Dvorský hofmistr: Porovnání verzí
m odkaz |
preferované jméno rodem |
||
Řádek 128: | Řádek 128: | ||
* 1849–1865 Karel z Liechtensteinu (23. 10. 1790 – 7. 4. 1865) |
* 1849–1865 Karel z Liechtensteinu (23. 10. 1790 – 7. 4. 1865) |
||
* 1866–1896 Konstantin zu Hohenlohe-Schillingsfürst (8. 9. 1828 Wildeck, [[Hesensko]] – 14. 2. 1896 Vídeň) |
* 1866–1896 Konstantin zu Hohenlohe-Schillingsfürst (8. 9. 1828 Wildeck, [[Hesensko]] – 14. 2. 1896 Vídeň) |
||
* 1896–1908 [[Rudolf z Lichtenštejna]] (18. 4. 1838 Vídeň – 15. 12. 1908 [[Moravský Krumlov]]) |
* 1896–1908 [[Rudolf z Lichtenštejna|Rudolf z Liechtensteinu]] (18. 4. 1838 Vídeň – 15. 12. 1908 [[Moravský Krumlov]]) |
||
* 1909–1917 [[Alfred z Montenuova]] (16. 9. 1854 Vídeň – 6. 9. 1927 Vídeň) |
* 1909–1917 [[Alfred z Montenuova]] (16. 9. 1854 Vídeň – 6. 9. 1927 Vídeň) |
||
* 1917–1918 [[Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst]] (16. 12. 1863 Vídeň – 21. 12. 1918 Kammern im Liesingtal, [[Štýrsko]]) |
* 1917–1918 [[Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst]] (16. 12. 1863 Vídeň – 21. 12. 1918 Kammern im Liesingtal, [[Štýrsko]]) |
Verze z 26. 9. 2020, 21:13
Dvorský hofmistr nebo také nejvyšší hofmistr, královský hofmistr, případně hofmistr královského dvora (německy Oberhofmeister, latinsky magister curiae regiae) byl dvorským, nikoliv zemským úředníkem. Původně byl správcem královského dvora, pečoval o dodržování ceremoniálu při dvorských obřadech a slavnostech, zabýval se jejich organizací. V Českém království byla v roce 1458 (případně už v roce 1453) pozice rozdělena na nejvyššího zemského hofmistra, který se stal po nejvyšším purkrabím druhým nejvyšším zemským úředníkem, a na úřad dvorský, tj. hofmistr královského dvora. Dvorský hofmistr řídil služebnictvo v královských (císařských) rezidencích. V porovnání se zemským úřadem byla tato dvorská pozice kompetenčně bezvýznamná, král ji obsazoval podle své vůle. Mohl tak však vytvářet své politické centrum a pro tyto úředníky mohla být hodnost předstupněm jejich pozdější kariéry v nejvyšších zemských úřadech. Nicméně od roku 1538 byl dvorský hofmistr předsedou tajné rady (Geheimer Rat), kterou zřídil Ferdinand I. Habsburský k 1. lednu 1527. Tajná rada byla nejdůležitějším poradním kolegiálním orgánem panovníka, řídila zahraniční politiku a ovlivňovala vnitřní. Od 19. dubna 1743 byl úřad dědičný v rodě knížat a hrabat Kinských z Vchynic a Tetova na Chlumci nad Cidlinou.[1]
Správcem královnina dvoru byl hofmistr králové.
