Užovkovití: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| čeleď = '''užovkovití''' (Colubridae) |
| čeleď = '''užovkovití''' (Colubridae) |
||
}} |
}} |
||
Čeleď '''užovkovití''' (Colubridae) |
Čeleď '''užovkovití''' (Colubridae) je velmi početná a úspěšná skupina hlavně malých či středně velkých [[hadi|hadů]]. Z celkového počtu 2 700 druhů hadů se jenom počet druhů užovkovitých hadů blíží číslu 2 000. Většinou se jedná o nejedovaté hady. Jedovatí jsou jen ti z podčeledi [[Bojgy|bojg]] a [[Vodnářky|vodnářek]]. |
||
Čeleď užovkovitých se většinou dělí do 14 podčeledí s asi 300 rody, jindy je celá čeleď shrnuta do jednoho obrovského balíku, děleného na jednotlivé rody. Členění této čeledi není jednoznačné, zatímco některé skupiny lze poměrně snadno definovat, jiné jsou velice sporné a značně diskutované. Čeleď je proto někdy označována jako „odpadkový koš taxonů“, neboť se sem řadí hadi, s nimiž si systematika neví příliš rady.<ref>{{Citace monografie |
Čeleď užovkovitých se většinou dělí do 14 podčeledí s asi 300 rody, jindy je celá čeleď shrnuta do jednoho obrovského balíku, děleného na jednotlivé rody. Členění této čeledi není jednoznačné, zatímco některé skupiny lze poměrně snadno definovat, jiné jsou velice sporné a značně diskutované. Čeleď je proto někdy označována jako „odpadkový koš taxonů“, neboť se sem řadí hadi, s nimiž si systematika neví příliš rady.<ref>{{Citace monografie |
||
Verze z 26. 1. 2021, 17:35
 Užovkovití | |
|---|---|
.jpg) Užovka obojková (Natrix natrix) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Čeleď | užovkovití (Colubridae) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čeleď užovkovití (Colubridae) je velmi početná a úspěšná skupina hlavně malých či středně velkých hadů. Z celkového počtu 2 700 druhů hadů se jenom počet druhů užovkovitých hadů blíží číslu 2 000. Většinou se jedná o nejedovaté hady. Jedovatí jsou jen ti z podčeledi bojg a vodnářek.
Čeleď užovkovitých se většinou dělí do 14 podčeledí s asi 300 rody, jindy je celá čeleď shrnuta do jednoho obrovského balíku, děleného na jednotlivé rody. Členění této čeledi není jednoznačné, zatímco některé skupiny lze poměrně snadno definovat, jiné jsou velice sporné a značně diskutované. Čeleď je proto někdy označována jako „odpadkový koš taxonů“, neboť se sem řadí hadi, s nimiž si systematika neví příliš rady.[1]
Podčeledi
Obvyklé dělení čeledi užovkovitých na jednotlivé podčeledi je následující:
- Xenoderminae
- Sibynophine
- Xenodontinae – užovky bahenní
- Natricinae – vodní užovky
- Colubrinae – pravé užovky
- Calamarinae – kalamárie
- Lycodontinae
- Pareinae
- Dipsadinae – šnekožroutovití
- Dasypeltinae
- Elachistodontinae
- Homalopsinae – vodnářky
- Aparallactinae
- Boiginae – bojgy
Rozšíření
Užovkovití jsou kromě Antarktidy a několika ostrovů v Oceánii zastoupeni po celém světě a všude jsou dominantní skupinou hadů.
Popis
Na těle užovek nejsou patrné zbytky končetin. Jejich hlavu pokrývají obyčejně velké, symetricky rozložené štítky, u některých druhů vybíhající ve výrůstky různého tvaru. Jsou to hadi denní i noční, obývající nejrůznější biotopy, najdeme mezi nimi druhy výhradně vodní, žijící na zemi i pod zemí, ale i hady šplhající v keřích či stromech. Všechny užovky však mají podobnou stavbu kostry, vyvinutou pouze jednu (pravou) plíci a další společné znaky.
Rozmnožování
Užovky jsou jak vejcorodí (oviparní), tak i vejcoživorodí (ovoviviparní). Některé druhy chrání svá vejce podobně jako krajty, většina však klade vejce na vlhká, vyhřátá místa a o snůšku se již dále nestará.
Jedovatost
Jedná se většinou o hady nejedovaté, anebo od nich lidem nehrozí žádné nebezpečí, mnohé druhy však mají v zadní části tlamy vyvinutou tzv. Duvernoyovu žlázu, která vypouští do ústní dutiny jed. Ten má zřejmě ochromující vliv na kořist při jejím polykání. Účinky tohoto jedu na lidský organismus jsou velice málo prozkoumány, proto je třeba předcházet pokousání při manipulaci s méně běžnými a netypickými druhy užovek – například zástupci rodů Amphiesma, Coluber, Coronella, Drymarchon, Nerodia, Ptyas, Thamnophis, Xenochrophis, nebo Zaocys. Některé druhy užovek zuby nemají, jiné jen malý počet. Hadi z podčeledi bojgy (Boiginae) a vodnářky (Homalopsinae) mají v zadní části tlamy rýhované jedové zuby, jsou to tedy hadi jedovatí. Při obranném kousnutí však těmito zuby většinou nezasáhnou, navíc jed většiny druhů je poměrně slabý. Mísí se se slinami, a tak se ho do rány dostane většinou docela málo. Jed užovek působí především na nervovou soustavu.
Chov v zajetí
Užovkovití hadi jsou velice oblíbeni a v teráriích hojně rozšířeni – také díky snadnému chovu, atraktivnímu zbarvení a cenové dostupnosti mnohých druhů.
Reference
- ↑ WEINSTEIN, Scott A.; WARRELL, David A.; WHITE, Julian. “Venomous Bites from Non-Venomous Snakes: A Critical Analysis of Risk and Management of “Colubrid Snake Bites. [s.l.]: Elsevier 365 s. Dostupné online. ISBN 9780123877550. (anglicky) Google-Books-ID: lB3FxFG5wrQC.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu užovkovití na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo užovka ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Užovkovití v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- BioLib.cz – Colubridae (užovkovití) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
