Matyášova brána: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozšíření hesla, obr., zrušen Pahýl
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Prague Castle Mathias Gate.jpg|thumb|300 px|Matyášova brána Pražského hradu]]
'''Matyášova brána''' je první světský [[Baroko|barokní]] monument na území Čech nacházející se mezi I. a II. nádvořím [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Brána byla pravděpodobně dokončena v roce [[1614]] za dob vlády císaře Matyáše I. Odtud její pojmenování. V současnosti je za jejího architekta považován Ital [[Giovanni Maria Filippi]].

'''Matyášova brána''' je slavnostní vstupní brána do [[Pražský hrad|Pražského hradu]] ze západu, z I. na II. nádvoří. Podle latinského nápisu byla pravděpodobně dokončena v roce [[1614]] za vlády císaře [[Matyáš I.|Matyáše I.]], odtud i její pojmenování. V současnosti je za jejího architekta považován Ital [[Giovanni Maria Filippi]].<ref>Vlček 2000, str. 166.</ref>


== Popis ==
== Popis ==
Brána je pojata jako antikizující vítězný oblouk se dvěma menšími vchody, se čtvercovými okny nad nimi a s velkolepým nástavcem se dvěma [[obelisk]]y po stranách. Horní část nástavce s Matyášovou deskou je na rozdíl od spodní kamenné části provedena pouze ze štuku, takže lze soudit, že byla dodána později. Pod římsou nástavce je lišta se znaky dědičných habsburských zemí (zleva: [[Dolní Lužice]], [[Lucembursko]], [[Rakousko]], rodová orlice, [[Uhry]], [[Morava]], [[Slezsko]], [[Horní Lužice]]). Vlastní brána je zdobena důmyslně rytmizovanými rustikami (3-2-3-2) a představuje patrně první světský [[Baroko|barokní]] monument na území Čech.
V současnosti je brána zakomponována do tereziánského křídla Pražského hradu. V horní části je latinský nápis vyjadřující tituly císaře [[Matyáš I.|Matyáše]]. V dolní části je pak 9 znaků tehdejší říše.


Nápis nad branou zní:
Z průchodu Matyášovy brány se v současnosti vstupuje vpravo přes [[Pacassiho schodiště]] do reprezentativních prostor Hradu a vlevo do [[Sloupová síň|Sloupové síně]] vedoucí dále přes schodiště do [[Španělský sál|Španělského sálu]].
:''D[ominus] Matthias El[ectus]] Rom[anus] Imp[erator] S[emper] Aug[ustus] Hung[ariae] Boh[emiae] Rex etc. F[ieri] F[ecit] An[n]o MDCXIV''
tj. česky „Pan Mayáš volený římský císař vždy vznešený uherský, český král atd. dal postavit roku 1614“.


V současnosti je brána zakomponována do tereziánského křídla Pražského hradu.
== Historie ==
Z průchodu Matyášovy brány se vpravo vstupuje přes Pacassiho schodiště do reprezentativních prostor Hradu a vlevo do [[Sloupová síň|Sloupové síně]], odkud se vstupuje přes galerii do [[Španělský sál|Španělského sálu]].
Brána vznikla v dobách barokní přestavby Hradu. Před branou se tehdy ve směru dnešního I. nádvoří nacházel hradní příkop, který odděloval Hrad od dnešního [[Hradčanského náměstí]].


== Historie ==
V průběhu tereziánských přestaveb Pražského hradu byla brána zakomponována do nových křídel tak, že došlo k vybourání vnitřních částí a obestavění.
Vlastní brána vznikla možná ještě v době [[Rudolf II.|Rudolfově]] a Matyáš ji doplnil jen horní částí nástavce s nápisem. Před branou se tehdy ve směru dnešního I. nádvoří nacházel hradní příkop, který odděloval Hrad od dnešního [[Hradčanského náměstí]], a budovy správce pokladu a zbrojnice.