České království
Seznam dvorských hofmistrů Českého království
- 1401–1409 Mikuláš Kozíhalva
- 1414 Mikeš Divoký z Jemnišť
- 1458–1461 Petr Kdulinec z Ostromíře
- 1463–1467 Slavata z Chlumu a z Košumberka
- (?) Mikuláš Hořický z Hořic
- 1472–1493 Jan z Roupova[2]
- 1496–1502 Albrecht II. Libštejnský z Kolowrat (1463 – 25. 5. 1510)[2]
- 1511 Jindřich Švihovský z Rýzmberka[2]
- 1516–1519 Břetislav Švihovský z Rýzmberka na Rabí
- ? – 1523 Václav Bezdružický z Kolowrat
- 1523–1547 Vilém Švihovský z Rýzmberka
- 1526 Ondřej Trepka Polák
- 1587–1597 (18. 11.) Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic na Černém Kostelci (1513 – 18. 11. 1597)
- 1611–1618 Radslav starší Kinský z Vchynic a Tetova
- 1619–1620 Diviš Czernin z Chudenic na Nedrahovicích (1565 – 21. 6. 1621 Praha, popraven)
- 1624–1640 Sezima z Vrtby (1578 – 6. 3. 1648)
- 1646–1669 (27. 2.) Jan Oktavián Kinský († 4. 5. 1669)
- 1669 (16. 5.) – 1699 (27. 2.) František Oldřich Kinský (1634 Chlumec nad Cidlinou – 27. 2. 1699 Vídeň)
- 1699 (30. 4.) – 1719 Václav Norbert Oktavián Kinský (1642–1719)
- 1719 (4. 4.) – 1741 ? František Ferdinand Kinský (1. 1. 1678 Praha – 12. nebo 13. 9.[3] 1741 Praha)[4]
- ?
- 1743 (19. 4.) – 1749 (12. 3.) Štěpán Vilém Kinský (26. 12. 1679 – 12. 3. 1749)[5]
- 1749–1752 František Josef Kinský (1726–1752)
- 1752–1792 František Oldřich Kinský (23. 7. 1726 Zlonice – 18. 12. 1792 Praha)
- (1791) František Ferdinand Kinský z Vchynic a Tetova – v době korunovace Leopolda II.
- 1792–1798 Josef Arnošt Kinský (1751–1798)
- ?
- (1836) Oktavián Kinský – v době poslední korunovace na českého krále
Seznam dvorských vicehofmistrů Českého království
- 1406 Petr z Lomnice
Seznam hofmistrů králové v Českém království
- 1310 Mikuláš
- 1348 Jindřich (Hugo) z Dornštejna
- 1360 Petr z Janovic
- 1372–1373 Hereš
- 1377 Zděněk z Valdštejna
- 1378–1382 (hofmistr ovdovělé císařovny) Zdeněk ze Šternberka na Konopišti
- 1379–1380 Jindřich Škopek z Dubé
- 1381 Markvart z Pořešína
- 1393–1400 Jíra z Roztok
- 1400 Bořivoj
- 1400 Mikuláš z Ořecha
- 1418–1419 Jan Kyjata ze Zásady
- 1422 Jindřich z Elsterberka
- 1461–1462 Jindřich Berka z Dubé a z Lipé na Kostelci
- 1463–1465 Bořita z Martinic na Smečně
- 1466–1469 Hynek z Valdštejna
- 1475 Aleš Berka z Dubé
- 1546 Josef z Lamberka
Rakouské arcivévodství a císařství
Na dvoře římských císařů (do roku 1806) a rakouských císařů (1804–1918) fungoval nejvyšší hofmistr (kaiserlicher Obersthofmeister) jako přímý správce císařského dvora a domácnosti. Tato funkce u dvora se stala nejprestižnější. Nejvyšší hofmistr zastupoval císaře na jednáních tajné rady jako její předseda. Byli mu podřízeni také ti, kteří vedli chod kuchyně a obsluhu u císařské tabule. Dále byl zodpovědný za císařovu garderobu a jeho tělesné a dušení blaho. Měl také soudní pravomoc, řešil právní spory dvořanů.[6]
Seznam (prvních) nejvyšších císařských hofmistrů ve Vídni
Císařský dvůr sídlil od 16. století s malými výjimkami ve Vídni. V letech 1583–1612 sídlil dvůr Rudolfa II. v Praze a v letech 1740–1745 sídlil dvůr Karla VII. v Mnichově.
