Hrázděná stavba: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 26. 8. 2020, 16:00

Hrázděné patro na zděném přízemku, Brtníky čp. 237, okres Děčín

Hrázděná stavba (německy Fachwerkbau nebo Fachwerkhaus) je stavba, jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění. Na české území pronikla koncem 15. století spolu s německými přistěhovalci.^[1] Setkáme se s ní hlavně v severních a západních Čechách,^[2] a to téměř výhradně v kombinaci s roubenou nebo zděnou stavbou.

Konstrukce

Hrázděná stěna je konstruována z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami. Tato kostra má nosnou funkci a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem bez nosné funkce (mazanina, vepřovice, později pálené cihly).

Hrázděné kostely

Oblast hrázděných kostelů se táhne Evropou od Nizozemí přes severní a střední Německo až do východního Pruska a do jisté míry kopíruje tzv. izoglosu hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace hesenských hrázděných kostelů, zejména v oblasti Vogelbergu souvisí s reformací. Za hesenského lanckraběte Filipa Velkodušného byla na synodě v Homburgu zahájena roku 1526 reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů.

Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem 1500–1650 jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako sýpky (např. kostel ve Wagenfurthu). Až kolem roku 1700 se začínají pravidelně objevovat polygonální kněžiště.

Další velkou oblastí, kde se lze setkat s hrázděnými kostely, je polská část Slezska. Jde o území, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve Svídnici (Kostel Míru). I na českém území jsou dochovány tři hrázděné sakrální stavby, a to v severních Čechách. Jedná se o kostel sv. Václava v Žatci, prvně doložený ve 14. století jako patronát místního cechu pekařů. Jeho dnešní podoba pochází z roku 1684, kdy ho měšťan Johann Hossmann nechal rozšířit o hrázděnou loď.^[3] Dále jsou to špitální kostel Všech svatých v Jáchymově z roku 1516 a kaple Nejsvětější Trojice (hrázděná část pochází z roku 1753) ze zaniklých Žichlic u Modlan, dnes přenesenou do skanzenu v obci Zubrnice.

Odkazy

Reference

↑ VAŘEKA, Josef. Lidová architektura: encyklopedie. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 429 s. Dostupné online. ISBN 9788024712048. Google-Books-ID: MSOGJgcCekcC.
↑ Moderní hrázděnky spoléhají na tradici, ale i na moderní technologie. iDNES.cz [online]. 2013-06-18 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online.
↑ HOLODŇÁK, Petr; EBELOVÁ, Ivana (eds.). Žatec. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 516 s. ISBN 80-7106-443-2. S. 262–263.

Související články

Literatura

ZEMAN, Lubomír; DLESK, Vladimír. Objekty hrázděné konstrukce v Karlových Varech, Historický sborník Karlovarska IV. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 1996. ISSN 1240-9401.
ZEMAN, Lubomír. Objekty s hrázděnou konstrukcí saského typu v západním Krušnohoří, Historický sborník Karlovarska X. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2004. ISSN 1210-9401.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu hrázděný dům na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] VAŘEKA, Josef. Lidová architektura: encyklopedie. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 429 s. Dostupné online. ISBN 9788024712048. Google-Books-ID: MSOGJgcCekcC.

[2] Moderní hrázděnky spoléhají na tradici, ale i na moderní technologie. iDNES.cz [online]. 2013-06-18 [cit. 2017-01-04]. Dostupné online.

