Rozdíly mezi dánštinou, norštinou a švédštinou: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Číslovky
značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android
(Číslovky)
značka: editor wikitextu 2017
=== Přivlastňovací zájmena ===
V dánštině a švédštině přivlastňovací zájmena obvykle stojí před podstatným jménem, v norštině nejčastěji (v nynorsku vždy) naopak až za ním. Pokud stojí přivlastňovací zájmeno na druhém místě, podstatné jméno přibírá určitý člen: '''min''' far – far'''en min''' = můj otec.
 
=== Číslovky ===
V dánštině se označení desítek liší od ostatních germánských jazyků. Vychází z dvacítkové soustavy. Například číslovka 60 (nor. ''seksti'', šv. ''sextio'') je v dánštině ''tres'', původně ''tresindstyve'', tedy 3 × 20.
 
Jazyky se rovněž liší '''pořadím desítek a jednotek''' v číslovkách 21–99. Ve švédštině jsou na prvním místě desítky, následované jednotkami, např. ''femtiofem'' (padesát pět). V dánštině jsou na prvním místě jednotky, následované desítkami a připojené spojkou ''og'' (a): ''femoghalvtreds'' (pětapadesát). V Norsku byl v 50. letech 20. století zaveden „nový“ způsob počítání s desítkami na prvním místě (''femtifem'' = padesát pět), běžně se však stále používá i starší způsob s jednotkami na prvním místě (''femogfemti'' = pětapadesát).
 
'''Řadové číslovky''' se od základních odvozují příponami obdobně ve všech třech jazycích (např. tre = tři, tredje = třetí dán., nor. i šv.). Liší se však zápis číslicí. V dánštině a norštině se řadová číslovka rozliší tečkou za číslicí, obdobně jako v češtině: 12. juni = 12. června. Ve švédštině se k číslici obvykle připojí koncovka s pomocí [[Dvojtečka|dvojtečky]]: 3:e = tredje, třetí. Při uvádění data se koncovka nepřipojuje (ani se nepoužije tečka): 12 juni.
 
=== Slovesa ===

Navigační menu