Diskuse:Pandemie covidu-19 v Česku

WikiProjekt SARS-CoV-2

Tento článek je sledován účastníky projektu SARS-CoV-2, který si klade za cíl vytvořit co nejkvalitnější a nejpřehlednější články související s koronavirem SARS-CoV-2.

Seznam úkolů pro článek Pandemie covidu-19 v Česku, priorita 2:

• Průběžně aktualizovat čísla, statistiky a nestatické informace
• V rámci možností dbát na přehlednost a encyklopedický styl
• Každý měsíc vypsat shrnutí průběhu do sekce Průběh
• Udržovat podřazený článek Průběh pandemie covidu-19 v Česku
• Další problémy jsou uvedeny v diskusi

---

Editovat – Historie – Sledovat –

Dlouhodobá projektová práce

V reakci na jisté závadné jevy v reálném světě související s mým několikaměsíčním editováním různých wiki v oboru covid následuje jedno vysvětlení pro ty, kterým chybí odpovídající zkušenost a asi i špetka představivosti. Poslední ukončený projekt na němž jsem pracoval pro zaměstnavatele trval téměř dva roky. Projekt ode mne žádal soustavnou samostatnou dlouhodobou práci na jednom tématu. Tomuto jednomu tématu bylo třeba se věnovat dny, týdny, měsíce. Součástí bylo postupné dlouhodobé rozšiřování know-how v podobě textových artefaktů v daném oboru, včetně sběru vět a odkazů na zdroje, testování hypotéz, a zkoumání jistých dat a psaní skritů/programů. Zjevně mám osobnost, která je takové dlouhodobé na jedno téma soustředěné práce schopna, a vedoucí projektů to oceňují. Naopak neschopnost soustavně dlouhodobě zkoumat jedno téma tomuto druhu projektu nesvědčí. Tolik pro ty, kteří se soustředěné dlouhodobé práci na jednom tématu velmi diví. Asi je i dodat, že denní, obdenní či méně častý update grafů na této stránce trvá asi tak 5 minut, neb se jen pustí skripty a výsledek se zkopíruje do cs WP; není potřeba se na to nijak hodiny připravovat. Viděl jsem tyto updaty jako službu ze své strany, ale někteří to vnímají jako cosi závadného, až zavrženíhodného. Nechápu tuto mentalitu. --Dan Polansky (diskuse) 24. 10. 2020, 14:08 (CEST)

Fotky od hasičů

Ahoj, z videa od HZS KVK z covidové jednotky jsem udělal pár screenshotů, jsou na Commons. Teď se ale asi úplně nedostanu k vložení do článků, takže pokud někdo čas zrovna máte... Díky, --janbery (diskuse) 15. 11. 2020, 01:57 (CET)

Semafor už nefunguje?

Zdravím, z webu min. zdravotnictví [1] asi zmizel barevný semafor (po okresech a následně po krajích), naposled aktualizován asi před 12 dny (?) Teď už je (asi jen) PES. Nevíte někdo, zda furt semafor platí? Pokud už ne, tak možná dát pryč ze článku, nebo převést do minulého času. --Pavouk (diskuse) 18. 11. 2020, 10:07 (CET)

@Pavouk: Vzhledem ke stávajícím změnám doporučji posečkat, až se časem dopracujeme k protiepidemickému systému OPICE. OJJ, Diskuse 18. 11. 2020, 10:22 (CET) --OJJ, Diskuse 18. 11. 2020, 10:22 (CET)

Tak PES už dává pěkná čísla a i barvičky po okresech [2] (na webu MZ jsou jen čísla), akorát se mění denně, což by byla mravenčí práce, která by rychle zastarávala. --Pavouk (diskuse) 18. 11. 2020, 15:40 (CET)

Co je mi známo, "systém čtyř stupňů pohotovosti" alias "Koronavirový semafor" alias "Semafor" nikdy nefungoval, respektive fungovala informační, ale nikoli prováděcí část. Viz předzvěst konce Vojtěcha, když chtěl v srpnu 2020 zavést roušky a bylo mu to zatrhnuto. Obdobně je to s dodržováním u PSA (který ale vstoupil v platnost).

