Nové Město nad Metují: Porovnání verzí

Nové Město nad Metují
	Zámek v Novém Městě nad Metují
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Nové Město nad Metují
Obec s rozšířenou působností	Nové Město nad Metují; (správní obvod)
Okres	Náchod
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°20′41″ s. š., 16°9′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	9 378 (2023)
Rozloha	23,12 km²
Nadmořská výška	300-400 m n. m.
PSČ	549 01
Počet domů	2 007 (2021)
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	13
Kontakt
Adresa městského úřadu	Městský úřad NMnM; náměstí Republiky 6; 549 01 Nové Město nad Metují ; posta@novemestonm.cz
Starosta	Petr Hable
	Oficiální web: www.novemestonm.cz
	Nové Město nad Metují
Další údaje
Ocenění	Obec přátelská rodině
Kód obce	574279
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 29. 1. 2021, 19:28

Nové Město nad Metují (něm. Neustadt an der Mettau) je město v okrese Náchod, v Královéhradeckém kraji v turistickém regionu Kladské pomezí na východě Čech. Bylo založeno v roce 1501 Janem Černčickým z Černčic a Kácova. Centrum města leží na vysokém ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Metují a je městskou památkovou rezervací. Žije zde přibližně 9 400^[1] obyvatel.

Ke katastru obce náležejí ještě místní části Krčín, Spy a Vrchoviny. V okolí je k pojmenování města používán slangový výraz Nováč. Pro novou zástavbu řadovek a rodinných domků směrem k obci Přibyslav se používá pomístní jméno Na Františku, pro bytovou zástavbu mezi ZŠ Malecí a hlavní silnicí pomístní označení Malecí. Zámek v majetku Bartoňů z Dobenína ozvláštňuje tvář města a je místem konání mnoha kulturních akcí.

Historie

Město bylo založeno v místě, osídleném již v době bronzové, kdy zde vzniklo hradiště. To se odrazilo i v názvu lokace v roce 1501, pojmenované Město Nové Hradiště nad Metují. Brzy po svém založení město roku 1526 vyhořelo. Většina domů na náměstí byla pak postavena podle jednotného plánu v letech 1526–1548 za nového majitele panství Vojtěcha z Pernštejna. Renesanční ráz historického jádra spolu s opevněním si město zachovalo do dnešních dob. Roku 1623 je koupil Albrecht z Valdštejna, poté bylo v majetku Trčků z Lípy a od roku 1634 Waltera z Leslie. Městské brány byly zbořeny na přelomu 19. a 20. století (1878 severní Krajská brána, 1904 jižní Horská brána). Na severní straně se zachovala věž Zázvorka s branou.^[3] V pondělí 12. července 1926 navštívil město oficiálně prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který sem přijel z blízkého Náchoda. Na náměstí jej přivítal okresní starosta Josef Hronovský. Na pozvání majitele zámku Josefa Bartoně z Dobenína poté na zámku povečeřel a přenocoval. V roce 1948 byl k Novému Městu připojen městys Krčín, který je starší: jeho založení spadá do 13. století. V letech 1953–1954 byla severozápadní strana náměstí přestavěna do jednotné podoby z doby Vojtěcha z Pernštejna podle návrhu architekta M. Vincíka a hradební město bylo prohlášeno památkovou rezervací, pečlivě a citlivě udržovanou a obnovovanou. Od 19. století vznikal zde textilní průmysl, v 50. a 60. letech 20. století byly založeny velké továrny na stavební stroje a na výrobu hodinek. Po roce 1990 se průmysl proměnil a celé město prodělalo rozsáhlou obnovu.

Pamětihodnosti

Zámek

Zámek vznikl přestavbami hradu, zahrnutého při založení do opevnění města, je však od města oddělen mohutným příkopem. Rozšířili jej Pernštejnové a Štubenberkové během 16. století a v letech 1655–1661 byl barokně přestavěn podle plánů Carla Luraga. V letech 1909–1913 byl upraven podle plánů Dušana Jurkoviče pro průmyslníky Josefa a Cyrila Bartoně z Dobenína. Jurkovič navrhl také originální zámeckou zahradu s dřevěnými stavbami.

