Předžaludek: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 46 bajtů ,  před 1 rokem
zs, typo
(zs, typo)
 
== Bachor (''rumen'') ==
 
Bachor je u dospělého přežvýkavce největším předžaludkem. Navazuje na [[jícen]] a pokračuje [[Předžaludek#čepec|čepcem]]. Objem bachoru u [[tur domácí|skotu]] je 100-120100–120 litrů, u [[ovce]] a [[koza|kozy]] 15-2015–20 litrů. Vyplňuje tedy velkou část břišní dutiny, téměř celou levou polovinu a naplněný zasahuje i napravo. Přijatá potrava je přežvýkavcem několik hodin trávena, promíchávána a mechanicky narušována právě v bachoru. Aby mohla trávenina projít do dalších částí předžaludku, musí být jednotlivé částice tráveniny dostatečně malé. Proto přežvýkavec opakovaně hrubé částice regurgituje, tj. vrací z bachoru do dutiny ústní, kde jsou mechanicky zpracovány přežvykováním. V bachoru pak rozeznáváme 3 různé frakce: frakci pevných částic, frakci tekutou a frakci plynnou. Chemickým složením je plynná frakce tvořena skupinou plynů, mimo jiné i metanem a [[Amoniak|amoniakem]]. Část dusíku z těchto látek je přežvýkavcem dále využívána, zbytek plynů je uvolňován tzv. eruktací neboli říháním.
 
Bachor má podobu dvou na sebe postavených vaků, které jsou spojeny širokým otvorem. Je srostlý s [[bránice|bránicí]] a se stropem břišní dutiny, vpředu na něj naléhá čepec, se kterým je bachor spojen neuzavíratelným otvorem (''ostium ruminoreticulare''). Oba dva předžaludky mají některé části stěny společné a fungují jako jeden celek.
 
Stěnu bachoru tvoří svalovina, vnitřní [[sliznice]] je tvořena až 1 cm vysokými papilami.
 
 
V bachoru žijí [[Symbiotický vztah|symbiotické]] [[mikroorganismy]], tj. [[prvoci]] [[bachořci]], [[bakterie]] a [[houby]]. Tyto organismy metabolizují přijímanou potravu, zejména [[monosacharidy]], [[oligosacharidy]], [[polysacharidy]] (celulózu, hemicelulózu, lignin, pektiny), dusíkaté látky a vytvářejí tak svůj vlastní, tzv. mikrobiální [[Bílkovina|protein]]. Kvalitativně je pro přežvýkavce hodnotnější protein vytvořený prvoky, kvantitativně však převládá protein vytvořený bakteriemi. Bakterie, prvoci i houby jsou pak se zbylou tráveninou posouváni do dalších částí zažívacího ústrojí. K natrávení mikrobiálního proteinu dochází ve slezu, ke vstřebání pak v tenkém střevě.
== Čepec (''reticulum'') ==
 
Čepec je vak kulovitého tvaru bezprostředně navazující na bachor. V uvolněném stavu má objem 5-85–8 litrů u skotu, 1-21–2 litry u ovce a kozy, ale při stahu svaloviny stěny se dokáže smrštit na velikost pěsti.
 
Vnitřní sliznice čepce tvoří asi 1 cm vysoké nevyhladitelné hřebeny, které tvoří čtyř- až šestiboké sklípky. Na dně čepce je vytvořen čepcový žlab, který spojuje bachor a knihu. Ten se může stahem svaloviny uzavřít a vytvořit pak jakousi trubici pro průchod vody.
== Kniha (''omasum'') ==
 
Je třetí oddíl předžaludku. U skotu má tvar koule o průměru asi 30 cm, objem 10-1510–15 litrů. U ovce a kozy je menší než čepec.
 
Sliznice knihy tvoří různě vysoké listy knihy, ploché slizniční výrůstky. Z čepce pokračuje uzavíratelný žlab pro průchod vody.
 
Probíhá zde mechanické trávení na bázi tření potravy a také resorpce vody.
 
 
Po průchodu předžaludky se potrava dostává do vlastního [[žaludek|žaludku]] přežvýkavců, [[slez]]u (''abomasum'').
 
== Odkazy ==
=== Externí odkazyLiteratura ===
* Veterinární anatomie - splanchnologia, Prof.MVDr Čeněk Červený, FLV 1998
* {{Wikislovník|heslo=bachor}}
 
=== Související články ===
* [[Přežvýkaví]]
 
=== ZdrojeExterní odkazy ===
* {{Wikislovník|heslo=bachor}}
 
Veterinární anatomie - splanchnologia, Prof.MVDr Čeněk Červený, FLV 1998
 
[[Kategorie:Anatomie domácích savců]]

Navigační menu