Plačkov (Holešov): Porovnání verzí
kap. historie upravena podle nejnovější literatury |
geografické upřesnění |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Ves Plačkov byla založena pravděpodobně v pozdním středověku jižně od města Holešova a svým severním koncem |
Ves Plačkov byla založena pravděpodobně v pozdním středověku jižně od města Holešova a svým severním koncem zhruba kolmo navazovala na jeho starší jihozápadní předměstí podél hlavní cesty na [[Kroměříž]], později zvané Kroměřížská ulice (dnešní Palackého).<ref name="štětina">{{Citace monografie |
||
| příjmení1 = Fišer |
| příjmení1 = Fišer |
||
| jméno1 = Zdeněk a kolektiv |
| jméno1 = Zdeněk a kolektiv |
||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
Katastrální území Plačkova zabíralo celé jižní okolí Holešova sahající až k obcím [[Martinice (okres Kroměříž)|Martinice]] a [[Zahnašovice]]. [[Intravilán|Zastavěnou oblast]] katastru kromě vlastního Plačkova tvořila také zmíněná Kroměřížská ulice na západě a na východě Žopská ulice (dnešní Masarykova), která vznikla rozšířením a prodloužením předpolí před Žopskou bránou na konci [[17. století]]. Hlavní dominantou nové ulice, téměř rovnoběžné s Plačkovem, se stal [[Baroko|barokní]] panský [[pivovar]]. Trojúhelný prostor mezi jižním okrajem Holešova, Plačkovem a Žopskou ulicí byl využit založením barokního městského hřbitova (nyní Smetanovy sady), který rovněž náležel ke katastru Plačkova.<ref>Fišer, s. 266.</ref> |
Katastrální území Plačkova zabíralo celé jižní okolí Holešova sahající až k obcím [[Martinice (okres Kroměříž)|Martinice]] a [[Zahnašovice]]. [[Intravilán|Zastavěnou oblast]] katastru kromě vlastního Plačkova tvořila také zmíněná Kroměřížská ulice na západě a na východě Žopská ulice (dnešní Masarykova), která vznikla rozšířením a prodloužením předpolí před Žopskou bránou na konci [[17. století]]. Hlavní dominantou nové ulice, téměř rovnoběžné s Plačkovem, se stal [[Baroko|barokní]] panský [[pivovar]]. Trojúhelný prostor mezi jižním okrajem Holešova, Plačkovem a Žopskou ulicí byl využit založením barokního městského hřbitova (nyní Smetanovy sady), který rovněž náležel ke katastru Plačkova.<ref>Fišer, s. 266.</ref> |
||
V 50. a 60. letech 19. století byl Plačkov společně s [[Novosady (Holešov)|Novosady]] součástí obce [[Franckovice]].<ref>Kuča, s. 115.</ref> V roce 1882 byla přes plačkovský katastr postavena [[Železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí|železniční trať z Hulína do Bystřice pod Hostýnem]], včetně [[Holešov (nádraží)|holešovského nádraží]]. V 19. století se Plačkov stal centrem kulturního života česky smýšlející měšťanské společnosti. Podle dobového tisku se v hostincích na Plačkově konala řada divadelních a hudebních vystoupení se světovým i českým vlasteneckým repertoárem (například s písní „[[Česká hymna|Kde domov můj]]“). V roce 1906 byla na spojnici Plačkova a Kroměřížské ulice postavena nová [[Sokolovna]], slavnostně otevřená v září téhož roku za účasti starosty Sokola [[Josef Scheiner|Josefa Scheinera]].<ref>Fišer, s. 442–443 a 496.</ref> V průběhu 19. a 20. století byl katastr Plačkova postupně zastavován do podoby městských čtvrtí; podél železnice vznikaly průmyslové areály, ulice řadových domů i vilové čtvrti, a vznikl zde také nový městský hřbitov. |
V 50. a 60. letech 19. století byl Plačkov společně s [[Novosady (Holešov)|Novosady]] teritoriálně odloučenou součástí obce [[Franckovice]].<ref>Kuča, s. 115.</ref> V roce 1882 byla přes plačkovský katastr postavena [[Železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí|železniční trať z Hulína do Bystřice pod Hostýnem]], včetně [[Holešov (nádraží)|holešovského nádraží]]. V 19. století se Plačkov stal centrem kulturního života česky smýšlející měšťanské společnosti. Podle dobového tisku se v hostincích na Plačkově konala řada divadelních a hudebních vystoupení se světovým i českým vlasteneckým repertoárem (například s písní „[[Česká hymna|Kde domov můj]]“). V roce 1906 byla na spojnici Plačkova a Kroměřížské ulice postavena nová [[Sokolovna]], slavnostně otevřená v září téhož roku za účasti starosty Sokola [[Josef Scheiner|Josefa Scheinera]].<ref>Fišer, s. 442–443 a 496.</ref> V průběhu 19. a 20. století byl katastr Plačkova postupně zastavován do podoby městských čtvrtí; podél železnice vznikaly průmyslové areály, ulice řadových domů i vilové čtvrti, a vznikl zde také nový městský hřbitov. |
||
Samostatné katastrální území Plačkov bylo zrušeno v roce 1938 a jeho plocha byla přičleněna ke katastru Holešova.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Souček | jméno = Zbyněk | titul = Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze) | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | místo = Praha | rok = 2010 | url = https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20131203004340/https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf}}</ref> |
Samostatné katastrální území Plačkov bylo zrušeno v roce 1938 a jeho plocha byla přičleněna ke katastru Holešova.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Souček | jméno = Zbyněk | titul = Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze) | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | místo = Praha | rok = 2010 | url = https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20131203004340/https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf}}</ref> |
||
Verze z 1. 7. 2020, 07:13
| Plačkov | |
|---|---|
.jpg) Ulice Plačkov, jádro někdejšího předměstí | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Obec | Holešov |
| Okres | Kroměříž |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°19′46″ s. š., 17°34′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Holešov |
| Nadmořská výška | 230 m n. m. |
| PSČ | 769 01 |
  Plačkov | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plačkov (německy Placzkow) je bývalé předměstí v Holešově v okrese Kroměříž. Pod názvem Holešov Plačkov se do roku 1938 také jednalo o samostatné katastrální území.
