Diskuse s wikipedistou:Ondřej R.

Vítejte na české Wikipedii!

Dobrý den! Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si na úvod některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Úvod – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit, využijte stránku Potřebuji pomoc nebo navštivte klub Wikipedie ve svém okolí; chcete-li navrhnout nějakou změnu, přidejte ji do diskuse Pod lípou.
• Potřebujete-li poradit s odbornými tématy či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie. Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se Vám přispívání bude dařit.

---

Don't speak Czech? Please see the welcoming message in English. • Не говорите по чешски? Прочитайте сообщение на русском.

---

Budete-li mít jakékoliv otázky, neváhejte se na mě obrátit na mé diskusní stránce. Můžete se také dotázat celé komunity na pro to určené stránce. S přáním příjemného zbytku dne, --Martin Urbanec (diskuse) 8. 12. 2017, 14:20 (CET)

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Barončino klekátko. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. S pozdravem --Horst (diskuse) 10. 6. 2018, 21:09 (CEST)

Horst Tento týden asi nebudu vůbec mít čas, ale do dvou až tří týdnů se pokusím Vaše podmínky splnit. Když zjistím, že stránka encyklopedickou významnost nebude splňovat, tak Vám na Vaši diskusní stránku napíšu a poprosím Vás o smazání stránky. R-bahn (diskuse) 10. 6. 2018, 21:40 (CEST)

Ono to bude spíš těžké, dle G ty zdroje spíš nejsou a navíc limit je 14 dní, ale uvidíme. BTW když mi odpovídáte je třeba to napsat {{Re|Horst}} jinak si toho nemusím vůbec všimnout, nyní je to náhoda, že hlídám RC.--Horst (diskuse) 10. 6. 2018, 21:43 (CEST)

@Horst: Na stránce Barončino klekátko ty zdroje jsou již uvedeny. Pokud stránka pořád nesplňuje podmínky významnosti můžete provést odložené smazání. S pozdravem --R-bahn (diskuse) 21. 6. 2018, 19:36 (CEST)

Za WP:NNVZ se dá považovat pouze tento http://www.slpkrtiny.cz/slp-krtiny/napsali-o-nas/zapomenuta-zvlastnost-a1765997, šablonu jsem ponechal, posoudí mající správce, většinou to jako vkladatel nedělám, není to fér.--Horst (diskuse) 21. 6. 2018, 19:49 (CEST)

Kategorie

Takto zde na WIKI nefungujeme (např. dle Wikipedie:Vlastnění článků). Kategorii jsem proto smazal. S pozdravem — Draceane ^diskuse_příspěvky 10. 6. 2018, 21:44 (CEST)

Encyklopedický styl

Pěkný den, smím-li se přimluvit, toto nejsou zrovna moc šikovné formulace. Vizte Wikipedie:Encyklopedický styl, typicky bod č. 11. Např. věta „Hotovo má být do konce roku 2019.“ by se dala formulovat takto: „[Ten či onen] odhadoval dokončení rekonstrukce do konce roku 2019.“ --Bazi (diskuse) 24. 6. 2018, 18:33 (CEST)

Takže znovu, tentokrát tady. --Bazi (diskuse) 15. 7. 2018, 21:44 (CEST)

Pokusy

Vítám Vás v české Wikipedii. Chcete-li si editaci pouze vyzkoušet, pak prosím jen na pískovišti, které je k tomu určeno. Děkuji za pochopení. --Harold (diskuse) 14. 9. 2018, 18:34 (CEST)

Promiň, já jsem pokusy dělat nechtěl, ale bez mého zásahu se vždy odstranil infobox. --R-bahn (diskuse) 1. 1. 2019, 13:23 (CET)

Brno 2050

Ahoj, informuji, že článek Brno 2050 jsem předložil do diskuse o smazání. --Harold (diskuse) 20. 11. 2018, 14:21 (CET)

Vyznamenání

Nováček

Již dávno máte nárok na toto vyznamenání. Proto si dovoluji vám ho přidělit v den, kdy editujete na Wikipedii pod přezdívkou R-bahn přesně jeden rok. Tak ať se daří. --Podroužek (diskuse) 5. 12. 2018, 18:58 (CET)

Kategorizace

Dobrý den a děkuji za částečné doplnění kategorií. Bohužel to nebylo úplně dostatečné (minimum je toto), přesto jsem Vaše odebrání šablony Kategorizovat nerevertoval, ačkoli byla stále na místě, ale raději sám kategorie doplnil. Takže snad jen pro příště: je vhodné vložit řadicí klíč a doplnit alespoň tu jednu nejdůležitější kategorii, která danou osobu nejvíce charakterizuje (a proč ji taky na Wikipedii máme). --Valdemar (diskuse) 9. 2. 2019, 19:41 (CET)

Bukovský kopec (místní část Křtiny)

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Bukovský kopec (místní část Křtiny). Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. S pozdravem --Harold (diskuse) 5. 4. 2019, 08:02 (CEST)

Neodstraňovat urgentní šablony

Prosím neodstraňujte šablonu "významnost", pokud stále nejsou 2NNVZ. Děkuji za pochopení, Serious Jano (diskuse) 16. 4. 2019, 18:54 (CEST)

@Serious Jano: Já to již považuji za významné. Jestli Tobě ne, tak si ji tam nech. --R-bahn (diskuse) 16. 4. 2019, 19:05 (CEST)

Je snad internetový obchod věrohodný, netriviální zdroj? NENÍ! Ten druhej zdroj jakž takž jde. Serious Jano (diskuse) 16. 4. 2019, 19:32 (CEST)

To není o tom jestli to ty považuješ za významné. Významnost se dokládá 2NNVZ. S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 16. 4. 2019, 20:09 (CEST)

Vítání uživatelů

Ahoj, na začátek bych chtěl říct že tohle ti mohu napsat jen díky Martinu Urbancovi. Vidím, že uživatele vítáš tak, že tu rozsáhlou uvítací zprávu od někud okopíruješ a potom vložíš. Stačí ale vložit šablonu {{Vítejte}}, šablona ten text "vygeneruje". Serious Jano (diskuse) 17. 4. 2019, 19:29 (CEST)

