Pražsko-duchcovská dráha: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 16. 7. 2020, 08:28

C. k. výs. železnice Pražsko-Duchcovská, německy k. k. privilegierte Prag-Duxer Eisenbahn,^[1] zkráceně PDE, byla akciová společnost, známá především díky výstavbě tratí pro dopravu hnědého uhlí z mostecké uhelné pánve do středních Čech a Saska. V češtině je dnes obvykle nazývána Pražsko-duchcovská dráha.^[2]

Historie

25. června 1870 obdrželi hrabě Friedrich Thun-Hohenstein, hrabě Rudolf Chotek, kníže Mořic Lobkovic, kníže Ferdinand Kinský, hrabě Jindřich Jaroslav Clam-Martinic, Antonín Emanuel Komers, Julius Přiborsky, Josef Neswadba, Heinrich Mikolecky a Johann Pack koncesi k vybudování a provozu železniční trati z Prahy-Smíchova do Duchcova s odbočkou do Mostu.^[3] Směr tratě naplánoval stát, který chtěl za podpory veřejnosti oslabit vliv všeobecně neoblíbené Společnosti státní dráhy na dodávky severočeského uhlí do Prahy. Ta totiž v této době měla monopol na dodávky jak severočeského, tak kladenského uhlí, které se muselo od Ústecko-teplické i Buštěhradské dráhy dopravovat do Prahy po kolejích Společnosti státní dráhy. Výsledkem bylo, že v Praze bylo uhlí dražší než např. v Berlíně nebo Vídni, ačkoliv tato města byla od uhelných dolů mnohem více vzdálená.^[4] Stát netradičně na tuto novou trasu vyhlásil výběrové řízení, kterého se zúčastnily tři konsorcia zájemců, a toto řízení vyhráli právě koncesionáři budoucí PDE.

Společnost podnikala čistě ve své vlastní režii, finančně zajištěna i od Anglo-rakouské banky. V době právě probíhající konjunktury akcionáři nepředpokládali žádné větší problémy.^[5] Na Smíchově měla PDE společné nádraží s Českou západní dráhou a Buštěhradskou dráhou.^[6] Výstavba probíhala rychlým tempem, v roce 1874 byly všechny úseky v koncesi uvedených tratí v provozu.^[7] Do Duchcova však koleje PDE dorazily za naprostého finančního vyčerpání společnosti. Připomeňme že v roce 1873 rakouskou ekonomiku těžce zasáhl krach na vídeňské burze a následná hluboká hospodářská recese.

V následujících letech vybudovala PDE také Moldavskou horskou dráhu na hřeben Krušných hor a krátkou trať ze Zlonic do Kmetiněvsi. Společnost si právě od Moldavské trati slibovala podstatné navýšení příjmů, jelikož tudy chtěla exportovat uhlí do německého Saska. Byla to náročná stavba, firmu dále finančně vyčerpávala.

1. července 1884 převzaly provoz na tratích zadlužené PDE státní dráhy (KkStB), k 1. lednu 1892 byly tratě zestátněny.^[8] V roce 1884 ještě došlo ke sloučení Pražsko-duchcovské dráhy s Duchcovsko-podmokelskou dráhou.^[9]

Na základě § 20 zákona 168/1949 Sb o konečné úpravě vnitřního státního dluhu a některých jiných dluhů měl ministr financí po dohodě s ministrem dopravy vyměnit akcie Pražsko-Duchcovské dráhy se všemi dosud nevyplacenými kupony za státní dluhopisy, čímž měla být zcela vypořádána výkupní renta za tuto dráhu.