Náměstí a další památky

Náměstí je obdélník o rozměrech asi 140 x 60 m, ze všech stran obklopený domy s podloubím. Některé domy byly sice v 18. a 19. století přestavěny, zachovávají však původní jednotný ráz i výšku. Jednotná přestavba severozápadní strany v letech 1953–1954 charakter náměstí poškodila. Na náměstí stojí raně barokní mariánský sloup (1696) a socha Nejsvětější Trojice (1767). Stará radnice pochází z roku 1535–1545^[4] a vznikla přestavbou měšťanského domu. Nová radnice vznikla v roce 1893 adaptací masných krámů ze 16. století s nadstavbou školy .

Kostel Nejsvětější Trojice ve východním rohu náměstí byl postaven brzy po založení města a přestavěn roku 1540. Je to prostá sálová stavba s křížovou klenbou a pětibokým závěrem ještě v gotickém stylu. Vedle presbytáře stojí čtyřboká věž s ochozem, která sloužila jako městská hláska. Na Krajském předměstí stojí barokní klášter milosrdných bratří s kostelem Narození Panny Marie (1767) a za ním hřbitovní kostel Všech svatých z let 1580–1582.^[3]

Na kopci za řekou, asi 700 m jihovýchodně od historického centra, se nachází zřícenina středověkého hradu Výrov.

Ochrana přírody

Na území města částečně zasahuje přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují, která je evropsky významnou lokalitou.

Přímo v katastru Nového Města jsou chráněny tři památné stromy:

Další památné stromy (mj. Vojnarova lípa, spojená s dílem spisovatele Aloise Jiráska) se nalézají v katastru místní části Krčín.

Kultura a cestovní ruch

Nové Město je sídlem již tradičního festivalu českých komediálních filmů Novoměstský hrnec smíchu, na který se vždy sjíždí mnoho známých umělců a jiných osobností. Město má působivou atmosféru, a nabízí množství volnočasových aktvit, ačkoli mu již celá desetiletí chybí letní koupaliště. Není odtud daleko do Orlických hor ani do Krkonoš; procházkové a turistické stezky sledují koryto řeky Metuje.

V Novém Městě se natáčel televizní seriál F. L. Věk, v němž představovalo nedalekou Dobrušku.

Osobnosti

Josef Blažej Smrček (1751–1799), český řádový hudebník a skladatel
Karel Klapálek (1891–1983), armádní generál, hrdina od Tobruku a Dukly, čestný občan, pamětní deska, ulice Generála Klapálka
Jan Juránek (1910–1999), pedagog, archivář, muzejník, historik, čestný občan
Josef Marek (1913–1980), akademický sochař
Bohumil Dvořáček (1917–2018) – český pedagog, novoměstský kronikář a čestný občan^[5]
Jan Milíč Lochman (1922–2004), český exilový evangelický teolog a filozof, rektor univerzity v Basileji, čestný občan
Vladimír Rocman (1923–2016), malíř, ilustrátor, grafik, typograf, kurátor výstav, pedagog, fotograf a čestný občan
Josef Sekyra (1928–2008), geolog, horolezec, polárník a čestný občan
Vladimír Suchánek (* 1933), malíř a grafik, čestný občan
Pavel Vašina (* 1939), geodet, starosta a čestný občan
Jiří Macháně (* 1940), kameraman

