Martin Středa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Životopis: doplnění údajů - VIZ kniha Švédové před Brnem .
red. textu
Řádek 40: Řádek 40:
}}</ref> Po smrti byl otec Martin pohřben v kryptě v jezuitském kostele.
}}</ref> Po smrti byl otec Martin pohřben v kryptě v jezuitském kostele.


Už císařský vojevůdce polní maršálek L. [[Raduit de Souches|Raduit hrabě de Souches]] údajně měl obrázek Martina Středy ve své soukromé kapli v [[Jevišovice|Jevišovicích]] k soukromé úctě. Podle vlastních vzpomínek právě Martinovi Středovi vděčil za své obrácení na katolickou víru. Městská rada města Brna se rozhodla v roce 1671 sepsat list, ve kterém vypsala zásluhy otce Martina, aby byla památka na něj uchovávána ve městě do budoucnosti.
Už císařský vojevůdce polní maršálek L. [[Raduit de Souches|Raduit hrabě de Souches]] údajně měl obrázek Martina Středy ve své soukromé kapli v [[Jevišovice|Jevišovicích]] k soukromé úctě. Podle vlastních vzpomínek právě Martinovi Středovi vděčil za své obrácení na katolickou víru. Městská rada města Brna se rozhodla v roce 1671 sepsat list, ve kterém vypsala zásluhy otce Martina, aby byla památka na něj uchovávána ve městě do budoucnosti.


Při otevření hrobu r. 1876 bylo shledáno jeho tělo neporušené a bylo přemístěno do prosklené rakve. Tvář stále neztratila jeho rysy shodné s dobovými portréty. Každý měsíc je v den jeho úmrtí (26. srpna) slavena mše na jeho památku.
Při otevření hrobu v roce 1876 bylo shledáno jeho tělo neporušené a bylo přemístěno do prosklené rakve. Tvář stále neztratila jeho rysy shodné s dobovými portréty. Každý měsíc je v den jeho úmrtí (26. srpna) slavena mše na jeho památku.


Od roku 1978 se na jeho počest koná branný závod "Závod Martina Středy". Zkratka ZMS byla z důvodů utajení vydávána (za komunistického režimu) za "Závod mladých svazarmovců"<ref>{{Citace elektronického periodika
Od roku 1978 se na jeho počest koná branný závod "Závod Martina Středy". Zkratka ZMS byla z důvodů utajení vydávána (za komunistického režimu) za "Závod mladých svazarmovců"<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 51: Řádek 51:
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-11-12
| datum přístupu = 2018-11-12
}}</ref>.
}}</ref>. R.1995 se o slavnosti Nanebevzetí P.Marie,tedy 15.srpna,začala konat každoročně oslava Dne Brna. V jejím rámci je připomínán při mších sv. a dalších akcích M.Středa, jeho působení v Brně a hlavně zásadní role při obléhání Brna (květen-srpen 1645). Od roku 2004 je mu zasvěceno nově budované [[Duchovní centrum P. Martina Středy a blahoslavené Marie Restituty|duchovní centrum]] v [[Lesná (Brno)|Brně- Lesná]]. Dne 11.listopadu 2009 byl v jezuitském kostele(kde je pohřben) slavnostně instalován nový zvon Martin Středa. Ten při své návštěvě Brna v září 2009 požehnal papež Katolické církve Benedikt XVI.(v úřadu : duben 2005-28.2.2012 - rezignoval - od své rezignace to je katolický pontifik-biskup Říma). Dne 27.ledna 2012 byla v Národním divadle v Brně(budově Mahenova divadla) uvedena divadelní hra Černá Madona brněnská. Její děj popisuje obléhání Brna švédsko-německo-sedmihradským vojskem(velel mu švédský vojevůdce L.Torstenson) v květnu-srpnu 1645.Významnou postavou v ní je i M.Středa. V l. 2018-2019 byla na objednávku Rady města Brna vytvořena socha P. Martina Středy,SJ. Její odhalení je naplánováno na sobotu 15.8.2020 po slavnostní Pontifikální mši sv. v jezuitském kostele Nanebevzetí P.Marie v Brně. Bude stát vlevo od vchodu do tohoto kostela na nároží ulic Jezuitská a Beethovenova.


V roce 1995 se o slavnosti [[Nanebevzetí Panny Marie]], tedy 15. srpna, začala konat každoročně oslava Dne Brna. V jejím rámci je připomínán při mších svatých a dalších akcích Martin Středa, jeho působení v Brně a hlavně zásadní role při obléhání Brna (květen-srpen 1645).
K odkazu Martina Středy se přihlásil Spolek Stredonius, který se v roce 2018 pokusil soudní cestou zabránit konání divadelního představení „Naše násilí a vaše násilí“ režiséra Olivera Frljiće v Divadle Husa na provázku v Brně.

