Ústí nad Labem-Střekov (nádraží): Porovnání verzí
m oprava parametru infoboxu |
|||
| Řádek 37: | Řádek 37: | ||
== Popis == |
== Popis == |
||
Nachází se zde pět |
Nachází se zde pět nekrytých jednostranných nástupišť, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje. K překonání kolejiště na opačnou stranu od budovy slouží lávka ústící ve směru na Šafaříkovo náměstí. Z děčínského [[zhlaví]] vedou z nádraží vlečky do závodů na zpracování tuků [[Setuza]]. |
||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
Verze z 28. 10. 2020, 01:01
| Ústí nad Labem-Střekov | |
|---|---|
 Staniční budova s nástupišti | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Město | Ústí nad Labem-Střekov |
| Souřadnice | 50°39′0″ s. š., 14°2′53,99″ v. d. |
  Ústí nad Labem-Střekov | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 532093 |
| Tratě | 072, 073 |
| Nadmořská výška | 150 m n. m. |
| V provozu od | 1. ledna 1874 |
| Zabezpečovací zařízení | elektrodynamické |
| Dopravní koleje | 12 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 5 (5) |
| Prodej jízdenek |  |
| Služby ve stanici |      |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ústí nad Labem-Střekov je železniční stanice v krajském městě Ústí nad Labem na východním břehu Labi v městské části Střekov. Leží na tratích 072 a 073. Stanice je elektrizovaná (3 kV ss). Je jednou ze sedmi železničních stanic a zastávek ve městě.
Historie
Stanice byla vybudována jakožto součást Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) spojující Vídeň a Berlín, autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 1. ledna 1874 byl se střekovským nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Lysé nad Labem, v říjnu téhož roku vyjel první vlak ve směru na Děčín (Děčín-Prostřední Žleb), kde se nacházela poslední stanice na území Rakouska-Uherska. Nedalekým železničním mostem přes Labe je spojena s levým břehem řeky a stanicí Ústí nad Labem západ.
Roku 1909 byl zdvoukolejněn úsek Lysá nad Labem-Mělník, kompletní druhá kolej byla mezi Kolínem a Děčínem dokončena během první světové války, zejména s pracovním nasazením ruských válečných zajatců.
Elektrický provoz byl na trati procházející stanicí zahájen v roce 1958.
Popis
Nachází se zde pět nekrytých jednostranných nástupišť, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje. K překonání kolejiště na opačnou stranu od budovy slouží lávka ústící ve směru na Šafaříkovo náměstí. Z děčínského zhlaví vedou z nádraží vlečky do závodů na zpracování tuků Setuza.
