Mýto pod Ďumbierom: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: vhodnější šablona dle žádosti ze dne 25. 4. 2020
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - sídlo světa
{{Infobox - sídlo světa
| stát = Slovensko
| stát = Slovensko
| status = obec
| status = obec
| jméno = Mýto pod Ďumbierom
| jméno = Mýto pod Ďumbierom
| obrázek = Myto z balona.jpg
| obrázek = Myto z balona.jpg
| popisek = Mýto pod Ďumbierom z balónu
| popisek = Mýto pod Ďumbierom z balónu
| pojem vyššího celku = [[Kraje na Slovensku|kraj]]
| pojem vyššího celku = [[Kraje na Slovensku|kraj]]
| název vyššího celku = [[Banskobystrický kraj|Banskobystrický]]
| název vyššího celku = [[Banskobystrický kraj|Banskobystrický]]
| pojem nižšího celku = [[Okresy na Slovensku|okres]]
| pojem nižšího celku = [[Okresy na Slovensku|okres]]
| název nižšího celku = [[Okres Brezno|Brezno]]
| název nižšího celku = [[Okres Brezno|Brezno]]
| pojem celku 3 = [[Tradiční regiony Slovenska|tradiční region]]
| pojem celku 3 = [[Tradiční regiony Slovenska|tradiční region]]
| název celku 3 = [[Horní Pohroní]]
| název celku 3 = [[Horní Pohroní]]
| loc-map = {{LocMap
| loc-map = {{LocMap
|Slovensko
|Slovensko
|label= Mýto pod Ďumbierom
|label= Mýto pod Ďumbierom
Řádek 21: Řádek 21:
|caption=
|caption=
}}
}}
| zeměpisná šířka = 48.8524
| zeměpisná šířka = 48.8524
| zeměpisná délka = 19.6323
| zeměpisná délka = 19.6323
| nadmořská výška = 630
| nadmořská výška = 630
| rozloha = 10,39
| rozloha = 10,39
| počet obyvatel = 526 (31.12.2011)<ref>[http://portal.statistics.sk/files/Sekcie/sek_600/Demografia/Obyvatelstvo/tabulky/pocet_obyvatelov/2011/poc_obyv_2011_n.zip Štatistický úrad Slovenskej republiky] (ZIP 128,1 kB)</ref>
| počet obyvatel = 526 (31.12.2011)<ref>[http://portal.statistics.sk/files/Sekcie/sek_600/Demografia/Obyvatelstvo/tabulky/pocet_obyvatelov/2011/poc_obyv_2011_n.zip Štatistický úrad Slovenskej republiky] (ZIP 128,1 kB)</ref>
| hustota zalidnění = 50,63
| hustota zalidnění = 50,63
| vznik = [[1260]]<sup>[http://obce.info/index.php?make=mapa&id=6&obec=58]</sup>/[[1696]]<sup>[http://www.statistics.sk/mosmis/prvav2.jsp?txtUroven=430603&lstObec=508811&Okruh=zaklad]</sup> <small>([[první písemná zmínka]])</small>
| vznik = [[1260]]<sup>[http://obce.info/index.php?make=mapa&id=6&obec=58]</sup>/[[1696]]<sup>[http://www.statistics.sk/mosmis/prvav2.jsp?txtUroven=430603&lstObec=508811&Okruh=zaklad]</sup> <small>([[první písemná zmínka]])</small>
| starosta = Ing. Roman Švantner<ref>{{Seznam starostů a primátorů SR 2010|Ing. Roman Švantner}}</ref>
| starosta = Ing. Roman Švantner<ref>{{Seznam starostů a primátorů SR 2010|Ing. Roman Švantner}}</ref>
| Politická strana = [[ASV]]
| Politická strana = [[ASV]]
| psč = 976 44
| psč = 976 44
| typ statistického celku = [[NUTS]]
| typ statistického celku = [[NUTS]]
| název statistického celku = 508811
| název statistického celku = 508811
| označení vozidel = BR
| označení vozidel = BR
| telefonní předvolba = +421-48
| telefonní předvolba = +421-48
| obecní úřad = Mýto pod Ďumbierom 64
| obecní úřad = Mýto pod Ďumbierom 64
| e-mail =
| e-mail =
| mapa =
| mapa =
| popisek mapy =
| popisek mapy =
| web = http://www.mytopoddumbierom.sk
| web = http://www.mytopoddumbierom.sk
}}
}}
'''Mýto pod Ďumbierom''' ({{Vjazyce2|de|''Mauth''}}, {{Vjazyce2|hu|''Vámos''}})<ref name="vývoj-názvu">{{Citace monografie
'''Mýto pod Ďumbierom''' ({{Vjazyce2|de|''Mauth''}}, {{Vjazyce2|hu|''Vámos''}})<ref name="vývoj-názvu">{{Citace monografie
Řádek 60: Řádek 60:
== Poloha ==
== Poloha ==
Mýto pod Ďumbierom se nachází pod [[Ďumbier]]em (2043&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.). Ze severní strany, směrem k Mýtu , vybíhá z nízkotatranského hřebene lesnatý [[Veľký Gápeľ|Velký Gápeľ]], který nad obcí klesá na výšku 936&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. ([[Stupka]]). Ze západní strany se k Mýtu sklání [[Horný Diel|Horní Díl]] (842&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.), jižním směrem je to [[Malý Gápeľ]], který končí zalesněným povrchem [[Zingoty]] (1170&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.). Pod vrchem [[Šánske|Sanski]] (847&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.), který patří do Královohoľských Tater, se nachází nejrovinatější část celého katastru - Pohansko. Na jihu ještě třeba zmínit zalesněný Díl (900&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.), který úzkou [[Frlajzová dolina|Frlajzovou dolinou]] ústí do obce a přes Luční svahy se zvedá až ke Skalce (946&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.) s televizním vysílačem. V údolí [[Štiavnička (prítok Bystrianky)|Štiavničky]] je [[Minerální voda|minerální pramen]] se zvýšeným obsahem [[Železo|železa]].
Mýto pod Ďumbierom se nachází pod [[Ďumbier]]em (2043&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.). Ze severní strany, směrem k Mýtu , vybíhá z nízkotatranského hřebene lesnatý [[Veľký Gápeľ|Velký Gápeľ]], který nad obcí klesá na výšku 936&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. ([[Stupka]]). Ze západní strany se k Mýtu sklání [[Horný Diel|Horní Díl]] (842&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.), jižním směrem je to [[Malý Gápeľ]], který končí zalesněným povrchem [[Zingoty]] (1170&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.). Pod vrchem [[Šánske|Sanski]] (847&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.), který patří do Královohoľských Tater, se nachází nejrovinatější část celého katastru - Pohansko. Na jihu ještě třeba zmínit zalesněný Díl (900&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.), který úzkou [[Frlajzová dolina|Frlajzovou dolinou]] ústí do obce a přes Luční svahy se zvedá až ke Skalce (946&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.) s televizním vysílačem. V údolí [[Štiavnička (prítok Bystrianky)|Štiavničky]] je [[Minerální voda|minerální pramen]] se zvýšeným obsahem [[Železo|železa]].

