Opava: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 241 bajtů ,  před 1 měsícem
rv nesmyslů anonyma
(podle významu)
(rv nesmyslů anonyma)
značka: vrácení zpět
| úřední web = www.opava-city.cz
}}
'''Opava''' ([[němčina|německy]] ''Troppau'',<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hosák | jméno = Ladislav | odkaz na autora = Ladislav Hosák | titul = Historický místopis země Moravskoslezské | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2004 | vydání = 2 | počet stran = 1144 | isbn = 80-200-1225-7 | poznámky = Dále jen ''Historický místopis země Moravskoslezské'' | strany = 737}}</ref> [[polština|polsky]] ''Opawa'', [[Latinaslezština (lechický jazyk)|latinskyslezsky]] ''OpaviaUopawa/OppaviaUopava'', [[slezština (lechický jazyk)Latina|slezskylatinsky]] ''UopawaOpavia/UopavaOppavia'') je [[statutární město]] v&nbsp;[[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]]. Leží v&nbsp;[[Opavská pahorkatina|Opavské pahorkatině]] na řece [[Opava (řeka)|Opavě]] a žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Původně byla centrem [[Opavské knížectví|Opavského knížectví]] a v letech 1742 až 1928 hlavním městem [[Rakouské Slezsko|rakouského]], resp. [[České Slezsko|českého Slezska]] se zemskými úřady.
 
Sídlí zde [[Zemský archiv v Opavě|Zemský archiv]], [[Slezské zemské muzeum]], [[Slezské divadlo Opava|Slezské divadlo]] nebo [[Slezská univerzita v Opavě|Slezská univerzita]], významnými památkami jsou např. [[konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie]], [[Kostel svatého Vojtěcha (Opava)|kostel svatého Vojtěcha]], radnice [[Věž Hláska (Opava)|Hláska]] nebo [[Kaple svatého Kříže (Opava)|kaple svatého Kříže]]. Každoročně se ve městě koná festival [[Bezručova Opava]].
}}</ref> Kromě již zmíněných dvou náměstí existoval v té době ještě tržní prostor – Dobytčí trh – v místech dnešní Masarykovy ulice. V prostoru Horního náměstí, v místech pozdější [[Věž Hláska (Opava)|Hlásky]], vznikl v roce 1327 kupecký dům, nejstarší obchodní centrum města. Ve městě byla od konce 13. století mincovna, na jejímž místě byl v 80. letech 20. století vybudován moderní hotel Koruna. [[Opavští Přemyslovci|Opavské Přemyslovce]] na opavském knížecím trůně vystřídal syn krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], [[Viktorín z Poděbrad]], který byl posléze donucen ustoupit nárokům syna uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], [[Jánoš Korvín|Jana Korvína]]. Po smrti Matyášově se však neudržel ani on a [[Opavské knížectví]] bylo podřízeno přímo [[Seznam představitelů českého státu|českým králům]].
 
V 16. století byla Opava silně zasažena reformací a většina obyvatel náležela v předbělohorském období k [[Protestantismus|evangelíkůmprotestantům]]. Opavští se dostávali do ostrých konfliktů zejména s [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckými biskupy]]. Na odpor ze strany evangelíkůprotestantů narazilo i udělení opavského knížectví [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu|Karlovi z Lichtenštejna]] císařem [[Matyáš Habsburský|Matyášem]] v roce 1613. Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byla Opava v roce 1626 "''bez boje!''" vydána žoldnéřům dánského krále, několikrát byla obsazena i Švédy. Velkou pohromu znamenal pro Opavu požár v roce 1689. V roce 1625 byl do Opavy povolán [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský řád]] a o pět let později zde bylo založeno jezuitské gymnázium. [[Jezuitská kolej (Opava)|Jezuitská kolej]] ve Sněmovní ulici byla v letech 1711–1723 přestavěna do barokní podoby, po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadla stavům. Při gymnáziu bylo v roce 1814 založeno [[Slezské zemské muzeum|muzeum]], nejstarší na území dnešního českého státu. Od roku 1853 budova sloužila zemskému sněmu, v současnosti je sídlem [[Zemský archiv v Opavě|Zemského archivu]].
 
Opava zůstala i po ukončení [[třicetiletá válka|třicetileté války]] centrem [[knížectví]], samotný význam knížecích pravomocí a tím i význam ústředního města však s postupujícími centralizačními tendencemi [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]] klesal. Národnostní složení města se postupně měnilo ve prospěch německého obyvatelstva a ve 20. letech 18. století představovali [[Češi]] jen asi sedminu obyvatel Opavy.
 