V archivu této diskuze (téma "Semafor" od Dan Polansky z 3. 9. 2020) jsem našel odkaz na semafor (Stupně pohotovosti a opatření vyplývající z aktuální epidemiologické situace v ČR): https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19/stupne-pohotovosti

Jen doplním, že tento "semafor" je již minulostí, cituji z odkazované stránky: "Naposledy aktualizováno: 6. 11. 2020 v 19.05 h".

K "semaforu" by se mohlo hodit (zkráceno), z tiskové zprávy MZ ze 27. července 2020, tzn. ještě za 1. ministra (Vojtěch) a vedoucího odborné skupiny při ministerstvu Rastislava Maďara (také již bývalého) - systém čtyř stupňů pohotovosti (takzvaný semafor):

Semafor dále určuje také rámec možných opatření směrem k široké veřejnosti. Na každý stupeň je navázán balík protiepidemických opatření + doporučení.

www.mzcr.cz/tiskove-centrum-mz/system-pohotovostnich-stupnu-nabidne-obcanum-predvidatelny-plan-protiepidemickych-opatreni-v-souvislosti-s-covid-19/

Zombie(CZ) (diskuse) 26. 1. 2021, 11:57 (CET)

Tendenčnost textu/výběru

Nedovolím si vám do toho zasahovat, ale chci rozhodně upozornit na zřejmou tendenčnost textu tohoto hesla kvůli následujícím bodům: Rozhodně mně připadá zcela nestandardní a neobjektivní vypíchnout výrok prof. Flegra jako citát zvláštním písmem a výrazně mimo jiný text. Myslel jsem si, že toto má působit jako encyklopedickáý článek a ne nějaká jednostranná publikace se zvýrazněným mottem. Dále kapitola "Reakce na vládní opatření" je zase pouze jednostranně kritická. Tak by se také měla jmenovat tedy. Zcela pomlčuje o (tiché / méně hlasité) podpoře opatření a třeba nedávném dopisu pracovníků z první linie. Obecně zcela chybí zmínění označení "chřipečkář" jako podstatného pro označení reakce velké části veřejnosti, médií a odborníků. (Po zmínce o spikleneckých teoriích, zpochybňování roušek nebo obecně odporu proti opatřením z čistě opozičních důvodů jsem nepátral.) Zmínění citátu ministra Blatného o chřipce mně takto bez kontextu / vysvětlení souvislostí přijde irelevantní a nic neříkající. 91.139.93.205 21. 11. 2020, 14:55 (CET) JK

Klidně si dovolte zasahovat. Případně to někdo další zase upraví. Editujte s odvahou. --Hrdlodus (diskuse) 21. 11. 2020, 22:19 (CET)

Manipulativní charakteristika

Myslím si, že text "Při přepočtu na jeden milion ... nejhorší bilance ze všech zemí na světě.". Je to pro laika nesrozumitelný statistický konstrukt, přijde mi to spíše jako manipulativní statistika mající za cíl vyvolat představu, že jsme na tom nejhůře na světě a že vláda selhává, k čemu by neměla Wikipedie skouzávat. Logičtější strovnání by bylo přepočítávat týdení průměr na jednoho obyvatele. Když si to pak spočítáte, tak zjistíte, že jsem na tom výrazně lépe než USA. Například pro 6. ledna což je výrazně nad týdením průměrem má Česko přírůstek na jednoho obyvatle 0,0017 a USA 0,0085 přírustku. Zjevně má tedy USA vyšší přítůstek, než ČR a když se podíváte na přírůstky v celém týdnu, tak zjistíte, že USA, nemělo výrazně menší přírůstky, kdežto ČR ano, z čehož by plynulo, že Česko mělo v tomto týdnu výrazně nižší přírůstky než třeba USA.

