Lupa: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 2 786 bajtů ,  před 1 rokem
Opravení chyb a dodání interpretace vzorce pro zvětšení
(Opravení chyb a dodání interpretace vzorce pro zvětšení)
značky: editace z Vizuálního editoru nevhodný zdroj
== Zvětšení ==
Pro [[úhlové zvětšení]] platí
:<math>\gamma = \frac{\alpha^\prime}{\alpha} = \frac{d}{f}</math>,
kde <math>d</math> je [[konvenční zraková vzdálenost]] (tj. cca 25 cm) a <math>f</math> je [[ohnisková vzdálenost]] lupy.
 
:<math>\gamma = \frac{\alpha^\prime}{\alpha} = \frac{d}{f}</math>,
Aby došlo ke zvětšení, musí být ohnisková vzdálenost lupy menší než konvenční zraková vzdálenost. Běžné zvětšení lupy je 5 -12 násobné. Speciální konstrukcí lze dosáhnout až dvacetinásobného zvětšení.
 
při běžném použití s lupou u pozorovaného objektu a nebo
 
<math>\gamma = \frac{d}{f} + 1</math>
 
s lupou těsně před okem<ref>{{Citace monografie
| titul = Dioptre
| url = https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Dioptre&oldid=1011859459
| poznámka = Page Version ID: 1011859459
| jazyk = en
}}</ref>, kde <math>d</math> je tzv. [[konvenční zraková vzdálenost]] (popisující maximání schopnost čočky oka ohnout světlo, respektive definovaná minimální vzdáleností na kterou je oko schopno samo zaostřit - obvykle používá referenční hodnota 25 cm, ale ne nutně vždy) a <math>f</math> je [[ohnisková vzdálenost]] lupy.
 
Aby došlo ke zvětšení, musí být ohnisková vzdálenost lupy menšívětší než konvenčnínula zraková- vzdálenosttedy musí se jednat o spojku. Běžné zvětšení lupy je 5 2-12 násobné. Speciální konstrukcí lze dosáhnout až dvacetinásobného zvětšení.
 
Větší zvětšení nelze jednou [[optická soustava|soustavou]] získat. Mezi optické systémy s větším zvětšením patří [[mikroskop]] a [[dalekohled]].
 
==== Selská interpretace vzorce <math>\gamma = \frac{d}{f} + 1</math>: ====
Pro ostré vidění je nutné aby optická soustava (včetně našeho oka) soustředila paprsky světla rozbíhající se z pozorovaného ''bodu'' do jednoho bodu na sítnici. Přitom čím blíže objekt (ať už skutečný či zdánlivý) k oku umístíme, tím větší obraz na sítnici oka získáme. Zároveň ale potřebujeme paprsky světla více ohnout abychom dostali ostrý obraz.
 
Předpokládejme vzdálenost mezi čočkou lidského oka a sítnicí 24mm. Pro promítnutí obrazu z nekonečna na sítnici musí tedy čočka našeho oka mít cca 41.6 dioptrie. Jakékoli další přiblížení objektu vyžaduje vyžaduje dodatečnou aplikaci <math>\frac{1}{d_i}</math> dioptrií pro doostření. Tedy 0-4 dioptrie pro vzdálenosti nekonečno-25cm. Pro jakékoli další úvahy je klíčová právě tato hodnota 0-4 dioptrií.
 
Další přiblížení budeme realizovat zvětšením počtu dioptrií čočky umístěné těsně před naším okem a příslusným přiblížením objektu (či jeho obrazu), který při n-násobném přiblížení objektu a n-násobném zvětšení počtu dioptrií (tedy n-násobném zmenšení ohniskové vzdálenosti) na sítnici vyprodukuje ostrý n-násobně velký obraz.
 
Tedy zapsáno vzorcem nové zvětšení bude <math>z = \frac{dpt_{stare} + dpt_{nove}}{dpt_{stare}} = \frac{dpt_{nove}}{dpt_{stare}} + 1
</math>, přičemž <math>dpt</math> reprezentuje jak obrácenou hodnotu vzdálenosti, tak optickou mohutnost čoček (což je z definice to samé).
 
Závěrem si můžeme povšimnout, že staré oko s větší referenční vzdáleností opravdu získá ze stejné čočky větší zvětšení než oko mladé - protože schopnost přidat čočce oka n-násobné zvětšení vyžaduje n-násobné zvýšení optické mohutnosti.
 
Též si můžeme povšimnout že výrobce lup této vlastnosti rád využije a při výpočtu zvětšení lupy na čtení a pro výpočet využije větší konvenční vzdálenost - takovou která lépe odpovídá minimální ostřící vzdálenosti jedince neschopného přečíst noviny na vzdálenost kratší než vzdálenost natažené ruky, čímž získá "větší" zvětšení.
 
== Použití ==
Neregistrovaný uživatel

Navigační menu