John Lewis (politik): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Přidání šablony Překlad
IB, upravit
Řádek 1: Řádek 1:
{{Upravit}}
{{Infobox - politik}}
'''John Robert Lewis''' (21. února 1940 - 17. července 2020) byl [[Afroamerické hnutí za občanská práva|americký]] obhájce [[Afroamerické hnutí za občanská práva|občanských práv]] a politik. Od roku 1987 do své smrti byl členem [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]] a byl [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|zástupcem USA]] pro Georgia's 5th congressional district . Byl také děkanem kongresové delegace za Georgii. Region, který reprezentoval, zahrnuje severní tři čtvrtiny [[Atlanta|Atlanty]].


Lewis, který byl předsedou [[Student Nonviolent Coordinating Committee|Studentského nenásilného koordinačního výboru]] (SNCC), byl jedním z „ velkých šesti “ vůdců skupin, kteří zorganizovali v březnu 1963 [[Pochod na Washington za práci a svobodu|pochod do Washingtonu]], hrál velkou roli v [[Afroamerické hnutí za občanská práva|hnutí za občanská práva]] a v jeho činech, které vedly k ukončení rasové segregace ve Spojených státech . Stal se vůdcem Demokratické strany v Sněmovně reprezentantů USA, od roku 1991 působil jako Chief Deputy Whip a od roku 2003 jako Senior Chief Deputy Whip. Bylo mu uděleno mnoho čestných titulů a cen, včetně [[Prezidentská medaile svobody|prezidentské medaile svobody]] .
{{Infobox officeholder|name=John Lewis|birth_name=John Robert Lewis|education={{nowrap|[[American Baptist College]] ([[Bachelor of Arts|BA]])}}<br />[[Fisk University]] ([[Bachelor of Arts|BA]])|children=John-Miles Lewis|spouse={{marriage|Lillian Miles|1968|2012|end=died}}|party=[[Democratic Party (United States)|Democratic]]|death_place=[[Atlanta]], [[Georgia (U.S. state)|Georgia]], U.S.|death_cause=[[Pancreatic cancer]]|death_date={{death date and age|2020|7|17|1940|2|21}}|birth_place=[[Troy, Alabama|Troy]], [[Alabama]], U.S.|birth_date={{birth date|1940|2|21}}|successor1=[[Kwame Ture]]|image=John Lewis-2006 (cropped).jpg|predecessor1=[[Charles McDew]]|term_end1=May 1966|term_start1=June 1963|office1=3rd Chairman of the [[Student Nonviolent Coordinating Committee]]|successor=Vacant|predecessor=[[Wyche Fowler]]|term_end=July 17, 2020|term_start=January 3, 1987|district={{ushr|GA|5|5th}}|state=[[Georgia (U.S. state)|Georgia]]|website=}} '''John Robert Lewis''' (21. února 1940 - 17. července 2020) byl [[Afroamerické hnutí za občanská práva|americký]] obhájce [[Afroamerické hnutí za občanská práva|občanských práv]] a politik. Od roku 1987 do své smrti byl členem [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]] a byl [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|zástupcem USA]] pro Georgia's 5th congressional district . Byl také děkanem (v orig. dean) kongresové delegace za Georgii . Region, který reprezentoval, zahrnuje severní tři čtvrtiny [[Atlanta|Atlanty]] .


== Freedom Rides ==
Lewis, který byl předsedou [[Student Nonviolent Coordinating Committee|Studentského nenásilného koordinačního výboru]] (SNCC), byl jedním z „ velkých šesti “ vůdců skupin, kteří zorganizovali v březnu 1963 [[Pochod na Washington za práci a svobodu|pochod do Washingtonu]], hrál velkou roli v [[Afroamerické hnutí za občanská práva|hnutí]] za [[Afroamerické hnutí za občanská práva|občanská práva]] a v jeho činnech, které vedly k ukončení rasové segregace ve Spojených státech . Stal se vůdcem Demokratické strany v Sněmovně reprezentantů USA, od roku 1991 působil jako Chief Deputy Whip a od roku 2003 jako Senior Chief Deputy Whip. Bylo mu uděleno mnoho čestných titulů a cen, včetně [[Prezidentská medaile svobody|prezidentské medaile svobody]] .
V roce 1961 se Lewis stal jedním z 13 původních [[Freedom Riders]]. <ref name="ReportingCivilRights">''Reporting Civil Rights: American Journalism 1963–1973, Part Two ''Carson, Clayborne, Garrow, David, Kovach, Polsgrove, Carol (Editorial Advisory Board), (Library of America: 2003) {{ISBN|978-1-931082-29-7}}, pp. 15–16, 48, 56, 84, 323, 374, 384, 392, 491–94, 503, 505, 513, 556, 726, 751, 846, 873.</ref> <ref>{{Citace elektronické monografie