Úřad nejvyššího hofmistra zastávali:[7]
- 1527–1537–1539 (?) Vilém z Roggendorfu
- 1539–1545 Leonhard z Velsu
- od 1545–1546 úřad neobsazen, agendu asi převzal nejvyšší dvorský maršálek Jan III. z Trautsonu (kolem 1507 – 29. 12. 1589 Praha)[8]
- 1558–1564 (červenec ?) Jan III. z Trautsonu (kolem 1507 – 29. 12. 1589 Praha) – poprvé
- 1564 (srpen ?) – 1567 Leonhard z Harrachu
- 1567–1575 (30. 6.) Jan III. z Trautsonu (kolem 1507 – 29. 12. 1589 Praha) – podruhé
- 1575 (nebo 1576 prosinec ?[8]) – 1590 (nebo 1587[8]) Adam z Ditrichštejna (9. 10. 1527 Štýrský Hradec – 5. 1. 1590 Mikulov)[9]
- 1587–1593 Wolfgang Rumpf Wuelrossu (Wielrossu), správce úřadu nejvyššího hofmistra[10]
- 1593–1600 (28. 9.) Wolfgang Rumpf Wuelrossu (Wielrossu)
- 1600 Karel I. z Lichtenštejna (30. 7. 1569 pravděpodobně Valtice – 12. 2. 1627 Praha)[9][11] – poprvé
- 1600 (říjen ?) – 1606 Bedřich (Fridrich) III. z Fürstenbergu[10][12]
- 1605–1607 Karel I. z Lichtenštejna (30. 7. 1569 pravděpodobně Valtice – 12. února 1627 Praha)[9][11] – podruhé, v letech 1605–1606 pouze správce úřadu spolu se svým předchůdcem[10]
- 1607–1608 František z Ditrichštejna (22. 8. 1570 Madrid – 19. 9. 1636 Brno)[9][11], správce úřadu nejvyššího hofmistra[10]
- 1607–1608 Arnošt z Mollartu, nejvyšší dvorský maršálek, vice-nejvyšší hofmistr
- 1608 (23. 9.) – 1609 Jakub Adam z Attemsu
- 1609–1612 Jiří Ludvík z Leuchtenbergu
- 1612–1613 Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 zámek Greinburg) – poprvé
- 1612–1617 ? Bedřich z Fürstenbergu[10]
- 1617–1619 (jako nejvyšší komorník pouze správce úřadu[10]) Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 zámek Greinburg) – podruhé
- 1619–1625 (1621[10]) Jan Oldřich z Eggenberka (1568 Štýrský Hradec – 18. 10. 1634)
- 1621–1622 Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 zámek Greinburg), skutečný nejvyšší hofmistr?[10]
- 1622–1624 Volf Zikmund z Losensteinu, nejvyšší dvorský maršálek, vice-nejvyšší hofmistr[10]
- 1625 (4. 1. 1624?[10]) – 1626 (červenec/srpen) Gundaker z Liechtensteinu (30. 1. 1580 zámek Lednice – 5. 8. 1658 zámek Wilfersdorf)
- 1626 (před 31. 8.) – 1637 (únor?) Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 zámek Greinburg) – potřetí
- 1637 (březen ?) – 1650 Maxmilián z Trauttmansdorffu (23. 5. 1584 Štýrský Hradec – 8. 6. 1650 Vídeň)
- 1650–1655 (6. 11.) Maxmilián z Dietrichsteina na Mikulově (27. 6. 1596 Mikulov – 5. 11. 1655 Mikulov)
- 1655–1657 Jan Weikhard z Auerspergu (11. 3. 1615 zámek Seisenberg – 11. 11. 1677 Lublaň)
- 1657 (duben ?) – 1665 (17. 2.) Jan Ferdinand z Porcia (1605 Benátky – 19. 2. 1665 Vídeň)
- 1665 (24. 2.) – 1674 (20. 10.) Václav Eusebius Popel z Lobkovic (20. 1. 1609 – 22. 4. 1677 Roudnice nad Labem)
