Negroidní rasa: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 887 bajtů ,  před 2 měsíci
Fylogeneze lidských populací
(verze 19103200 uživatele Glogy2905 (diskuse) zrušena / POV komentář)
značka: vrácení zpět
(Fylogeneze lidských populací)
| strany = 107
| jazyk = anglicky
}}</ref> Na rozdíl od ostatních ras netvoří negroidi jednotou přirozenou skupinu, jde o soubor pětinejméně tří samostatných vývojových linií.
 
DříveTradičně byli k negroidní rase přiřazováni také rasy [[Kapoidní rasa|kapoidní]] a [[Australoidní rasa|australoidní populace]]. Jde však o svébytnésvébytnou skupinyskupinu, která vznikla podobně jako europoidní a mogoloidní populace po migraci člověka z Afriky, u kterýchkteré se však vlivem stejných podmínek vyvinuly či spíše zachovaly podobné znaky, např. tmavá pokožka. Tradiční pětirasová klasifikace vyčleňuje z negroidní rasy evolučně starobylé [[Khoisanové|Khoisany]] do samostatné kapské rasy.
 
== Etymologie ==
| oclc = 1011114578
}}</ref> ==
''[[Člověk moudrý|Homo sapiens]]'' je v současnosti jediným [[Recentní taxon|recentním]] [[Člověk|lidským]] druhem. Objevil se v době před asi 200 tisíci lety ve [[Východní Afrika|východní Africe]], přičemž je velmi pravděpodobné, že jeho mateřským druhem byl ''[[Homo rhodesiensis]]''. Na základě genetických výzkumů dnes víme, že všichni současní lidé sdílejí ve svém [[Mitochondriální DNA|mitochondriálním genomu]] informaci pocházející od jediné ženy, která žila asi před 140 tisíci lety v Africe. Bývá označována jako [[mitochondriální Eva]] a jde o posledního společného předka všech současných lidí v mateřské linii, potomci dříve odštěpených větví se současnosti nedožili.
 
Čeští evoluční biologocé [[Pavel Duda]] a [[Jan Zrzavý (biolog)|Jan Zrzavý]] publikovali v roce 2016 výsledky svého výzkumu, který se zabýval fylogenezí jednotlivých lidských populací. Vešteré předchozí studie se zabývali vždy jen několika málo geny, případně studovaly evoluci [[mitochondriální DNA]] či odvozavaly fylogenezi lidských populací z [[Jazyková rodina|příbuznosti jejich jazyků]]. Výzkum českých vědců pracoval s širokým spektrem lidských populací a mapoval vztahy mnoha jejich genů, přičemž potvrdil, že vycházet z příbuznosti jazyků může být velice zavádějící a také upozornil na fakt, že některé populace tradičně chápané jako přechodné, jsou dnes již většinou geneticky plně totožní se sousedními populacemi (např. původně asijští Maďaři s Evropany).
Od pramáti Evy se vývoj ubíral dvěma směry. Jako první se od zbytku lidstva oddělili [[Khoisanové]], ti si zachovali dodnes řadu původních znaků a jsou řazeni do samostatné [[Kapoidní rasa|kapoidní rasy]]. Druhá lidská linie se postupně rozdělila do šesti větví (genetických klastrů), které korelují s jednotlivými [[Haploskupiny lidské mitochondriální DNA|haploskupinami lidské mitochondriální DNA]]. Pět z nich setrvalo na africkém kontinentě a bývají souhrně označovány právě jako negroidní rasa, šestou větví jsou populace, které opustili Afriku, tedy příslušníci tří zbylých ras ([[Europoidní rasa|europoidní]], [[Mongoloidní rasa|mongoloidní]] a australoidní).
 
Výzkum odhalil, že lidstvo se ve své africké kolébce rozdělilo do čtyři velkých skupin. Nejdříve se od kmenové linie oddělila skupina zahrnující většinu africké populace (konkrétně [[Khoisanové|Khoisany]], [[Pygmejové|Pygmeje]], mluvčí [[Nigerokonžské jazyky|nigerokonžských jazyků]] a mluvčí [[Afroasijské jazyky#Čadské jazyky|čadských jazyků]]), dále se odštěpili středoafričtí [[Hadzové]] a nakonec se od větve směřující ven z Afriky, která dala postupně vzniknout [[Australoidní rasa|australoidům]], [[Mongoloidní rasa|mongoloidům]] a [[Europoidní rasa|europoidům]], oddělili příslušníci etnika [[Sandawe]] spolu s mluvčími [[Nilosaharské jazyky|nilosaharských jazyků]]. Negroidní rasu tak nelze v žádném případě chápat jako [[monofylum]]. Východoafričtí Kúšité chápaní obvykle jako přechodná skupina mezi negroidy a [[Europoidní rasa|europoidy]] geneticky náleží k europoidnímu plemeni.<ref>{{Citace elektronické monografie
Jako první se odštěpila [[Haploskupina L1 (mtDNA)|mitochondriální haploskupina L1]], která se vyskytuje v genomu středoafrických [[Pygmejové|Pygmejů]]. Dále se postupně oddělili populace hovořící [[Kušitské jazyky|kúšitskými jazyky]] ([[Haploskupina L5 (mtDNA)|haploskupina L5]]), [[Nigerokonžské jazyky|nigerokonžskými jazyky]] ([[Haploskupina L2 (mtDNA)|haploskupina L2]]) a [[Nilosaharské jazyky|nilosaharskými jazyky]] ([[Haploskupina L6 (mtDNA)|haploskupina L6]]). Nakonec se rozdělili oni pozdější mimoafričtí migranti ([[Haploskupina L3 (mtDNA)|haploskupina L3]]) a jim sesterští [[Hadzové]] ([[Haploskupina L4 (mtDNA)|haploskupina L4]]).<gallery>
| titul = Výzkum: Primatologie a evoluční antropologie – Katedra zoologie PřF JU
| url = http://zoo.prf.jcu.cz/index.php/vyzkum-primatologie-a-evolucni-antropologie/
| datum přístupu = 2021-02-15
| jazyk = cs-CZ
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Duda
| jméno = Pavel
| příjmení2 = Jan Zrzavý
| titul = Human population history revealed by a supertree approach
| periodikum = Scientific Reports
| datum vydání = 2016-07-19
| ročník = 6
| číslo = 1
| strany = 29890
| issn = 2045-2322
| doi = 10.1038/srep29890
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/srep29890
| datum přístupu = 2021-02-15
}}</ref>
 
 
<gallery>
Soubor:DR Congo pygmy family.jpg|[[Pygmejové]]
Soubor:Hadzabe1.jpg|[[Hadzové]]
 
== Rasová problematika ==
Člověk se typicky dělí do pětičtyř hlavních rasových skupin ([[europoidní]], [[mongoloidní]], negroidní, [[Australoidní rasa|australoidní]] a [[Kapoidní rasa|kapoidní]])<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Antropologický slovník {{!}} Přírodovědecká fakulta
| periodikum = is.muni.cz
885

editací

Navigační menu