Exulanti

Stejně jako z okolních obcí (Spy, Slavětín, Bohuslavice, Šestajovice aj.), odcházeli do exilu i nekatolíci z Nového Města nad Metují. Daniel Kabátník (* 2. 10. 1697 v Novém Městě nad Metují), prokazatelně odešel s rodinou do Münsterbergu v roce 1742. V roce 1746 byl už zvoleným starším sboru, byl vdovcem a pracoval jako krejčí. Znovu zvolen byl v roce 1748, v roce 1757 vlastnil ve městě dům. Zemřel ve věku 82 let. I jeho syn Daniel (1721–1757) v Münsterbergu zůstal. Dne 17. září 1752 se v Husinci v pruském Slezsku vdávala Anna Kulhánková, jejíž rodiče (Jakub a Lidmila) byli z Nového Města nad Metují.^[6]^[7] Podrobně celou historii popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů a odkazů). Dokumenty se nacházejí převážně v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), ve Státním oblastním archivu v Zámrsku i jinde. Potomci exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří se jako reemigranti vrátili v roce 1945. Potomky exulantů doby pobělohorské z celého světa spojuje spolek Exulant.

Partnerská města

Galerie

Mariánský sloup na Husově náměstí
Sloup a kostel Nejsvětější Trojice
Jižní podloubí na náměstí
Kostel od východu
Letecký pohled

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ ^a ^b E. Poche (vyd.), Umělecké památky Čech 2, str. 492-497.
↑ Toulavá kamera 1, str. 56, ISBN 80-7316-228-8
↑ Novemestonm.cz: Ocenění města Nové Město nad Metují občanům
↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279
↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA: Stručně o pobělohorských exulantech. KALICH, 2005.

Literatura

Ottův slovník naučný nové doby, heslo Nové Město nad Metují. Sv. 7, str. 197
E. Poche (vyd.), Umělecké památky Čech 2, Praha: Academia 1978, str. 492-497

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nové Město nad Metují na Wikimedia Commons
Nové Město nad Metují v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky
Zámek Nové Město nad Metují

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[jedna-3] E. Poche (vyd.), Umělecké památky Čech 2, str. 492-497.