Tratě

Související články

Externí odkazy

Seznam lokomotiv PDE na pospichal.net

Reference

↑ Scan akciového listu Pražsko-duchcovské dráhy. www.securityprinting.org [online]. [cit. 2010-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
↑ ODIS - Souhrnný popis drah
↑ Reichsgesetzblatt für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, 9. srpna 1870, str. 193-199, kopie na stránkách Österreichische Nationalbibliothek, Říšský zákoník česky zde [1]
↑ Česká severo-západní dráha : Spolek pro prodej uhlí a Buštěhradská dráha. Praha: vl.n., 1868. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 127. (Česky)
↑ BOROVIČKA, Milan. Pražské železnice 1845 - 1995. Železnice. 1995, s. 18.
↑ Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.
↑ SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. S. 86. (P. Schreier používá název Pražsko-duchcovská železnice).
↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 128. (Česky)

[1] Scan akciového listu Pražsko-duchcovské dráhy. www.securityprinting.org [online]. [cit. 2010-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.

[2] ODIS - Souhrnný popis drah

[3] Reichsgesetzblatt für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, 9. srpna 1870, str. 193-199, kopie na stránkách Österreichische Nationalbibliothek, Říšský zákoník česky zde [1]

[4] Česká severo-západní dráha : Spolek pro prodej uhlí a Buštěhradská dráha. Praha: vl.n., 1868. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[5] SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 127. (Česky)

[6] BOROVIČKA, Milan. Pražské železnice 1845 - 1995. Železnice. 1995, s. 18.

[7] Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.

[8] SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. S. 86. (P. Schreier používá název Pražsko-duchcovská železnice).