@Serious Jano:Díky, já si to kopíroval ze své diskusní stránky. --R-bahn (diskuse) 17. 4. 2019, 19:37 (CEST)

Diskuse o smazání (AfD)

Hezký večer, vím že chceš tuto diskusi o smazání co nejdříve uzavřít, ale není to tak jednoduché. Doba jednoho týdne není taková doba, po které to musí být co nejrychleji smazáno, spíše naopak, je to jen „pojistná” doba. DoS lze uzavřít jen tehdy když: Je jednoznačná, což v tomto případě není - různé argumenty proti sobě, navíc uzavírající správce musí zvážit všechna stanoviska. Viz Wikipedie:Žádost o komentář/VfD: změna na AfD/Vyhodnocování konsenzu. --Ján Kepler (diskuse) 13. 5. 2019, 19:00 (CEST)

NS a patrola

Ahoj, teprve teď koukám, jak si "mlád" :-) Jsme za každého, kdo se věnuje patrole rádi. Mám jen dvě maličkosti: Gaujas, ta IP to založila dnes pouze dvakrát, před druhým smazem sem ji stačil na hodinu zastavit. V historii vidím poslední pokus o založení v roce 2009, tzn na zámek to není, ale nevadí.

Druhá: SDH kdovíkde, /kromě toho, že není dobré kohokoliv jakkoliv označovat, natož za vandala > WP:PDV/, on ten uživatel nevandalizoval, spíš neví co a jak. Původně to založila IP 195.113.188.254 patřící HZS Moravskoslezského kraje. Smazal sem, druhý pokus vložil on, přesunul sem na správnější název s tím, že bude pokračovat, jen prostě neví jak na to, v historii vidíš jak to probíhalo. Vrátil sem tam i původní označení subpahýlu a významnosti, ne že by šo o moc ten časový rozdíl je minimální, ale chceme být korektní. Dalo se to zrevertovat a bylo by to do upravenější verze s původním označením. Já jen abys věděl, beru to tak, že máš snahu, za což jsme opravdu rádi, za pár let tu budeš správcovat, tak se snaž dělat vše ještě o kousek lépe už teď. Dík a měj se--Horst (diskuse) 21. 5. 2019, 18:21 (CEST)

Rada vlády Slovenské republiky pro národnostní menšiny

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Rada vlády Slovenské republiky pro národnostní menšiny. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. S pozdravem --Jvs 22. 5. 2019, 16:46 (CEST)

Bella Swanová

Ahoj, tam asi významnost nepatří, jsou články i v jiných jazycích, jen to nováček přidal bez zdrojů. --Ján Kepler (diskuse) 26. 5. 2019, 14:51 (CEST)

Doplnění šablon urgentně...autor

Ahoj, ad [1] a další) Hezký nápad, ale většina lidí nebude vědět jak. Pojďme to doprodiskutovat a nasadíme to až poté, zatím tě revertuji. --Martin Urbanec (diskuse) 28. 5. 2019, 14:50 (CEST)

Hora (okres Blansko)

Děkuji Vám za informace v článku Hora (okres Blansko). Bohužel jeho zpracování zatím nesplňuje požadavek na ověřitelnost. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby bylo možné jej označit jako plnohodnotný článek. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po 14 dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení. --Harold (diskuse) 31. 5. 2019, 16:42 (CEST)

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Studánka pod březovou alejí. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. S pozdravem --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 8. 2019, 11:24 (CEST)

Community Insights Survey

Share your experience in this survey

Hi Ondřej R.,

The Wikimedia Foundation is asking for your feedback in a survey about your experience with Wikipedie and Wikimedia. The purpose of this survey is to learn how well the Foundation is supporting your work on wiki and how we can change or improve things in the future. The opinions you share will directly affect the current and future work of the Wikimedia Foundation.

Please take 15 to 25 minutes to give your feedback through this survey. It is available in various languages.

This survey is hosted by a third-party and governed by this privacy statement (in English).

Find more information about this project. Email us if you have any questions, or if you don't want to receive future messages about taking this survey.

Sincerely,

RMaung (WMF) 6. 9. 2019, 16:48 (CEST)

Reminder: Community Insights Survey

Share your experience in this survey

Hi Ondřej R.,

A couple of weeks ago, we invited you to take the Community Insights Survey. It is the Wikimedia Foundation’s annual survey of our global communities. We want to learn how well we support your work on wiki. We are 10% towards our goal for participation. If you have not already taken the survey, you can help us reach our goal! Your voice matters to us.

Please take 15 to 25 minutes to give your feedback through this survey. It is available in various languages.

This survey is hosted by a third-party and governed by this privacy statement (in English).

Find more information about this project. Email us if you have any questions, or if you don't want to receive future messages about taking this survey.

Sincerely,

RMaung (WMF) 20. 9. 2019, 17:14 (CEST)

Reminder: Community Insights Survey

Share your experience in this survey

Hi Ondřej R.,

There are only a few weeks left to take the Community Insights Survey! We are 30% towards our goal for participation. If you have not already taken the survey, you can help us reach our goal! With this poll, the Wikimedia Foundation gathers feedback on how well we support your work on wiki. It only takes 15-25 minutes to complete, and it has a direct impact on the support we provide.

Please take 15 to 25 minutes to give your feedback through this survey. It is available in various languages.

This survey is hosted by a third-party and governed by this privacy statement (in English).

Find more information about this project. Email us if you have any questions, or if you don't want to receive future messages about taking this survey.