- 1675 (29. 6.) – 1682 (15. 12.) Jan Maximilián z Lambergu (23./28. 11. 1608 Brno – 12./15. 12. 1682 Vídeň)
- 1683 (23. 4. – 10. 10.[10]) Albrecht z Zinzendorfu († říjen 1683)[13]
- 1683 (11. 11.) – 1698 (28. 11.) Ferdinand Josef z Dietrichsteina (25. 9. 1636 – 28. 11. 1698 Vídeň)[13][14]
- 1699 (16. 2.) – 1705 (15. 6.) Ferdinand Bonaventura z Harrachu (14. 7. 1636 – 15. 6. 1706 Karlovy Vary)
- 1705 (15. 6.) – 1709 (25. 8.) Karel Teodor Otto ze Salmu (7. 7. 1645 Anholt – 10. 11. 1710 Cáchy)
- 1709 (29. 8.) – 1711 (1. 10.) Jan Leopold z Trautsonu (2. 5. 1659 – 18. 10. 1724) – poprvé
- 1711 (1. 10.) – 1721 (11. 10.) Antonín Florián z Liechtensteinu (28. 5. 1656 zámek Wilfersdorf – 11. 10. 1721 Vídeň)
- 1721 (15. 10.) – 1724 (19.10.[15]) Jan Leopold z Trautsonu (2. 5. 1659 – 18. 10. 1724) – podruhé
- 1724 (4. 11.) – 1747 (8. 1.) Zikmund Rudolf ze Sinzendorfu a Thannhausenu
- 1747 (12. 1.) – 1751 (8. 12. 1750[15]) Josef Lothar z Königsegg-Rothenfelsu (17. 5. 1673 Vídeň – 8. 12. 1751 Vídeň)
- 1753–1769 Antonín Corfiz Ulfeldt (15. 6. 1699 – 31. 12. 1769 Vídeň)
- 1769–1776 Jan Josef z Khevenhüller-Metsch (3. 7. 1706 Vídeň – 18. 4. 1776 Vídeň)
- 1776–1782 Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (25. 12. 1722 Vídeň – 17. 2. 1782 Vídeň)
- 1783–1807 Georg Adam ze Starhembergu (10. 8. 1724 Londýn – 19. 4. 1807 Vídeň)
- 1807–1827 Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (2. 1. 1749 Vídeň – 28. 8. 1827)
- 1827–1835 úřad neobsazen
- 1835–1843 Rudolf Colloredo-Mannsfeld
- 1844–1848 úřad neobsazen
- 1848–1849 Karl Ludwig von Grünne (25. 8. 1808 Vídeň – 15. 6. 1884 Baden)
- 1849–1865 Karel z Liechtensteinu (23. 10. 1790 – 7. 4. 1865)
- 1866–1896 Konstantin zu Hohenlohe-Schillingsfürst (8. 9. 1828 Wildeck, Hesensko – 14. 2. 1896 Vídeň)
- 1896–1908 Rudolf z Liechtensteinu (18. 4. 1838 Vídeň – 15. 12. 1908 Moravský Krumlov)
- 1909–1917 Alfred z Montenuova (16. 9. 1854 Vídeň – 6. 9. 1927 Vídeň)
- 1917–1918 Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (16. 12. 1863 Vídeň – 21. 12. 1918 Kammern im Liesingtal, Štýrsko)
- 1918 Leopold Berchtold (18. 4. 1863 Vídeň – 21. 11. 1942 Peresznye u Šoproně)
Seznam nejvyšších hofmistrů císařoven
(prozatím neúplný)
- Eleonora Gonzagová (1598–1655), druhá manželka Ferdinanda II., císařovna 1622–1637
- 1622–1636 Maxmilián z Dietrichsteina (27. 6. 1596 Mikulov – 6. 11. 1655 Mikulov)
- Marie Leopoldina Tyrolská (1632–1649), druhá manželka Ferdinanda III., císařovna 1648–1649
- 1648–1649 Maxmilián z Dietrichsteina (27. 6. 1596 Mikulov – 6. 11. 1655 Mikulov)
- Eleonora Magdalena Gonzagová (1630–1686), třetí manželka Ferdinanda III., císařovna 1651–1657, poté císařovna vdova
