Josef Hais Týnecký: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Externí odkazy: + {{Obálky knih}} (v článku není k dispozici obrázek) za použití AWB
+ obr. z Týnce (dům babičky a pamětní deska na něm)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Josef Hais Týnecký
| jméno = Josef Hais Týnecký
| obrázek =
| obrázek = Týnec - pamětní deska Josefa Haise.jpg
| velikost obrázku =
| velikost obrázku = 120px
| popisek =
| popisek = Pamětní deska v [[Týnec (okres Klatovy)|Týnci]]
| datum narození = {{Datum narození|1885|3|2}}
| datum narození = {{Datum narození|1885|3|2}}
| místo narození = [[Klatovy]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo narození = [[Klatovy]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
Řádek 28: Řádek 28:
* Rodné [[Klatovy]] pojmenovaly po Josefu Haisu Týneckém ulici (ulice Haise Týneckého)
* Rodné [[Klatovy]] pojmenovaly po Josefu Haisu Týneckém ulici (ulice Haise Týneckého)
* Ulice Haise Týneckého je též v obci [[Mlázovice]] u Jičína<ref group="p">Josef Hais Týnecký trávil v Mlázovicích dovolenou a místní ochotníci sehráli premiéry některých jeho her. Viz Národní politika 24.8.1940, s.6[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7532225]</ref>
* Ulice Haise Týneckého je též v obci [[Mlázovice]] u Jičína<ref group="p">Josef Hais Týnecký trávil v Mlázovicích dovolenou a místní ochotníci sehráli premiéry některých jeho her. Viz Národní politika 24.8.1940, s.6[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7532225]</ref>
* Josef Hais Týnecký je čestným občanem obce [[Týnec (okres Klatovy)|Týnec]]; na domku, kde vyrůstal, je jeho pamětní deska.<ref name="roubenka"/>
* Josef Hais Týnecký je čestným občanem obce [[Týnec (okres Klatovy)|Týnec]]; na domku, kde vyrůstal, je jeho pamětní deska.<ref name="roubenka"/> [[Soubor:Týnec - dům pobytu Josefa Haise.jpg|thumb|right|Týnec - dům, kde vyrůstal Josef Hais Týnecký]]


== Literární dílo ==
== Literární dílo ==

Verze z 12. 9. 2020, 20:23

Josef Hais Týnecký
Pamětní deska v Týnci
Pamětní deska v Týnci
Narození2. března 1885
Klatovy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. dubna 1964 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníspisovatel, novinář a básník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Hais Týnecký, (2. března 1885 Klatovy[1] – 24. dubna 1964 Praha) byl český spisovatel a novinář.

Život

Josef Hais byl syn řezníka v Klatovech Jaroslava Haise a Gabriely, rozené Tiché. Matka pocházela z Týnce.[1] U babičky v Týnci také od roku 1888, po rozchodu rodičů, vyrůstal (odtud jeho přijaté druhé příjmení Týnecký).[2]

Studium na reálném gymnáziu v Plzni nedokončil; od roku pracoval v knihkupectví a v roce 1905 se přestěhoval do Prahy. V Praze se živil jako novinář, v letech 1924-1945 byl redaktorem Národní politiky. V roce 1919 vystoupil z církve;[1] některá jeho díla bývala označována jako protikatolická.[3] V roce 1919 se též oženil (civilní sňatek).[p 1] V letech 1920-1927 se angažoval ve Spolku českých spisovatelů belletristů Máj, kde byl členem výboru.[4]

V době insigniády (1934) se postavil na stranu spisovatelů hájících české nacionalistické studenty.[5]

Po 2. světové válce se již jeho příspěvky do denního tisku neobjevují, vycházejí však stále jeho knihy, ať už nové nebo reedice.

Zemřel v Praze, je pohřben na pražském Vyšehradském hřbitově[6].