Sincerely,

RMaung (WMF) 3. 10. 2019, 21:52 (CEST)

Aktuality

Dobrý den, jelikož jste nedodal referenci k vámi vložené aktualitě dovolil jsem si jí odstranit. Pokud jí budete chtít vrátit prosím s referencí. --Jenda H. (diskuse) 28. 10. 2019, 17:35 (CET)

@Jenda H.: Děkuji za informaci, ale nepochopil jsem, kde se píší reference. Jestli to víte, tak mi to prosím napište. Děkuji! --R-bahn (diskuse) 28. 10. 2019, 21:16 (CET)

Odzdrojováné zprávy se vkládají na Portál:Aktuality a odsud se (ideálně po kontrole komunitou) vkládají na hlavní stránku projektu. Doporučuji také k prostudování Upozornění pro editory v šabloně Nejnovější aktuality. Děkuji za pochopení. --Jenda H. (diskuse) 28. 10. 2019, 21:38 (CET)

Seznam nejvyšších staveb na Moravě

Komín Neratovice není na Moravě. B.mertlik (diskuse) 5. 1. 2020, 01:01 (CET)

@B.mertlik: Díky, udělal jsem chybu. --R-bahn (diskuse) 5. 1. 2020, 09:30 (CET)

Ostrava-Hošťálkovice a Ostrava-Kunčice v žádném případě neleží na Moravě. Hošťálkovice byly součástí Opavského knížectví, a po roce 1742 součást Ratibořska v rámci Pruského Slezska, Pruského království a Německého císařství. Kunčice byly součástí Těšínského knížectví, po roce 1742 součást Rakouského Slezska, církevně to spadalo dokonce pod Vratislavskou (arci)diecézi - zde nemůže být o příslušnosti k Moravě ani řeč. Mohl bych se zeptat: Proč vy moravisté strašně moc voláte po respektování historických západních hranic Moravy, ale přitom nerespektujete ty hranice východní? Mohl bych se zeptat, proč protestujete proti potlačování moravské identity, strašně moc voláte po tom, aby byla moravská zemská identita respektována (někdy z ní ahistoricky děláte identitu národní), ale přitom sami nerespektujete identitu Šlonzáků, Prajzaků, Goralů, pruských Moravců, slezských Moravců, místních Čechů, Němců, Poláků, Jacků, slezských Lachů, Dolanů, slezských Valachů. Vasrpoláků, Prusů atd... ? Ti všichni Moravané nejsou, ale vy z nich Moravany děláte a dokonce je někdy zahrnujete do onoho "moravského národa." O tom, že na zmíněném území nežil kmen Moravanů, nýbrž hornoslezské kmeny Holasiců (zejména) a Opolanů raději mlčíte. Nic jako slezská zemská a místní identita dle vás asi nemá existovat. A o nějaké svébytné na Moravě nezávislé národní identitě (ať už české, slezské, polské či německé) už nechcete ani slyšet. Proč voláte po respektování historie a tradic Markrabství moravského a Země Moravské, ale přitom sami házíte do koše historii Těšínského knížectví, Ratibořského knížectví, Opolského knížectví, Opolsko-ratibořského knížectví, Opavského knížectví, Krnovského knížectví, různých stavovských panství status minor (bohumínské panství, fryštátské panství, frýdecké panství, rychvaldské panství atd...), Pruského Slezska, Rakouského Slezska, Země Slezské, Pruského království, Německého císařství... Mohl bych to vědět? 78.102.42.191 (diskuse) 24. 2. 2020, 17:00 (CET)

@78.102.42.191: Dobrý den, musím Vás pane upozornit, že tento případ byl jenom omyl a já vaší slezskou identitu plně respektuji (sám jsem se i jednou zasadil o přepsání na stránce Petr Bezruč z český básník na slezský básník a národnost jsem přepsal na Slezané) stejně jako identitu dalších zde Vámi jmenovaných národů a etnik. Proto hned napravím Vaše oprávněné požadavky. S pozdravem --R-bahn (diskuse) 24. 2. 2020, 19:28 (CET)

Shrnutí

Ahoj, vyplňuj prosím shrnutí editace. Díky. --Khamul1 (diskuse) 1. 2. 2020, 11:20 (CET)

Dobře, budu vyplňovat. --R-bahn (diskuse) 1. 2. 2020, 11:22 (CET)

Seznam promoravských subjektů

ještě mrkněte na Katolická strana národní na Moravě, Lidová strana na Moravě, Lidová strana pokroková na Moravě, Moravská strana pokroková, Lidová strana na Moravě (Bulín) --Kkominik (diskuse) 4. 2. 2020, 13:28 (CET)

Moravský kulatý stůl

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Moravský kulatý stůl. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. S pozdravem — Draceane ^diskuse_příspěvky 24. 3. 2020, 15:40 (CET)

Slované

Zdravím kolego, můžete mi prosím vysvětlit, co konkrétně mimo infoboxu (který mj. zbytečně sekunduje tabulce na konci článku a v této podobě je určen jiným článkům) zmizelo? Přidal jsem podstatnou část překladu z cizojazyčné mutace wikipedie, zřejmě se tu ještě neorientujete, nic ve zlém--Rottweiler (diskuse) 9. 4. 2020, 09:13 (CEST)

@Rottweiler: Omlouvám se - když jsem se díval do změn editací, viděl jsem i jeden odstavec, ale ten byl nahrazen jiným. Tabulka na konci sice částečně infobox kopíruje, ale nejsou v ní uvedeny všechny slovanské národy. Pěkný zbytek dne přeje --R-bahn (diskuse) 10. 4. 2020, 11:31 (CEST)

Článek průběžně doplňuji, na všechny národy se dostane--Rottweiler (diskuse) 10. 4. 2020, 12:42 (CEST)

Byzantská říše

Dobrý den. Děkuji za přidání nových informací do článku Byzantská říše. Správně jste uvedl, že jste čerpal z knihy Dějiny antického Říma; mohl bych vás poprosit ještě o doplnění stránky knihy na které je tvrzení obsaženo? Zdraví --Jann (diskuse) 4. 5. 2020, 20:29 (CEST)

@Jann: Díky za upozornění, doplním. S pozdravem --R-bahn (diskuse) 5. 5. 2020, 09:14 (CEST)

Holasická provincie

Dobrý den, všiml jsem si, že jste začal pracovat na článku týkající se Holasické provincie. Toto téma by potřebovalo určitě rozvést. Zejména v samotném článku Holasická provincie, ale rovněž by stála za úpravu i některá tvrzení v článcích Opavské knížectví či České Slezsko a také v samotném článku Slezsko. Trochu jsem se této problematice věnoval zde: https://adamfilak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=749688 - napsal jsem tam rovněž odkazy na celkem kvalitní zdroje. Snad i oceníte, že tam v tom článku rozvádím i podrobně dějiny Opavského knížectví, Krnovského knížectví, Pruského Slezska, Pruska, Hlučínska (jižního Ratibořska) a tzv. pruských Moravců (Prajzaků) - všiml jsem si, že jste se těmto tématům také věnoval

