Rižský mír: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 26 bajtů ,  před 1 rokem
m
typi
(bez px, wikilink, překlep)
m (typi)
[[Soubor:Rzeczpospolita 1938.svg|thumb|right|upright=1.4|Hranice mezi Polskem a Ruskem po uzavření Rižského míru ]]
'''Rižský mír''' neboli Rižská smlouva (polsky: ''Traktat Ryski'') bylabyl podepsánapodepsán v lotyšské [[Riga|Rize]] 18. března [[1921]] mezi [[Druhá Polská republika|Polskem]] a [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|sovětským Ruskem]], a ukončilaukončil tak [[Polsko-sovětská válka|polsko-sovětskou válku]].
 
==Předcházející události==
Konec [[První světová válka|první světové války]] zanechal střední a východní Evropu v mocenském vakuu. Bývalá impéria [[Rakousko-Uhersko]] a [[Ruské impérium|Rusko]] se rozpadla na mnoho nástupnických států, které z většiny neměly pevně dané hranice. Ve stejné situaci se nacházelo Polsko, které získalo nezávislost v listopadu [[1918]]. Probíhající [[Ruská občanská válka|občanská válka v Rusku]] byla pro Poláky příležitostí získat nazpět území, o které přišli během [[dělení Polska]] v letech 1772 až 1795. Jednalo se především o rozsáhlá území dnešní Ukrajiny a Běloruska. Na druhé straně [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševici]] viděli v nadcházejícím konfliktu s Polskem vytvoření pomyslného můstku, po kterém by se světová třídní revoluce šířila dále do Evropy.
 
Válka probíhala od února [[1919]] a po částečných oboustranných úspěších eskalovala [[Bitva u Varšavy (1920)|bitvou u Varšavy]] a [[Bitva na řece Němen|bitvou u Němenu]] v rocesrpnu a září [[1920]]. Po dvou drtivých porážkách bolševici na frontě s Polskem přišli téměřbolševici o téměř celou armádu. Hrozba další polské ofenzívy je donutila požádat o mírová jednání. Poláci nabídku k míru přijali, protože jednak byli jednak tlačeni [[Společnost národů|Společností národů]] k ukončení bojů, jednak kontrolovali většinu požadovaných území a polskáv armádaneposlední řadě byla polská armáda po dlouhých bojích na pokraji vyčerpání.
 
==Průběh jednání==
[[Soubor:Dabski i delegacja 1920.jpg|thumb|right|upright=1.4|Polská delegace v Rize (odleva sedící: Władysław Kiernik, plk. Kuliński, Jan DąbskiDabski, Stanisław Grabski, Leon Wasilewski, stojící: Wichliński, Witold Kamieniecki, Norbert Barlicki, Adam Mieczkowski, Waszkiewicz)]]
 
První jednání začalazapočala 17. srpna 1920 v [[Minsk]]u, ale po masivním polském protiútoku se přesunula do lotyšské Rigy, kde pokračovala 21. září 1920. Sověti navrhli dvě možné podoby smlouvy. První 21. září a druhou 28. září. Polská delegace svoje požadavky předložila 2. října. O tři dny později Sověti navrhli změny v polském návrhu, které byly polskou stranou přijaty. Příměří bylo podepsáno 12. října a vešlo v platnost 18. října 1920. Za Poláky podepsal smlouvu o příměří [[Jan Dąbski]] a za Sověty [[Adolf Abramovič Joffe]].
 
Díky polským vojenským úspěchům musela sovětská delegace udělat několik velkých ústupků, co se týče konečných hranic. Poláci požadovali území, kde polská menšina tvořila více než 30% obyvatelstva. Další území se stala vnitřní politickou diskuzí mezi Národními demokraty, kteří měli podporu ve středním a západním Polsku a politiky podporující [[Józef Piłsudski|generála Piłsudského]], kteří měli své pozice právě na východě země. Kdyby východní území Ukrajiny a Běloruska připadla Polsku, Národní demokraté by nikdy nevyhráli volby. Nakonec tak města jako [[Minsk]] a [[Kamenec Podolský]] připadla sovětskému Rusku.
Státy [[Trojdohoda|Dohody]] se zprvu zdráhaly uznat smlouvu, která byla podepsána bez jejich účasti. Francie a Velká Británie byly více nakloněny východní hranici Polska na [[Curzonova linie|Curzonově linii]], která vedla o 250 km více na západ než hranice z Rižského míru, ale z ohledu na to, že nezávislá Ukrajina ani Bělorusko nevznikly a jejich východní části připojeny k sovětskému Rusku byl už tento požadavek irelevantní. Nakonec první uznala smlouvu [[Francie]], následovaná Velkou Británií, Itálií a Japonskem v roce [[1923]].
 
V Polsku se Rižská smlouva setkala s kritikou od samého začátku. Mnoho Poláků bylo názoru, že co získalo Polsko zbraněmi, zase ztratilo při podepsání smlouvy. [[Józef Piłsudski|Generál Piłsudski]], který byl v Rize pouze jako pozorovatel se vyjádřil o smlouvě jako o ''aktu zbabělosti'', který slouží pouze pro krátkodobý prospěch politiků z Národně- demokratické strany.
 
Běloruské a ukrajinské hnutí za nezávislost vidělo ve smlouvě velký nezdar. Území [[Běloruská lidová republika|Běloruské lidové republiky]] a [[Ukrajinská lidová republika|Ukrajinské lidové republiky]] bylo bez souhlasu představitelů zmíněných států rozděleno mezi Polsko a sovětské Rusko. Čtyři milióny Ukrajinců a přes milión Bělorusů se ocitlo v nově vzniklém polském státě. Poláků v celém Polsku bylo dohromady přibližně 68 % (ve východní části země 40 %), Ukrajinců bylo 15 % (ve východní části země 38 %), Bělorusů 4 % (ve východní části země 9 %) a Židů 7 % (ve východní části země 8 %)<ref>Statystyka Polski, Pierwszy Powszechny Spis Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 30 września 1921 r, Tom XI—XXXVI, GUS, 1926—1928, 1930—1932</ref>. Bělorusové a Ukrajinci v sovětském Rusku, získali autonomii, ale zároveň byli vystaveni různým formám rusifikace.
Smlouva znamenala konec plánů generála Piłsudského na vytvoření [[Mezimoří]], federaci středoslovanských a východoslovanských národů pod vedením Polska. Lenin nebyl se smlouvou taktéž spokojen, protože musel odložit své plány pro rozšíření [[Proletářská revoluce|proletářské revoluce]] dále do Evropy.
 
Rižský mír stabilizoval vztahy mezi Polskem a sovětským Ruskem na dalších 20 let. Problém hranic mezi těmito státy se opět otevřel předvečer [[Druhá světová válka|Druhédruhé světové války]]. Podle některých pozorovatelů bylo pro Polsko velice nešťastné připojit k nově vzniklému státu území s tak velkým počtem lidí jiné národnosti. Ukrajinci a Bělorusové po celou dobu usilovali o nezávislost, a tak se východní hranice se smíšeným obyvatelstvem stala pro Polsko velice těžce bránitelnou.
 
===Situace menšin===

Navigační menu