Posmrtné uznání

  • Rodné Klatovy pojmenovaly po Josefu Haisu Týneckém ulici (ulice Haise Týneckého)
  • Ulice Haise Týneckého je též v obci Mlázovice u Jičína[p 2]
  • Josef Hais Týnecký je čestným občanem obce Týnec; na domku, kde vyrůstal, je jeho pamětní deska.[2]
    Týnec - dům, kde vyrůstal Josef Hais Týnecký

Literární dílo

Josef Hais Týnecký byl neobyčejně plodný prozaik. Databáze Národní knihovny ČR uvádí 179 jeho děl vydaných tiskem (včetně reedic a divadelních her). K tomu je třeba připočíst stovky drobných příspěvků do denního tisku. Jeho básně z mládí jsou okrajové. Níže jsou uvedeny důležitější příklady jeho prozaické činnosti.

Novinářská činnost

Již při pobytu v Plzni přispíval regionálního tisku - do Plzeňských listů[7] a Našich snah. V Praze, před dlouhodobým zaměstnáním v Národní politice, byl redaktorem např. Hlasu národa (1917). Do časopisů přispíval svými povídkami.[8] Pravidelně uveřejňoval sloupky na nejrůznější témata v Národní politice. Zde také řídil beletristickou část nedělní přílohy.

Za druhé světové války používal pseudonym Tomáš Tichý (dle rodného jména matky)[p 3] a zkratku TT.[9]

Divadelní hry

Hry Josefa Haise Týneckého (nejčastěji uváděny jako "hry se zpěvy") měly v repertoáru především soubory ochotnické,[10] ale i profesionální (Akropolis, Tylovo v Nuslích).[11]

Příklady:

  • Vězeň na Křivoklátě (historická hra se zpěvy, 1908)
  • Zlatá studně (opereta na hudbu Rudolfa Vašaty, 1913)[12]
  • Na horské faře (1926)
  • Batalion (1930)

Knižní tvorba (příklady)

Témata knih Josefa Haise Týneckého byla rozmanitá, historické romány, sociální, kroniky z Pošumaví či tvorba pro děti.

Raná tvorba

  • Karlovské povídky (1913, vydal Jan Kotík, Praha)
  • Batalion: třetí kniha Karlovských povídek (1922, Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha)

Historické venkovské kroniky

Jedná se o volný cyklus, popisující rodné Klatovsko v 19. století. Romány jsou po stránce formy inspirovány Jiráskovým U nás, s akcenty patriotickými a antiklerikálními:[13]

  • Zvony I. a II. (il. František Vrobel, vydala Česká grafická unie 1940 a 1942; druhý díl se věnuje studiím Jaroslava Vrchlického v Klatovech)
  • Osení I. a II. (il. František Vrobel, vydala Česká grafická unie 1941 a 1942; inspirováno příběhy vlastních předků)
  • Manželé Lukovi (Román, vydáno jako Románová příloha "Národní Politiky" 1926, 664 str.)

Tvorba pro děti

Série knih z různých prostředí vycházela většinou s podtitulem "Pravdivé vypsání mnoha příběhů ze života hmyzu, rostlin, ptáků, ryb a zvířat" nebo podobným:

  • Bratři mravenci (il. Otakar Štáfl, Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha, 1919)
  • Na pasece (il. Otakar Štáfl, Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha, 1920)
  • Les (il. Otakar Štáfl, Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha, 1923-1924)
  • Potok (il. Otakar Štáfl, Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha, 1923)
  • Hory (il. Otakar Štáfl, Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, Praha, 1924)
  • Moře (il. Otakar Štáfl, Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha, 1925)
  • Vrabec tulák: Pravdivé vypsání ze života ptáků (il. Otakar Zejbrlík, Melantrich, 1926)
  • Bělouš: Historie koně (il. Otakar Zejbrlík, Melantrich 1926)
  • Dobrodružství včelky Aly (Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha, 1928)
  • Komár dělá vědu (il. Otakar Štáfl, Československé podniky tiskařské a vydavatelské, Praha, 1929)

Pozdní tvorba

  • Antikrist (Naše vojsko, 1958; třídílný prolog k husitské epopeji: Psi Páně, Před bouří, Bouře)

