Hrázděná stavba: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 179 bajtů ,  před 1 měsícem
oprava a doplnění
(úprava odkazů - přesun)
(oprava a doplnění)
 
Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem [[1500]]–[[1650]] jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé [[kněžiště]] a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako [[sýpka|sýpky]] (např. kostel ve [[Wagenfurth]]u). Až kolem roku [[1700]] se začínají pravidelně objevovat [[mnohoúhelník|polygonální]] [[kněžiště]].
 
Další velkou oblastí, kde se lze setkat s hrázděnými kostely, je polská část [[Slezsko|Slezska]]. Jde o území, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve [[Svídnice (Polsko)|Svídnici]] ([[Kostel Míru]]). I na českém území jsou dochovány třičtyři hrázděné sakrální stavby, a to v severních a západních Čechách. Jedná se o [[Kostel svatého Václava (Žatec)|kostel sv. Václava v Žatci]], prvně doložený ve 14. století jako [[Patronátní právo|patronát]] místního cechu pekařů. Jeho dnešní podoba pochází z roku 1684, kdy ho měšťan Johann Hossmann nechal rozšířit o hrázděnou [[loď (architektura)|loď]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Holodňák
| jméno1 = Petr
| strany = 262–263
| isbn = 80-7106-443-2
}}</ref> Dále jsou to [[špitál]]ní [[kostel Všech svatých (Jáchymov)|kostel Všech svatých]] v [[Jáchymov]]ě z roku [[1516]], poutní [[Kaple Panny Marie (Podlesí)|kaple Panny Marie v Podlesí]], části obce [[Dolní Žandov]] v [[Okres Cheb|okrese Cheb]], a [[kaple Nejsvětější Tojice (Žichlice)|kaple Nejsvětější Trojice]] (hrázděná část pochází z roku [[1753]]) ze zaniklých [[Žichlice (okres Teplice)|Žichlic]] u [[Modlany|Modlan]], dnes přenesenoupřenesená do [[Muzeum v přírodě Zubrnice|skanzenu]] v obci [[Zubrnice]].
[[Soubor:Hasičská věž v Přípeři.jpg|náhled|Hasičská věž v [[Děčín|Děčíně]]-[[Přípeř|Přípeři]]|alt=]]
 

Navigační menu