== Dějiny ==
== Dějiny ==
Osadu založili [[Havíř|horníci]], kteří pro královské město [[Brezno]] a pro Kremnickou mincovnu těžili drahé [[kovy]] a pro hutě [[železo]]. Obec se v písemných památkách připomíná jako osada, která patřila Breznu. To dalo v úzkém údolí kolem potoka Štiavničky postavit dřevěný domek, kde se lidé zastavili, odpočinuli si a městskému celníkovi zaplatili poplatek za vstup do katastru. Chodili se sem občerstvovat i místní horníci, kteří v Žlebích vymývali potoční [[zlato]], nebo pálili [[uhlí]] v Uhlisku. Tito osadníci si postupně začali připravovat podmínky i pro své trvalé bydlení. Postavili si domy a kolem nich začali obdělávat půdu a stávali se tak i rolníky. Přestože se historie obce datuje od roku [[1696]], již 40 let před tímto datem se uvádělo, že osada má "40 duší". I řada jiných důkazů potvrzuje, že Mýto zde bylo dříve, než se stalo obcí. Například v roce [[1683]], když se uprostřed zimy z vyhnanství vraceli rektor breznianského gymnázia [[Ján Simonides]] a básník [[Ján Milchovský]], tu byli vlídně a přátelsky přivítáni. Ještě o rok dříve se přes Mýto valila [[Imrich Tököli|Tököliho]] vojska. Na trámu domu, který v roce [[1956]] zbořili, se nacházel letopočet [[1694]], takže obyvatelé tu už byli skutečně dávno před oficiálním uznáním obce.
Osadu založili [[Havíř|horníci]], kteří pro královské město [[Brezno]] a pro Kremnickou mincovnu těžili drahé [[kovy]] a pro hutě [[železo]]. Obec se v písemných památkách připomíná jako osada, která patřila Breznu. To dalo v úzkém údolí kolem potoka Štiavničky postavit dřevěný domek, kde se lidé zastavili, odpočinuli si a městskému celníkovi zaplatili poplatek za vstup do katastru. Chodili se sem občerstvovat i místní horníci, kteří v Žlebích vymývali potoční [[zlato]], nebo pálili [[uhlí]] v Uhlisku. Tito osadníci si postupně začali připravovat podmínky i pro své trvalé bydlení. Postavili si domy a kolem nich začali obdělávat půdu a stávali se tak i rolníky. Přestože se historie obce datuje od roku [[1696]], již 40 let před tímto datem se uvádělo, že osada má "40 duší". I řada jiných důkazů potvrzuje, že Mýto zde bylo dříve, než se stalo obcí. Například v roce [[1683]], když se uprostřed zimy z vyhnanství vraceli rektor breznianského gymnázia [[Ján Simonides]] a básník [[Ján Milchovský]], tu byli vlídně a přátelsky přivítáni. Ještě o rok dříve se přes Mýto valila [[Imrich Tököli|Tököliho]] vojska. Na trámu domu, který v roce [[1956]] zbořili, se nacházel letopočet [[1694]], takže obyvatelé tu už byli skutečně dávno před oficiálním uznáním obce.


