Elektrifikace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 1 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1
Řádek 27: Řádek 27:
| isbn =
| isbn =
| jazyk = cs
| jazyk = cs
}}</ref>, je přítomen v&nbsp;názvu národního podniku Elektrizace železnic, založeného v roce [[1954]], užívá se v&nbsp;některých dokumentech [[Správa železnic|SŽDC]]<ref name="Prohlášení 2013">[http://www.szdc.cz/soubory/prohlaseni-o-draze/2013/prohlaseni-2013.pdf Prohlášení o dráze celostátní a regionální platné pro přípravu jízdního řádu 2013 a pro jízdní řád 2013 ve znění změny č. 1/2012 účinné od 1.7.2012 a změny č.2/2012 účinné od 1.7.2013]{{Nedostupný zdroj}}</ref>).
}}</ref>, je přítomen v&nbsp;názvu národního podniku Elektrizace železnic, založeného v roce [[1954]], užívá se v&nbsp;některých dokumentech [[Správa železnic|SŽDC]]<ref name="Prohlášení 2013">[https://www.spravazeleznic.cz/soubory/prohlaseni-o-draze/2013/prohlaseni-2013.pdf Prohlášení o dráze celostátní a regionální platné pro přípravu jízdního řádu 2013 a pro jízdní řád 2013 ve znění změny č. 1/2012 účinné od 1.7.2012 a změny č.2/2012 účinné od 1.7.2013]{{Nedostupný zdroj}}</ref>).


Na železnici v České republice se používají následující [[železniční napájecí soustava|proudové soustavy]]:<ref>[http://provoz.szdc.cz/PORTAL/Show.aspx?path=/Data/Mapy/kol_KJR.pdf Mapa SŽDC: Počty traťových kolejí, systémy trakčních proudových soustav a označení podle knižního jízdního řádu]</ref>
Na železnici v České republice se používají následující [[železniční napájecí soustava|proudové soustavy]]:<ref>[http://provoz.szdc.cz/PORTAL/Show.aspx?path=/Data/Mapy/kol_KJR.pdf Mapa SŽDC: Počty traťových kolejí, systémy trakčních proudových soustav a označení podle knižního jízdního řádu]</ref>
Řádek 34: Řádek 34:
okrajově se zde používá též
okrajově se zde používá též
* stejnosměrná 1,5 kV ([[elektrická dráha Tábor - Bechyně|Tábor – Bechyně]], první elektrifikovaná trať na území dnešní [[Česko|ČR]]<ref>http://www.zelpage.cz/zpravy/7908</ref>)
* stejnosměrná 1,5 kV ([[elektrická dráha Tábor - Bechyně|Tábor – Bechyně]], první elektrifikovaná trať na území dnešní [[Česko|ČR]]<ref>http://www.zelpage.cz/zpravy/7908</ref>)
* střídavá 15 kV, 16,7 Hz ([[železniční trať Znojmo - Retz|Znojmo – Šatov – Retz]], jedna z posledních elektrifikovaných tratí, elektrifikace proběhla v letech [[2008]]–[[2009]],<ref>http://www.zelpage.cz/zpravy/5299 Elektrifikace traťového úseku Šatov - Znojmo</ref> navazuje na rakouskou proudovou soustavu 15&nbsp;kV, 16,7&nbsp;Hz, dříve 16&nbsp;<sup>2</sup>/<sub>3</sub>&nbsp;Hz).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Elektrizace traťového úseku vč. PEÚ Šatov – Znojmo, údaje o stavbě na stránkách SŽDC |url=http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/satov-znojmo.html |datum přístupu=2012-04-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100108213339/http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/satov-znojmo.html |datum archivace=2010-01-08 |nedostupné=ano }}</ref>
* střídavá 15 kV, 16,7 Hz ([[železniční trať Znojmo - Retz|Znojmo – Šatov – Retz]], jedna z posledních elektrifikovaných tratí, elektrifikace proběhla v letech [[2008]]–[[2009]],<ref>http://www.zelpage.cz/zpravy/5299 Elektrifikace traťového úseku Šatov - Znojmo</ref> navazuje na rakouskou proudovou soustavu 15&nbsp;kV, 16,7&nbsp;Hz, dříve 16&nbsp;<sup>2</sup>/<sub>3</sub>&nbsp;Hz).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Elektrizace traťového úseku vč. PEÚ Šatov – Znojmo, údaje o stavbě na stránkách SŽDC |url=https://www.spravazeleznic.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/satov-znojmo.html |datum přístupu=2012-04-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100108213339/https://www.spravazeleznic.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/satov-znojmo.html |datum archivace=2010-01-08 |nedostupné=ano }}</ref>