Můj návrh tedy je tu informaci úplně odstranit, nebo doplnit vysvětlení, které by obhájilo tu informaci jako správnou či vysvětlilo proč je zahrnuta. --Juandev (diskuse) 8. 1. 2021, 18:54 (CET)

Kdo za to může je věc diskuze. Ale média píší jednoznačně: "Opět „best in covid“. ČR je v počtu nově nakažených na milion obyvatel nejhorší na světě " [3] ("protibabišovské") Echo.cz, nebo "Česko je podle počtu nových případů na milion obyvatel nejhorší na světě." [4] ("probabišovské Lidovky). Klidně nějak přeformulujte, ať je jednoznačné a neutrální. --Pavouk (diskuse) 8. 1. 2021, 19:37 (CET)

Dnes, 9. ledna v noci stále nejvíce nových případů (na mil. obyvatel), za námi Slovinsko, Švédsko, Monako, San Marino : [5], první graf, přidat "Czechia". Tady jsem tu uložil - otisk obrazovky z 9.1. 1.44 [6] --Pavouk (diskuse) 9. 1. 2021, 01:47 (CET)

Milí kolegové, buďme objektivní. V čem Česko ve světě vede, je také počet testovaných osob. PCR-testů, tedy těch spolehlivých, bylo do 3. února 2021 provedeno již 5,44 milionu - při 10,6 milionu obyvatel. Navíc bylo těch asi méně spolehlivých antigenních testů napočítáno také už 2,84 milionu. Pak je jasné, proč je počet zjištěných nakažených tak vysoký, ten stejný den 16 642.

Svůj celý původní text jsem zapracoval do nové sekce diskuse tady dole. --Zbrnajsem (diskuse) 3. 3. 2021, 14:52 (CET)

Uvolnění režimu pro imunizované

Nejsem odborník a vhodné přeformulování mě nenapadá, případné vylepšení raději nechám na těch, kteří se článku věnují dlouhodobě a systematicky (čehož si velmi vážím). Jen chci upozornit na problematické údaje v této části článku, např. "nemoc už prodělalo více než tři čtvrtě milionu lidí, kteří také získali imunitu": zotavených je cca 650 tisíc, mnozí ostatní nakažení tedy stále ještě nemoc prodělávají. Získání přechodné imunity a její délka jsou asi sporné a nikde se neuvádí, od kdy ty 3 měsíce počítat (od zjištění nákazy? od prvního následujícího negativního testu?). Možná by článek mohl na tyto nejasnosti upozornit výrazněji. Zdravím, --Xyzabec (diskuse) 9. 1. 2021, 13:42 (CET)

Počty očkovaných

Dobrý den. Při studiu dat o covidu-19 jsem narazil na nepřesnost, kterou bych rád s Vámi konzultoval.

MZ ČR vykazuje počty očkování jako celkový počet naočkovaných dávek a dále je dělí na první a druhé dávky - my pak v datech (jako např. Šablona:Data pandemie covidu-19/České případy tabulka používáme hodnotu celkový počet dávek jako počet očkovaných. Příjde mi to jako nepřesnost, protože ve skutečnosti je počet očkovaných osob nižší, část dostala již druhou dávku a ten podíl bude minimálně v nejbližší době růst a prezentovaný údaj se bude vzdalovat skutečnosti.

Navrhuji tedy ve všech datech začít uvádět údaj počet očkovaných jako počet očkovaných první dávkou.

Co si o tom myslíte?

Zdraví Camel1cz (diskuse) 29. 1. 2021, 19:42 (CET)

S tou připomínkou velmi souhlasím. Zatím ten rozdíl asi není velký, ale jak kolega píše, bude vzrůstat. Ale v Česku se očkuje už poměrně hodně, přes jistý nedostatek vakcín. Bylo by zajímavé srovnávat průběžně ten pravý počet očkovaných první dávkou s jinými zeměmi EU. Podle toho, co vím, nemá žádná země procentuálně tolik proočkováno co Spojené království. Nebo snad ano? V Japonsku s očkováním IMHO ještě vůbec nezačali. USA jsou také již dál než EU. --Zbrnajsem (diskuse) 29. 1. 2021, 20:15 (CET)

Děkuji za zpětnou vazbu.