Od roku 2004 je mu zasvěceno nově budované [[Duchovní centrum P. Martina Středy a blahoslavené Marie Restituty|duchovní centrum]] v [[Lesná (Brno)|Brně-Lesná]].

Dne 11. listopadu 2009 byl v jezuitském kostele (kde je pohřben) slavnostně instalován nový zvon Martin Středa. Ten při své návštěvě Brna v září 2009 požehnal papež Katolické církve [[Benedikt XVI.|Benedikt XVI]].

Dne 27. ledna 2012 byla v Národním divadle v Brně (budově [[Mahenovo divadlo|Mahenova divadla]]) uvedena divadelní hra Černá Madona brněnská. Její děj popisuje obléhání Brna švédsko-německo-sedmihradským vojskem (velel mu švédský vojevůdce L.Torstenson) v květnu-srpnu 1645. Významnou postavou v ní je i Martin Středa.

V letech 2018-2019 byla na objednávku Rady města Brna vytvořena socha Patra Martina Středy. Její odhalení je naplánováno na sobotu 15.8.2020 po slavnostní Pontifikální mši sv. v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Socha stojí vlevo od vchodu do tohoto kostela na nároží ulic Jezuitská a Beethovenova.


Jezuitský řád připravuje jeho beatifikaci (blahořečení), přípravami byl pověřen P. Jiří Novotný, od roku 2015 existuje samostatná internetová stránka věnovaná tomuto tématu<ref>{{Citace elektronického periodika
Jezuitský řád připravuje jeho beatifikaci (blahořečení), přípravami byl pověřen P. Jiří Novotný, od roku 2015 existuje samostatná internetová stránka věnovaná tomuto tématu<ref>{{Citace elektronického periodika

Verze z 14. 8. 2020, 10:21

Martin Středa SJ
Narození11. listopadu 1587 nebo 11. ledna 1587
Gliwice
Úmrtí26. srpna 1649
Brno
Místo pohřbeníkostel Nanebevzetí Panny Marie
Povoláníhistorik, pedagog a vysokoškolský učitel
Nábož. vyznáníkatolicismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska

Martin Středa (polsky: Marcin Strzoda, lat.: Martinus Stredonius; také Martin Středovský; 11. listopadu 1587 nebo 1588 Gliwice26. srpna 1649 Brno) byl teolog a historik.

Životopis

Martin Středa byl synem Martina, městského radního v Hlivicích (dnešní polská část Slezska). Učil se v hlivické farní škole, a pak ve škole v Horním Hlohově. Po požáru Hlivic/Gliwic v roce 1601 rodina Středových zchudla.

V roce 1605 Martin začal studovat v katolickém semináři sv. Václava v Praze. O tři roky později (1608) vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova v Praze, odkud byl poslán na noviciát do Brna. Tam začal teologické a filozofické studie; studoval také v Praze.

Po čtyřech letech nastoupil úřad děkana pražské filozofické fakulty. V letech 16261627 byl profesorem jezuitského kolegia v Nise a v letech 16281629 byl rektorem jezuitského kolegia v Brně. Výsledkem jeho vědecké práce byl doktorát z filozofie (1622) a teologie (1635) na Karlově univerzitě v Praze.

V roce 1645, jako katecheta české jezuitské provincie, se účastnil obrany Brna, které bylo v květnu-srpnu toho roku obléhané Švédy (švédsko-německo-sedmihradským vojskem L.Torstensona). Páter Martin Středa zemřel v noci z 25. na 26. srpna v roce 1649 v Brně. Jeho ostatky odpočívají v prosklené rakvi v kryptě jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Jeho svátek : ctihodný Martin Středa je 26.srpna , v den jeho smrti ( VIZ Liturgický kalendář římskokatolické církve pro území České republiky ) .

Úcta a snahy o svatořečení

Podle historických pramenů[1] byl Martin Středa už za svého života považován za svatého. Legenda praví, že Martinovi se měla během modlitby zjevit Panna Maria a slíbit mu, že pokud se bude město Brno držet Boha, nebude dobyto švédskými vojsky. Legenda dále hovoří o splnění Martinova proroctví zázračnou ochranou Panny Marie v podobě obrazu Madony Svatotomské (byl tehdy v kostele sv.Tomáše Apoštola, po přestěhování augustiniánů na Staré Brno přemístěn do tamní baziliky, kde je dodnes /srpen 2020/ ).

Martin také předpovídal s neobyčejnou přesností jednotlivé útoky během obléhání. Je uváděno, že poslední dělová koule, vypálená během obléhání města Brna v roce 1645, jehož se Martin Středa aktivně účastnil jak jako obránce, tak i modlitbami, dopadla k jeho nohám a zůstala nehybně ležet.