--AdamF97 (diskuse) 10. 5. 2020, 15:25 (CEST)

@AdamF97: Dobrý den. Děkuji moc za odkaz, přečetl jsem si. Pomohlo mi to a článek určitě rozvedu (termín jsem na šabloně stanovil na 3 dny) a asi poopravím i tvrzení v dalších Vámi zmíněných článcích. S pozdravem --R-bahn (diskuse) 10. 5. 2020, 19:12 (CEST)

Opavské knížectví - mateřské země

Dobrý den, tímto se naprosto ohrazuji proti tomu, že jste změnil příslušnost Opavského knížectví k mateřské zemi v letech 1318-1348 v infoboxu - a to bez jakéhokoliv zdroje - a navíc zcela chybně. Překopíruji vám tedy tady lenní přísahu Mikuláše II. Opavského

My, Mikuláš, z Boží Milosti vévoda opavský. Přejeme si aby vešlo zněním tohoto listu ve známost všech, jak přítomných, tak budoucích, že když nejjasnější náš pán, pan Jan, jasný král český a polský a hrabě lucemburský, vzal v úvahu zásluhy naší věrnosti a služeb a shledal, že si za ně zasloužíme milost jeho laskavé štědrosti a zváživ věrné a užitečné služby, jež jsme mu prokazovali a poskytovali, udělil nám a našim dědicům za své štědré laskavosti v léno a lenním právem navěky svoji zemi neboli vévodství opavské s hodností a titulem téhož vévodství, i s městy, hrady, opevněními, vesnicemi, statky a vším ostatním příslušenstvím, užitkem, důchody a právy této země neboli vévodství, jak je toto vše obšírněji a zřetelněji obsaženo v jeho privilegiu nám o tom vydaném. My jsme přijali pro sebe a své dědice v léno od řečeného našeho pana krále toto vévodství se vším a jednotlivým, co bylo svrchu uvedeno a jako pravému pánu svrchuřečeného léna jsme mu složili a skládáme hold, aby ho přijal pro sebe, své dědice a nástupce – krále české, a touto osobní a námi složenou přísahou mu slibujeme věčnou věrnost, oddanost, poslušnost a úctu. Ustanovujeme a vůbec chceme zařídit, aby naši dědicové a nástupci, kteří nastoupí v témže lénu a vévodství, byli ve všem navěky zavázáni přijímat toto léno neboli vévodství lenním právem z rukou našeho pana krále a jeho svrchuřečených dědiců a nástupců, skládat jim též složením přísahy zmíněný hold, věrnost, oddanost, poslušnost a úctu, a činit tak na věky. Zavazujeme také sebe, své svrchuřečené dědice a nástupce předeslanou přísahou osobně složenou, skládáme slavný slib našemu panu králi a jeho svrchuřečených dědiců a nástupcům a slibujeme, že kolikrátkoli a kdykoli týž náš pan král přikáže nebo jeho nástupci přikážou, že ho i je podpoříme a chceme podporovat i skrze naše dědice a nástupce proti každému člověku věrně a podle svých možností jako jeho věrný vazal a na věky ve všem a jednotlivém, co vyžadují a požadují lenní práva a co má a je povinen také každý vazal ve všem činiti svému pravému pánu. Přitom zvláště zdůrazňujeme to, že v případě, že bychom my nebo kterýkoliv z našich legitimních dědiců a nástupců, kteří po nás ve svrchuřečeném vévodství nastoupí, zemřeli a nezanechali legitimních synů, hned od té chvíle se totéž vévodství se vším a jednotlivým, co bylo svrchu uvedeno, svobodně vrátí ke svrchuřečenému našemu panu králi, jeho zmíněným dědicům a k řečenému království českému. Slíbili jsme konečně a slibujeme složením slavnostní přísahy, že budeme my, naši dědicové a nástupci pod přísahou trvale na věky zachovávat a neochvějně plnit vše i jednotlivé, co je svrchu uvedeno. Svědkové pak, kteří přizváni k tomu a povoláni byli přítomni svrchu uvedenému jednání, jsou tito: totiž jasná knížata páni Boleslav a Hynek vévodové slezští, urození muži Oldřich hrabě z Hanavy, Ota z Bolantu, Petr z Rožmberka - nejvyšší komorník Království českého a Jindřich z Lipé - podkomoří téhož království, Oldřich ze Žebráka - purkrabí pražský, Beneš z Vartemberka - číšník a Heřman z Miličína - stolník řečeného království, Oldřich z Říčan - sudí zemský, Těma z Koldic, Jindřich z Lichtemberka, Heřman a jeho bratr Hynek - synové Půty z Frýdlantu, Bernard z Cimburka - mečník, Plichta z Adlaru, Heřman ze Zvířetic, Jan Zcanborius řečený ze Šildberka, Zbyněk ze Žebráka, Spacman z Benešova, Sezema z Heršteinu a Zdeněk Kovan. (mé poznamenání - toto jsou významní šlechtici zapojení do zemské politiky Království českého, nikoliv Markrabství moravského!) Na svědectví toho jsme dali vyhotovit tuto listinu a potvrdit ji přivěšením naší pečeti. Dáno v Praze, dne 3. července, léta Páně 1318. zdroj: http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2008070003

Další tvrzení Osamocení Opavska vůči Moravskému markrabství zaplatila opavská knížata pevným lenním poutem k českým králům a tito králové jim slavnostně v Praze Opavsko udělovali v léno. (Vurm 2003 - Moravskoslezský kraj, s. 108)

Zdroj: https://adamfilak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=749688

Ohledně vývoje příslušnosti Opavska do roku 1614 - znova vás odkazuji na můj článek, kde jsou uvedeny i citace se zdroji: https://adamfilak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=749688

Ještě malá poznámka k tomu - dle mého názoru ani netřeba uvádět v nadřazené zemi příslušnosti k Svaté říši římské, Habsburské monarchii, Rakouskému císařství, Rakousko-Uhersku a Královstvím a zemím v říšské radě zastoupené či Zemi Moravskoslezské - jsou-li tam jako mateřské země uvedeny již Slezská knížectví, Horní Slezsko, Země koruny české a Vévodství Horní a Dolní Slezsko (tzn. Rakouské Slezsko) - absolutně to potom není přehledné, přidá-li se tam všechno. Ta příslušnost k SŘŘNN, Rakousku, Rakousko-Uhersku atd. - to se má právě uvést až u toho Rakouského Slezska, u Zemí koruny české atd... Alespoň jste ještě nevěnoval pozornost Těšínskému knížectví, Ratibořskému knížectví (a jiným knížectví), naštěstí ani jednotlivým svobodným stavovským panstvím.