[kamera-4] Toulavá kamera 1, str. 56, ISBN 80-7316-228-8

[5] Novemestonm.cz: Ocenění města Nové Město nad Metují občanům

[6] ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279

[7] ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA: Stručně o pobělohorských exulantech. KALICH, 2005.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
 == Historie ==
 [[Soubor:NMMet_nam_z_podl_ke_kost_DSCN3141.JPG|náhled|vlevo|Nové Město, náměstí k východu]]
-Město bylo založeno v místě, osídleném již v [[Doba bronzová|době bronzové]], kdy zde vzniklo hradiště. To se odrazilo i v názvu lokace v roce [[1501]], pojmenované Město Nové Hradiště nad Metují. Brzy po svém založení město roku [[1526]] vyhořelo. Většina domů na náměstí byla pak postavena podle jednotného plánu v letech [[1526]]-[[1548]] za nového majitele panství [[Vojtěch z Pernštejna|Vojtěcha z Pernštejna]]. [[Renesance|Renesanční]] ráz historického jádra spolu s opevněním si město zachovalo do dnešních dob. Roku [[1623]] je koupil [[Albrecht z Valdštejna]], poté bylo v majetku [[Trčkové z Lípy|Trčků z Lípy]] a od roku [[1634]] [[Lesliové#Walter Leslie|Waltera z Leslie]]. Městské brány byly zbořeny na přelomu 19. a 20. století ([[1878]] severní Krajská brána, [[1904]] jižní Horská brána). Na severní straně se zachovala věž Zázvorka s branou.<ref name="jedna"> E. Poche (vyd.), ''Umělecké památky Čech 2'', str. 492-497.</ref> V pondělí 12. července 1926 navštívil město oficiálně prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk]], který sem přijel z blízkého [[Náchod]]a. Na náměstí jej přivítal okresní starosta [[Josef Hronovský]]. Na pozvání majitele zámku [[Josef Bartoň z Dobenína|Josefa Bartoně z Dobenína]] poté na zámku povečeřel a přenocoval.
+Město bylo založeno v místě, osídleném již v [[Doba bronzová|době bronzové]], kdy zde vzniklo hradiště. To se odrazilo i v názvu lokace v roce [[1501]], pojmenované Město Nové Hradiště nad Metují. Brzy po svém založení město roku [[1526]] vyhořelo. Většina domů na náměstí byla pak postavena podle jednotného plánu v letech [[1526]]–[[1548]] za nového majitele panství [[Vojtěch z Pernštejna|Vojtěcha z Pernštejna]]. [[Renesance|Renesanční]] ráz historického jádra spolu s opevněním si město zachovalo do dnešních dob. Roku [[1623]] je koupil [[Albrecht z Valdštejna]], poté bylo v majetku [[Trčkové z Lípy|Trčků z Lípy]] a od roku [[1634]] [[Lesliové#Walter Leslie|Waltera z Leslie]]. Městské brány byly zbořeny na přelomu 19. a 20. století ([[1878]] severní Krajská brána, [[1904]] jižní Horská brána). Na severní straně se zachovala věž Zázvorka s branou.<ref name="jedna"> E. Poche (vyd.), ''Umělecké památky Čech 2'', str. 492-497.</ref> V pondělí 12. července 1926 navštívil město oficiálně prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk]], který sem přijel z blízkého [[Náchod]]a. Na náměstí jej přivítal okresní starosta [[Josef Hronovský]]. Na pozvání majitele zámku [[Josef Bartoň z Dobenína|Josefa Bartoně z Dobenína]] poté na zámku povečeřel a přenocoval.
 V roce [[1948]] byl k Novému Městu připojen městys [[Krčín (Nové Město nad Metují)|Krčín]], který je starší: jeho založení spadá do 13. století.
-V letech [[1953]]-[[1954]] byla severozápadní strana náměstí přestavěna do jednotné podoby z doby [[Vojtěch z Pernštejna|Vojtěcha z Pernštejna]] podle návrhu architekta M. Vincíka a hradební město bylo prohlášeno památkovou rezervací, pečlivě a citlivě udržovanou a obnovovanou. Od 19. století vznikal zde textilní průmysl, v 50. a 60. letech 20. století byly založeny velké továrny na stavební stroje a na výrobu hodinek. Po roce 1990 se průmysl proměnil a celé město prodělalo rozsáhlou obnovu.
+V letech [[1953]]–[[1954]] byla severozápadní strana náměstí přestavěna do jednotné podoby z doby [[Vojtěch z Pernštejna|Vojtěcha z Pernštejna]] podle návrhu architekta M. Vincíka a hradební město bylo prohlášeno památkovou rezervací, pečlivě a citlivě udržovanou a obnovovanou. Od 19. století vznikal zde textilní průmysl, v 50. a 60. letech 20. století byly založeny velké továrny na stavební stroje a na výrobu hodinek. Po roce 1990 se průmysl proměnil a celé město prodělalo rozsáhlou obnovu.
 == Pamětihodnosti ==
@@ Řádek 42: / Řádek 42: @@