=== Freedom Rides ===
V roce 1961 se Lewis stal jedním z 13 původních [[Freedom Riders]] . <ref name="ReportingCivilRights">''Reporting Civil Rights: American Journalism 1963–1973, Part Two ''Carson, Clayborne, Garrow, David, Kovach, Polsgrove, Carol (Editorial Advisory Board), (Library of America: 2003) {{ISBN|978-1-931082-29-7}}, pp. 15–16, 48, 56, 84, 323, 374, 384, 392, 491–94, 503, 505, 513, 556, 726, 751, 846, 873.</ref> <ref>{{Citace elektronické monografie
| url = https://kinginstitute.stanford.edu/encyclopedia/freedom-rides
| url = https://kinginstitute.stanford.edu/encyclopedia/freedom-rides
}}</ref> Sedm bělochů a šest černochů se rozhodlo cestovat z [[Washington, D.C.|Washingtonu, DC]] do [[New Orleans]] společně. V té době v některých jižanských státech stále platily zákony zakazující cestovat černochům a bělochům společně veřejnou dopravou. Freedom Rides původně iniciovalo Společenství smíření a později je znovu obnovil James Farmer a Kongres rasové rovnosti (CORE). Jejich posláním bylo zvýšit tlak na federální vládu tak, aby začala vyžadovat rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu ''Boynton v.'' ''Virginie'' (1960), které prohlásilo segregaci v mezistátních autobusových spojích za protiústavní. Freedom Rides také poukázalo na pasivitu federální vlády vůči násilí proti občanům, kteří jednali v souladu se zákony. <ref name="CNN">{{Citace elektronické monografie
}}</ref> Sedm bělochů a šest černochů se rozhodlo cestovat z [[Washington, D.C.|Washingtonu, DC]] do [[New Orleans]] společně. V té době v některých jižanských státech stále platily zákony zakazující cestovat černochům a bělochům společně veřejnou dopravou. Freedom Rides původně iniciovalo Společenství smíření a později je znovu obnovil James Farmer a Kongres rasové rovnosti (CORE). Jejich posláním bylo zvýšit tlak na federální vládu tak, aby začala vyžadovat rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu ''Boynton v.'' ''Virginie'' (1960), které prohlásilo segregaci v mezistátních autobusových spojích za protiústavní. Freedom Rides také poukázalo na pasivitu federální vlády vůči násilí proti občanům, kteří jednali v souladu se zákony. <ref name="CNN">{{Citace elektronické monografie

Verze z 19. 7. 2020, 22:53

John Lewis
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana

Rodné jménoJohn Robert Lewis
Narození21. února 1940
Troy
Úmrtí17. července 2020 (ve věku 80 let)
Atlanta
Příčina úmrtírakovina slinivky
NárodnostAfroameričané
Alma materAmerican Baptist College (do 1961)
Fisk University (do 1967)
Pike County Schools
Profesepolitik, předseda a lidskoprávní aktivista
Náboženstvíbaptisté
OceněníKnižní cena Lilian Smithové (1998)
Eleanor Roosevelt Award for Human Rights (1998)
Knižní cena Anisfieldové Wolfové (1999)
Wallenbergova medaile (1999)
Profile in Courage Award (2001)
… více na Wikidatech
PodpisJohn Lewis, podpis
Webová stránkajohnlewis.house.gov
CommonsJohn Lewis (American politician)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Robert Lewis (21. února 1940 - 17. července 2020) byl americký obhájce občanských práv a politik. Od roku 1987 do své smrti byl členem Demokratické strany a byl zástupcem USA pro Georgia's 5th congressional district . Byl také děkanem kongresové delegace za Georgii. Region, který reprezentoval, zahrnuje severní tři čtvrtiny Atlanty.

Lewis, který byl předsedou Studentského nenásilného koordinačního výboru (SNCC), byl jedním z „ velkých šesti “ vůdců skupin, kteří zorganizovali v březnu 1963 pochod do Washingtonu, hrál velkou roli v hnutí za občanská práva a v jeho činech, které vedly k ukončení rasové segregace ve Spojených státech . Stal se vůdcem Demokratické strany v Sněmovně reprezentantů USA, od roku 1991 působil jako Chief Deputy Whip a od roku 2003 jako Senior Chief Deputy Whip. Bylo mu uděleno mnoho čestných titulů a cen, včetně prezidentské medaile svobody .