Největší počet obyvatel měla obec v roce [[1940]], kdy jich bylo téměř 1200. Po válce obec zaznamenala nejvýraznější rozmach, když bylo renovováno téměř 88 procent rodinných domů. Postavila se škola, požární zbrojnice, 8 penzionů, 2 hotely, 8 rekreačních zařízení a vyrostlo množství chat. V současnosti žije v obci 536 obyvatel.
Největší počet obyvatel měla obec v roce [[1940]], kdy jich bylo téměř 1200. Po válce obec zaznamenala nejvýraznější rozmach, když bylo renovováno téměř 88 procent rodinných domů. Postavila se škola, požární zbrojnice, 8 penzionů, 2 hotely, 8 rekreačních zařízení a vyrostlo množství chat. V současnosti žije v obci 536 obyvatel.

== Historické památky ==
== Historické památky ==
V obci se nachází římskokatolický kostel sv. Matouše z roku [[1840]], evangelický kostel postavený v letech [[1822]]-[[1828]], kaple v Bystré z roku [[1816]], kovářská výheň postavená začátkem 20. století.
V obci se nachází římskokatolický kostel sv. Matouše z roku [[1840]], evangelický kostel postavený v letech [[1822]]-[[1828]], kaple v Bystré z roku [[1816]], kovářská výheň postavená začátkem 20. století.

== Reference ==
== Reference ==
{{Překlad|jazyk = sk|článek = Mýto pod Ďumbierom|revize = 5595810}}
{{Překlad|jazyk = sk|článek = Mýto pod Ďumbierom|revize = 5595810}}
<references />
<references />

== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Mýto pod Ďumbierom}}
* {{Commonscat|Mýto pod Ďumbierom}}
Řádek 74: Řádek 78:
{{Okres Brezno}}
{{Okres Brezno}}
{{Portály|Slovensko}}
{{Portály|Slovensko}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Obce v okrese Brezno]]
[[Kategorie:Obce v okrese Brezno]]

