Střední Chorvatsko: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
upřesnění
Řádek 14: Řádek 14:
* [[Přímořsko-gorskokotarská župa]] – většina až na západní třetinu, která už patří k historické Istrii
* [[Přímořsko-gorskokotarská župa]] – většina až na západní třetinu, která už patří k historické Istrii
* [[Licko-senjská župa]]
* [[Licko-senjská župa]]
* [[Zadarská župa]] – pouze severovýchodní část
* [[Zadarská župa]] – pouze opčina [[Gračac]] v severovýchodní části
* [[Viroviticko-podrávská župa]] – pouze severozápadní část opčiny [[Pitomača]], zbytek župy patří ke Slavonii
* [[Mezimuřská župa]] – je také někdy počítána jako součást vlastního Chorvatska
* [[Mezimuřská župa]] – je také někdy počítána jako součást vlastního Chorvatska



Verze z 19. 9. 2020, 10:00

Vlastní Chorvatsko na mapě současné Chorvatské republiky

Střední či Vlastní Chorvatsko (chorvatsky Središnja Hrvatska; německy Kernkroatien) je jednou z pěti historických chorvatských zemí, v jejichž rámci bylo zemí hlavní. K tomuto území se vázal titul chorvatského knížete a později krále, právě tato země dala i název celému dnešnímu Chorvatsku. Metropolí země je už od 11. století Záhřeb, jenž se od 20. let 17. století (kdy do něj přesídlil chorvatský bán) stal i hlavním městem zbytku všech chorvatských zemí a v 19. století byl během chorvatského národního obrození vyvolen za hlavní centrum chorvatského národa.

Součástí Středního Chorvatska je také Přímoří – tj. pobřežní pás od Rijeky na severu po Karlobag na jihu, kde hraničí s Dalmácií (naopak od Rijeky na západ leží Istrie). Na severu tvoří hranici s Maďarskem a Mezimuřím řeka Dráva. Hranici se Slavonií na východě částečně tvoří řeka Ilova.

Střední Chorvatsko po roce 1918 už neexistuje jako zvláštní celek. Po rozpadu Jugoslávie a vzniku nezávislého Chorvatska (1991) je v současnosti celé Chorvatsko děleno na župy, které se s původními zemskými hranicemi nekryjí. Území Středního Chorvatska je rozděleno mezi tyto župy:

Související články