Lichoběžník: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 21. 1. 2021, 23:21

Lichoběžník je konvexní čtyřúhelník, jehož dvě protější strany jsou rovnoběžné a zbývající dvě protější strany jsou různoběžné.

Dělení

Lichoběžník se dělí na:

obecný: všechny strany jsou jiné
rovnoramenný: ramena jsou shodná (mají stejnou velikost)
pravoúhlý: jedno rameno svírá se základnou pravý úhel

Názvy stran

Pojmenování stran je podobné jako u rovnoramenného trojúhelníku. Vzájemně rovnoběžné strany se nazývají základny a zbývající dvě různoběžné strany ramena.

Vlastnosti

Rovnoběžné strany lichoběžníku se nazývají základny a různoběžné strany ramena lichoběžníku. Úsečka, jejímiž krajními body jsou středy těchto ramen, se

nazývá střední příčka lichoběžníku, je rovnoběžná se základnami. Vzdálenost základen se nazývá výška lichoběžníku.

Úhlopříčky obecného lichoběžníku se navzájem nepůlí a neprotínají se na střední příčce lichoběžníku.

Součet vnitřních úhlů při každém rameni lichoběžníku je úhel přímý.

Velikost střední příčky (spojnice středů ramen) lichoběžníku je rovna aritmetickém průměru velikostí základen ${\frac {a+c}{2}}.$

Obsah lichoběžníku $S={\frac {(a+c)\cdot v}{2}}.$

Lichoběžník je určen čtyřmi prvky, např. délkami jeho stran. Z nich lze určit i jeho výšku,

v={\frac {2}{|a-c|}}{\sqrt {(s-a)(s-c)(s-b-c)(s-d-c)}},

kde s je poloviční obvod.

Mají-li ramena stejnou velikost, tzn. $|AD|=|BC|$ , pak se jedná o rovnoramenný lichoběžník. Rovnoramenný lichoběžník je osově souměrný podle jediné přímky, spojnice středů základen, takže úhly při základnách jsou shodné. Proto je rovnoramenný lichoběžník tětivovým čtyřúhelníkem.

Rameno pravoúhlého lichoběžníku je zároveň výškou pravoúhlého lichoběžníku.

Lichoběžník je definovaný pomocí rovnoběžnosti, takže je to afinní pojem. Afinita zobrazí lichoběžník opět na lichoběžník.

Literatura

Karel Rektorys a kolektiv: Přehled užité matematiky I, Prometheus, Praha 1995, ISBN 80-85849-92-5, str. 97
Marcela Palková a kolektiv: Průvodce matematikou 2, Didaktis, Brno 2007, ISBN 978-80-7358-083-4, str. 60-61

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu lichoběžník na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Lichoběžník v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo lichoběžník ve Wikislovníku

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Lichoběžník''' je [[čtyřúhelník]], který má právě jednu dvojici [[rovnoběžky|rovnoběžných]] [[strana (geometrie)|stran]].
+'''Lichoběžník''' je konvexní [[čtyřúhelník]], jehož dvě protější strany jsou rovnoběžné a zbývající dvě protější strany jsou různoběžné.
 == Dělení ==
 Lichoběžník se dělí na:
 * obecný: všechny strany jsou jiné
-* rovnoramenný: ramena mají stejné délky
+* rovnoramenný: ramena jsou shodná (mají stejnou velikost)
 * pravoúhlý: jedno rameno svírá se základnou pravý úhel
@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 == Vlastnosti ==
 [[Soubor:Trapez.cs.svg|vpravo|náhled|Nákres lichoběžníku]]
+Rovnoběžné strany lichoběžníku se nazývají základny a různoběžné strany ramena lichoběžníku. Úsečka, jejímiž krajními body jsou středy těchto ramen, se
-Lichoběžník je konvexní.
+nazývá střední příčka lichoběžníku, je rovnoběžná se základnami. Vzdálenost základen se nazývá [[Výška (geometrie)|výška]] lichoběžníku.
 Úhlopříčky obecného lichoběžníku se navzájem nepůlí a neprotínají se na střední příčce lichoběžníku.
+Součet vnitřních úhlů při každém rameni lichoběžníku je úhel přímý.
 Velikost střední příčky (spojnice středů ramen) lichoběžníku je rovna aritmetickém průměru velikostí základen <math>\frac{a+c}{2}.</math>
@@ Řádek 27: / Řádek 31: @@
 Mají-li ramena stejnou velikost, tzn. <math>|AD|=|BC|</math>, pak se jedná o ''rovnoramenný lichoběžník''. Rovnoramenný lichoběžník je [[osová souměrnost|osově souměrný]] podle jediné přímky, spojnice středů základen, takže úhly při základnách jsou shodné. Proto je rovnoramenný lichoběžník [[tětivový čtyřúhelník|tětivovým čtyřúhelníkem]].
+Rameno pravoúhlého lichoběžníku je zároveň výškou pravoúhlého lichoběžníku.
 Lichoběžník je definovaný pomocí rovnoběžnosti, takže je to afinní pojem. [[Afinní zobrazení|Afinita]] zobrazí lichoběžník opět na lichoběžník.