Puškař: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 38: Řádek 38:
* [[Vincenc Diwisch]] <ref>[https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2821]</ref>
* [[Vincenc Diwisch]] <ref>[https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2821]</ref>
* [[Anton Vincenz Lebeda|Antonín Vincenc Lebeda]] – nejvýznamnější český puškař 19. století
* [[Anton Vincenz Lebeda|Antonín Vincenc Lebeda]] – nejvýznamnější český puškař 19. století
* [[Ferdinand Mannlicher]] z Mostu – česko-rakouský puškař a konstruktér
* [[Ferdinand Mannlicher]] z Mostu – česko-rakouský konstruktér
* [[Sylvestr Krnka]] a jeho syn [[Karel Krnka]] – puškaři a&nbsp;vynálezci
* [[Sylvestr Krnka]] a jeho syn [[Karel Krnka]] – puškaři a&nbsp;vynálezci
* [[Karel Holub (puškař)|Karel Holub]] – puškař a&nbsp;vynálezce
* [[Karel Holub (puškař)|Karel Holub]] – puškař a&nbsp;vynálezce

Verze z 8. 3. 2021, 19:43

Puškař z Norimberka, rok 1613
Edgar Melville Ward: Puškař na obraze z let 1885–1900

Puškař je řemeslník, který opravuje, upravuje, navrhuje, konstruuje a sestrojuje palné zbraně.

Historie

Jeho řemeslo vzniklo po vynálezu střelného prachu, k rozvoji palných zbraní během 15. století přispěli husité. Jejich puškaři byli původní profesí zvonaři a odlévali z bronzu píšťaly (z nich odvozeno slovo pistole) a větší hákovnice (tarasnice, houfnice). Od 2. poloviny 16. století již u dvora pracují specializovaní puškaři, k prvním patřil Tomáš Jaroš z Brna, který odléval zvony, křtitelnice i kašnu, ale profesí se vždy tituloval puškař (Puchsengiesser)[1], protože prestiž tohoto řemesla byla vyšší. Oproti nim platnéři či brníři zhotovují jen brnění a mečíř vyrábí chladné zbraně. Kolem roku 1600 již puškaři vedle lehkých pušek loveckých zhotovovat válečné muškety. Rozvoj jejich řemesla uspíšila Třicetiletá válka a po ní válka prusko-rakouská.

Puškař provádí opravy a renovace zbraní na vysoké řemeslné úrovni a věnuje se i jejich úpravám a přestavbám pro zvláštní účely. Puškaři měli v minulosti také často dělbu práce: byli specialisté na zámky, rytci pro figurální rytiny nebo pro gravírování ocelové zámkové desky, specialisté řezbáři reliéfů ve slonovině či kosti, další z nich do kosti nebo do dřeva motivy vypalovali v ploše.

Puškař může být zaměstnán v:

  • zbrojovce čili továrně na výrobu zbraní
  • arzenálu vojenských či represivních orgánů (policie, armáda, apod.)
  • malé puškařské dílně, kterou buď vlastní nebo je jejím zaměstnancem
  • v muzeu
  • prodejně střeleckých potřeb

Školství

V České republice je možnost vyučení a absolvování čtyřletého (maturitního), nebo tříletého (s výučním listem) středoškolského vzdělání s v oboru Technik-Puškař. Nejznámější a také jediná škola plně se zabývající tímto řemeslem se nachází poblíž České zbrojovky v Uherském Brodě.

Významní světoví puškaři

Významní čeští puškaři

  • Keinerové a Keiserové – Cheb, 17. století
  • Jan Stifter – Praha, 1. pol. 17. století
  • Kašpar Neireiter – Praha, 1. pol. 17. století
  • Jan Mendel – Praha, 1. pol. 17. století
  • Adam Schnepf – Brno, 18. století[2]
  • Matheus Muck a jeho syn Franz Xaver Muck – Brno, 18. století[3]
  • Vincenc Diwisch [4]
  • Antonín Vincenc Lebeda – nejvýznamnější český puškař 19. století
  • Ferdinand Mannlicher z Mostu – česko-rakouský konstruktér
  • Sylvestr Krnka a jeho syn Karel Krnka – puškaři a vynálezci
  • Karel Holub – puškař a vynálezce

Odkazy

Reference

  1. Zikmund Winter, Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku. Praha 1909, s.336-337,357
  2. [1]
  3. [2]
  4. [3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gunsmith na anglické Wikipedii. (zčásti)

Literatura

  • Vladimír Dolínek. Palné zbraně. Artia Praha 2008
  • Martin Dvořák: Významní čeští puškaři a historie výroby palných zbraní v českých zemích, in: Myslivost červen 2018, online [4]
  • Ludiše Letošníková: Zbraně, střelci, puškaři. Albatros Praha 1975

Související články

Externí odkazy