 {{podrobně|Zámek Nové Město nad Metují}}
 [[Soubor:NMM zamek zahrada DSC00238.JPG|náhled|vlevo|Nové Město, zámecká zahrada (Dušan Jurkovič, 1911)]]
-Zámek vznikl přestavbami hradu, zahrnutého při založení do opevnění města, je však od města oddělen mohutným příkopem. Rozšířili jej Pernštejnové a Štubenberkové během 16. století a v letech [[1655]]-[[1661]] byl barokně přestavěn podle plánů [[Carlo Lurago|Carla Luraga]]. V letech [[1909]]-[[1913]] byl upraven podle plánů [[Dušan Jurkovič|Dušana Jurkoviče]] pro průmyslníky Josefa a [[Cyril Bartoň z Dobenína|Cyrila Bartoně]] z Dobenína. Jurkovič navrhl také originální zámeckou zahradu s dřevěnými stavbami.
+Zámek vznikl přestavbami hradu, zahrnutého při založení do opevnění města, je však od města oddělen mohutným příkopem. Rozšířili jej Pernštejnové a Štubenberkové během 16. století a v letech [[1655]]–[[1661]] byl barokně přestavěn podle plánů [[Carlo Lurago|Carla Luraga]]. V letech [[1909]]–[[1913]] byl upraven podle plánů [[Dušan Jurkovič|Dušana Jurkoviče]] pro průmyslníky Josefa a [[Cyril Bartoň z Dobenína|Cyrila Bartoně]] z Dobenína. Jurkovič navrhl také originální zámeckou zahradu s dřevěnými stavbami.
 === Náměstí a další památky ===
-Náměstí je obdélník o rozměrech asi 140 x 60 m, ze všech stran obklopený domy s podloubím. Některé domy byly sice v 18. a 19. století přestavěny, zachovávají však původní jednotný ráz i výšku. Jednotná přestavba severozápadní strany v letech 1953-1954 charakter náměstí poškodila. Na náměstí stojí raně barokní [[Sloup se sochou Panny Marie (Nové Město nad Metují)|mariánský sloup]] ([[1696]]) a socha Nejsvětější Trojice ([[1767]]). Stará radnice pochází z roku [[1535]]-[[1545]]<ref name="kamera">[[Toulavá kamera 1]], str. 56, {{ISBN|80-7316-228-8}}</ref> a vznikla přestavbou měšťanského domu. Nová radnice vznikla v roce [[1893]] adaptací masných krámů ze 16. století s nadstavbou školy .
+Náměstí je obdélník o rozměrech asi 140 x 60 m, ze všech stran obklopený domy s podloubím. Některé domy byly sice v 18. a 19. století přestavěny, zachovávají však původní jednotný ráz i výšku. Jednotná přestavba severozápadní strany v letech 1953–1954 charakter náměstí poškodila. Na náměstí stojí raně barokní [[Sloup se sochou Panny Marie (Nové Město nad Metují)|mariánský sloup]] ([[1696]]) a socha Nejsvětější Trojice ([[1767]]). Stará radnice pochází z roku [[1535]]–[[1545]]<ref name="kamera">[[Toulavá kamera 1]], str. 56, {{ISBN|80-7316-228-8}}</ref> a vznikla přestavbou měšťanského domu. Nová radnice vznikla v roce [[1893]] adaptací masných krámů ze 16. století s nadstavbou školy .
-[[Kostel Nejsvětější Trojice (Nové Město nad Metují)|Kostel Nejsvětější Trojice]] ve východním rohu náměstí byl postaven brzy po založení města a přestavěn roku [[1540]]. Je to prostá sálová stavba s [[křížová klenba|křížovou klenbou]] a pětibokým závěrem ještě v [[Gotická architektura v Česku|gotickém]] stylu. Vedle [[presbytář]]e stojí čtyřboká věž s ochozem, která sloužila jako městská hláska. Na Krajském předměstí stojí [[Barokní architektura v Česku|barokní]] klášter milosrdných bratří s [[kostel Narození Panny Marie (Nové Město nad Metují)|kostelem Narození Panny Marie]] ([[1767]]) a za ním hřbitovní [[kostel Všech Svatých (Nové Město nad Metují)|kostel Všech svatých]] z let [[1580]]-[[1582]].<ref name="jedna"/>
+[[Kostel Nejsvětější Trojice (Nové Město nad Metují)|Kostel Nejsvětější Trojice]] ve východním rohu náměstí byl postaven brzy po založení města a přestavěn roku [[1540]]. Je to prostá sálová stavba s [[křížová klenba|křížovou klenbou]] a pětibokým závěrem ještě v [[Gotická architektura v Česku|gotickém]] stylu. Vedle [[presbytář]]e stojí čtyřboká věž s ochozem, která sloužila jako městská hláska. Na Krajském předměstí stojí [[Barokní architektura v Česku|barokní]] klášter milosrdných bratří s [[kostel Narození Panny Marie (Nové Město nad Metují)|kostelem Narození Panny Marie]] ([[1767]]) a za ním hřbitovní [[kostel Všech Svatých (Nové Město nad Metují)|kostel Všech svatých]] z let [[1580]]–[[1582]].<ref name="jedna"/>
 Na kopci za řekou, asi 700&nbsp;m jihovýchodně od historického centra, se nachází zřícenina středověkého [[Výrov (hrad)|hradu Výrov]].