V průběhu tereziánských přestaveb Pražského hradu podle plánů císařského architekta [[Niccolo Pacassi]]ho byla původně volně stojící brána zakomponována do nových křídel. Zároveň byl zasypán hradní příkop a zbourány budovy před bránou, takže vznikl dnešní čestný dvůr a slavnostní mříž, oddělující I. nádvoří od Hradčanského náměstí. K vybourání pater levého křídla a vybudování Sloupové síně došlo až v letech 1927-1930 podle návrhu architekta [[Josip Plečnik|J. Plečnika]].<ref>Vlček 2000, str. 185. </ref>
{{Praha-pahýl}}
==Odkazy==
===Poznámky===
<references/>
===Související články===
*[[Pražský hrad]]
===Literatura===
* Vlček, P. a kol., ''Umělecké památky Prahy: Hradčany.'' Praha 2000.


[[Kategorie:Pražský hrad]]
[[Kategorie:Pražský hrad]]

Verze z 10. 11. 2007, 21:49

Matyášova brána Pražského hradu

Matyášova brána je slavnostní vstupní brána do Pražského hradu ze západu, z I. na II. nádvoří. Podle latinského nápisu byla pravděpodobně dokončena v roce 1614 za vlády císaře Matyáše I., odtud i její pojmenování. V současnosti je za jejího architekta považován Ital Giovanni Maria Filippi.[1]

Popis

Brána je pojata jako antikizující vítězný oblouk se dvěma menšími vchody, se čtvercovými okny nad nimi a s velkolepým nástavcem se dvěma obelisky po stranách. Horní část nástavce s Matyášovou deskou je na rozdíl od spodní kamenné části provedena pouze ze štuku, takže lze soudit, že byla dodána později. Pod římsou nástavce je lišta se znaky dědičných habsburských zemí (zleva: Dolní Lužice, Lucembursko, Rakousko, rodová orlice, Uhry, Morava, Slezsko, Horní Lužice). Vlastní brána je zdobena důmyslně rytmizovanými rustikami (3-2-3-2) a představuje patrně první světský barokní monument na území Čech.

Nápis nad branou zní:

D[ominus] Matthias El[ectus]] Rom[anus] Imp[erator] S[emper] Aug[ustus] Hung[ariae] Boh[emiae] Rex etc. F[ieri] F[ecit] An[n]o MDCXIV

tj. česky „Pan Mayáš volený římský císař vždy vznešený uherský, český král atd. dal postavit roku 1614“.

V současnosti je brána zakomponována do tereziánského křídla Pražského hradu. Z průchodu Matyášovy brány se vpravo vstupuje přes Pacassiho schodiště do reprezentativních prostor Hradu a vlevo do Sloupové síně, odkud se vstupuje přes galerii do Španělského sálu.

Historie

Vlastní brána vznikla možná ještě v době Rudolfově a Matyáš ji doplnil jen horní částí nástavce s nápisem. Před branou se tehdy ve směru dnešního I. nádvoří nacházel hradní příkop, který odděloval Hrad od dnešního Hradčanského náměstí, a budovy správce pokladu a zbrojnice.

V průběhu tereziánských přestaveb Pražského hradu podle plánů císařského architekta Niccolo Pacassiho byla původně volně stojící brána zakomponována do nových křídel. Zároveň byl zasypán hradní příkop a zbourány budovy před bránou, takže vznikl dnešní čestný dvůr a slavnostní mříž, oddělující I. nádvoří od Hradčanského náměstí. K vybourání pater levého křídla a vybudování Sloupové síně došlo až v letech 1927-1930 podle návrhu architekta J. Plečnika.[2]

Odkazy

Poznámky

  1. Vlček 2000, str. 166.
  2. Vlček 2000, str. 185.

Související články

Literatura

  • Vlček, P. a kol., Umělecké památky Prahy: Hradčany. Praha 2000.