Říkalo se o něm, že je anděl a pro jeho vlastnosti si jej hluboce vážili i velcí císařové, Ferdinand III. a Leopold I.[2] Po smrti byl otec Martin pohřben v kryptě v jezuitském kostele.

Už císařský vojevůdce polní maršálek L. Raduit hrabě de Souches údajně měl obrázek Martina Středy ve své soukromé kapli v Jevišovicích k soukromé úctě. Podle vlastních vzpomínek právě Martinovi Středovi vděčil za své obrácení na katolickou víru. Městská rada města Brna se rozhodla v roce 1671 sepsat list, ve kterém vypsala zásluhy otce Martina, aby byla památka na něj uchovávána ve městě do budoucnosti.

Při otevření hrobu v roce 1876 bylo shledáno jeho tělo neporušené a bylo přemístěno do prosklené rakve. Tvář stále neztratila jeho rysy shodné s dobovými portréty. Každý měsíc je v den jeho úmrtí (26. srpna) slavena mše na jeho památku.

Od roku 1978 se na jeho počest koná branný závod "Závod Martina Středy". Zkratka ZMS byla z důvodů utajení vydávána (za komunistického režimu) za "Závod mladých svazarmovců"[3].

V roce 1995 se o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie, tedy 15. srpna, začala konat každoročně oslava Dne Brna. V jejím rámci je připomínán při mších svatých a dalších akcích Martin Středa, jeho působení v Brně a hlavně zásadní role při obléhání Brna (květen-srpen 1645).

Od roku 2004 je mu zasvěceno nově budované duchovní centrum v Brně-Lesná.

Dne 11. listopadu 2009 byl v jezuitském kostele (kde je pohřben) slavnostně instalován nový zvon Martin Středa. Ten při své návštěvě Brna v září 2009 požehnal papež Katolické církve Benedikt XVI.

Dne 27. ledna 2012 byla v Národním divadle v Brně (budově Mahenova divadla) uvedena divadelní hra Černá Madona brněnská. Její děj popisuje obléhání Brna švédsko-německo-sedmihradským vojskem (velel mu švédský vojevůdce L.Torstenson) v květnu-srpnu 1645. Významnou postavou v ní je i Martin Středa.

V letech 2018-2019 byla na objednávku Rady města Brna vytvořena socha Patra Martina Středy. Její odhalení je naplánováno na sobotu 15.8.2020 po slavnostní Pontifikální mši sv. v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Socha stojí vlevo od vchodu do tohoto kostela na nároží ulic Jezuitská a Beethovenova.

Jezuitský řád připravuje jeho beatifikaci (blahořečení), přípravami byl pověřen P. Jiří Novotný, od roku 2015 existuje samostatná internetová stránka věnovaná tomuto tématu[4]

Odkazy

Reference

  1. DILATUS, Vita Reverendi ac Venerabilis P. Martini Stredonii SJ. rkp.. vyd. Brno: [s.n.], 1670. 
  2. Středa, Martin : S. https://forum.valka.cz. Dostupné online [cit. 2018-11-12]. 
  3. Martin Středa (Stredonius). encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2018-11-12]. Dostupné online. 
  4. Úvod - P. Martin Středa SJ. P. Martin Středa SJ [online]. [cit. 2018-11-12]. Dostupné online. 

Literatura

  • Balbín Bohuslav, Ctihodný P. Martin Středa, Brno 1942
  • Schwertfer Václav, Vita Reverendi Patris Martini Stredonii Soc. Iesu, ed. Fechtnerová Anna, Praha, [vl. nákl.] 1994.
  • Tenora Jan, Život sluhy Božího P. Martina Středy z Tovaryšstva Ježíšova, Brno, Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje 1898.
  • Kučera Vladimír, Ctihodný Martin Středa, Brno 1941
  • Otýpka Karel, P. Martin Středa, jeden z obhájců Brna roku 1645, Brno, Brněnská tiskárna 1945
  • Koláček Josef, Martin Středa, Český Těšín : Cor Jesu, 1992
  • Morava a Brno na sklonku třicetileté války : [konference Brno, 22. a 23. června 1995], redigoval Jan Skutil, Praha : Societas Praha, 1995
  • Kopecký Milan, Život a dílo Martina Středy, [s.l., s.n] 1996
  • Novotný Jiří, Události ze života P. Martina Středy SJ, Olomouc, Refugium Velehrad-Roma, 2007, ISBN 978-80-86715-91-9
  • Zelenková Petra, Protegam Urbem istam“ - „Budu štítem tomuto městu“ Panna Marie a pater Martin Středa jako ochránci Brna na dvou augsburských mědirytinách ze 17. století, in: Orbis artium. K jubileu Lubomíra Slavíčka, eds. Jiří Kroupa - Michaela Šeferisová Loudová - Lubomír Konečný, Brno 2009, s. 341–351.

Externí odkazy