Karel Bellmann: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Infobox - osoba}} |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
| strany = 58-59 |
| strany = 58-59 |
||
| jazyk = |
| jazyk = |
||
}} uvádí data života [[1794]] - [[1855]].</ref> byl pražský zvonař, nejvýznamnější český zvonař první poloviny [[19. století]]. Po jeho smrti dílnu převzal jeho syn [[Karel Ferdinand Bellmann]], který stál v jejím čele do r. [[1869]]. Poté stála v čele dílny dcera, Anna Bellmannová. Po její smrti v roce 1876 dílna zanikla. |
}} uvádí data života [[1794]] - [[1855]].</ref> byl pražský zvonař, nejvýznamnější český zvonař první poloviny [[19. století]]. Po jeho smrti dílnu převzal jeho syn [[Karel Ferdinand Bellmann]], který stál v jejím čele do r. [[1869]]. Poté stála v čele dílny dcera, Anna Bellmannová. Po její smrti v roce 1876 dílna zanikla. |
||
== Údaje o životě == |
== Údaje o životě == |
||
Karel Bellmann se narodil v [[Kaliningrad|Královci]] (Kaliningradě) jako syn zvonaře Albrechta Bellmanna. Počátkem 19. století odešel do [[Praha|Prahy]], kde působil jako pomocník významného zvonaře [[Jan Václav Kühner|Jana Václava Kühnera]]. Později se oženil s jeho dcerou Annou Marií a po Kühnerově smrti převzal činnost dílny do svých rukou. Až do r. [[1816]] odléval zvony pod jménem Kühnerů, teprve poté na nich začíná užívat vlastní signaturu. V r. 1856 utrpěl vážná zranění při pokusném vyzvánění na zvon v [[Sedlec-Prčice|Sedlci]], na jejichž následky zemřel. Dílnu po něm převzal jeho syn [[Karel Ferdinand Bellmann]] ([[1820]] – [[1893]]). Oproti otci vyrobil daleko méně zvonů, věnoval se vlastní knihtiskárně a nakladatelství. Dílnu krátce vedla dcera Anna Bellmannová, která zemřela r. 1876. S její smrtí zanikla i dílna Bellmannů, která patří k nejvýznamnějším českým zvonárnám 19. století. |
Karel Bellmann se narodil v [[Kaliningrad|Královci]] (Kaliningradě) jako syn zvonaře Albrechta Bellmanna. Počátkem 19. století odešel do [[Praha|Prahy]], kde působil jako pomocník významného zvonaře [[Jan Václav Kühner|Jana Václava Kühnera]]. Později se oženil s jeho dcerou Annou Marií a po Kühnerově smrti převzal činnost dílny do svých rukou. Až do r. [[1816]] odléval zvony pod jménem Kühnerů, teprve poté na nich začíná užívat vlastní signaturu. V r. 1856 utrpěl vážná zranění při pokusném vyzvánění na zvon v [[Sedlec-Prčice|Sedlci]], na jejichž následky zemřel. Dílnu po něm převzal jeho syn [[Karel Ferdinand Bellmann]] ([[1820]] – [[1893]]). Oproti otci vyrobil daleko méně zvonů, věnoval se vlastní knihtiskárně a nakladatelství. Dílnu krátce vedla dcera Anna Bellmannová, která zemřela r. 1876. S její smrtí zanikla i dílna Bellmannů, která patří k nejvýznamnějším českým zvonárnám 19. století. |
||
== Zvony == |
== Zvony == |
||
=== Charakteristika zvonů === |
=== Charakteristika zvonů === |
||
* Karel Bellmann při přelévání starších zvonů často pořídil kopie starší výzdoby a nápisů, která pak použil na nový zvon, takže na nich zůstala zachována část původní výzdoby. |
* Karel Bellmann při přelévání starších zvonů často pořídil kopie starší výzdoby a nápisů, která pak použil na nový zvon, takže na nich zůstala zachována část původní výzdoby. |
||
* Zpravidla užívá německé nápisy (zejména signaturu). |
* Zpravidla užívá německé nápisy (zejména signaturu). |
||
== Další díla == |
== Další díla == |
||
Kromě zvonů vyráběl i hodinové [[cymbál]]y a další kovolijecké výrobky. |
Kromě zvonů vyráběl i hodinové [[cymbál]]y a další kovolijecké výrobky. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
| Řádek 84: | Řádek 86: | ||
{{DEFAULTSORT:Bellmann, Karel}} |
{{DEFAULTSORT:Bellmann, Karel}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Zvonaři]] |
[[Kategorie:Zvonaři]] |
||
[[Kategorie:Narození 1783]] |
[[Kategorie:Narození 1783]] |
||
Verze z 19. 6. 2020, 11:08
| Karel Bellmann | |
|---|---|
| Narození | 1783 Kaliningrad |
| Úmrtí | 2. srpna 1855 (ve věku 71–72 let) Praha |
| Místo pohřbení | evangelický hřbitov ve Strašnicích |
| Povolání | zvonař |
| Děti | Karel Ferdinand Bellmann |
| Příbuzní | Arthur Maschka-Bellmann (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karel Bellmann (1783-1856)[1] byl pražský zvonař, nejvýznamnější český zvonař první poloviny 19. století. Po jeho smrti dílnu převzal jeho syn Karel Ferdinand Bellmann, který stál v jejím čele do r. 1869. Poté stála v čele dílny dcera, Anna Bellmannová. Po její smrti v roce 1876 dílna zanikla.
Údaje o životě
Karel Bellmann se narodil v Královci (Kaliningradě) jako syn zvonaře Albrechta Bellmanna. Počátkem 19. století odešel do Prahy, kde působil jako pomocník významného zvonaře Jana Václava Kühnera. Později se oženil s jeho dcerou Annou Marií a po Kühnerově smrti převzal činnost dílny do svých rukou. Až do r. 1816 odléval zvony pod jménem Kühnerů, teprve poté na nich začíná užívat vlastní signaturu. V r. 1856 utrpěl vážná zranění při pokusném vyzvánění na zvon v Sedlci, na jejichž následky zemřel. Dílnu po něm převzal jeho syn Karel Ferdinand Bellmann (1820 – 1893). Oproti otci vyrobil daleko méně zvonů, věnoval se vlastní knihtiskárně a nakladatelství. Dílnu krátce vedla dcera Anna Bellmannová, která zemřela r. 1876. S její smrtí zanikla i dílna Bellmannů, která patří k nejvýznamnějším českým zvonárnám 19. století.
Zvony
Charakteristika zvonů
- Karel Bellmann při přelévání starších zvonů často pořídil kopie starší výzdoby a nápisů, která pak použil na nový zvon, takže na nich zůstala zachována část původní výzdoby.
- Zpravidla užívá německé nápisy (zejména signaturu).
Další díla
Kromě zvonů vyráběl i hodinové cymbály a další kovolijecké výrobky.
Odkazy
Reference
- ↑ Viz KONEČNÝ, Stanislav. Zvony v Poličce a na Poličsku. Polička: Kulturní služby města Poličky, 1999. ISBN 80-902459-4-3. S. 107. Naproti tomu WIRTH, Zdeněk. Stará Praha. Praha: Jan Otto, 1940. S. 58-59. uvádí data života 1794 - 1855.
Literatura
- KONEČNÝ, Stanislav. Zvony v Poličce a na Poličsku. Polička: Kulturní služby města Poličky, 1999. ISBN 80-902459-4-3. S. 107.
- Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto Kapitola heslo Bellmann, Karel.
- RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.
Související články