Historie
Ves Plačkov byla založena pravděpodobně v pozdním středověku jižně od města Holešova a svým severním koncem zhruba kolmo navazovala na jeho starší jihozápadní předměstí podél hlavní cesty na Kroměříž, později zvané Kroměřížská ulice (dnešní Palackého).[1] Samotná vesnice byla tvořena širokou, dvakrát mírně esovitě zahnutou ulicovkou, která dodnes nese, coby holešovská ulice, název Plačkov.[2]
Katastrální území Plačkova zabíralo celé jižní okolí Holešova sahající až k obcím Martinice a Zahnašovice. Zastavěnou oblast katastru kromě vlastního Plačkova tvořila také zmíněná Kroměřížská ulice na západě a na východě Žopská ulice (dnešní Masarykova), která vznikla rozšířením a prodloužením předpolí před Žopskou bránou na konci 17. století. Hlavní dominantou nové ulice, téměř rovnoběžné s Plačkovem, se stal barokní panský pivovar. Trojúhelný prostor mezi jižním okrajem Holešova, Plačkovem a Žopskou ulicí byl využit založením barokního městského hřbitova (nyní Smetanovy sady), který rovněž náležel ke katastru Plačkova.[3]
V 50. a 60. letech 19. století byl Plačkov společně s Novosady teritoriálně odloučenou součástí obce Franckovice.[4] V roce 1882 byla přes plačkovský katastr postavena železniční trať z Hulína do Bystřice pod Hostýnem, včetně holešovského nádraží. V 19. století se Plačkov stal centrem kulturního života česky smýšlející měšťanské společnosti. Podle dobového tisku se v hostincích na Plačkově konala řada divadelních a hudebních vystoupení se světovým i českým vlasteneckým repertoárem (například s písní „Kde domov můj“). V roce 1906 byla na spojnici Plačkova a Kroměřížské ulice postavena nová Sokolovna, slavnostně otevřená v září téhož roku za účasti starosty Sokola Josefa Scheinera.[5] V průběhu 19. a 20. století byl katastr Plačkova postupně zastavován do podoby městských čtvrtí; podél železnice vznikaly průmyslové areály, ulice řadových domů i vilové čtvrti, a vznikl zde také nový městský hřbitov.
Samostatné katastrální území Plačkov bylo zrušeno v roce 1938 a jeho plocha byla přičleněna ke katastru Holešova.[6]
Pamětihodnosti
- socha Panny Marie Immaculaty
- socha svatého Floriána
- socha svatého Jana Nepomuckého (Žopská ulice)
- panský pivovar (Žopská ulice)
- kaple svatého Kříže (starý městský hřbitov; Smetanovy sady)
- kaple svatého Martina (starý městský hřbitov; Smetanovy sady)
- Tomaštíkův náhrobek (původně na starém, později na novém hřbitově)
Galerie
-
Kaple svatého Kříže -
Kaple svatého Martina -
Sokolský dům -
Socha svatého Floriána na Plačkově -
Pivovar v Masarykově ulici
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ FIŠER, Zdeněk a kolektiv. Holešov. Město ve spirálách času. Brno: nákladem města Holešov vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2018. ISBN 978-80-7275-106-8. Kapitola Vývoj města a jeho architektonických památek, s. 261. (dále jen Fišer).
- ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl, H – Kole. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-14-1. S. 120. Dále jen Kuča.
- ↑ Fišer, s. 266.
- ↑ Kuča, s. 115.
- ↑ Fišer, s. 442–443 a 496.
- ↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plačkov na Wikimedia Commons
