Mastičkář: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění, úprava +ref
značka: revertováno
Řádek 37: Řádek 37:
Dějištěm je středověké tržiště. Mastičkář, nebo také mistr Severin, a jeho prostořeký sluha Rubín na tržišti rozloží krám a začnou tam vypočítávat a vychvalovat své léčebné masti. Rubín přiláká ke krámku tři Marie ([[Maria (matka Ježíšova)|Panna Maria]], [[Máří Magdaléna]] a Marie, sestra [[Lazar]]a), které shánějí masti k [[balzamování]] mrtvého Kristova těla. Mastičkář před jejich očima vzkřísí [[Abrahám]]ova syna [[Izák]]a (opět narážka na Bibli, tentokrát na starozákonní příběh) tím, že mu poleje hýždě kvasnicemi. Své masti chce prodat za tři hřivny zlata, ale nakonec je třem Mariím prodá jen za dvě hřivny. Jeho manželka mu nadává, že za ně mohl dostat víc, ale dostane výprask.
Dějištěm je středověké tržiště. Mastičkář, nebo také mistr Severin, a jeho prostořeký sluha Rubín na tržišti rozloží krám a začnou tam vypočítávat a vychvalovat své léčebné masti. Rubín přiláká ke krámku tři Marie ([[Maria (matka Ježíšova)|Panna Maria]], [[Máří Magdaléna]] a Marie, sestra [[Lazar]]a), které shánějí masti k [[balzamování]] mrtvého Kristova těla. Mastičkář před jejich očima vzkřísí [[Abrahám]]ova syna [[Izák]]a (opět narážka na Bibli, tentokrát na starozákonní příběh) tím, že mu poleje hýždě kvasnicemi. Své masti chce prodat za tři hřivny zlata, ale nakonec je třem Mariím prodá jen za dvě hřivny. Jeho manželka mu nadává, že za ně mohl dostat víc, ale dostane výprask.


Posledním výjevem dochovaného textu hry je spor studenta Pustrpalka s Rubínem o to, čí rod je přednější.
Posledním výjevem dochovaného textu hry je spor studenta Pustrpalka s Rubínem o to, čí rod je přednější. pro N I G A


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 17. 2. 2021, 10:34

Mastičkář je nejstarší české drama ze 14. století. Žánrově jde o veršovanou satirickou frašku, zesměšňující pochybné léčitele a poměry ve středověké Praze. Jsou známy dva rukopisné záznamy: první tvoří vložku latinsko-české Hry tří Marií (tzv. Mastičkář muzejní, byl nalezen v roce 1822 Václavem Hankou v knihovně Národního muzea na vazbě rukopisu z Kolowratské březnické knihovny), druhý je obsažen ve zlomcích rukopisu několika latinsko-českých náboženských her (tzv. Mastičkář drkolenský, byl objeven v Drkolenském klášteře v hornorakouském Schläglu).[1][2][3] Děj se odehrává v prostředí středověkého trhu; základem námětu je scéna z velikonočních her. Stojí na počátku vývoje českého divadla. Hra byla kvůli obscénním scénám vykázána ven z kostelů do venkovského prostředí.

Česká hra je podle všeho adaptací latinsko-německy psané předlohy vagantského původu, která je uvedena ve sbírce poezie německých vagantů Carmina Burana.

Děj

Dějištěm je středověké tržiště. Mastičkář, nebo také mistr Severin, a jeho prostořeký sluha Rubín na tržišti rozloží krám a začnou tam vypočítávat a vychvalovat své léčebné masti. Rubín přiláká ke krámku tři Marie (Panna Maria, Máří Magdaléna a Marie, sestra Lazara), které shánějí masti k balzamování mrtvého Kristova těla. Mastičkář před jejich očima vzkřísí Abrahámova syna Izáka (opět narážka na Bibli, tentokrát na starozákonní příběh) tím, že mu poleje hýždě kvasnicemi. Své masti chce prodat za tři hřivny zlata, ale nakonec je třem Mariím prodá jen za dvě hřivny. Jeho manželka mu nadává, že za ně mohl dostat víc, ale dostane výprask.

Posledním výjevem dochovaného textu hry je spor studenta Pustrpalka s Rubínem o to, čí rod je přednější. pro N I G A

Odkazy

Reference

  1. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích: 5. m/o. 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 507 s. ISBN 80-902555-7-4. S. 96. 
  2. Mastičkář – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  3. VOLNÝ, Zdeněk. Toulky českou minulostí. Díl 15: Zlatý věk české literatury. 1. vyd. Praha: Via Facti, 2019. 211 s. ISBN 978-80-904103-6-7. S. 24. 

Literatura

Související články

Externí odkazy