Kuchyňka (Brdy): Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 182 bajtů ,  před 1 rokem
Typografie
(Přidání latinských názvů)
(Typografie)
| poznámka =
}}
'''Kuchyňka''' je [[Les|lesnatý]] vrch v [[Brdská vrchovina|Brdské vrchovině]], vysoký 636 m n. m. Nachází se asi 4 [[Kilometr|km]] jižně od města [[Hostomice pod Brdy]], 6 km západně od města [[Dobříš]] a necelé 3 km západně od nejvyššího vrcholu severozápadních Brd [[Písek (Brdská vrchovina)|Písk]]<nowiki/>y<ref name=":0">{{Citace monografie
[[Soubor:Rezervace kuchyňka svah.jpg|náhled|Jižní svah rezervace na podzim]]
'''Kuchyňka''' je [[Les|lesnatý]] vrch v [[Brdská vrchovina|Brdské vrchovině]], vysoký 636 m n. m. Nachází se asi 4 [[Kilometr|km]] jižně od města [[Hostomice pod Brdy]], 6 km západně od města [[Dobříš]] a necelé 3 km západně od nejvyššího vrcholu severozápadních Brd [[Písek (Brdská vrchovina)|Písk]]<nowiki/>y<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Čáka
| jméno = Jan
| strany =
| isbn =
}}</ref> (690 m.n.m.). Celá vrcholová partie hory byla v roce 1933 prohlášena chráněným územím coby '''přírodní rezervace Kuchyňka''' s původní rozlohou 10 ha a poté v roce 1989 rozšířena na 21,18 ha.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Heil
| jméno = Ivo
| strany =
| isbn =
}}</ref>. Zachovali se zde zbytky původních suťových lesních porostů, s výskytem vzácné [[Květena|flóry]] a [[Fauna|fauny]]. Později byla zařazena do soustavy Narura 2000 jakožto Evropsky významná lokalita Hradec–Kuchyňka.<ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Čihař
| jméno = Martin
| strany =
| isbn = 978-80-7451-697-9
}}</ref>. Obecně je Kuchyňka chápána jako součást Hřebenů, ale z [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologického hlediska]] patří do severního cípu [[Třemošenská vrchovina|Třemošenské vrchoviny]] v [[Brdy|Brdech]] a s [[Hřebeny]] pouze hraničí.
 
=== Lokalita ===
[[Soubor:Rezervace kuchyňka svah.jpg|náhled|Jižní svah rezervace na podzim]]
 
Rezervace Kuchyňka je charakteristická svými suťovými společenstvy, která jsou vázána na teplé a suché lokálním mikroklimata. Z vrcholu hřebenové cesty se nabízejí výhledy do kraje zejména do Hostomské kotliny a na střední Povltaví. Z hřebenů je možno dolétnout na příbramské těžební věže.
 
Lokalita Kuchyňka byla naštěstí dostatečně vzdálená od center historické těžby dřeva, proto se zde zachovalo původní složení Brdského temperátního listnatého lesa. Její jedinečnost spočívala navíc v suťových polích, jež hostila pestrou škálu bylinného podrostu. Tato skutečnost vždy lákala i místní lidové léčitele „babky kořenářky“ k častým návštěvám.<ref name=":2" />
 
=== '''Mytologie''' ===
Lidová představivost pak dala bájnému vrchu i mnoho pověstí. Nejznámější je pověst o bájné čarodějnici Megeře zhrzené milence pána Brdských hor Fabiána zvaného Babí Jan. Pověst praví, že na kopci Baba stával hrad Jana Rytíře z Babí hory. Když si rytíř přivedl vyvolenou nevěstu čarodějnice Megera ze žárlivosti proměnila Janův hrad v pusté skalisko, Janovu ženu v hořkou zeměžluč a z rytíře Fabiána lesní přízrak.<ref name=":2" />  
 
=== '''Přírodní poměry''' ===
 
==== '''Hydrologie''' ====
Zatímco samotný vrchol i svahy lokality jsou poměrně suché, v jihovýchodním úbočí se nalézá několik pramenišť. Z nichž některá jsou upravena jako přírodní studánky. Právě ty slouží jako biotop vzácného a zákonem chráněného obojživelníka [[Mlok skvrnitý|mloka skvrnitého (''Salamandra salamandra'')]], [[Skokan hnědý|skokana hnědého (''Rana temporaria'')]], [[Užovka obojková|užovky obojkové (''Natrix natrix'')]].
 