- 1651–1652 Jan Maxmilián z Lambergu[16]
- 1652–1655 Markvart Fugger(-Babenhausen)[16]
- 1656–1662 Friedrich A. Cavriani[16]
- 1662–1668 Hanibal Gonzaga[16]
- 1668–1670 Bartoloměj Marradas[16]
- 1670–1678 Albrecht z Zinzendorfu[16]
- 1678–1685 (únor) Karel Ferdinand z Valdštejna (1634 – 9. 4. 1702 Vídeň)[17][16]
- 1685 (únor) – 1686 (prosinec) Zikmund Helfried z Ditrichštejna (z hollenburské větve)[16]
- Markéta Habsburská (1651–1673), první manželka Leopolda I., císařovna 1666–1673
- 1666 (5.9.) – 1673 (?) Ferdinand Josef z Dietrichsteina (25. 9. 1636 – 28. 11. 1698 Vídeň)[18]
- Klaudie Felicitas Tyrolská (1653–1676), druhá manželka Leopolda I., císařovna 1673–1676
- 1673 – ? Ferdinand Josef z Dietrichsteina (25. 9. 1636 – 28. 11. 1698 Vídeň)[19]
- Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720), třetí manželka Leopolda I., císařovna 1676–1705, poté císařovna vdova
- 1685 (únor)[20] nebo 1686[21]–1690 Karel Ferdinand z Valdštejna (1634 – 9. 4. 1702 Vídeň)
- 1690–1692 František Mannsfeld
- 1692–1703 Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (23. 5. 1652 Brusel – 26. 10. 1703 Vídeň)[22]
- 1704–1711 Karel Maxmilián Thurn-Valsássina (15. 10. 1643 – 8. 6. 1716)
- 1711–1720 Maxmilián Quido z Martinic (16. 3. 1664 Praha – 30. 6. 1733 Vídeň)
- Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742), manželka Josefa I. Habsburského, císařovna 1705–1711, poté císařovna vdova
- Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1691–1750), manželka Karla VI., císařovna 1711–1740, poté císařovna vdova
- 1713–1730 hrabě Cortona
- 1729[zdroj?] nebo 1730–1734 (21. 12.) Filip Hyacint z Lobkovic (25. 2. 1680 Altstadt – 21. 12. 1734 Vídeň)[24][25]
- ---
- Josef Lothar z Königsegg-Rothenfelsu (17. 5. 1673 Vídeň – 8. 12. 1751 Vídeň)
- 1736–1738 Julius Visconti
- 1738–? Josef Lothar z Königsegg-Rothenfelsu (17. 5. 1673 Vídeň – 8. 12. 1751 Vídeň)
- Marie Terezie (1717–1780), manželka Františka I. Štěpána Lotrinského, císařovna 1745–1765
- 1741–1742 Ferdinand Herberstein
- 1742–1745 František Starhemberg
- 1745–? Leopold Trautson
- ?
- 1765–1780 František Filip ze Šternberka (21. 8. 1708 Praha – 9. 1. 1786 Vídeň)
- Marie Ludovika Španělská (1745–1792), manželka Leopolda II., císařovna 1790–1792
- 1790–1798 Antonín Thurn
- Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (1772–1807), druhá manželka Františka II./I., císařovna 1792–1807
- 1798–1807 Antonín Schaffgotsche
- Marie Ludovika Beatrix z Modeny (1787–1816), třetí manželka Františka II./I., císařovna 1808–1816
- 1807–1816 František Althann
- Karolína Augusta Bavorská (1792–1873), čtvrtá manželka Františka I., císařovna 1816–1835, poté císařovna vdova
- 1816–? Jindřich Gundkar Wurmbrand
- ...
