Diskuse:Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku

Fakta k ověření

Není dobré, aby v takovýchto článcích byli fakta k verifikaci. Zkusím to najít. --JeremySil (diskuse) 22. 3. 2021, 16:14 (CET)

- Slovo nacionalisté nahrazeno neutrálnějším aktivisté, aby ryze technický článek nebyl zavlečen na ideologické kolbiště. Slovo nacionalisté má bez pochyb výrazně negativní akcent a tudíž svádí tím pádem text na ideologické pole. To nechť se odehrává jinde. Touto drobnou editací jsem se snažil popis děje vrátit na místo, jak ji pojímá ČSÚ i moderní statistika--Jan Sapák (diskuse) 24. 3. 2021, 13:23 (CET)

Slovo nacionalista = národovec samo o sobě je vhodné a popisné. Národovectví si dokonce dávají politické strany běžně do svého názvu (a nejen u nás, stačí projít Kategorie:Nacionalistické strany). Pokud je podstatou nějakého aktivismu propagace a prosazování nějaké národnostní záležitosti, pak se samozřejmě o nacionalismus jedná. Není důvod to slovo cenzurovat. V některých kontextech může být diskutabilní, zda je někdo nacionalista, nebo třeba jen prosazuje důraznější samosprávu nějakého správního celku, ale v situaci, kdy někdo horuje pro to, aby se někdo přihlásil k nějakému národu, se jedná o nacionalismus v jeho nejčistší podobě. Nejčistší jak tím, že jde nezpochybnitelně o nacionalismus, tak tím, že je to poměrně neškodná podoba nacionalismu, která asi pohorší málokoho.--Tchoř (diskuse) 24. 3. 2021, 13:34 (CET)

Byl bych nerad, pokud by se prostor tohoto článku stal platformou různých výkladů a rozpoutala se o tom ideologická polemika jaká byla kolem censů přinejmenším v letech 1910-1921. Nemůžete upřít, že jsem to nahradil neutrálnějším pojmem, který situaci dostatečně a technicky neutrálně charakterizuje. Ponechme tento článek v technických mezích, které v klidu mohou reprodukovat případně vhodně rozvádět výstupy ČSÚ. proto se zdržím dalších komentářů. Každý má ostatně možnost své názory na tyto věci projevit v jakémkoliv článku nebo textu kdekoliv. Prosím nerevertujte a nevytvořte z toho zbytečné kolbiště.--Jan Sapák (diskuse) 24. 3. 2021, 14:58 (CET)

Souhlasím, diskuse o nacionalismu nechť se vedou jinde, je-li to nutné. Zatímco národovec má nádech spíše pozitivní, nacionalista spíše negativní (proto se taky ty subjekty raději prezentují jako národovecké nežli nacionalistické). Do článku o Sčítání je lepší to kolbiště zbytečně nepřenášet, vůči tématu jde o marginálii, která tu zaslouží zmínku, nikoli obsáhlý rozbor nutný k neutrálnímu vysvětlení celé problematiky. --Bazi (diskuse) 24. 3. 2021, 16:43 (CET)

Wikipedie není návod

Prosím kolegu JeremySil, aby tento encyklopedický článek nepojímal jako náhradu nebo duplicitu k nápovědě, jak se správně sečíst. Zde prosím tvořme článek obsahující relevantní encyklopedické informace, různé FAQ, nápovědy a návody jsou odpovědností ČSÚ a čtenářstvo by je mělo hledat na oficiálním webu, nikoli zde. Je dost dobře možné, že opakovaným přebíráním informací od ČSÚ bez potřebné úpravy dochází i k vytváření dojmu jakéhosi propagačního článku, což je rovněž nežádoucí. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2021, 16:45 (CET)

Já jsem konkrétně o ten postup zažádal emailem, protože to vůbec nikde na webu ani v jiných médiích nikde nezmiňovaly. Takže je to ekxluzivní informace. A všechno jsem přeformuloval tak, aby to nebyl návod. Oni často použivají instrukce a přikazovací způsob. To jsem odfiltroval. Tvoje odmazání by šlo řešit spíše přeformulací než odebráním. WP:ESO. Kromě toho se ohrazuji že je něco propagační. Já jsem velmi ostrý kritik, když je důvod. A nyní je. --JeremySil (diskuse) 27. 3. 2021, 17:02 (CET)