[9] SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 128. (Česky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 [[Soubor:Podlesin KL CZ viadukt 183.jpg|náhled|[[Podlešínský viadukt|Viadukt Podlešín]] na trati z Prahy do Mostu]]
-'''C. k. [[privilegium|výs.]] železnice Pražsko-Duchcovská''', německy '''k. k. privilegierte Prag-Duxer Eisenbahn''',<ref>[http://www.securityprinting.org/akcie/obory/010/0100_005.htm Scan akciového listu Pražsko-duchcovské dráhy]</ref> zkráceně '''PDE''', byla akciová společnost, známá především díky výstavbě tratí pro dopravu hnědého uhlí z mostecké uhelné pánve do středních Čech a [[Sasko|Saska]]. V češtině je dnes obvykle nazývána '''Pražsko-duchcovská dráha'''.<ref>[http://odis.cd.cz/Archivy/popisdrah.htm ODIS - Souhrnný popis drah]</ref>
+'''C. k. [[privilegium|výs.]] železnice Pražsko-Duchcovská''', německy '''k. k. privilegierte Prag-Duxer Eisenbahn''',<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Scan akciového listu Pražsko-duchcovské dráhy |url=http://www.securityprinting.org/akcie/obory/010/0100_005.htm |datum přístupu=2010-06-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160304142026/http://www.securityprinting.org/akcie/obory/010/0100_005.htm |datum archivace=2016-03-04 |nedostupné=ano }}</ref> zkráceně '''PDE''', byla akciová společnost, známá především díky výstavbě tratí pro dopravu hnědého uhlí z mostecké uhelné pánve do středních Čech a [[Sasko|Saska]]. V češtině je dnes obvykle nazývána '''Pražsko-duchcovská dráha'''.<ref>[http://odis.cd.cz/Archivy/popisdrah.htm ODIS - Souhrnný popis drah]</ref>
 == Historie ==
 . června [[1870]] obdrželi hrabě Friedrich [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohenstein]], hrabě [[Rudolf Chotek]], kníže Mořic [[Lobkovicové|Lobkovic]], kníže Ferdinand [[Kinští|Kinský]], hrabě [[Jindřich Jaroslav Clam-Martinic]], [[Antonín Emanuel Komers]], Julius Přiborsky, Josef Neswadba, Heinrich Mikolecky a Johann Pack koncesi k vybudování a provozu železniční trati z Prahy-Smíchova do [[Duchcov]]a s odbočkou do [[Most (město)|Mostu]].<ref>Reichsgesetzblatt für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, 9. srpna 1870, str. 193-199, [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=rgb&datum=18700004&seite=00000193 kopie] na stránkách [[Rakouská národní knihovna|Österreichische Nationalbibliothek]], [[Říšský zákoník]] česky zde [https://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/ps09/dlibrary/web/rs/1870/str0193.png]</ref>
-Směr tratě naplánoval stát, který chtěl za podpory veřejnosti oslabit vliv všeobecně neoblíbené [[Rakouská společnost státní dráhy|Společnosti státní dráhy]] na dodávky severočeského [[uhlí]] do [[Praha|Prahy]]. Ta totiž v této době měla [[monopol]] na dodávky jak severočeského, tak kladenského uhlí, které se muselo od [[Ústecko-teplická dráha|Ústecko-teplické]] i [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]] dopravovat do Prahy po kolejích Společnosti státní dráhy. Výsledkem bylo, že v Praze bylo [[uhlí]] dražší než např. v [[Berlín]]ě nebo [[Vídeň|Vídni]], ačkoliv tato města byla od uhelných dolů mnohem více vzdálená.<ref>{{Citace monografie | titul = Česká severo-západní dráha : Spolek pro prodej uhlí a Buštěhradská dráha | vydavatel = vl.n. | místo = Praha | rok = 1868 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/62301 }}</ref> Stát netradičně na tuto novou trasu vyhlásil výběrové řízení, kterého se zúčastnily tři konsorcia zájemců, a toto řízení vyhráli právě koncesionáři budoucí PDE.
+Směr tratě naplánoval stát, který chtěl za podpory veřejnosti oslabit vliv všeobecně neoblíbené [[Rakouská společnost státní dráhy|Společnosti státní dráhy]] na dodávky severočeského [[uhlí]] do [[Praha|Prahy]]. Ta totiž v této době měla [[monopol]] na dodávky jak severočeského, tak kladenského uhlí, které se muselo od [[Ústecko-teplická dráha|Ústecko-teplické]] i [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]] dopravovat do Prahy po kolejích Společnosti státní dráhy. Výsledkem bylo, že v Praze bylo [[uhlí]] dražší než např. v [[Berlín]]ě nebo [[Vídeň|Vídni]], ačkoliv tato města byla od uhelných dolů mnohem více vzdálená.<ref>{{Citace monografie | titul = Česká severo-západní dráha : Spolek pro prodej uhlí a Buštěhradská dráha | vydavatel = vl.n. | místo = Praha | rok = 1868 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/62301 }}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Stát netradičně na tuto novou trasu vyhlásil výběrové řízení, kterého se zúčastnily tři konsorcia zájemců, a toto řízení vyhráli právě koncesionáři budoucí PDE.
 Společnost podnikala čistě ve své vlastní režii, finančně zajištěna i od Anglo-rakouské banky. V době právě probíhající [[konjunktura|konjunktury]] akcionáři nepředpokládali žádné větší problémy.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schreier | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Příběhy z dějin našich drah | vydavatel = Mladá Fronta | místo = Praha | rok = 2009 | isbn = 978-80-204-1505-9 | kapitola = Železnice soukromá | strany = 127 | jazyk = Česky }}</ref>

Železniční společnosti v českých zemích za Rakouského císařství a Rakousko-Uherska

Koněspřežné dráhy	EEG • PŽS

Soukromé železniční společnosti vzniklé do roku 1877	ATE (ÚTD) • BEB (BD) • BNB • BRE • BWB • DBE • EPPK • KEB • KFJB • KFNB • KOB / KsOd (KBD) • MGB • MSCB • OFE • ÖNWB • PDE • PEG • SNDVB • StEG • TKPE

Státní železniční tratě a společnosti	BMTB • KkStB • NStB • RPD

Zahraniční společnosti zasahující na české území	BÖB • BStB • KPEV • Lenz & Co. Berlín • K. Sächs. Sts. E. B.

Velké společnosti zaměřené na stavbu a provozování místních drah	BCB • FBB (FOD) • ÖLEG

Malé firmy, které vlastnily místní dráhy, a též větší firmy, jež místní dráhy sice vlastnily, avšak dopravu na nich neprovozovaly, v přehledu uvedeny nejsou.