vlastní název. Obecný název je třeba „mezinárodní filmový festival“ (protože takových festivalů je mnoho) nebo „sčítání lidu, domů a bytů“ (protože tato sčítání probíhají v mnoha zemích světa) a píší se s malým písmenem (pokud nejsou na začátku věty). Vlastní název je pak třeba „Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2019“ nebo „Sčítání lidu, domů a bytů 2021“. Zmíněný zákon používá zřejmě onen obecný název, jako bych třeba řekl: „Příští rok pojedu na mezinárodní filmový festival.“ Nebo dokonce: „Příští rok pojedu na tři mezinárodní filmové festivaly.“ Otázkou je, jestli tato akce (sčítání lidu) vůbec nějaký vlastní název má. Zdroje, které jsem do článku uvedl (jakož i jiné zdroje), dokládají, že ano. Můžeme se bavit o tom, jestli se ty zdroje nemýlí, jestli je nepsal nějaký hlupák, který ani pořádně česky neumí a který měl na mysli obecný název, přesto však napsal velké písmeno. (Chybování ve velkých písmenech je ostatně v českých textech velmi časté.) Takže o tom můžeme diskutovat, zda ty tiskové zprávy obsahují pravopisné chyby, či nikoliv. (Z toho důvodu bych byl například opatrný na zmíněnou Niuseresetovu tiskovou zprávu z 21. ledna 2021, protože vzhledem k tomu, že se to nachází na začátku první věty, tak nemůžeme vědět, zda jde o obecný název nebo vlastní název.) Pokud vyjdeme z toho, že pravopisnou chybu neobsahují, pak je to důkaz, že jde o vlastní název.

Co se týče pořadí sčítání lidu, tak jsou odlišné možnosti zápisu:

• „… je v pořadí třetí populační census konaný ve dnech 27. března – 11. května 2021 v České republice.“ – Ve dnech 27. března – 11. května 2021 se v České republice konaly tři populační censy, přičemž tento je třetí. Je to tedy nepravda.
• „… je v pořadí třetí populační census, konaný ve dnech 27. března – 11. května 2021 v České republice.“ – Konaly se tři populační censy, přičemž třetí z nich se konal ve dnech 27. března – 11. května 2021 a zároveň se konal v České republice. Vypadla z toho ovšem informace, že i předchozí dva populační censy se konaly v České republice, takže z tohoto vlastně vyplývá, že v historii planety se konaly zatím tři populační censy, přičemž ten třetí se konal v České republice a o místě a čase předchozích dvou informace nemáme.
• „… je v pořadí třetí populační census konaný v České republice, a to konkrétně ve dnech 27. března – 11. května 2021.“ – Takto by to dejme tomu mohlo být napsané, pokud považujete za nutné, aby informace, že jde o třetí sčítání lidu byla již v úvodní větě. Podle mě se to do úvodní věty nehodí, neboť úvodní věta má obsahovat jen definici, a ostatní informace, zajímavosti, zvláštnosti, specifika atd. se vkládají až do dalšího textu. Je ovšem fakt, že by bylo možné tuto událost definovat i na základě pořadí, můj cit mi říká, že lepší je definice na základě data (podobně to děláme například v případě voleb, kdy je definujeme na základě datace konání, nikoliv, že šlo o třetí volby do PS, nebo u bitev napíšeme datum, a nikoliv, že šlo o sedmnáctou bitvu této konkrétní války), ale třeba na to máte jiný názor.

@Chrz: :-)

--Marek Genius (diskuse) 31. 3. 2021, 18:27 (CEST)

Tu formulaci už jsem vyřešil jinak, takže není nutno ji znovu rozebírat. Takhle by to mělo být bezpečně vyřešeno, aby někdo nenabyl mylného dojmu, že i předchozí probíhaly v roce 2021 (a od března do května). Podle mého soudu ani není pro sčítání určující nějaký časový interval, nýbrž ten rozhodný okamžik, ke kterému se sčítá. Takto se skutečně přinejmenším minulá dvě sčítání udála v březnu. Pak probíhá nějaká fáze sběru dat a následně fáze jejich zpracování, vyhodnocení, publikování. S pozdravem --Bazi (diskuse) 31. 3. 2021, 19:32 (CEST)