Z celkem 9&nbsp;487&nbsp;km železničních tratí, které v roce [[2013]] provozoval český státní provozovatel [[Správa železnic|Správa železniční dopravní cesty]], bylo 1&nbsp;907&nbsp;km dvoukolejných nebo vícekolejných, 7&nbsp;557&nbsp;km jednokolejných, elektrizovaných bylo 3&nbsp;078&nbsp;km (tj. necelá třetina), z&nbsp;toho 1&nbsp;774&nbsp;km stejnosměrnou soustavou (3&nbsp;kV a 1,5&nbsp;kV) a 1&nbsp;305&nbsp;km soustavou 25&nbsp;kV 50&nbsp;Hz.<ref name="Prohlášení 2013"/>
Z celkem 9&nbsp;487&nbsp;km železničních tratí, které v roce [[2013]] provozoval český státní provozovatel [[Správa železnic|Správa železniční dopravní cesty]], bylo 1&nbsp;907&nbsp;km dvoukolejných nebo vícekolejných, 7&nbsp;557&nbsp;km jednokolejných, elektrizovaných bylo 3&nbsp;078&nbsp;km (tj. necelá třetina), z&nbsp;toho 1&nbsp;774&nbsp;km stejnosměrnou soustavou (3&nbsp;kV a 1,5&nbsp;kV) a 1&nbsp;305&nbsp;km soustavou 25&nbsp;kV 50&nbsp;Hz.<ref name="Prohlášení 2013"/>

Verze z 2. 8. 2020, 20:31

Elektrifikovaná železniční trať

Elektrifikace je proces úpravy nebo změny podstaty systému tak, aby ke své činnosti využíval elektrickou energii, nebo také plošné rozšíření používání elektrického proudu,[1] resp. elektrické sítě.[2] Obdobně utvořeným slovem je např. plynofikace.

Tímto pojmem se označuje zejména budování potřebné infrastruktury pro zásobování domů a továren elektrickou energií. Pro zavádění elektrické trakce na železnici[3] se v české praxi často používá slovo elektrizace.

První veřejná elektrárna byla otevřena roku 1881 v Godalmingu. K elektrifikaci měst a obcí v Česku docházelo především před koncem 19. století (Žižkov 1889, Karlín 1895, Smíchov 1897) a v první polovině 20. století.

Poslední elektrifikovanou obcí na území České republiky se udává obec Hrčava (okres Frýdek-Místek)[4] v roce 1955. Avšak podle obecní kroniky byla Horažďovická Lhota elektrifikována v dubnu 1958.

Elektrifikace železničních tratí

Související informace naleznete také v článku Železniční napájecí soustava.

Elektrifikace železničních tratí[5] je proces, kdy je železniční trať vybavována pevnými trakčními zařízeními, která slouží pro napájení hnacích vozidel elektrickou energií. Trať, která je těmito prvky vybavena, se nazývá elektrifikovaná trať.

Elektrifikace (elektrizace) železničních tratí v České republice

V české technické praxi se pro elektrifikaci železničních tratí často používá specifický výraz elektrizace (používal jej zakladatel české technické normalizace Vladimír List[6], je přítomen v názvu národního podniku Elektrizace železnic, založeného v roce 1954, užívá se v některých dokumentech SŽDC[7]).

Na železnici v České republice se používají následující proudové soustavy:[8]

  • stejnosměrná 3 kV
  • střídavá 25 kV, 50 Hz,

okrajově se zde používá též

  • stejnosměrná 1,5 kV (Tábor – Bechyně, první elektrifikovaná trať na území dnešní ČR[9])
  • střídavá 15 kV, 16,7 Hz (Znojmo – Šatov – Retz, jedna z posledních elektrifikovaných tratí, elektrifikace proběhla v letech 20082009,[10] navazuje na rakouskou proudovou soustavu 15 kV, 16,7 Hz, dříve 16 2/3 Hz).[11]

Z celkem 9 487 km železničních tratí, které v roce 2013 provozoval český státní provozovatel Správa železniční dopravní cesty, bylo 1 907 km dvoukolejných nebo vícekolejných, 7 557 km jednokolejných, elektrizovaných bylo 3 078 km (tj. necelá třetina), z toho 1 774 km stejnosměrnou soustavou (3 kV a 1,5 kV) a 1 305 km soustavou 25 kV 50 Hz.[7]

Mezi pevná trakční zařízení patří:

  • napájecí stanice, které jsou vybaveny elektrickým zařízením odpovídajícím příslušné napájecí soustavě
    • u stejnosměrného napájení typicky – třífázový transformátor a můstkový usměrňovač
    • u střídavého napájení typicky transformátor ve speciálním jednofázovém zapojení
  • spínací stanice
  • trakční (trolejové) vedení nebo napájecí (třetí) kolejnice.

Reference

Související články