Freedom Rides

V roce 1961 se Lewis stal jedním z 13 původních Freedom Riders. [1] [2] Sedm bělochů a šest černochů se rozhodlo cestovat z Washingtonu, DC do New Orleans společně. V té době v některých jižanských státech stále platily zákony zakazující cestovat černochům a bělochům společně veřejnou dopravou. Freedom Rides původně iniciovalo Společenství smíření a později je znovu obnovil James Farmer a Kongres rasové rovnosti (CORE). Jejich posláním bylo zvýšit tlak na federální vládu tak, aby začala vyžadovat rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Boynton v. Virginie (1960), které prohlásilo segregaci v mezistátních autobusových spojích za protiústavní. Freedom Rides také poukázalo na pasivitu federální vlády vůči násilí proti občanům, kteří jednali v souladu se zákony. [3] Federální vláda spoléhala na to, že proslule rasistická Alabamská policie, aby chránila Jezdce, ale sama nepodnikla nic, kromě toho, že si agenti FBI dělali poznámky. Kennedyho administrativa pak vyzvala k přerušení cest, aby došlo k uklidnění situace. [4]

Na Jihu byl Lewis s dalšími nenásilnými Freedom Riders biti rozzuřenými lidmi, byli zatýkáni a vězněni. Ve svých 21 letech byl prvním Freedom Rider napadeným v Rock Hill v Jižní Karolíně . Když zde chtěl vstoupit do čekárny pro bílé, dva běloši ho napadli, zranili jej na tváři a kopali ho do žeber. Navzdory tomuto brutálnímu útoku se Lewis o dva týdny později účastnil další jízdy do Jacksonu, Mississippi . "Byli jsme rozhodnutí nenechat se od našeho cíle odradit žádným násilím. Věděli jsme, že naše životy budou v ohrožení, ale rozhodli jsme se nevracet se," řekl Lewis ke konci svého života k jeho vytrvalosti po napadení. [5] ewis byl také na 40 dní zadržen ve státní věznici v Mississippi ve státě Sunflower County v Mississippi poté, co se účastnil Freedom Riders akce v tomto státě. [6]

V rozhovoru pro CNN k 40. výročí Freedom Rides vzpomínal Lewis na množství násilí, kterému byl on a dalších 12 Freedom Riders vystaveni. V Birminghamu byli biti basebalovými pálkami, řetězi, olověnými trubkami a kameny. Byli zatknuti policií, ta je dovezla na hranice s Tennessee a tam je pustila. Znovu se zorganizovali a jeli do Montgomery, kde je napadli s ještě větší agresivitou [7] a Lewise udeřili do hlavy dřevěnou bednou. „Bylo to velmi násilné. Myslel jsem, že umřu. Zůstal jsem ležet v bezvědomí na autobusovém nádraží Greyhound v Montgomery,“ vzpomínal Lewis na tento útok.[8] Když se CORE z důvodu násilí upustil od Freedom Rides, Lewis spolu s další aktivistkou Diane Nash oslovili studenty z Nashvillu, kteří v cestách pokračovali a dovedli je k úspěšnému závěru. [9] [10]

V únoru 2009, 48 let poté, co byl do krve zbit na nádraží v Greyhound během Freedom Ride, se Lewisovi v celostátní televizi omluvil jižan a bývalý člen Ku-klux-klanu Elwin Wilson. [11] [12]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Lewis (civil rights leader) na anglické Wikipedii.

  1. Reporting Civil Rights: American Journalism 1963–1973, Part Two Carson, Clayborne, Garrow, David, Kovach, Polsgrove, Carol (Editorial Advisory Board), (Library of America: 2003) ISBN 978-1-931082-29-7, pp. 15–16, 48, 56, 84, 323, 374, 384, 392, 491–94, 503, 505, 513, 556, 726, 751, 846, 873.
  2. Dostupné online. 
  3. Dostupné online. 
  4. Dostupné online. 
  5. Dostupné online. 
  6. www.desototimes.com. Dostupné online. 
  7. Dostupné online. 
  8. Dostupné online. 
  9. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-135-27620-1. 
  10. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 0-15-600708-8. .
  11. Dostupné online. 
  12. Dostupné online.