--AdamF97 (diskuse) 18. 5. 2020, 11:50 (CEST)

Prvorepublikové sčítání lidu na Hlučínsku = jedna velká fraška

Opět se musím důrazně ohradit proti Vašemu počínání. Tentokrát v článku moravská národnost. Rád bych vás upozornil na to, že to, že se 92% obyvatel přihlásila v roce 1930 k moravské národnosti, není pravda. Dříve, než přejdu k frašce jménem prvorepublikové sčítání lidu na Hlučínsku, je třeba popsat to, co to vlastně znamenalo být Moravec - ČSR totiž tuto identitu naprosto překroutila a dezinterpretovala. Už minule jsem Vás požádal, že pokud chcete o tomto tématu něco dávat na Wikipedii, tak si máte o tom tématu něco zjistit.

Identita před příchodem moderní doby vypadala na území dnešního Hlučínska zhruba takto. Nejdůležitější byla identita stavovské příslušnosti - domkař, zahradník, sedlák, měšťan, kněz, šlechtic atd... Také byla důležitá náboženská identita- katolík, římský katolík - a ano - i příslušnost k církevním provinciím, diecézím atd. - tzn. Olomoucká (arci)diecéze a Moravská církevní provincie- z toho tedy plyne identita/pojem "Moravec." Ano příslušnost k územnímu členění církve zde byla dlouho důležitější, než státní/zemské územní členění, které se několikrát v historii změnilo. Jelikož slovanský jazyk (resp. jeho užívání, kodifikace a udržení) zde bylo záležitostí církve, tak jsme doma, proč se zdejší slovanský jazyk jmenoval oficiálně moravština- jazyk bohoslužeb atd... Ale pozor zdejší mluvená řeč (po našemu/prajzština - lašský resp. slezský dialekt češtiny) se od té oficiální spisovné verze lišila. Spisovná moravština (jazyk bohoslužeb, jazyk, ve kterém se psalo atd..) je de facto synonymum pro spisovnou češtinu s malými odchylkami (zejména třeba typ písma, některá slova a výrazy - je tam hodně archaických výrazů). Podívejte se třeba na nějaké vydání Katolických novin pro lid moravský v Pruském Slezsku či do nějaké učebnice od Cypriána Lelka. Mluvenému po našemu se také oficiálně říkalo moravštna, protože když bylo užívání slovanského jazyka spojováno s církví (a dlouho byla přední identifikace s církevním územním dělením), zcela logicky se tato řeč považovala za dialekt moravštiny, byť po našemu zcela určitě je od dialektů na Moravě opravdu velmi odlišné, místy je pro lidi z Moravy až nesrozumitelné. Je to prostě slezský/lašský dialekt, který je plný německých slov a polských slov - je tam takový ten typický přízvuk na předposlední slabice, ve většině vesnic se používalo takové to polské tvrdé ł... Lidové označení této lidové mluvené řeči bylo "po našemu."

Pak tu byla ještě druhotná zemská/státní identita. Prvotní však byla příslušnost ke stavovskému panství, k vesnici, městu - zejména k tomu, od koho je daný člověk poddaný (tzn. Hlučínské panství, Benešovské panství, Šilheřovické panství.) Až potom přichází identita zemská. Tam ale nebyla nějaká jednotná identita v rámci Slezska - spíše to bylo takto - kdo je z našeho knížectví je náš, kdo není je cizinec. Čili před rokem 1742 Opavské knížectví, v malé části dnešního Hlučínska také Krnovské knížectví. V letech 1742-1818 toto pořád fungovalo, ale v rámci správního obvodu Hlubčice. Ale před příchodem moderní doby - rozhodně to nebyla nějaká identita, která by byla ze všech nejpodstatnější. Příslušníky tzv. zemských národů byla v předmoderní době pouze šlechta a královští měšťané - nikoliv ti ostatní - drtivá většina obyvatel.

Až v 19. století přichází na řadu nějaké skutečné zemské, národní a státní identity. Svět se začal zmenšovat. A také se obyvatelstvo regionu, co se týče jeho vazeb, přeorientovalo. Zdejší obyvatelstvo si po roce 1742 vytvořilo hospodářské, sociální, osobní a kulturní vazby směrem do slezské Ratiboře a dále hlouběji do pruského Slezska (Hlubčice, Opolí, Vratislav), hlouběji do Pruska (Berlín), bylo vystaveno povinnosti sloužit vojenskou službu v pruské/německé armádě, bylo pod vlivem zdejšího školství (které se po vyhlášení Německého císařství stalo čistě německojazyčným), jezdilo na sezónní práce hluboko do německého vnitrozemí atd. Hlavně po roce 1871 vedlo školství zdejší lidi k německému vlastenectví. Identita lidí se tak proměnila. Místní identita se najednou nepojila ke stavovskému panství, nýbrž k okresu Ratiboř (Kreis Ratibor). Zemská identita se už nepojila k nějakému Opavskému či Krnovskému knížectví, ale přímo k Pruskému Slezsku (Hornímu Slezsku) a k Prusku jako takovému. Tzn. zemská identita byla pruská a slezská. Státní identita byla postupně utvořena pruská a později německá. Nacionalismus zde dorazil až se zpožděním - někdy v 80. a zejména v 90. letech a na počátku 20. století - ale byl to nacionalismus v německé podobě. Čili ano - ze zdejších lidí v produktivním věku se tehdy stali Němci - v práci, ve škole v armádě - všude se budoval německý člověk.