- 1843–1860 August Bellegarde (29. 10. 1795 Linec – 21. 6 . 1873 Vídeň)[26]
- Alžběta Bavorská (1837–1898), manželka Františka Josefa I., císařovna 1854–1898
- 1854 (1. 3. – 19.6.) Josef František Karel z Lobkowicz (17. 2. 1803 Vídeň – 18. 3. 1875 Praha)[27]
- 1854–1857 (17. 1.) Bedřich Hanibal Thurn-Taxis (4. 9. 1799 Praha – 17. 1. 1857 Benátky)[28]
- ...
- 1894–1898 František Alexander Bellegarde (18. 6. 1833 Vídeň – 1. 1. 1912 Mnichov)[29]
Seznam nejvyšších hofmistryň císařského dvora
- 1899–1908 Marie Terezie Thurn-Taxisová, provdaná Harrachová (7. 1. 1856 Praha – 20. 8. 1908 zámek Prugg)[30]
Seznam nejvyšších hofmistryň císařoven
- Eleonora Magdalena Gonzagová z Mantovy (1630–1686), třetí manželka Ferdinanda III., císařovna 1651–1657, poté císařovna vdova
- 1675–1686 Anna Marie z Ditrichštejna, rozená z Meggau (1610–1698)[16]
- Karolína Augusta Bavorská (1792–1873), čtvrtá manželka Františka I., císařovna 1816–1835, poté císařovna vdova
- ?–? Marie Ulrika Falkenhaynová (1765–1852)
- Alžběta Bavorská (1837–1898), manželka Františka Josefa I., císařovna 1854–1898
- 1897–1898 Marie Terezie Thurn-Taxisová, provdaná Harrachová (7. 1. 1856 Praha – 20. 8. 1908 zámek Prugg)[31]
Seznam nejvyšších hofmistrů následníků trůnu
- 1896–1914 u arcivévody Františka Ferdinanda d'Este
- 1896–1899 Otto Abensperg a Traun
- 1899–1902 Albert Nostitz-Rieneck
- 1902–1914 Karl Rumerskirch
Seznam nejvyšších hofmistrů manželek následníků trůnu
- Štěpánka Belgická (1864–1945), manželka Rudolfa Habsbursko-Lotrinského, korunní princezna 1881–1889
- 1889–1894 František Alexander Bellegarde (18. 6. 1833 Vídeň – 1. 1. 1912 Mnichov)[29]
Seznam nejvyšších dědičných zemských hofmistrů v Dolních Rakousích
Nejvyšší dědičný zemský hofmistr v arcivévodství Dolní Rakousy (Obersterblandhofmeister im Erzherzogtum Österreich unter der Enns)
- Pavel Sixtus z Trautsonu (asi 1550 – 30. 7. 1621)
Seznam nejvyšších dědičných zemských hofmistrů v Horních Rakousích
Nejvyšší dědičný zemský hofmistr v arcivévodství Horní Rakousy (Obersterblandhofmeister im Erzherzogtum Österreich ob der Enns)
- 1626–1644 Leonard Helfried z Meggau (1577 Kreuzen – 23. 4. 1644 Greinburg)
Polské království
Seznam nejvyšších hofmistryň polských královen
- Marie Anna Tereza ze Steinu a Jettingenu, provdaná Krakowská z Kolowrat (1688–1751) – u saské kurfiřtky a polské královny Marie Josefy Saské (1699–1757)
Odkazy
Reference
- ↑ VOKÁČOVÁ, s. 395 a 719
- ↑ a b c MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). Díl 1: hospodářská základna a královská moc. Praha: Academia, 1992. 344 s. ISBN 80-200-0300-2. S. 322.