Protože nikdo nepřipomínkoval můj návrh, přikročil jsem tedy k implementaci a nově jsou prezentovaná data počítána podle této logiky.

@Pavouk: popř. další, kdo již šablonu použili prosím o shlédnutí a případnou revizi textů. Vše by mělo fungovat stejně, jen pod klíčovým slovem očkovaní prezentuje šablona počet "nějak" očkovaných osob nikoliv poček vakcín jako doposud. Pod novými klíčovými slovy jsou dostupné i ostatní hodnoty - tady si dovolím odkázat přímo na Šablona:Data_pandemie_covidu-19/Česko_aktuálně a její dokumentaci.

Děkuji Camel1cz (diskuse) 6. 2. 2021, 00:13 (CET)

Nějak nefunguje, akt. jsem úvodní odstavec Pandemie covidu-19 v Česku a ani částečně očkovaní ani plně očkovaní to nezobrazuje. --Pavouk (diskuse) 6. 2. 2021, 20:20 (CET)

@Pavouk: Má chyba. Neaktualizoval jsem všechny šablony. Už to je funkční. Omlouvám se. Camel1cz (diskuse) 7. 2. 2021, 11:07 (CET)

Už to asi funguje skvěle. Přidal jsem i do Vakcína proti covidu-19#Vakcíny v České republice, snad to je ono, jak bylo myšleno. --Pavouk (diskuse) 7. 2. 2021, 18:20 (CET)

@Pavouk: ano, ta čísla jste použil naprosto správně. Je tam ještě hodnota vakcín', která vrací počet naočkovaných dávek libovolné vakcíny. Díky za info Camel1cz (diskuse) 7. 2. 2021, 22:31 (CET)

Počty testovaných osob k 24. únoru 2021 jsou v Česku v mezinárodním srovnání velmi vysoké. PCR testy již 5,3 milionu, antigenní testy 2,5 milionu. I když byli mnozí lidé asi testovaní vícekrát, tak je to hodně. Tím pádem je odhalováno mnoho nakažených osob, které ale zčásti buď nemají žádné velké příznaky nemoci covid-19 nebo je průběh poměrně mírný. Česká čísla značně kontrastují s německými počty. Srovnejte si to kolegové sami. Německo dnes hlásilo 11 869 nových infekcí, ale 534 mrtvých na covid. Česko objevilo včera tuším 10 000 nových nakažených – při 8x méně obyvatel - ale zemřelých bylo „jen“ 67. To zhruba odpovídá poměru obyvatelstva obou států. Ovšem ty počty nových nakažených v Německu jsou asi velmi podhodnocené, to si troufám tvrdit. Přitom zdrojem těch údajů ke dni 25. února 2021 je Robert-Koch-Institut (RKI) v Berlíně - Institut Roberta Kocha. Souhrn – v Česku se hodně testuje, očkování ale zatím vázne, protože není dostatek vakcín. Ale imunity již přibývá. --Zbrnajsem (diskuse) 25. 2. 2021, 11:22 (CET)

Úpravy úvodu

Úvod je nutno upravit. Je zbytečně rozvláčný, obsahuje mnoho podrobností z minulosti. Na druhou stranu není v něm mnoho aktuálního, končí v lednu 2021. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 2. 2021, 10:58 (CET)

Zkuste to sám. :)) Wikipedie:Editujte s odvahou --JeremySil (diskuse) 23. 2. 2021, 13:57 (CET)

Také vy byste to mohl zkusit. Já už jsem toho pro celý projekt udělal poměrně hodně. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 2. 2021, 14:59 (CET)