Ale stále zde byla církev, která udržovala zdejší slovanský jazyk tím, že trvala na bohoslužbách v moravštině (byť na počátku 20. století už někdy byli dosazováni faráři, co moravsky neuměli). V tomto jazyku byly bohoslužby, zpívalo se v kostelech, plus pořád vycházely ty Katolické noviny - které sice obhajovaly jazyk a snažily se o jeho návrat do škol (potažmo snad i na úřady), ale zároveň adorovaly německého císaře, německý stát a německý národ a na Čechy plivaly jako na odpadlíky od víry (Husity). Ten mluvený jazyk (po našemu) do sebe absorboval čím dál více germanismů či dokonce celé německé věty. Před první světovou válkou ta řeč byla už hodně poněmčená (plná německých slov či dokonce celých německých vět). Identita "pruských Moravců" či dokonce nyní "německých Moravců" se tak nadále udržovala (stejně jako jejich jazyk), ale už to nebyla identita jediná - a zejména, nebyla to identita národní ani zemská. Stále se vztahovala k tomu, k čemu se stahovala v minulosti - k víře - k církvi a k jejímu územnímu členění a k jazyku arcidiecéze. Ale zemská identita těch lidí byla odlišná. Státní identita těch lidí byla odlišná. Národní identita těch lidí byla odlišná.

Vznikající Československo však identitu Moravců zcela dezinterpretovalo. Vyložilo si to tak, že identita pruských Moravců se váže k českému národu a k Moravě. V roce 1920 si ČSR vybájila, že na území jižního Ratibořska žije "ztracený český kmen, který má být zachráněn před naprostým rozpuštěním v moři německého živlu" - toto je doslovná citace čs. diplomacie. Aniž by se zeptala zdejšího obyvatelstva, usilovala o zisk zdejšího území. Nakonec k tomu došlo. Naprosto se tím narušily hospodářské, kulturní, sociální a jiné vazby - vše se orientovalo směrem na sever - obchod, muži byli zvyklí odcházet hlouběji do Německa na sezónní práce.. To skončilo. Hospodářství té oblasti se naprosto zhroutilo. Ta oblast neskutečně zchudla, ti lidé častokrát měli opravdu hlad, neměli ani na to, aby koupili svým dětem boty. Potom, když stát zjistil, že většina lidí si odtržení od Německa nepřála, tak zavedla zvláštní opatření. Natvrdo uzavřela německé školy (ignorovala menšinový zákon), zřídila školy české (kde měly být děti převychovány - to se třeba v Kravařích a Koutech nesetkalo pochopení - a tak zdejší děti zpravidla ničily školní zařízení), do těch škol přišli učitelé odjinud, ČSR přinutila zdejší děti tam chodit - rodiče se snažili dětem zařídit alespoň domácí výuku v němčině či je posílali do německých škol v Opavě a Ostravě. ČSR nezákonně tyto děti z těch německých škol vyhazovala a nutila je chodit do těch českých škol. Ve sčítání lidu bylo lidem znemožněno se hlásit k německé národnosti, bylo jim vnuceno se přihlásit k národnosti československé.

Jak jim to vnucovala v praxi? Na Hlučínsku se totiž nesčítalo pomocí sčítacích archů (vyplňováno samotnými občany), nýbrž archy popisnými - vyplňováno tak, že za stolem seděl komisař (odjinud) - pokládal občanovi otázky a na základě jeho odpovědí a zejména na základě svého uvážení zapisoval do těch archů odpovědi. Měl přistoupit k jakýmsi objektivním skutečnostem. Jednoduše řečeno - stát znemožňoval zdejším lidem se hlásit k německé národnosti. K tomu roku 1930 - v tom sčítání byla předem vypracovaná 4 stanoviska, která měla dané osobě vysvětlit, proč jí nemůže být přiznána národnost německá. Stanoviska byla následující: 1) Sama strana uznává, že mateřská řeč její a nedospělých členů rodiny je moravská a že ve své rodině (domácnosti) mluví také tímto mateřským jazykem. 2) Při prověřené zkoušce se ukázalo, že německy mluví jen nedokonale, kdežto moravsky mluví tak, že i z řeči je patrno, že jest Moravec. 3) Dítky navštěvují českou školu. (!!!) 4) Výpověďmi sousedů a jiných věrohodných osob může býti československá národnost strany zjištěna. (tamtéž) Dva body tedy hraničily s naprostou drzostí, jelikož navštěvovat německou školu hlučínským dětem sám československý stát znemožňoval, a zatímco se zaměřoval na to, zda daná osoba mluví obstojně německy, na znalost spisovné češtiny zřetel nebral a její znalost si ani neověřoval.

To se samozřejmě velké části lidí nelíbilo - překopíruji vám tady některé pasáže z mého článku Sčítání lidu proběhlo na Hlučínsku v polovině února 1921. (Kadlec 2016, s. 117) Hned 16. února vypukly nepokoje v Kravařích poté, co se zdejší obyvatelé dozvěděli, že v Opavě či Moravské Ostravě probíhá sčítání lidu jiným způsobem, a to dokonce dvojjazyčnými tiskopisy, které si lidé vyplňují sami. (tamtéž) Kravařský občan Josef Slaný prohlásil, že v Kravařích nikdo nerozumí, co sčítací komisař zapisuje do popisných archů, neboť nikdo neumí číst česky. (zdejší obyvatelé ovládali švabach a kurent, nikoliv latinku) (tamtéž) Zdejší protestující lidé se nedali přesvědčit, že se jim ohledně sčítání národností neděje žádná křivda a poté, co komisař pohrozil, že v případě neklidu a nepořádku přijde vojsko, se dav „za chechotu a výskání rozprchl.“ (tamtéž) Sčítací komisaři si také osvojili taktiku přehazování otázek v sčítacím archu, čímž rozhodili zdejší obyvatele, kteří si odpovědi na otázky předem nastudovali, a tím pádem po přehození dávali v němčině zmatečné odpovědi, což bylo užito k argumentu, že daný sčítaný občan němčinu neovládá, tudíž to není jeho mateřský jazyk. (tamtéž) Zdroj: https://adamfilak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=749688

