Chuang Tchaj-ťi: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
portály + eo
m isbn fix
Řádek 24: Řádek 24:
| vydavatel = University of Cambridge
| vydavatel = University of Cambridge
| místo = Cambridge
| místo = Cambridge
| isbn = 999-0-038-5
| isbn = 9992900385
}}
}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie

Verze z 26. 10. 2020, 19:46

Chuang Tchaj-ťi
Chrámové jménoᡨᠠᡳᡯ᠊ᡠ᠊ᠩ, 太宗 a Taizong
Posmrtné jménoᡤᡝᠩᡤᡳᠶᡝᠨ ᡧᡠ ᡥᡡᠸᠠᠩᡩᡳ, 文皇帝, Wen Huangdi, 應天興國弘德彰武寬溫仁聖睿孝敬敏昭定隆道顯功文皇帝 a 應天興國弘德彰武寬溫仁聖睿孝文皇帝
Narození28. listopadu 1592
Hetu Ala City
Úmrtí21. září 1643 (ve věku 50 let)
Mandžusko
PohřbenZhao Mausoleum
PotomciChao Ke, Luo-ke, Luo-po-chuej, Jie-pu-šu, Šuo-saj, Kao-saj, Čchang-šu, Šun-č’, Tchao-saj, Po-mu-po-kuo-er, Ao-chan, Wen-čuang, Ťing-tuan, Jung-mu, Šu-chuej, šestá dcera Chuanga Tchaj-ťiho, Šu-če, Jung-an, devátá dcera Chuanga Tchaj-ťiho, desátá dcera Chuanga Tchaj-ťiho, Tuan-šun, dvanáctá dcera Chuanga Tchaj-ťiho, třináctá dcera Chuanga Tchaj-ťiho a Kche-čchun
OtecNurhači
MatkaEmpress Xiaocigao
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chuang Tchaj-ťi (čínsky 皇太極 pchin-jin Huáng Tàijí), známý též pod jménem Abachaj (* 28. listopadu 1592 - † 21. září 1643) byl zakladatel a první císař mandžuské Dynastie Čching. Jeho otcem byl zakladatel mandžuského státu Nurhači.

Chuang Tchaj-ťi v roce 1636 pojmenoval svůj národ Mandžuy a vyhlásil dynastii Čching („Čistá“).[1]

Vláda

Chuang Tchaj-ťi vládl od roku 1626 do své smrti. Na východě si podmanil Koreu a na západě uzavřel spojenectví s kmeny Vnitřního Mongolska.[1] V roce 1638 založil tzv. Mongolský jamen.[2] Těmito kroky konsolidoval mandžuský stát vytvořený jeho otcem Nurhačim a připravil základy pozdějšího dobytí Číny. Dosažení tohoto cíle se však nedožil.

Odkazy

Reference

  1. a b Fairbank (1998), str. 169.
  2. Batbayar (1999), str. 87.

Literatura

  • BATBAYAR, Bat-Erdene. History of Mongolia. Cambridge: University of Cambridge, 1999. ISBN 9992900385. 
  • FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: NLN, s.r.o., Nakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-249-9. 

Externí odkazy