Mapka

Koukal jsem do historie toho obrázku mapky a vidím, jak to tmavne, pak se posune škála a zas to zesvětlá. To je další z matoucích prezentací pandemie. Nebylo by lepší vymyslet nějaký jednorázový způsob, než neustále dělat korektury tohoto typu? --Juandev (diskuse) 26. 2. 2021, 15:59 (CET)

Request for help

Hi there! I would like to know if there is any information about the age of death (and most of all its average) of patients with Covid in December, January and February. I have already found something on this topic for dates until November, but not later. Is there any official information from the ministry of health or the statistical service of Czech Republic or so? If so, please inform me here, adding the source. Thanks in advance! Please respond in english or german (actually I m greek :-) ) Yomomo (diskuse) 27. 2. 2021, 21:16 (CET)

https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr In the chart, you can change age (in Czech věk), 0-14, 14-39,...85+. That is compare with 2015-2019 average. --Pavouk (diskuse) 27. 2. 2021, 21:34 (CET)

Hey Pavouk! Thanks a lot! Yomomo (diskuse) 28. 2. 2021, 10:23 (CET)

Počty testů v Česku v mezinárodním srovnání

Milí kolegové, buďme objektivní. V čem Česko ve světě dá se říci vede, je počet testovaných osob. PCR-testů, tedy těch spolehlivých, bylo do 3. února 2021 provedeno již 5,44 milionu - při 10,6 milionu obyvatel. Navíc bylo těch asi méně spolehlivých antigenních testů napočítáno také už 2,84 milionu. Pak je jasné, proč je počet zjištěných nakažených tak vysoký, především v mezinárodním srovnání – což vede k tomu, že je Česko považováno za ohnisko nákazy v Evropě. Ten den bylo zjištěno 16 642 osob nově nakažených COVIDem-19 (viz tento článek). Zemřelých na COVID-19 bylo v ten den ale „jenom“ 107, celkově ovšem ke 2. únoru již 20 941. To všechno je dlouhodobý trendǃ A teď si to porovnejte např. s Německem, které má 8x tolik obyvatel. 3. února 2021 zjistili v celém státě pouze 9 019 nových nakažených, ale zemřelých bylo 418. To celé je zajímavý nepoměr, neboť v Německu zemřelo jen zhruba dvakrát méně lidí na počet obyvatel než v Česku, celkově dodnes 70 881 osob. Z velké míry starších než 80 let, hlavně to byli obyvatelé domovů pro seniory. Přitom relativní počty nakažených v Česku se v poslední době pohybují na úrovni 10-16krát vyšší než v Německu. Kde je v těch číslech chyba? Podle mne je nutno si položit tuto otázku: Kdo testuje hodně a kdo málo? Počty testovaných lidí pro Německo jsem ale zatím nenašel. Jak je to jinde, by bylo také velmi zajímavé zjistit. --Zbrnajsem (diskuse) 3. 3. 2021, 14:52 (CET)

Podle worldometers.info se provedlo víc testů v Lucembursku, Spojených arabských emirátech, Dánsku (3x víc provedených testů než obyvatel), Bahrajnu, na Kypru, Maltě a Islandu, ve Spojeném Království, Izraeli, Singapuru, Hongkongu, Spojených státech amerických (víc testů než obyvatel), na Maledivách, ve Španělsku, Belgii, Lotyšsku, Francii, Portugalsku a Litvě. Rusko jsme přeskočili teprve včera. Poměry antigenních vůči pcr testům sice můžou být jiné, ale určitě ne o tolik, abychom při úplném ignorování antigenních testů skutečně vedli. Další možný zdroj s trochu jinými daty je zde, kde se ukazuje slovenské plošné testování, i když worldometers.info u nich uvádí 2x méně testů než má Česko. Ani pouze v posledních dnech netestujeme nejvíc, i když přeskočíme několik států, kde se už tolik netestuje.--TFerenczy (diskuse) 3. 3. 2021, 17:00 (CET)