Celkem bylo provedeno 138 trestních řízení. (tamtéž) Např. s kravařským občanem Františkem Trunczikem, který odmítal odpovídat na otázky sčítacímu komisaři, pokud nebudou zanášeny do německého sčítacího archu s odůvodněním, že si přeje, aby rozuměl tomu, co komisař do sčítacích archů zanáší. (tamtéž) Trunczykovi byla udělena pokuta 1 000 Kč, v případě nedobytnosti 30 dní vězení, jeho odvolání byla neúspěšná. (tamtéž) Ludgeřovickému faráři Aloisi Bittovi byla udělena pokuta 2 000 Kč, v případě nedobytnosti 20 dní vězení za to, že působil na své služebné, aby „činili údaje pravdě neodpovídající“ (čili aby se hlásili k německé národnosti), a taky za to, že trval na zapsání německé národnosti namísto československé u své osoby, přičemž po neúspěšném pokusu zapsání německé národnosti, se měl dopustit „hrubého jednání vůči sčítacímu komisaři.“ Oním hrubým jednáním byla věta: „Ale vy tomu nerozumíte!“ (tamtéž) Bitta se nakonec odvolal k Nejvyššímu správnímu soudu, který rozsudek zrušil, u prvního přestupku totiž s Bittou probíhalo již jiné řízení a u toho druhého při obvinění nebyl dodržen zákon (Bitta nebyl nejprve sčítacím komisařem napomenut). (tamtéž) Zdroj: https://adamfilak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=749688

Koncem roku 1930 proběhlo druhé prvorepublikové sčítání lidu. (Kadlec 2016, s. 117) Toto sčítání již připouštělo změnu národnosti v průběhu života, nicméně pro zjištění národnostního složení Hlučínska to nemělo zásadní vliv, jelikož osoba hlásící se k německé národnosti musela prokázat, že němčinu zcela ovládá (písmem i slovy) a upřednostňuje ji v soukromé konverzaci, přičemž německy se hovoří i v rodině dané osoby (včetně třeba již zemřelých rodičů). (tamtéž) Pokud kromě němčiny tato osoba ovládala i „moravštinu,“ použily to úřady v argumentaci, proč dané osobě nemá být přiznána německá národnost. (tamtéž) Toto se stalo například Josefu Kaschnemu z Kobeřic, který neuspěl ani s odvoláním u Nejvyššího správního soudu. (tamtéž)

České národnostní organizace působící ve Slezsku, konkrétně Matice Opavská a Slezská matice osvěty lidové lobbovaly za to, aby byla přijata taková opatření, která by vedla k tomu, že ve sčítání lidu nebude na Hlučínsku zjištěn větší podíl německého obyvatelstva než v roce 1921. (tamtéž) Navrhovaly například, aby úřady umožnily na otázku národnostní identity tázané osoby i odpověď Moravec, Hlučíňák, po našemu či Slezak (Slezan), přičemž toto mělo být automaticky započítáno do národnosti československé. (tamtéž) Naopak slezští autonomisté v polském Slezsku v periodiku Hlas Horního Slezska navrhovali to, aby se zdejší obyvatelstvo mohlo přihlásit k slezské národnosti, neboť „tam jsou Slezané a nejsou tam ani Češi, ani Němci a jiné národnosti. (Kadlec 2016, s. 102) K umožnění svobodné kombinace místní/zemské identity se subjektivním přihlášení se k jedné širší národní identitě (Čech, Čechoslovák, Němec, Polák), jako tomu bylo na Těšínsku (Šlonzák-Čech, Šlonzák-Čechoslovák, Šlonzák-Němec, Šlonzák-Polák, Šlonzák-Šlonzák), však nedošlo, protože většina obyvatel Hlučínska by na tuto otázkou pravděpodobně odpověděla, že jsou Moravci-Němci či Slezané-Němci. (Kadlec 2016, s. 106, 124)

Zdroj: https://adamfilak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=749688

Takže v oblasti kde německé strany získávaly zpravidla okolo 65% hlasů, bylo úředně jen 7,5% Němců. (multietnickou KSČ pak ještě volilo 5% voličů, z čehož lze usuzovat, že k německé identitě se zde hlásilo okolo 70% obyvatel) Jinak ČSR zbavila zdejší lidi zaměstnání, ale nové jim nebyla schopná poskytnout. Můj prapraděda z Kobeřic byl nucen v pondělí ve tři ráno nasednout na kolo, jel až do vesnice jižně od Ostravy, tam pracoval jako truhlář a až na konci pracovního týdne se vracel do Kobeřic.:) Ale spousta lidí ani tuto práci nezískali - za řekou se na ně dívali spatra- Taky v této tradičně katolické oblasti stát zdejší lidi provokoval tím, že vyzdvihoval husity, protestanty, lidé ČSR vnímali jako anti-katolický stát... Ať už díky jeho symboliky, nebo díky školství - snížil se počet hodin náboženství, naopak v dějepise byla katolická církve líčena negativně, vyzdvihovali se tam husité a protestanti... Také zdejší lidi provokovala sekulátní povaha školství a státu. Úředničina přešla do spisovné češtiny... To všechno způsobilo to, že v roce 1935 v 36 z 38 obcích zvítězila SdP (celkově v oblasti mezi 2/3 až 3/4 voličů).

Takže prosím - nepiště takové nesmysly, že se zdejší obyvatelstvo ve sčítání lidu hlásilo k moravské národnosti. Není to pravda. Ta identita pruských Moravců vycházela úplně z něčeho jiného. ČSR ji překroutila.

Děkuji, pokud si to celé přečtete.

--AdamF97 (diskuse) 29. 5. 2020, 18:00 (CEST)

@AdamF97: Dobrý den, vycházel jsem z údajů té zprávy ze senátu národního shromáždění. To s tím, že se počítali za Němce jsem napsal již ve své první nebo druhé editaci. O úředním překrucování jsem chtěl doplnit nebo opravit i později (však jsem tam vložil šablonu {{Pracuje se}}). --R-bahn (diskuse) 30. 5. 2020, 15:39 (CEST)

@R-Bahn: Jedná se mi o velmi problematickou formulaci "92% obyvatel se přihlásilo k moravské národnosti." To není pravda. Oni se k žádné národnosti sami nehlásili. Národnost jim byla určena (přiřazena) sčítacím komisařem. To bylo jedno velké ponížení toto. Víte, v jakých oblastech se nesčítalo pomocí sčítacích archů, ale pomocí archů popisných? Na územích, kde žilo negramotné či pologramotné zaostalé obyvatelstvo typu Podkarpatská Rus. Už to jen bylo pro ty lidi velká urážka, že s nimi jednali jako s negramotnými.