Porážka [[Marie Terezie]] a rozdělení [[Slezsko|Slezska]] mezi [[Prusko]] a [[Rakousko]] vyneslo Opavu do pozice centra [[Rakouské Slezsko|rakouského Slezska]]. Svá sídla si zde vedle úřadů zbudovala řada příslušníků slezské šlechty. Význam Opavy v 19. století podtrhlo i konání tzv. [[Opavský kongres|Opavského kongresu]] neboli také kongresu tzv. [[Svatá aliance|Svaté aliance]] v roce 1820, na němž se sešli evropští panovníci (rakouský císař [[František I. Rakouský|František I.]], ruský car [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]] a pruský král [[Fridrich Vilém III.|Bedřich Vilém III.]]) a diplomaté. Opava se stala vojensky důležitým pohraničním městem na státní hranici Rakouského mocnářství.
 
[[Soubor:Zemská sněmovna v Opavě 1900.gif|náhled|vlevo|Zemská sněmovna v&nbsp;Opavě k&nbsp;roku 1900]]
V oblasti průmyslu vzniklo několik převážně textilních podniků. V roce 1825 byl vybudován [[Pivovar Opava|pivovar]], v polovině 19. století vznikly na Jaktařském předměstí dva cukrovary. Významným impulsem pro rozvoj průmyslu bylo otevření železničního spojení v rámci [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy Ferdinandovy]] v roce 1855. Jako hlavní město rakouského Slezska byla Opava i významným správním a samosprávním centrem. Sídlil zde [[Slezský zemský sněm]], v jehož čele stál [[zemský hejtman]] a [[zemský výbor]]. Státní správu pro Slezsko tu vykonával zemský prezident a zemská vláda (místodržitelství). Sídlil zde také [[zemský soud]].
 
V roce 1883 bylo v Opavě založeno české gymnázium, v roce 1877 [[Matice opavská]]. Ve městě vycházel [[Opavský besedník]], pak [[Opavský týdenník]], z německých listů [[Troppauer Zeitung]] a další. Politická a národnostní situace se vyhrotila po skončení [[První světová válka|první světové války]], kdy se stala převážně německy mluvící Opava v závěru roku 1918 stala hlavním městem provincie [[Sudetenland (provincie, 1918)|Sudetenland]] na závěru roku 1918. Pokus o revoltu vůči tvořícímu se československému státu skončil obsazením města československými vojenskými oddíly bez boje 18. prosince 1918.
 
Až do 30. listopadu 1928 byla Opava hlavním městem [[České Slezsko|československého Slezska]]. V souvislosti s vytvořením [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]] město přestalo být sídlem zemských úřadů. Ve městě stále výrazně převažovalo německé obyvatelstvo, podléhající zejména ve 2. polovině 30. let nacistické ideologii [[Konrad Henlein|Henleinovy]] [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmecké strany]], které naprostou většinou přivítalo připojení k nacistickému Německu v roce 1938. Místní [[Synagoga v Opavě|synagoga]] byla vypálena. Opava se stala ústředímhlavním městem jednoho ze tří vládních obvodů v obsazených [[Říšská župa Sudety|Sudetech]].
 
Ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo město osvobozeno ve dnech 22. až 24. dubna 1945, avšak za velmi těžkých ztrát. Bylo zničeno téměř z jedné třetiny, nepracovala ani jediná továrna. Většina původních obyvatel byla [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlena]] a město změnilo nejen svůj vzhled, ale i národnostní ráz. Již v říjnu 1945 zahájila činnost stálá profesionální česká scéna [[Slezské divadlo Opava|Slezského národního divadla v Opavě]]. V roce 1948 byl v Opavě zřízen Slezský studijní ústav, dnes součást Slezského zemského muzea. V letech 1953–1959 působila ve městě Vyšší škola pedagogická, přenesená pak do [[Ostrava|Ostravy]]. Opava se stala okresním městem Severomoravského kraje.
 
Na Ostrožné ulici, v budově postavené na místě rodného domu [[Petr Bezruč|Petra Bezruče]], byla v roce 1956 otevřena expozice o básníkově životě a díle. Od roku 1958 se na počest básníka koná každoročně v září kulturní festival [[Bezručova Opava]]. V rekonstruovaném objektu bývalého dominikánského kláštera působí od roku 1974 Dům umění, pořádající pravidelně ve svých prostorách umělecké výstavy i další kulturní akce. Od roku 1990 je Opava opět [[Statutární město|statutárním městem]] v nově zřízeném Moravskoslezském kraji (r. 2000). Téhož roku (1990) zde zahájila první školní rok [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity]] v Brně a na tomto podkladě dne 9. července 1991 schválila [[Česká národní rada|ČNR]] zákon o zřízení [[Slezská univerzita v Opavě|Slezské univerzity]] se sídlem v Opavě.<ref name="Zákon č. 314/1991 Sb.">Zákon č. 314/1991 Sb., o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2469 Dostupné online.]</ref>
 
== Obyvatelstvo ==

Navigační menu