[[Soubor:Suťová stráň Kuchyňka podzim.jpg|náhled|Suťová stráň na podzim]]
[[Soubor:Fabiánova studánka 2.jpg|náhled|Fabiánova studánka ve spodní části rezervace]]
 
==== '''Flora''' ====
[[Suťový les|Suťové lesy]] přecházejí do květnatých bučin případně do dubohabřin s řídce vtroušenou [[Lípa malolistá|lípou]], [[Javor klen|javorem klenem (''Acer pseudoplatanus'')]], vzácně i [[Jedle bělokorá|jedlí bělokorou (''Abies alba'')]]. Důvodem ochrany jsou i společenstva původního bylinného podrostu. Např. kostřava lesní (''Festuca altissima''), [[Svízel vonný|mařinka vonná (''Asperula odorata'')]], [[samorostlík klasnatý|samorostlík klasnatý (''Actaea spicata'')]], [[kyčelnice cibulkonosná|kyčelnice cibulkonosná (''Dentaria bulbifera'')]], [[lilie zlatohlavá|lilie zlatohlavá (''Lilium martagon'')]], [[kokořík vonný]] (''Polygonatum odoratum''), [[Hrachor jarní|lecha jarní]] (''Lathyrus vernus''), [[konvalinka vonná|konvalinka vonná (''Convallaria majalis'')]], kapraď [[osladič obecný|osladič obecný (''Polypodium vulgare'')]]. Dále zde rostou [[srstka angrešt|srstka angrešt (Ribes uva-crispa L.)]], [[jeřáb muk|jeřáb muk (''Sorbus aria'')]].<ref name=":1" /><ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
| titul = Maloplošná zvláště chráněná území
}}</ref>
 
==== '''Fauna''' ====
Rezervace je specifická výskytem bezobratlých druhů, hmyzu a měkkýšů žijících v teplém suťovém svahu. V tlejícím dřevě padlích listnatých stromů se daří dřevokaznému hmyzu. V dolní stinné části svahu se daří vlhkomilným druhům jako je [[mlok skvrnitý|mlok skvrnitý (''Salamandra salamandra'')]] nebo [[užovka obojková|užovka obojková (''Natrix natrix'')]].
 
==== '''Geologické poměry''' ====
Kuchyňka z geomorfologického hlediska patří do podjednotky Třemošenské vrchoviny. Na rozdíl od okolních většinou plochých vrcholů se její stráně prudce svažují. Staroprvohorní slepence tady reprezentují výrazný ostrý hřbet prudce se svařující k jihovýchodu. Z něj vystupují erozí obnažené skalky a skalní sruby. Pod svahy jsou rozsáhlá suťová pole. Na severozápad od vrcholu je viditelné rozdvojení hřebene do dvou větví. První [[Kambrium|kambrické]] a druhé [[Ordovik|ordovické]].<ref name=":1" />
 
[[Soubor:Rezervace Kuchyňka a smrková monokultura.jpg|náhled|Vlevo listnatý les rezervace Kuchyňka a vpravo smrková monokultura]]
 
=== Ochrana ===
Předmětem ochrany jsou původní brdské ekosystémy se vzácným bylinným podrostem (viz přírodní poměry). Rezervace je chráněna dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny<ref name=":3" /><ref>Informační tabule na místě, ve vlastnictví Středočeského kraje</ref>, s ochranným pásmem šířky 50 m a území je označeno červenými pruhy na stromech a cedulemi se státním znakem. Na území je prováděno kácení nepůvodních druhů dřevin. Pohyb v rezervaci je možný pouze po vyznačených stezkách.
 
Na snímku lze vidět rozhraní rezervace a smrkové monokultury. Na první pohled je zřetelný rozdíl v životodárnosti lesa.
 
=== Turismus ===
[[Soubor:Kuchyňka - čtyřmezí 01.JPG|náhled|vlevo|Čtyřmezí na Kuchyňce]]
[[Soubor:Kuchyňka v zimě.jpg|náhled|Kuchyňka v zimě]]
 
Severně od vrcholu Kuchyňky, v [[horské sedlo|sedle]] se [[Studený vrch (Brdy)|Studeným vrchem]], se nachází „čtyřmezí“<ref>[http://hostomice.cz/ctyrmezi.html Čtyřmezí na Hostomice.cz]</ref> | ({{Souřadnice|49.7934781|14.0794375}}), kde se do jednoho místa v oblasti sedla sbíhají hranice čtyř katastrálních území obcí ležících po obou stranách Hřebenů. Jihovýchodní úbočí hřebene patří do k. ú. obce [[Buková u Příbramě]] v [[Okres Příbram|okrese Příbram]], údolí [[Chumava|Chumavy]] na severozápadní straně patří do [[Hostomice pod Brdy|Hostomic pod Brdy]] ([[okres Beroun]]), k sedlu Kuchyňky nacházejícímu se asi kilometr severoseverovýchodně zasahují z druhé strany ještě území [[Rosovice|Rosovic]] a [[Dobříš]]e (obojí [[okres Příbram]]). Toto čtyřmezí bylo v roce 2014 vyznačeno prstencem a slavnostně odhaleno za účasti zástupců všech čtyř obcí<ref>http://www.hostomice.cz/Slavnostni-odhaleni-ctyrmezi.html</ref>.
 
Navíc vrcholový hřeben Kuchyňky táhnoucí se od Malého vrchu (627 m n. m.) a celá přírodní rezervace patří do výběžku katastrálního území páté obce: [[Pičín]]a v [[okres Příbram|okrese Příbram]].
 
[[Soubor:Kříž na vrcholu Kuchyňka.jpg|náhled|vlevo|upright|Kříž na vrcholu]]
 
== Reference ==

Navigační menu