Sami pruští Moravci si své moravectví v této době se zemskou příslušností nespojovali - byla to pouze příslušnost k víře, církevní provincii a k jazyku (podrobněji jsem to popsal v předchozím komentáři - je to složitější toto - tam jsem to rozebral). A vůbec si ji nespojovali s identitou národnostní - to však dělala ČSR. Ze zpráv první republiky bych určitě v tomto případě nevycházel. Mějte na paměti to, že v případě Hlučínska se stát nějak svobodně a demokraticky nechoval. Byla to de facto utlačovatelská státní moc. Třeba samotný vládní zmocněnec pro Ratibořsko Josef Šrámek disponoval na Ratibořsku (Hlučínsku) zcela mimořádnými pravomocemi - de facto byl takový lokální diktátor, mohl ve státním zájmu činit vše, co uznal za vhodné. Ty výsledky sčítání lidu tedy nejsou vůbec relevantní (byla to jedna velká fraška) a relevantní není ani ta zpráva parlamentu. Odkaz na svůj článek jsem vám poslal. Pošlu vám tedy ještě jeden text - jedná se o text Muzea Hlučínska - vše stručně a jednoduše vysvětleno. O nás - Muzeum Hlučínska A dá se otevřít Word a pracovat s ním. Následně vložit jeden celý souvislý text.

--AdamF97 (diskuse) 30. 5. 2020, 16:00 (CEST)

AfD

Kolego upozorňuji Vás na Wikipedie:Diskuse o smazání/Konfederace Uher, Rakouska a Moravy jako autora článku. --Wikipedista:BobM _d|p 4. 6. 2020, 09:20 (CEST)

Nejstarší barevná vyobrazení moravské orlice

Dobrý den, V hesle Moravská orlice jste do kapitoly Nejstarší barevná vyobrazení moravské orlice 8. 7. 2020 přidal informaci o práci E. L. Havlíka: Kronika o Velké Moravě, kde má psát o zprávách, že "Existují však zprávy, že znamení orla nebo orlice získal již velkomoravský král Svatopluk I. Veliký.". K tomu bych nejprve napsal, že na odkazované stránce - katalogu jsem kopii toho textu nenalezl. Potom si myslím, že by se ta informace mohla, pokud ji chcete na Wikipedii publikovat, přesunout na stránku ke Svatoplukovi I., měla-li by tam své místo. Nyní jsem nebyl schopen v hesle ke Svatoplukovi I. nic takového najít, ale nevím, jestli to tam třeba už v minulosti nebylo a někdo to nesmazal. Je tu ale vážná věc s tím, že nevím, co taková informace dělá v hesle k moravské orlici, které se k něčemu takovému nevztahuje, protože kdokoli by mohl (měl) namítnout toto: Co se týče Svatopluka, je to přeci úplný nesmysl: V dané (předheraldické) době neexistovalo udělování či propůjčování heraldického znamení apod. (jako třeba královského nebo jiného titulu, korouhve či praporce coby symbolu léna, panovnické koruny, meče, kříže apod.). To, že se na velkomoravských archeologických artefaktech objevuje dravý pták (zřejmě spíše sokol), vůbec nesouvisí s nějakou oficiální (mezinárodní) aj. symbolikou. Tyto motivy (silných zvířat) jsou jako určitá znamení moci oblíbená již od prehistorie po celém tehdy známém kulturním světě (viz Egypt, Mezopotámie, Persie, staré Řecko a Řím, jistě i Čína apod.), primárně jde pak "všude" právě o nejsilnější "krále zvířat" (lvy a orly či býky apod.). Stejně tak se s touto zvířecí symbolikou setkáme v předheraldickém období na území Čech (viz např. denáry Přemyslovců apod.). Navíc jak dobře víme, šachovaná orlice, jako heraldické štítové znamení, zavedené až Přemyslem Otakarem II. po polovině 13. století, není primární symbolikou moravských markrabat (Moravy), tím byl lev, heraldicky doložený od počátku 13. století u moravského markraběte Vladislava Jindřicha, zatímco jeho bratr český král Přemysl Otakar I. pečetí důsledně orlicí, třebaže se na přemyslovských českých mincích předešlých dvou staletí setkáme střídavě s oběma těmito zvířaty (ovšem vždy v důsledně neheraldické formě a bez štítu). Jakákoliv (přímá) symbolická souvislost středověkého heraldického znaku (markraběcí) Moravy s raně středověkou Velkou Moravou (9. století) je zcela vyloučená.--Pavel Fric (diskuse) 8. 7. 2020, 21:56 (CEST)

Wikipedista:R-bahn/Editace/Archiv 3

Zdravím, upozorňuji na editace na Vašem archivu, kde poslední dobou edituje IP. Jste to Vy, nebo někdo cizí? --Martin Urbanec (diskuse) 17. 7. 2020, 23:13 (CEST)

@Martin Urbanec: Ahoj, děkuji za upozornění. Su to já. Nechci si zatěžovat účet zapisováním každé nové stránky, kterou edituji. S pozdravem --R-bahn (diskuse) 18. 7. 2020, 11:46 (CEST)

J. A. Komenský - národnost

Zdravím, měl bych dotaz k vaší poslední editaci článku Jan Amos Komenský. Mám totiž pochyby o uvedených zdrojích, které směřují na stránky moravských patriotů, jejichž názory bych úplně nepovažoval za věrohodné. Sám jsem odkazoval k citátu "Origine Moravus, Natione Bohemus", jehož autorem je právě Komenský a doslova znamená: "původem Moravan, národem Čech". Prosím tedy o vysvětlení této poslední úpravy, předem děkuji. AndrsoN1 (diskuse) 27. 12. 2020, 21:44 (CET)