Verze z 19. 6. 2020, 16:28

Mýto pod Ďumbierom
Mýto pod Ďumbierom z balónu
Mýto pod Ďumbierom z balónu
Mýto pod Ďumbierom – znak
znak
Poloha
Souřadnice48°51′9″ s. š., 19°37′56″ v. d.
Nadmořská výška630 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
krajBanskobystrický
okresBrezno
tradiční regionHorní Pohroní
Mýto pod Ďumbierom
Mýto pod Ďumbierom
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha10,39 km²
Počet obyvatel526 (31,12,2011)[1]
Hustota zalidnění50,63 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaIng. Roman Švantner[2]
Vznik1260[1]/1696[2] (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.mytopoddumbierom.sk
Adresa obecního úřaduMýto pod Ďumbierom 64
Telefonní předvolba+421-48
PSČ976 44
Označení vozidel (do r. 2022)BR
NUTS508811
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mýto pod Ďumbierom (německy Mauth, maďarsky Vámos)[3] je obec na Slovensku v okrese Brezno. Leží na jižním svahu střední části Nízkých Tater v údolí Štiavničky. Na severovýchodě a východě hraničí obec s katastrem města Brezno, na jihu s obcí Valaská a na západě s obcí Bystrá.

Poloha

Mýto pod Ďumbierom se nachází pod Ďumbierem (2043 m n. m.). Ze severní strany, směrem k Mýtu , vybíhá z nízkotatranského hřebene lesnatý Velký Gápeľ, který nad obcí klesá na výšku 936 m n. m. (Stupka). Ze západní strany se k Mýtu sklání Horní Díl (842 m n. m.), jižním směrem je to Malý Gápeľ, který končí zalesněným povrchem Zingoty (1170 m n. m.). Pod vrchem Sanski (847 m n. m.), který patří do Královohoľských Tater, se nachází nejrovinatější část celého katastru - Pohansko. Na jihu ještě třeba zmínit zalesněný Díl (900 m n. m.), který úzkou Frlajzovou dolinou ústí do obce a přes Luční svahy se zvedá až ke Skalce (946 m n. m.) s televizním vysílačem. V údolí Štiavničky je minerální pramen se zvýšeným obsahem železa.

Dějiny

Osadu založili horníci, kteří pro královské město Brezno a pro Kremnickou mincovnu těžili drahé kovy a pro hutě železo. Obec se v písemných památkách připomíná jako osada, která patřila Breznu. To dalo v úzkém údolí kolem potoka Štiavničky postavit dřevěný domek, kde se lidé zastavili, odpočinuli si a městskému celníkovi zaplatili poplatek za vstup do katastru. Chodili se sem občerstvovat i místní horníci, kteří v Žlebích vymývali potoční zlato, nebo pálili uhlí v Uhlisku. Tito osadníci si postupně začali připravovat podmínky i pro své trvalé bydlení. Postavili si domy a kolem nich začali obdělávat půdu a stávali se tak i rolníky. Přestože se historie obce datuje od roku 1696, již 40 let před tímto datem se uvádělo, že osada má "40 duší". I řada jiných důkazů potvrzuje, že Mýto zde bylo dříve, než se stalo obcí. Například v roce 1683, když se uprostřed zimy z vyhnanství vraceli rektor breznianského gymnázia Ján Simonides a básník Ján Milchovský, tu byli vlídně a přátelsky přivítáni. Ještě o rok dříve se přes Mýto valila Tököliho vojska. Na trámu domu, který v roce 1956 zbořili, se nacházel letopočet 1694, takže obyvatelé tu už byli skutečně dávno před oficiálním uznáním obce.

Největší počet obyvatel měla obec v roce 1940, kdy jich bylo téměř 1200. Po válce obec zaznamenala nejvýraznější rozmach, když bylo renovováno téměř 88 procent rodinných domů. Postavila se škola, požární zbrojnice, 8 penzionů, 2 hotely, 8 rekreačních zařízení a vyrostlo množství chat. V současnosti žije v obci 536 obyvatel.

Historické památky

V obci se nachází římskokatolický kostel sv. Matouše z roku 1840, evangelický kostel postavený v letech 1822-1828, kaple v Bystré z roku 1816, kovářská výheň postavená začátkem 20. století.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mýto pod Ďumbierom na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Štatistický úrad Slovenskej republiky (ZIP 128,1 kB)
  2. ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Ing. Roman Švantner je v seznamu. Dostupné online. 
  3. ↑ MAJTÁN, Milan. Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997). Bratislava: [s.n.], 1998. (slovenský) 

Externí odkazy

Města a obce okresu Brezno
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mýto_pod_Ďumbierom&oldid=18732139“