A to je přesně způsob, jak se Wikipedie psát nemá. Žádný vlastní výzkum, žádné originální, „exkluzivní informace“. Tohle si může případný aktivista řešit někde na svém webu, ne na Wikipedii, která je založená na úplně jiných principech. Doporučuji případně k dostudování. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2021, 17:20 (CET)

A propagační vyznění? I po všech předchozích zásazích, které už to omezovaly, tu máme ještě teď např. „Sčítání 2021 využívá nejmodernější technologie a vysoké bezpečnostní standardy při sběru a zpracování údajů.“ nebo „Výstupy budou zveřejněny v uživatelsky přívětivé formě jako součást veřejné databáze ČSÚ.“ Takové klasické PR formulace, hodnotící tvrzení nebo sliby do budoucnosti, a přitom bez jakýchkoli referencí. Tohle jsou věci, které můžeme čekat právě na vlastní webové prezentaci ČSÚ, který se potřebuje vychválit, ale jsou daleko od toho, jak by měla vypadat encyklopedie: faktická, neutrální, ověřitelná. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2021, 17:30 (CET)

Ale nic z toho jsem já nevložil. To už tam bylo asi dávno. --JeremySil (diskuse) 27. 3. 2021, 18:10 (CET)

Aha, pravda, v tom případě se omlouvám za mylné přisouzení textu, jehož autorství patří někomu jinému. Při tom množství editací mě nenapadlo pátrat po jiném původci. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2021, 18:18 (CET)

Evropská národnost

Co je to evropská národnost, kterou mají lidé uvádět ve formuláři? Uvedeno jako občanství Evropské unie, občanství je však IMHO něco jiného než národnost. Státní občanství České republiky nerovná se česká národnost, Češi mohou žít například taky v Americe a mít americké občanství, nebo naopak české občanství si mohli zařídit třeba Francouzi, pokud tu pracovně často pobývají. Rovněž si nejsem jistý, zda název odkazuje na Evropskou unii nebo Evropu, např. Ukrajinci jsou taky Evropani. V uvedeném zdroji Facebook „Pulse of Europe - Czech Republic“ se nic o Evropské unii nepíše, je zde uvedeno, že respondent má vyplnit „Evropan“ nebo „Evropanka“, Evropané je ovšem něco jiného než občanství Evropské unie, jenže evropanství vlastně ani není národnost, neboť jde o obyvatele světadílu, kde je mnoho národů. Nevím, co s tím – samostatný článek Evropská národnost (pokud se na to najdou zdroje)? --Marek Genius (diskuse) 28. 3. 2021, 00:43 (CET)

Podle toho, co se dočítám v článku národnost, platí následující: „Národnost je příslušnost osoby k určitému národu, přičemž národ se chápe jako společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny, společná kultura a společné území a jehož členové mají také povědomí sounáležitosti s tímto společenstvím.“ Vzhledem k tomu, že Evropa prožívala společné dějiny, má do značné míry společnou kulturu a panuje i jakési povědomí sounáležitosti, klidně je možné, aby se někdo bral za Evropana, a to bez ohledu na přítomnost jiných národů/národností v Evropě. Podobně jako se Moravan může identifikovat jako Moravan, aniž by mu v tom bránila přítomnost Čechů na Moravě, nemluvě třeba o Romech, kteří ke svému romství nepotřebují být občany romského státu. Takže na občanství EU asi evropská národnost taky nebude závislá. Dále v článku čteme: „Obecně je možno říct, že význam pojmu národnost je pro tento sociální konstrukt složité definovat. Měnil se v průběhu dějin a je různý i zeměpisně.“ Více k evropské národnosti např. v diplomové práci Lenky Kinzelové. --Bazi (diskuse) 28. 3. 2021, 11:14 (CEST)