[3] HOLODŇÁK, Petr; EBELOVÁ, Ivana (eds.). Žatec. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 516 s. ISBN 80-7106-443-2. S. 262–263.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 Oblast [[hrázděný kostel|hrázděných kostelů]] se táhne [[Evropa|Evropou]] od [[Nizozemsko|Nizozemí]] přes severní a střední [[Německo]] až do východního [[Prusko|Pruska]] a do jisté míry kopíruje tzv. izoglosu hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace [[Hesensko|hesenských]] hrázděných kostelů, zejména v oblasti [[Vogelberg]]u souvisí s [[reformace|reformací]]. Za hesenského lanckraběte [[Filip Velkodušný|Filipa Velkodušného]] byla na synodě v [[Bad Homburg vor der Höhe|Homburgu]] zahájena roku [[1526]] reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů.
-Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem [[1500]]–[[1650]] jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako [[sýpka|sýpky]] (např. kostel ve [[Wagenfurth]]u). Až kolem roku [[1700]] se začínají pravidelně objevovat [[mnohoúhelník|polygonální]] [[kněžiště]].
+Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem [[1500]]–[[1650]] jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé [[kněžiště]] a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako [[sýpka|sýpky]] (např. kostel ve [[Wagenfurth]]u). Až kolem roku [[1700]] se začínají pravidelně objevovat [[mnohoúhelník|polygonální]] [[kněžiště]].
-Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely, je polská část [[Slezsko|Slezska]]. Jde o území, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve [[Svídnice (Polsko)|Svídnici]] ([[Kostel Míru]]). I na našem území máme dochovány tři hrázděné sakrální stavby, a to v severních Čechách. Jedná se o [[Kostel svatého Václava (Žatec)|kostel sv. Václava v Žatci]], prvně doložený ve 14. století jako [[Patronátní právo|patronát]] místního cechu pekařů. Jeho dnešní podoba pochází z roku 1684, kdy ho měšťan Johann Hossmann nechal rozšířit o hrázděnou loď.<ref>{{Citace monografie
+Další velkou oblastí, kde se lze setkat s hrázděnými kostely, je polská část [[Slezsko|Slezska]]. Jde o území, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve [[Svídnice (Polsko)|Svídnici]] ([[Kostel Míru]]). I na českém území jsou dochovány tři hrázděné sakrální stavby, a to v severních Čechách. Jedná se o [[Kostel svatého Václava (Žatec)|kostel sv. Václava v Žatci]], prvně doložený ve 14. století jako [[Patronátní právo|patronát]] místního cechu pekařů. Jeho dnešní podoba pochází z roku 1684, kdy ho měšťan Johann Hossmann nechal rozšířit o hrázděnou [[loď (architektura)|loď]].<ref>{{Citace monografie
  | příjmení1 = Holodňák
  | jméno1 = Petr
@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
  | strany = 262–263
  | isbn = 80-7106-443-2
-}}</ref> Dále jsou to [[špitál]]ní [[kostel Všech svatých (Jáchymov)|kostel Všech svatých]] v [[Jáchymov]]ě z roku [[1516]] a [[kaple Nejsvětější Tojice (Žichlice)|kaple Nejsvětější Trojice]] (hrázděná část pochází z roku [[1753]]) ze zaniklých [[Žichlice (okres Teplice)|Žichlic]] u [[Modlany|Modlan]], dnes přenesenou do skanzenu v obci [[Zubrnice]].[[Soubor:Hasičská věž v Přípeři.jpg|náhled|Hasičská věž v [[Děčín|Děčíně]] - [[Přípeř|Přípeři]]|alt=]]
+}}</ref> Dále jsou to [[špitál]]ní [[kostel Všech svatých (Jáchymov)|kostel Všech svatých]] v [[Jáchymov]]ě z roku [[1516]] a [[kaple Nejsvětější Tojice (Žichlice)|kaple Nejsvětější Trojice]] (hrázděná část pochází z roku [[1753]]) ze zaniklých [[Žichlice (okres Teplice)|Žichlic]] u [[Modlany|Modlan]], dnes přenesenou do skanzenu v obci [[Zubrnice]].
+[[Soubor:Hasičská věž v Přípeři.jpg|náhled|Hasičská věž v [[Děčín|Děčíně]]-[[Přípeř|Přípeři]]|alt=]]
 == Odkazy ==