- ↑ VOKÁČOVÁ, s. 702
- ↑ VOKÁČOVÁ, s. 394–395
- ↑ VOKÁČOVÁ, s. 395 a 719
- ↑ HUSS, Frank. Vídeňský císařský dvůr. Kulturní dějiny od Leopolda I. po Leopolda II.. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2014. 392 + 20 stran obrázkové přílohy s. ISBN 978-80-242-4267-5. S. 222.
- ↑ FELLNER, Thomas; KRETSCHMAYR, Heinrich. Die österreichische Zentralverwaltung. I. Abteilung. Von Maximilian I. bis zur Vereinigung der österreichischen und böhmischen Hofkanzlei (1749). Bd. 1: Geschichtliche Übersicht. Wien: [s.n.], 1907. Dostupné online. S. 275–277.
- ↑ a b c Die österreichische Zentralverwaltung I1., s. 275
- ↑ a b c d BŮŽEK, Václav, a kol. Společnost českých zemí v raném novověku : struktury, identity, konflikty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 1025 s. ISBN 978-80-7422-062-3. S. 207.
- ↑ a b c d e f g h i j k Die österreichische Zentralverwaltung I1., s. 276
- ↑ a b c Maťa, s. 402
- ↑ SKALICKÁ, Eva. Šlechtické rody na Rakovnicku. Rakovník: Rabasova galerie, 1998. 144 s. ISBN 80-85868-18-0. S. 51.
- ↑ a b KUBEŠ, Jiří. Zápas o funkci nejvyššího štolmistra na dvoře císařovny vdovy Eleonory Gonzagové. Edice důvěrné korespondence bratří Ditrichštejnů z roku 1683. Folia historica Bohemia. 2013, roč. 28, čís. 1, s. 105–150, zde 114. Dostupné online. ISSN 0231-7494.
- ↑ VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 193.
- ↑ a b Die österreichische Zentralverwaltung I1., s. 277
- ↑ a b c d e f g h i KUBEŠ, Jiří. Zápas o funkci nejvyššího štolmistra na dvoře císařovny vdovy Eleonory Gonzagové. Edice důvěrné korespondence bratří Ditrichštejnů z roku 1683. Folia historica Bohemia. 2013, roč. 28, čís. 1, s. 105–150, zde 109–110. Dostupné online. ISSN 0231-7494.
- ↑ VOKÁČOVÁ, s. 650
- ↑ MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 437–438.
- ↑ SMÍŠEK, Rostislav. Císařský dvůr a „dvorská“ kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenberků za vlády Leopolda I. Disertační práce [online]. [cit. 2018-08-11]. S. 59.
- ↑ HRBEK, Jiří. Barokní Valdštejnové v Čechách 1640–1740. Praha: NLN a UK, 2013. ISBN 978-80-7422-233-7. S. 630.
- ↑ VOKÁČOVÁ, s. 650
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Praha: Libri, 2008. 448 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 130.
- ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 132.
- ↑ MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 433.
- ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 134–137.
- ↑ Almanach 2017, s. 490
- ↑ Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 150
- ↑ Almanach 2017, s. 387
- ↑ a b POUZAR, Vladimír, MAŠEK Petr, MENSDORFF-POUILLY Hugo, POKORNÝ Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 488.
- ↑ Almanach 2017, s. 386
- ↑ Almanach 2017, s. 386
Literatura
- ČAPKA, František. Slovník českých a světových dějin. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1998. 434 s. ISBN 80-7204-081-2. S. 129.
- HLEDÍKOVÁ, Zdenka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 570 s. ISBN 80-7106-709-1.
- HUSS, Frank. Vídeňský císařský dvůr. Kulturní dějiny od Leopolda I. po Leopolda II.. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2014. 392 + 20 stran obrázkové přílohy s. ISBN 978-80-242-4267-5.
- MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde Praha a.s., 1997. 576 s. ISBN 80-7201-045-X. S. 62–63.
- PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321–417.
- VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. Brno: Beta, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5. S. 203.