Filmografie

Náměty k filmům

Batalion

Téma kořalny Batalion a doktora Františka Uhra patří k nejvýznamnější části odkazu Josefa Haise Týneckého, především dvojím filmovým zpracováním jeho námětu. Příběhu doktora Františka Uhra se Josef Hais Týnecký podrobně věnoval ve 20. a 30. letech; přitom zjistil některé do té doby neznámé údaje.[14]

Stejný námět zpracoval Josef Hais Týnecký již v roce 1922 jako povídku a v roce 1930 jako divadelní hru.[15] Divadelní hra byla upravena na zpěvohru s hudbou Rudolfa Piskáčka.[p 4]

V němé verzi hrál roli doktora Uhra Karel Hašler. Batalion je považován za jeden z nejlepších československých němých filmů.[16] Ve zvukovém Batalionu hrál hlavní roli František Smolík.

Zajímavost

Na sklonku I. světové války informoval denní tisk o spisovatelově zatčení na pražském policejním ředitelství, "poněvadž zastal se deputace pražských žen, která žádala za domovní prohlídku u jistého haličského obchodníka." Ale "na zakročení novinářských kruhů byl propuštěn."[17]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Katolický Štít z 24.7.1919 na s. ironicky dodal: "Redaktor Lidového deníkuJosef Hajs Týnecký uzevřel se slečnou Pomovou civilní sňatek na hejtmanství vinohradském. To proto, že je také dobrý katolík.Agrární listy moudře o tom mlčí."
  2. ↑ Josef Hais Týnecký trávil v Mlázovicích dovolenou a místní ochotníci sehráli premiéry některých jeho her. Viz Národní politika 24.8.1940, s.6[1]
  3. ↑ Národní politika 1942-1945, dostupné online v NK ČR
  4. ↑ O úspěchu Batalionu svědčí, že v roce 1930 byl v Praze hrán současně jako činohra (divadlo Akropolis) a zpěvohra (Vinohradská zpěvohra), viz Národní politika 26.2.1930, s.7[2]

Reference

  1. ↑ a b c Matrika narozených, Klatovy 63, 1873-1887, s.247 (snímek 252)[3]
  2. ↑ a b Místní dědictví: Roubenka, ve které Hais Týnecký vyrůstal[4]
  3. ↑ Štít, 20.3.1930, s.4 nebo 1.12.1932, s.3 (dostupné online v NK ČR)
  4. ↑ Národní politika, 26.6.1921, s.4[5]
  5. ↑ Seznam obou skupin intelektuálů online, Národní politika 8.12.1934, s. 3[6]
  6. ↑ hrob Josefa Haise Týneckého na vyšehradském hřbitově v Praze
  7. ↑ Plzeňské listy, 20.8.1904, s.9 (dostupné online v NK ČR
  8. ↑ Např. Zlatá Praha 27.7.1922: Zločin[7] nebo Malý čtenář 1931-1932, Dobrodružství malé vydry
  9. ↑ Vopravil: Slovník pseudonymů a zkratek v české a slovenské literatuře, SPN Praha, 1973, s. 591
  10. ↑ Národní politika 24.8.1940, s.6[8]
  11. ↑ Národní politika, 26.10.1929, s.7[9] a 19.5.1927, s.9[10]
  12. ↑ Národní politika 28.6.1913, s.1[11]
  13. ↑ NOVÁKOVÁ, Ester. Český historický román v období Protektorátu [online]. Brno: MASARYKOVA UNIVERZITA, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. Dostupné online. 
  14. ↑ HAIS TÝNECKÝ, Josef. Vůdce pražského „batalionu“ dr. František Uher. Národní politika. 1927-12-20, roč. 45, čís. 350, s. 3. Dostupné online. 
  15. ↑ Národní politika, 2.3.1930, s,8, Batalion[12]
  16. ↑ Filmová databáze FDb.cz - Batalion[13]
  17. ↑ Národní politika, 8.5.1918, s.4[14]

Literatura

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Hais_Týnecký&oldid=18991158“